Bankovní rada České národní banky na svém zasedání dne 7. 5. 2020 rozhodla s účinností od 11. 5. 2020 o snížení repo sazby z dosavadní výše 1,00 % na 0,25 %. V roce 2020 šlo o již čtvrtou změnu repo sazby, ke které ČNB podle svého prohlášení ze 7. 5. 2020 přistoupila mimo jiné i s ohledem na negativní vývoj české ekonomiky v souvislosti s šířením viru SARS-CoV-2.
Změny repo sazby v roce 2020 v daňových souvislostech
Ing.
Jiří
Vychopeň
Dvoutýdenní repo sazba (2T repo sazba) patří k základním nástrojům měnové politiky České národní banky (dále jen „ČBN“). Jde o jednu ze tří úrokových sazeb, které ČNB vyhlašuje. Další je sazba diskontní (tj. sazba úroku, za který si komerční banky ukládají u ČNB své volné peníze nad rámec repo operací) a sazba lombardní (tj. sazba úroku, za který si komerční banky půjčují peníze od ČNB). Repo sazba je využívána při tzv. repo operacích, tedy finančních operacích na volném trhu, jejichž prostřednictvím ČNB reguluje množství peněz v oběhu. Při repo operacích ČNB přijímá od bank přebytečnou likviditu a bankám předává jako kolaterál dohodnuté cenné papíry. Obě strany se zároveň zavazují, že po uplynutí doby splatnosti proběhne tzv. reverzní transakce, v níž ČNB jako dlužník vrátí věřitelské bance zapůjčenou jistinu zvýšenou o dohodnutý úrok a věřitelská banka vrátí ČNB poskytnutý kolaterál. ČNB provádí tyto repo tendry s tzv. variabilní sazbou. To znamená, že vyhlášená dvoutýdenní repo sazba slouží jako maximální limitní sazba, za kterou mohou být banky v repo tendru uspokojovány.
Základní doba trvání repo operací je stanovena na 14 dní, a proto je dvoutýdenní repo sazba z hlediska měnové politiky chápána jako klíčová (v závislosti na predikci vývoje likvidity bankovního sektoru jsou ale občas prováděny i repo operace s dobou splatnosti kratší než 14 dní).
K 1. 1. 2020 (tj. na počátku prvního pololetí 2020) platila repo sazba ve výši 2,00 %,
–
s účinností od 7. 2. 2020 byla repo sazba zvýšena na 2,25 %, v této výši platila do 16. 3. 2020,
–
s účinností od 17. 3. 2020 byla repo sazba snížena na 1,75 %, v této výši platila do 26. 3. 2020,
–
s účinností od 27. 3. 2020 došlo k dalšímu snížení repo sazby na 1,00 %, v této výši platila do 10. 5. 2020,
–
s účinností od 11. 5. 2020 byla repo sazba zatím naposledy snížena na 0,25 % a v této výši platila i k 1. 7. 2020 (tj. na počátku druhého pololetí 2020).
Změny výše repo sazby mají dopad mimo jiné i na výši úroku z prodlení podle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů. Podle uvedeného ustanovení může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné požadavky, požadovat po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, zaplacení úroku z prodlení. Výši úroku z prodlení podle uvedeného ustanovení stanoví vláda nařízením, přičemž takto stanovená výše úroku z prodlení se považuje za ujednanou, pokud si strany neujednají výši úroku z prodlení jinak.
Od roku 2014 platí podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky, určuje odměna li