Stav ke dni 6. 4. 2020 Vláda České republiky v souladu s čl. 5 a 6 ústavního zákona č. 110/1998 Sb. , o bezpečnosti České republiky, vyhlásila pro území České republiky z důvodu ohrožení zdraví v souvislosti s výskytem koronaviru (označovaný jako SARS CoV-2) na území ČR nouzový stav na dobu od 12. 3. 2020 na dobu 30 dnů. Současně je jednáno o prodloužení tohoto nouzového stavu. V souvislosti se šířením viru SARS-CoV-2 za účelem zmírnění zvýšených dopadů této mimořádné události na podnikatele i další daňové subjekty došlo k řadě rozhodnutí, obsažených v Liberačním balíčku I a II zveřejněných ve Finančním zpravodaji č. 4/2020 a 5/2020, v pokynu GFŘ D-44, v zákonu č. 134/2020, 136/2020 a 137/2020 Sb. Všechny tyto změny si v následujícím textu uvedeme a blíže objasníme.
Daňové úlevy poplatníků daně z příjmů související s koronavirem
Ing.
Ivan
Macháček
V současném období by daňoví poplatníci měli upřednostnit jiný než osobní kontakt s Finanční správou (příslušnými finančními úřady) a využívat co možná nejvíce dálkové formy komunikace, tedy podávat daňová přiznání prostřednictvím aplikace Elektronická podání pro Finanční správu nebo poštou. Totéž se týká kontaktu s okresními správami sociálního pojištění a zdravotními pojišťovnami.
Daňová opatření obsažená ve Finančním zpravodaji č. 4/2020
(tzv. Liberační balíček I)
V návaznosti na svou pravomoc vyplývající z § 260 daňového řádu (dále DŘ) o hromadném prominutí daně nebo příslušenství daně rozhodla ministryně financí o následujících opatřeních, která jsou ve smyslu znění § 260 odst. 3 DŘ zveřejněna ve Finančním zpravodaji č. 4/2020 vydaném dne 16. 3. 2020. Jedná se o následující daňové úlevy pro poplatníky daně z příjmů fyzických a právnických osob:
Podání daňového přiznání k dani z příjmů za zdaňovací období 2019
Termíny pro podání daňového přiznání k dani z příjmů obsažené v § 136 DŘ s následným stanovením výše pokuty za opožděné daňové tvrzení dle § 250 odst. 1 DŘ a úroku z prodlení za neuhrazení splatné daně nejpozději v den její splatnosti dle § 252 DŘ jsou jako celý daňový řád zákonným právním předpisem, schvalovaným v rámci legislativního procesu (Poslanecká sněmovna, Senát a podpis prezidenta ČR).
Ministr financí může pouze využít z moci úřední znění § 260 DŘ
o hromadném prominutí daně nebo příslušenství daně.Ministryně financí v této souvislosti rozhodla, že se daňovým subjektům podávajícím daňové přiznání k dani z příjmů
nebo vyúčtování daně z příjmů (vyjma vyúčtování daně z příjmů ze závislé činnosti vybírané srážkou formou záloh podle § 38j odst. 4 ZDP) automaticky promíjí:
–
pokuta
podle § 250 odst. 1 DŘ za opožděné podání daňového přiznání
nebo vyúčtování za zdaňovací období roku 2019;Podmínkou je, že k podání daňového přiznání nebo vyúčtování za zdaňovací období roku 2019 dojde
nejpozději dne 1. 7. 2020.
Je tak umožněno podat daňové přiznání k dani z příjmů a uhradit daň později bez sankce (bez pokuty za opožděné podání daňového přiznání a bez úroku z prodlení z důvodu pozdní úhrady nedoplatku na dani). Poplatník, který má připravené daňové přiznání k dani z příjmů za zdaňovací období 2019 a nechce čekat až do 1. 7. 2020, může jej odevzdat jak v zákonném termínu 1. 4. 2020, tak v rozmezí od tohoto data až do 1. 7. 2020 (bez sankcí). Toto se týká i úhrady nedoplatku na dani vypočteného v rámci daňového přiznání. Půjde zejména o poplatníky, využívající odeslání daňového přiznání ze své datové schránky.
