Poplatník daně z příjmů fyzických osob, který má příjmy dle § 7 odst. 1 písm. a) až c) zákona č. 586/1992 Sb. , o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZDP “), může své příjmy zdanit buď v rámci daňového přiznání, ve kterém uplatní skutečné nebo paušální výdaje ke zdanitelným příjmům, nebo může využít stanovení daně paušální částkou za podmínek uvedených v § 7a ZDP . Zákonem č. 170/2017 Sb. došlo v oblasti podmínek uplatnění daně stanovené paušální částkou k určitým pozitivním změnám, které bylo možno ve smyslu bodu 14 přechodných ustanovení k tomuto zákonu použít již pro zdaňovací období roku 2017 za podmínky, že poplatník podal žádost o stanovení daně paušální částkou na zdaňovací období 2017 nejpozději do 31. 5. 2017. Připomínáme, že k aplikaci daně stanovené paušální částkou vydalo GFŘ s účinností od 1. 1. 2018 pokyn D-33, jehož cílem je rozšířit využití zákonné možnosti stanovení daně paušální částkou a zabezpečit v maximální možné míře jednotné a objektivní rozhodování správce daně o žádostech poplatníků o stanovení daně paušální částkou. V článku si uvedeme postup u poplatníka daně z příjmů fyzických osob, který by chtěl využít stanovení daně paušální částkou ve zdaňovacím období 2019.
Zvažujete uplatnit v roce 2019 paušální daň?
Ing.
Ivan
Macháček
Výhody daně stanovené paušální částkou
Při stanovení daně paušální částkou je poplatník povinen podle § 7a odst. 7 ZDP vést pouze jednoduchou evidenci o výši dosahovaných příjmů, o výši pohledávek a o hmotném majetku používaném pro výkon činnosti.
Z výše uvedeného vyplývá snížení administrativní zátěže poplatníka, který:–
nemusí vést daňovou evidenci, příp. účetnictví (s výjimkou případů, na které se vztahuje § 4 odst. 7 zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů),
–
nemusí evidovat a prokazovat vynaložení nákladů,
–
není povinen při splnění podmínek vymezených v § 7a odst. 5 ZDP po skončení zdaňovacího období podávat řádné daňové přiznání k dani z příjmů fyzických osob a pro zdaňovací období zůstává daňová povinnost poplatníka splněna zaplacením daně stanovené paušální částkou.
Poplatníci, kteří mohou požádat o stanovení daně paušální částkou
Stanovení daně paušální částkou mohou využít poplatníci daně z příjmů fyzických osob, kteří mají příjmy:
–
ze zemědělské výroby, lesního a vodního hospodářství,
–
ze živnostenského podnikání,
–
z jiného podnikání, ke kterému je potřeba podnikatelské oprávnění.
Z § 7a odst. 1 ZDP vyplývá, že stanovení daně paušální částkou
může využít poplatník daně z příjmů fyzických osob, který splňuje následující podmínky:
–
poplatníkovi
kromě příjmů podle § 6 ZDP,
příjmů osvobozených od daně z příjmů a příjmů zdanitelných zvláštní sazbou daně plynou pouze příjmy podle § 7 odst. 1 písm. a) až c) ZDP,
včetně úroků z vkladů na účtu, který je podle podmínek toho, kdo účet vede, určen k podnikání poplatníka ve smyslu § 8 odst. 1 písm. g) ZDP,–
poplatník
provozuje podnikatelskou činnost bez spolupracujících osob
(s výjimkou spolupráce s druhým z manželů),–
roční výše těchto příjmů
v bezprostředně předcházejících třech zdaňovacích obdobích nepřesáhla částku 5 000 000 Kč
(nejedná se o základ daně, ale o výši příjmů),–
poplatník není společníkem společnosti uzavřené dle § 2716 až 2746 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ObčZ“).
Zákonem č. 170/2017 Sb. došlo v § 7a ZDP k rozšíření možnosti stanovení daně paušální částkou:
–
o stanovení daně paušální částkou
může požádat i poplatník, který má kromě příjmů ze samostatné činnosti dle § 7 odst. 1 písm. a) až c) ZDP současně i příjmy ze závislé činnosti dle § 6 ZDP,–
došlo ke zrušení podmínky, že poplatník žádající o stanovení daně paušální částkou musí vykonávat činnosti dle § 7 odst. 1 písm. a) až c) ZDP bez zaměstnanců.
