V předchozích legislativních novinkách jsme vás informovali o tom, že daňový balíček byl na sklonku ledna Senátem vrácen Poslanecké sněmovně s pozměňovacími návrhy týkajícími se přeřazení některých položek zboží a služeb do nižších sazeb DPH a prodloužení lhůty pro podání daňového přiznání. Tyto návrhy nicméně nebyly 12. 3. Poslaneckou sněmovnou schváleny a Sněmovna setrvala na původním návrhu zákona. Zákon pak byl obratem podepsán prezidentem a 27. 3. byl vyhlášen ve Sbírce zákonů. Drtivá většina bodů novely tak jen několik dní nato, 1. 4., nabyla účinnosti, některé body (např. nová úprava aplikace DPH u poukázek) nabyly účinnosti dokonce již vyhlášením 27. 3.
Legislativní novinky k 1. 4. 2019
Ing.
Milena
Drábová,
Brantl & Partners, s.r.o.
O hlavních oblastech, které jsou daňovým balíčkem novelizovány, jsme informovali v předchozích číslech časopisu, nyní bychom se rádi krátce zaměřili již jen na změny ve výpočtu DPH, neboť ty se dotkly hned několik dní po vyhlášení ve Sbírce (účinnost od 1. 4. 2019) všech plátců DPH.
Změny ve výpočtu DPH
Zákon již od 1. 4.
neumožňuje zaokrouhlit daň matematicky na celé koruny
. Zákon o DPH (č. 235/2004 Sb.) totiž již pro tyto případy žádné speciální pravidlo k zaokrouhlení nestanoví, a tak se uplatní § 146 odst. 3 daňového řádu (č. 280/2009 Sb.), dle něhož se výpočet na základě daňové sazby nebo koeficientů provádí s přesností na dvě platná desetinná místa. Vzhledem k tomu, že novela k této změně neobsahuje žádné přechodné ustanovení, musí takto plátci postupovat již od 1. 4. Do základu daně se nově nezahrnuje částka vzniklá zaokrouhlením celkové konečné úplaty na celou korunu, pokud byla platba při uskutečnění zdanitelného plnění provedena v hotovosti. Dle důvodové zprávy je důvodem snaha o odstranění případného dvojího zaokrouhlování výše daně a zároveň i celkové úplaty a zjednodušení stanovení základu daně při úplatě v hotovosti.
Upozorňujeme také, že novela zákona o DPH
zrušila
s účinností od 1. 4. 2019 výpočet daně shora
za pomocí koeficientů, které se zaokrouhlovaly na čtyři desetinná místa, a tak vznikaly při výpočtu daně rozdíly oproti výpočtu daně ze základu daně (zdola). Vlivem zaokrouhlení daně na dvě desetinná místa nicméně určité drobné rozdíly mohou vznikat i nadále. V daném případě nicméně zákonodárce myslel na to, aby měli plátci dostatek času na přenastavení fakturačních, resp. pokladních systémů, a tak mohou dle přechodných ustanovení novely zákona o DPH postupovat až do konce září 2019 postaru
s využitím těchto koeficientů. Informace k výpočtu vlastních příjmů manžela/manželky pro účely uplatnění slevy na dani
Generální finanční ředitelství (GFŘ) vydalo 18. 3. 2019 informaci ke správné aplikaci § 35ba odst. 1 písm. b) zákona o daních z příjmů (č. 586/1992 Sb.), který upravuje uplatnění slevy na manžela/manželku žijící s poplatníkem ve společně hospodařící domácnosti, pokud nemá vlastní příjem přesahující za zdaňovací období 68 000 Kč.
V této informaci GFŘ uvádí, že do vlastního příjmu se zahrnují příjmy dosažené v daném zdaňovacím období, tj. od 1. ledna do 31. prosince daného kalendářního roku, přitom:
–
příjmy ze zaměstnání vyplacené za prosinec 2018 až v lednu 2019 se zahrnují do vlastního příjmu manžela roku 2018;
–
u vyplácených dávek jako je např. mateřská, nemocenská, ošetřovné, podpora v nezaměstnanosti však platí pravidlo, že dávky
vyplacené v lednu 2019 se již započítávají do vlastního příjmu manžela/manželky roku 2019.
Informace o vrácení přeplatku na dani
V březnu 2019 vydalo GFŘ ještě informaci k problematice běhu lhůty pro vrácení přeplatku na dani.
V této informaci GFŘ upozorňuje na skutečnost, že přeplatek vykázaný v podaném daňovém tvrzení vzniká až na základě vyměření daně, tj. nejdříve k poslednímu dni lhůty pro podání řádného daňového přiznání (1. 4. 2019) a nejdříve od tohoto data tedy běží 30denní lhůta pro vrácení přeplatku.
V případě, že je podána žádost o vrácení přeplatku a vratitelný přeplatek nevznikne do 60 dnů ode dne podání žádosti, žádost správce daně zamítne – toho se však není třeba obávat v případě, že byla podána žádost o vrácení přeplatku společně s daňovým přiznáním. Od letošního roku totiž díky novelizaci § 38zf zákona o daních z příjmů platí, že pokud byla žádost o vrácení přeplatku podána současně s daňovým přiznáním, hledí se na ni, jako by byla podaná v poslední den lhůty pro podání daňového přiznání.
Změny v sazbách pojistného na sociální zabezpečení od 1. 7. 2019
Česká správa sociálního zabezpečení informuje na svých webových stránkách, že s účinností od 1. 7. 2019 dochází ke zrušení tzv. karenční doby, po kterou se v případě dočasné pracovní neschopnosti neposkytuje osobě v zaměstnaneckém nebo služebním poměru náhrada mzdy nebo platu (zpravidla první 3 dny trvání dočasné pracovní neschopnosti). Jako určitá
kompenzace
za zrušení karenční doby dochází s účinností od téhož dne ke snížení sazby pojistného na nemocenské pojištění o 0,2 %.Sazby pojistného na sociální zabezpečení s účinností od 1. 7. 2019 tedy činí (změny vyznačeny tučně):
a)
u zaměstnavatele
24,8 %
z vyměřovacího základu, z toho 2,1 %
na nemocenské pojištění, 21,5 % na důchodové pojištění a 1,2 % na státní politiku zaměstnanosti,b)
u zaměstnance 6,5 % z vyměřovacího základu,
c)
u OSVČ:
1.
29,2 % z vyměřovacího základu, z toho 28 % na důchodové pojištění a 1,2 % na státní politiku zaměstnanosti, jde-li o OSVČ účastnou důchodového pojištění,
2.
2,1 %
z vyměřovacího základu, jde-li o OSVČ účastnou nemocenského pojištění,d)
u osoby dobrovolně účastné na důchodovém pojištění 28 % z vyměřovacího základu,
e)
u zahraničního zaměstnance
2,1 %
z vyměřovacího základu.V souvislosti se nížením sazby pojistného na nemocenské pojištění OSVČ a zahraničních zaměstnanců dochází s účinností od 1. 7. 2019 ke snížení minimální výše pojistného na nemocenské pojištění těchto osob, a to na 126 Kč (2,1 % z minimálního vyměřovacího základu, který činí 6 000 Kč). Od 1. 1. 2019 do 30. 6. 2019 činí minimální výše pojistného na nemocenské pojištění těchto osob 138 Kč.
Zdroj: Odborný portál DAUC.cz, 2019.