Podání daňového přiznání a úhrada daně bez sankcí až do 1. 7. 2020 se vztahuje na všechny poplatníky podávající přiznání k dani z příjmů,
a to jak na podnikající fyzické osoby (OSVČ), tak na nepodnikající fyzické osoby, tj. osoby, které povinně nebo dobrovolně podávají daňové přiznání. Týká se to i těch poplatníků, kteří mají pouze příjmy ze zaměstnání, příjmy z nájmu nebo ostatní příjmy, případně při jejich vzájemné kombinaci či kombinaci s příjmy z podnikání.Prominutí úroku z prodlení a úroku z posečkané částky
V § 259b odst. 1 DŘ se uvádí, že daňový subjekt je oprávněn požádat správce daně o prominutí úroku z prodlení nebo úroku z posečkané částky, pokud byla uhrazena daň, v důsledku jejíhož neuhrazení úrok vznikl.
Pokud je dle § 156 odst. 1 DŘ správcem daně povoleno posečkání úhrady daně, popřípadě rozložení její úhrady na splátky (na žádost daňového subjektu nebo z moci úřední), pak na základě § 157 odst. 2 DŘ vzniká daňovému subjektu povinnost uhradit úrok z posečkané částky, který odpovídá ročně výši repo sazby stanovené ČNR, zvýšené o 7 procentních bodů, platné pro první den příslušného kalendářního pololetí.
V této souvislosti ministryně financí rozhodla:
–
daňovým subjektům, jimž byl
na základě individuální žádosti podle § 259b DŘ
alespoň částečně prominut úrok z prodlení z důvodů souvisejících se šířením viru SARS-CoV-2, je automaticky prominuta pokuta za opožděné tvrzení daně podle § 250 DŘ
, která je příslušenstvím daně, u níž došlo k tomuto prominutí úroku z prodlení;–
daňovým subjektům, jimž bylo
na základě individuální žádosti podle § 156 DŘ
povoleno posečkání úhrady daně nebo rozložení její úhrady na splátky z důvodů souvisejících se šířením viru SARS-CoV-2 je automaticky prominuta pokuta za opožděné tvrzení daně podle § 250 DŘ
, která je příslušenstvím daně, u níž došlo k tomuto posečkání úhrady daně nebo rozložení její úhrady na splátky.Prominutí se aplikuje bez časového omezení a dopadá na veškeré daně spravované orgány podřízenými Ministerstvu financí a na veškeré daňové subjekty; k prominutí pokuty dojde vždy u té daně, u které došlo k prominutí úroku, popř. došlo k posečkání úhrady daně.
Prominutí plátcům DPH v souvislosti s kontrolním hlášením
Z § 101h odst. 1 písm. a) ZDPH vyplývá, že pokud plátce nepodá kontrolní hlášení ve stanovené lhůtě, vzniká mu povinnost uhradit pokutu ve výši 1 000 Kč, pokud jej dodatečně podá, aniž by k tomu byl vyzván.
Ministryně financí rozhodla o prominutí pokuty plátcům DPH za nepodání kontrolního hlášení
, pokud povinnost k její úhradě vznikla v období od 1. 3. 2020 do 31. 7. 2020. Tolerance bude platná pro všechny plátce daně a s ohledem na administrativní dopady nebude požadováno prokázání toho, že zpoždění bylo zapříčiněno šířením viru SARS-CoV-2.Prominutí správních poplatků
V zákonu č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích je v sazebníku (příloha k zákonu) pod položkou 1 odst. 1 písm. c) stanoven poplatek za přijetí žádosti o prominutí příslušenství daně ve výši 1 000 Kč a pod položkou 1 odst. 1 písm. d) stanoven poplatek za přijetí žádosti o povolení posečkání úhrady daně, popřípadě rozložení její úhrady na splátky, nebo o změnu tohoto rozhodnutí ve výši 400 Kč.