Postup poplatníka při podání žádosti o stanovení daně paušální částkou
Z § 7a odst. 1 ZDP vyplývá, že o stanovení daně paušální částkou
požádá poplatník svého správce daně nejpozději do 31. 1. běžného zdaňovacího období.
Tedy pokud poplatník hodlá pro zdaňovací období roku 2019 požádat o stanovení daně paušální částkou, musí tak učinit nejpozději do 31. 1. 2019. Žádost o stanovení daně paušální částkou není zpoplatněna podle zákona č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů. Přitom lhůta pro podání žádosti je lhůtou zákonnou a nelze ji dle zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „daňový řád“), prodloužit.
Poplatník uvede v žádosti dle § 7a odst. 1 a 3 ZDP:
–
Předpokládané příjmy podle § 7 odst. 1 písm. a) až c) ZDP,
do nichž zahrne poplatník rovněž příjmy z prodeje majetku, který byl vložen do obchodního majetku, a příjmy ze zrušení rezervy vytvořené podle zákona č. 593/1992 Sb., o rezervách pro zjištění základu daně z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZoR“).–
Předpokládané výdaje k těmto příjmům pro běžné zdaňovací období,
do kterých poplatník zahrne rovněž daňové odpisy hmotného majetku zahrnutého v obchodním majetku vypočtené pro příslušné zdaňovací období a časově rozlišenou úplatu u finančního leasingu a rovněž zůstatkovou cenu prodaného majetku, který lze daňově odepisovat, a výši rezervy vytvořené pro příslušné zdaňovací období podle ZoR. Pokud podnikatel zaměstnává zaměstnance, pak do předpokládaných výdajů zahrne i mzdové náklady včetně povinného pojistného na sociální a zdravotní pojištění hrazené za tyto zaměstnance.Z § 7a odst. 1 ZDP vyplývá, že pokud má poplatník souběžně příjmy ze závislé činnosti a příjmy dle § 7 odst. 1 písm. a) až c) ZDP, může požádat o stanovení daně paušální částkou, ale
příjmy ze závislé činnosti se nezahrnují do předpokládaných příjmů pro stanovení daně paušální částkou. Paušální daň tak není stanovena z příjmů ze závislé činnosti.
V případě, že poplatník provozuje činnosti dle § 7 odst. 1 písm. a) až c) ZDP za spolupráce druhého z manželů, může o stanovení daně paušální částkou požádat v souladu se zněním § 7a odst. 2 ZDP i spolupracující manžel (manželka).
Předpokládané příjmy a výdaje se pak rozdělí na spolupracujícího manžela (manželku) v poměru stanoveném podle § 13 ZDP a nezdanitelnou část základu daně podle § 15 ZDP, slevu na dani podle § 35ba ZDP nebo slevu na dani podle § 35c ZDP uplatní poplatník i spolupracující manžel (manželka) samostatně v podané žádosti.Postup správce daně při stanovení daně paušální částkou
V § 7a odst. 3 ZDP se uvádí, že výše daně paušální částkou se určí v závislosti na výši předpokládaných příjmů, které jsou předmětem daně, kromě příjmů od daně osvobozených a příjmů, z nichž se daň vybírá zvláštní sazbou daně, a na výši předpokládaných výdajů, nejméně však ve výši podle § 7 odst. 7 ZDP (ustanovení zákona stanovující výši procenta paušálních výdajů). Rozdíl mezi předpokládanými příjmy a předpokládanými výdaji se upraví o výdaje uplatněné podle § 24 ZDP, u kterých odpadl právní důvod pro jejich uplatnění, a o předpokládané nezdanitelné části základu daně podle § 15 ZDP.
Správce daně stanoví daň paušální částkou po projednání s poplatníkem do 15. května běžného zdaňovacího období.
Daň se vypočte podle § 7a odst. 4 ZDP z rozdílu mezi předpokládanými příjmy a předpokládanými výdaji, upravenými jak je výše uvedeno, sazbou daně podle § 16 ZDP (sazba daně 15 % ze základu daně zaokrouhleného na celá sta Kč dolů). Vypočtená daň se sníží o předpokládanou slevu na dani podle § 35ba ZDP (základní sleva na poplatníka, na manželku, na invaliditu, na studenta, sleva na umístění dítěte, sleva na evidenci tržeb) a o předpokládanou slevu na dani podle § 35c ZDP (sleva na vyživované dítě žijící s poplatníkem ve společně hospodařící domácnosti), uplatněné poplatníkem v žádosti o stanovení daně paušální částkou. K předpokládanému nároku na uplatnění daňového bonusu podle § 35c ZDP se při stanovení daně paušální částkou nepřihlédne. Při stanovení daně paušální částkou nelze uplatnit daňovou ztrátu dle § 34 odst. 1 ZDP.
