Zákoník práce (zákon č. 262/2006 Sb. , ve znění pozdějších předpisů – dále jen „ZP “) definuje v § 310 podmínky, za kterých lze v rámci pracovněprávního vztahu sjednat konkurenční doložku. Tento institut slouží k ochraně oprávněných zájmů zaměstnavatele, kdy se zaměstnavatel po odchodu některých (zpravidla klíčových) zaměstnanců potřebuje v určitých případech chránit před možným konkurenčním zneužitím poznatků, informací a údajů, k nimž měl zaměstnanec přístup v souvislosti s výkonem svého zaměstnání u tohoto zaměstnavatele.
Konkurenční doložka v souvislostech zdravotního pojištění
Ing.
Antonín
Daněk
Základní podmínky pro sjednání konkurenční doložky
Byla-li sjednána konkurenční doložka, pak se zaměstnanec zavazuje, že se po určitou dobu po skončení zaměstnání, nejdéle však po dobu 1 roku, zdrží výkonu výdělečné činnosti, která by byla shodná s předmětem činnosti zaměstnavatele nebo která by měla vůči němu soutěžní povahu. Součástí konkurenční doložky je závazek zaměstnavatele, že zaměstnanci poskytne přiměřené peněžité vyrovnání, nejméně však ve výši jedné poloviny průměrného měsíčního výdělku za každý měsíc plnění závazku.
Konkurenční doložku lze dojednat již při vzniku nebo ještě před vznikem pracovního poměru. Konkurenční doložka může být sjednána současně se zkušební dobou nebo ve zkušební době. Musí být uzavřena písemně, jinak je neplatná. Ujednání o konkurenční doložce se může stát součástí pracovní smlouvy, ale lze ji sjednat i v samostatné smlouvě. Podmínkou je, aby byla sjednána písemně se zaměstnancem, po kterém lze toto spravedlivě požadovat. To znamená, že je zapotřebí vzít v úvahu charakter informací a poznatků, které zaměstnanec při výkonu své práce získá. Nesmí se však jednat o zaměstnance, u kterých sjednání konkurenční doložky vylučuje