Ministryně financí rozhodla o prominutí
všem daňovým subjektům:
–
správní poplatek podle položky 1 odst. 1 písm. c) sazebníku
za přijetí žádosti o prominutí úroku z prodlení nebo úroku z posečkané částky podle § 259b DŘ a za přijetí žádosti o prominutí pokuty za nepodání kontrolního hlášení podle § 101k ZDPH, za podmínky, že žádost bude podána od účinnosti tohoto rozhodnutí do dne 31. 7. 2020;–
správní poplatek podle položky 1 odst. 1 písm. d) sazebníku
za přijetí žádosti o povolení posečkání úhrady daně, popřípadě rozložení její úhrady na splátky, nebo o změnu tohoto rozhodnutí za podmínky, že žádost bude podána od účinnosti tohoto rozhodnutí do dne 31. 7. 2020.Souvislost s dopady šíření viru SARS-CoV-2 nebude s ohledem na administrativní dopady prokazována.
Pokyn GFŘ D-44
Ve Finančním zpravodaji Ministerstva financí čísla 4/2020 nalezneme pokyn GFŘ D-44, který upravuje postup orgánů Finanční správy ČR při rozhodování o
prominutí úroku z prodlení a úroku z posečkané částky
a pokuty za nepodání kontrolního hlášení ve výši 10 000 Kč až 50 000 Kč
v souvislosti s mimořádnými opatřeními orgánů veřejné moci ČR přijatými k prevenci nebezpečí vzniku a rozšíření onemocnění COVID-19 způsobené novým koronavirem SARS-CoV-2.Pokyn se vztahuje na úroky z prodlení podle § 252 DŘ a úroky z posečkané částky dle § 157 odst. 2 DŘ na všech druzích daně a dále na pokuty za nepodání kontrolního hlášení ve výši 10 000 Kč–50 000 Kč podle § 101h odst. 1 písm. b) až d) ZDPH. Vztahuje se na případy, kdy vydání výzvy k podání kontrolního hlášení nebo výzvy ke změně, doplnění či potvrzení údajů uvedených v podaném kontrolním hlášení a následné podání souvisejícího kontrolního hlášení nastalo v době
od 1. 3. 2020 do 31. 7. 2020
.Zatímco rozhodnutí ministryně financí se týká pokuty ve smyslu § 101h odst. 1 písm. a) ZDPH ve výši 1 000 Kč, v pokynu GFŘ se hovoří o pokutách za nepodání kontrolního hlášení ve stanovené lhůtě ve výši:
–
dle písmene b) – 10 000 Kč, pokud kontrolní hlášení podá plátce v náhradní lhůtě poté, co k tomu byl správcem daně vyzván,
–
dle písmene c) – 30 000 Kč, pokud kontrolní hlášení plátce nepodá na základě výzvy ke změně, doplnění či potvrzení údajů uvedených v podaném kontrolním hlášení,
–
dle písmene d) – 50 000 Kč, pokud plátce nepodá kontrolní hlášení ani v náhradní lhůtě.
Při vzniku úroku ve výše uvedených případech může daňový subjekt požádat o prominutí úroku z prodlení a úroku z posečkané částky podle § 259 a násl. DŘ v souladu s Pokynem GFŘ D-21 k promíjení příslušenství daně.
Při vzniku pokuty za nepodání kontrolního hlášení ve výši 10 000 Kč–50 000 Kč může daňový subjekt požádat o prominutí pokuty podle § 101k ZDPH v souladu s Pokynem GFŘ D-29 k prominutí pokut za nepodání kontrolního hlášení.
Pokyn obsahuje průběh posuzování prominutí úroku nebo pokuty za nepodání kontrolního hlášení a vlastní věrohodné prokazování daňového subjektu.
V případě prokazování vztahu k mimořádným opatřením lze uvažovat např. o doložení vlivu karanténního opatření, nemoci, souvisejícího pečování o člena domácnosti (týkající se daňového subjektu, jeho zástupce nebo osob klíčových pro činnost daňového subjektu).V případě prokazování ospravedlnitelného důvodu prodlení souvisejícího s úroky lze dále uvažovat např. o seznamu stornovaných zájezdů/letenek/vstupenek/akcí, porovnání výše obsazenosti či tržeb vůči předchozímu období, prokázání výpadku výroby pro překážky související s mimořádnými opatřeními na straně dodavatele apod.
V pokynu je upozorněno, že
prominout úroky z prodlení a úroky z posečkané částky lze až poté, co byla zcela uhrazena daň, k níž se toto příslušenství váže
. Úhrada daně je první podmínkou, jejíž splnění správce daně posuzuje. Prominout pokutu za nepodání kontrolního hlášení lze až poté, co související kontrolní hlášení bylo následně podáno
. Není-li tato podmínka splněna, nelze přistoupit ani k posuzování věcných důvodů pro prominutí.Daňová opatření obsažená ve Finančním zpravodaji č. 5/2020
(tzv. Liberační balíček II)
Ve Finančním zpravodaji č. 5/2020 vydaném dne 24. 3. 2020 jsou obsaženy další daňové úlevy pro fyzické a právnické osoby provedené podle § 260 DŘ. Jedná se o následující daňové úlevy pro poplatníky daně z příjmů fyzických a právnických osob:
Podání daňového přiznání k dani z nabytí nemovitých věcí a úhrada této daně
V § 32 zákonného opatření Senátu č. 340/2013 Sb. se uvádí, že daňové přiznání k dani z nabytí nemovitých věcí je poplatník povinen podat nejpozději do konce třetího kalendářního měsíce následujícího po kalendářním měsíci, v němž byl v KN proveden vklad vlastnického práva k nemovité věci, práva stavby nebo změny spočívající v prodloužení doby, na kterou je toto právo zřízeno, nebo správy svěřenského fondu. Sazba daně z nabytí nemovitých věcí činí 4 %.
Na základě rozhodnutí ministryně financí
dochází k prominutí daňovým subjektům:
–
pokuty dle § 250 odst. 1 DŘ za opožděné podání daňového přiznání k dani z nabytí nemovitých věcí
Podmínkou prominutí pokuty a úroku z prodlení je splnění uvedených povinností nejpozději dne 31. 8. 2020.
Jako počátek rozhodného období byl stanoven den 31. 3. 2020, neboť k tomuto dni uplyne první lhůta pro podání daňového přiznání k dani z nabytí nemovitých věcí ode dne vyhlášení nouzového stavu vládou ČR. Uvedené prominutí se vztahuje i na případy, kdy bylo v rozhodném období povoleno posečkání na delší období než do dne 31. 8. 2020 a daňový subjekt přesto daň do 31. 8. 2020 uhradí. V případech, kdy si daňový subjekt požádá a bude mu povoleno posečkání na delší období než do dne 31. 8. 2020 a daňový subjekt v této lhůtě předmětné platební povinnosti neuhradí, lze úrok z posečkané částky prominout na základě individuální žádosti podle § 259b DŘ.Příklad 1
Občan zakoupil nemovitost, přičemž k úhradě smluvní ceny došlo v lednu 2020 a k zápisu vkladu do katastru nemovitostí došlo během února 2020. Občan je povinen podat daňové přiznání k dani z nabytí nemovitostí a zaplatit tuto daň do konce měsíce května 2020.
Na poplatníka se vztahují úlevy ve smyslu rozhodnutí ministryně financí. Poplatník může bez sankce podat daňové přiznání k dani z nabytí nemovitých věcí a zaplatit zálohu ve smyslu § 44 zákonného opatření Senátu č. 340/2013 Sb. až do 31. 8. 2020. V tomto případě u něho dochází automaticky k prominutí pokuty za opožděné daňového přiznání a úroku z prodlení za opožděnou úhradu zálohy (daně).
Záloha na daň z příjmů
Termíny pro platbu záloh na daň z příjmů vyplývají z § 38a odst. 3 a 4 ZDP. Jedná se o pololetní zálohy splatné k 15. 6. a 15. 12. a o čtvrtletní zálohy splatné k 15. 3., 15. 6., 15. 9. a 15. 12. zdaňovacího období.
Rozhodnutím ministryně financí dochází k
prominutí zálohy na daň z příjmů na zdaňovací období kalendářního roku 2020 podle § 38a odst. 3 a 4 ZDP, splatnou 15. 6. 2020
.Prominutím zálohy však nedochází k prominutí samotné daně vypočtené v daňovém přiznání za zdaňovací období 2020
. Prominutí jedné zálohy řeší předpokládané dopady šíření viru SARS-CoV-2 na omezený dostatek likvidity u nejširšího okruhu daňových subjektů. Hromadné prominutí zálohy se týká fyzických a právnických osob, které mají zdaňovací období kalendářní rok. V ostatních případech (např. pokud je zdaňovacím obdobím hospodářský rok) je nutno postupovat ve smyslu § 174 odst. 5 DŘ, dle kterého správce daně může stanovit zálohy jinak, případně povolit výjimku z povinnosti daň zálohovat na základě žádosti podané daňovým subjektem.Plátci DPH a daňové přiznání
Plátcům DPH bude v případech, kdy jim bude v souvislosti se šířením viru SARS-CoV-2 na základě individuální žádosti prominuta alespoň částečně pokuta za nepodání kontrolního hlášení podle § 101h odst. 1 písm. b), c) nebo d) ZDPH,
automaticky prominuta pokuta za opožděné podání daňového přiznání k DPH
za zdaňovací období, které je zcela nebo zčásti shodné s obdobím, za které se podává kontrolní hlášení, u něhož došlo k prominutí této pokuty za nepodání kontrolního hlášení. Pokuta za opožděné podání daňového přiznání bude prominuta za předpokladu, že k podání tohoto přiznání dojde nejpozději v den, kdy bude podáno opožděné kontrolní hlášení.Při posuzování žádostí o prominutí pokuty za nepodání kontrolního hlášení správce daně postupuje dle Pokynu GFŘ D-44 k promíjení úroku z prodlení, úroku z posečkané částky a pokuty za nepodání kontrolního hlášení.
Prominutí správních poplatků
Všem daňovým subjektům dochází k prominutí správního poplatku spojeného s přijetím žádosti o vrácení daní při dovozu nebo o prominutí celního nedoplatku podle čl. 116 celního kodexu Unie a k prominutí správního poplatku spojeného s přijetím žádosti o povolení úlevy na dani nebo cla podle čl. 110 a 112 celního kodexu Unie. Prominutí se bude vztahovat na období ode dne účinnosti tohoto rozhodnutí do dne 31. 7. 2020.
Změny pro OSVČ ve zdravotním pojištění
Zákonem č. 134/2020 Sb. ze dne 25. 3. 2020 se do zákona č. 592/1992 Sb., o pojistném na veřejné zdravotní pojištění, vkládá nový § 28c, z něhož vyplývá:
–
Přehled
podle § 24 odst. 2 je osoba samostatně výdělečně činná povinna předložit za rok 2019 všem zdravotním pojišťovnám, u kterých byla v tomto období pojištěna, nejpozději do 3. 8. 2020
;–
částku doplatku pojistného za rok 2019 je nutno zaplatit
do 8 dnů
po dni, kdy byl Přehled podán (nebo měl být podán). Novou výši záloh je třeba v Přehledu OSVČ vypočítat obvyklým způsobem;–
penále za pojistné nebo za zálohu na pojistné za období od začátku března 2020 do konce srpna 2020 podle § 18 odst. 1 zákona č. 592/1992 Sb. se do 21. 9. 2020 nepoužije; penále za pojistné nebo za zálohu na pojistné vzniká nejdříve od 22. 9. 2020;
–
OSVČ neplatí zálohy na pojistné do výše pojistného vypočítaného z jedné dvanáctiny minimálního vyměřovacího základu za období od začátku března 2020 do konce srpna 2020
;–
OSVČ, jejíž
záloha na pojistné je vyšší než výše pojistného vypočítaného z jedné dvanáctiny minimálního vyměřovacího základu,
je povinna zaplatit pouze rozdíl mezi výší zálohy na pojistné a výší pojistného vypočítaného z jedné dvanáctiny minimálního vyměřovacího základu. Tuto výši pojistného za období od začátku března 2020 do konce srpna 2020 lze zaplatit až formou doplatku pojistného, a to nejpozději do 8 dnů po dni, ve kterém byl, popřípadě měl být podán Přehled za rok 2020;–
záloha na pojistné, kterou by OSVČ zaplatila za období od března 2020 do srpna 2020, se považuje za zaplacenou do výše pojistného vypočítaného z jedné dvanáctiny minimálního vyměřovacího základu;
–
provedla-li OSVČ platbu zálohy na pojistné za měsíc březen 2020, považuje se tato záloha za zálohu za měsíc září 2020.
Závěr
–
OSVČ, která odvádí měsíčně zálohy na pojistné na zdravotní pojištění v minimální výši
, tzn. v roce 2020 částku 2 352 Kč, nemusí za měsíce březen–srpen 2020 odvádět žádné pojistné a zálohy jsou jí prominuty v plné výši. Stejně se postupuje u OSVČ, která ze zákona hradí zálohy na pojistné na zdravotní pojištění nižší než minimální pojistné.–
OSVČ, která platí měsíční zálohy na pojistné na zdravotní pojištění vyšší než minimální,
jsou v měsících březen–srpen 2020 prominuty zálohy ve výši minimálního vyměřovacího základu, ale OSVČ musí zaplatit rozdíl mezi výší své vypočtené zálohy na pojistné a výší minimálního pojistného, přičemž tuto částku může OSVČ uhradit kdykoliv během roku 2020 nebo ji doplatit až po podání Přehledu o příjmech a výdajích za rok 2020.–
Provedla-li již OSVČ platbu zálohy na pojistné za měsíc březen 2020, považuje se tato záloha za zálohu za měsíc září 2020.
–
Platby pojistného osobě bez zdanitelných příjmů za období březen–srpen 2020
nejsou prominuty
. U pozdních plateb ale není vymáháno penále. Platby pojistného za tyto měsíce lze tedy bez sankcí uhradit až do 21. 9. 2020.–
Platby pojistného za zaměstnance za období březen–srpen 2020
nejsou prominuty
. Platby pojistného za tyto měsíce však lze bez sankcí uhradit až do 21. 9. 2020.Změny pro OSVČ v sociálním pojištění
Zákonem č. 136/2020 Sb. ze dne 25. 3. 2020 dochází u OSVČ k následujícím změnám:
–
OSVČ
vykonávající hlavní nebo vedlejší výdělečnou činnost nejsou automaticky ze zákona povinny platit zálohy na sociální pojištění za kalendářní měsíce v období březen–srpen 2020.
Byla-li záloha na pojistné zaplacena za některý kalendářní měsíc tohoto období, použije se na úhradu splatných závazků a poté záloh na pojistné na další kalendářní měsíce roku 2020;–
pojistné na sociální pojištění stanovené z vyměřovacího základu za rok 2020 na základě podaného Přehledu o příjmech a výdajích se snižuje
za každý kalendářní měsíc, v němž byla aspoň po část měsíce vykonávána v období březen
–srpen 2020
samostatná výdělečná činnost, o částkua)
2 544 Kč, jde-li o OSVČ vykonávající hlavní samostatnou výdělečnou činnost,
b)
1 018 Kč, jde-li o OSVČ vykonávající vedlejší samostatnou výdělečnou činnost;
–
pro účely § 11 odst. 3 zákona o důchodovém pojištění se zálohy považují za zaplacené;
–
pro účely stanovení osobního vyměřovacího základu se u OSVČ vykonávajících hlavní samostatnou výdělečnou činnost považují kalendářní měsíce v období březen–srpen 2020, za které nebyly povinny platit zálohy na pojistné, za tzv.
vyloučenou dobu
.Příklad 2
OSVČ vykonávající hlavní samostatnou výdělečnou činnost hradí v roce 2020 minimální zálohy na pojistné – na sociální pojištění částku 2 544 Kč měsíčně a na zdravotní pojištění částku 2 352 Kč měsíčně.
Za měsíce březen až srpen nemusí OSVČ hradit žádné zálohy na obě pojistné. V rámci podání Přehledu za rok 2020 je jí prominuta výše pojistného na sociální pojištění 6 × 2 544 Kč = 15 264 Kč a výše pojistného na zdravotní pojištění 6 × 2 352 Kč = 14 112 Kč, celkem tedy 29 376 Kč.
Příklad 3
OSVČ pobírající starobní důchod, vykonávající tedy vedlejší samostatnou výdělečnou činnost, hradí v roce 2020 zálohy na pojistné – na sociální pojištění částku 5 500 Kč měsíčně a na zdravotní pojištění 2 542 Kč měsíčně.
Za měsíce březen
–
srpen 2020 připadá záloha na sociální pojištění ve výši 5 500 Kč – 1 018 Kč = 4 482 Kč a záloha na zdravotní pojištění ve výši 2 542 Kč – 2 352 Kč = 190 Kč. Tyto zálohy nemusí OSVČ hradit a může je doplatit až v rámci podaného Přehledu za rok 2020. V rámci podání Přehledu za rok 2020 je jí prominuta výše pojistného na sociální pojištění 6 × 1 018 Kč = 6 108 Kč a výše pojistného na zdravotní pojištění 6 × 2 352 Kč = 14 112 Kč, celkem tedy 20 220 Kč.V návaznosti na možnost podání přiznání k dani z příjmů fyzických osob za rok 2019 bez sankcí až do 1. 7. 2020 se umožňuje OSVČ podat Přehled o příjmech a výdajích za rok 2019 příslušné OSSZ a zaplatit případné dlužné pojistné také v delším termínu bez sankcí, a to nejpozději do 3. 8. 2020. Pokud však OSVČ podá daňové přiznání k dani z příjmů za zdaňovací období 2019 v zákonném termínu do 1. 4. 2020 nebo později (do 1. 7. 2020), vždy platí termín podání Přehledu na OSSZ do 1 měsíce po podání daňového přiznání ve smyslu znění § 15 odst. 1 zákona č. 589/1992 Sb. Za den úhrady se přitom považuje den připsání platby na účet příslušné OSSZ.
Změny v oblasti evidence tržeb
Zákonem č. 137/2020 Sb. ze dne 25. 3. 2020 došlo k následujícím úpravám v oblasti evidence tržeb v souvislosti s vyhlášením nouzového stavu:
–
subjekt evidence tržeb
není povinen plnit povinnosti podle zákona upravujícího evidenci tržeb
s výjimkou povinnosti zacházet s autentizačními údaji, certifikátem pro evidenci tržeb a blokem účtenek tak, aby předešel jejich zneužití, do dne ukončení nouzového stavu vyhlášeného dne 12. 3. 2020
;–
subjekt evidence tržeb
není povinen plnit podle zákona upravujícího evidenci tržeb evidenční povinnost
a povinnost umístit informační oznámení v období 3 měsíců ode dne ukončení nouzového stavu
vyhlášeného dne 12. 3. 2020.Další chystané daňové změny týkající se podnikatelů
„Pětadvacítka“ pro OSVČ
Zákon o kompenzačním bonusu upravuje
poskytnutí daňového bonusu na kompenzaci některých hospodářských následků
souvisejících s ohrožením zdraví v souvislosti s prokázáním výskytu koronaviru SARS-CoV-2 nebo s krizovými opatřeními přijatými z důvodu tohoto ohrožení. Jedná se o sněmovní tisk č. 808.Subjektem kompenzačního bonusu je OSVČ
podle zákona č. 155/1995 Sb. (např. živnostník, samostatný zemědělec, autor nebo umělec, znalec, tlumočník, veterinář, lékař, poskytovatel zdravotní péče, architekt, daňový poradce apod.), pokud tuto činnost vykonává jako hlavní, nebo vedlejší [pouze z důvodů, že jde o osobu podle § 9 odst. 6 písm. b), c) nebo d) zákona č. 155/1995 Sb.] a tato OSVČ byla aktivní ke dni 12. 3. 2020, resp. její samostatná výdělečná činnost byla přerušena ode dne, který nastal po 31. 8. 2019.Předmětem kompenzačního bonusu je výkon samostatné výdělečné činnosti v kalendářním měsíci, v němž nastal den, za který se poskytuje kompenzační
bonus
, pokud OSVČ nemohla tuto činnost zcela nebo zčásti vykonávat nad míru obvyklou
v důsledku ohrožení zdraví nebo krizových opatření, a to zejména z důvodu:–
nutnosti uzavřít provozovnu subjektu kompenzačního bonusu či omezit její provoz,
–
karantény subjektu kompenzačního bonusu nebo jeho zaměstnance,
–
péče o dítě v případě subjektu kompenzačního bonusu nebo překážky v práci spočívající v péči o dítě v případě jeho zaměstnance,
–
omezení poptávky po výrobcích, službách nebo jiných výstupech samostatné výdělečné činnosti subjektu kompenzačního bonusu nebo
–
omezení či ukončení dodávek nebo služeb potřebných pro výkon samostatné výdělečné činnosti subjektu kompenzačního bonusu.
Kompenzační
bonus
je započitatelným příjmem pro stanovení nároku na dávky vyplácené podle zákona upravujícího pomoc v hmotné nouzi a zákona upravujícího státní sociální podporu.Výše kompenzačního bonusu činí 500 Kč za každý kalendářní den bonusového období, kterým je období od 12. 3. do 30. 4. 2020.
Celková částka kompenzačního bonusu tedy pro OSVČ činí 25 000 Kč
. Kompenzační bonus
se bude vyplácet za ty kalendářní dny, za které žadatel neobdržel podporu v nezaměstnanosti.Kompenzační
a číslo bankovního účtu, na které má být částka odeslána. Dle vyjádření ministryně financí ze dne 3. 4. 2020 budou žádosti přijímány poštou, prostřednictvím datové schránky či prostřednictvím aplikace Elektronická podání pro Finanční správu (EPO), na podatelnách a ve sběrných boxech umístěných před finančními úřady. bonus
bude vyplácen na základě žádosti, která bude obsahovat čestné prohlášení o splnění podmínek pro vznik nároku na kompenzační bonus
Kompenzační
. Žádným způsobem tedy neovlivní nárok na daňové úlevy.bonus
nebude daňově uznatelným příjmem a nebude podléhat ani sociálnímu a zdravotnímu pojistnémuŽádost o kompenzační
bonus
lze podat nejpozději do 60 dnů po skončení bonusového období, jinak nárok na kompenzační bonus
zaniká. Zjistí-li správce daně na základě postupu k odstranění pochybností nebo na základě daňové kontroly, že nebyly splněny podmínky pro vznik nároku na kompenzační bonus
a kompenzační bonus
nebyl vyměřen ve správné výši, doměří daň ve výši rozdílu vyměřeného kompenzačního bonusu a částky nově zjištěné. Povinnost uhradit penále z částky doměřené daně nevzniká.Zpětné působení daňové ztráty
Je zvažován návrh na zavedení institutu
zpětného působení daňové ztráty
kdy budou moci podnikatelé uplatnit případnou ztrátu vykázanou v roce 2020 zpětně v letech 2019 a 2018 prostřednictvím podání dodatečného daňového přiznání, čímž získá podnikatel vrácení přeplatku na dani od FÚ. Dle současné legislativy (§ 34 odst. 1 ZDP) je možné uplatnit daňovou ztrátu v následujících pěti letech. Tato dodatečná daňová přiznání by bylo možné podat na vyměřenou ztrátu z roku 2020, tedy po podání daňového přiznání za rok 2020 v roce 2021.,
Zdroj: Odborný portál DAUC.cz, 2020.