Daň stanovená paušální částkou činí i po snížení o uplatněné předpokládané slevy na dani podle § 35ba a 35c ZDP nejméně 600 Kč za zdaňovací období.
Takto stanovená daň je splatná nejpozději do 15. prosince běžného zdaňovacího období.
O stanovení daně paušální částkou sepíše správce daně ve smyslu § 7a odst. 7 ZDP protokol o ústním jednání, jehož součástí je i rozhodnutí vyhlášené při jednání, které obsahuje údaje rozhodné pro stanovení daně paušální částkou i částku paušální daně. Jestliže poplatník s vyhlášeným rozhodnutím souhlasí, nelze se proti němu odvolat. Pokud poplatník nesouhlasí, nebude daň paušální částkou stanovena. Daň se již nevyměřuje platebním výměrem. Správce daně může daň paušální částkou stanovit i na více zdaňovacích období, nejdéle však na tři zdaňovací období.
Pokyn GFŘ D-33 ke stanovení daně paušální částkou
K aplikaci daně stanovené paušální částkou vydalo GFŘ s účinností od 1. 1. 2018 pokyn GFŘ D-33, který nahradil stávající pokyn GFŘ D-30.
V pokynu GFŘ D-33 jsou blíže specifikovány:
–
zákonné předpoklady pro možnost stanovení daně z příjmů fyzických osob paušální částkou,
–
obsah žádosti poplatníka o stanovení daně paušální částkou,
–
postup v případě, že o paušální daň požádá kromě podnikatele i spolupracující manžel (manželka), popřípadě partner podle zákona č. 115/2006 Sb., o registrovaném partnerství a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů,
–
posouzení žádosti správcem daně – ověření základních předpokladů pro možnost stanovení daně paušální částkou, ověření údajů rozhodných pro stanovení daně, zaznamenání jednání s poplatníkem,
–
stanovení daně paušální částkou a splatnost daně, náležitosti rozhodnutí o stanovení daně paušální částkou, doručení rozhodnutí podle § 39 odst. 1 písm. a) daňového řádu při jednání; v pokynu D-33 se uvádí, že
poplatník, který má daň stanovenou paušální částkou, zálohy na daň z příjmů neplatí
,
–
povinnosti poplatníka v případě stanovení daně paušální částkou,
–
důsledky dosažení jiných příjmů než příjmů, z nichž bylo vycházeno při stanovení daně paušální částkou, a postup v tomto případě – důsledek podání daňového přiznání, lhůta pro podání daňového přiznání (řídí se obecnou úpravou obsaženou v § 136 daňového řádu), údaje daňového přiznání, zohlednění daně stanovené paušální částkou,
–
postup správce daně při zjištění skutečností, které jsou v rozporu se skutečnostmi, ze kterých bylo vycházeno při stanovení daně paušální částkou a zrušení rozhodnutí,
–
v příloze pokynu jsou uvedeny příklady ke správné aplikaci stanovení daně paušální částkou.
Příklad 1
Podnikatel podnikající ve stavební výrobě, který zaměstnává několik zaměstnanců, podá do 31. 1. 2019 žádost o stanovení daně paušální částkou na zdaňovací období roku 2019, ve které uvede následující údaje:
–
předpokládané zdanitelné příjmy dle § 7 odst. 1 písm. c) ZDP 1 420 000 Kč,
–
předpokládané daňově uznatelné výdaje 1 120 000 Kč,
–
nárok na odpočet pojistného na doplňkové penzijní spoření a na soukromé životní pojištění v úhrnné výši 48 000 Kč,
–
nárok na uplatnění základní slevy na poplatníka.
V předpokládaných výdajích je obsažena i mzda a pojistné na sociální a zdravotní pojištění, které je podnikatel povinen hradit za zaměstnance (34 % zúčtované mzdy). Pojistné na sociální a zdravotní pojištění hrazené podnikatelem za sebe však nemůže být součástí předpokládaných výdajů (toto pojistné je daňově neuznatelné).
Správce daně žádosti poplatníka vyhoví a stanoví v termínu do 31. 5. 2019 paušální daň ve výši 12 960 Kč, která je splatná do 15. 12. 2019.
Příklad 2
Poplatník s příjmy ze živnostenského podnikání podá správci daně do 31. 1. 2019 žádost o stanovení daně paušální částkou na zdaňovací období 2019. V žádosti uvede následující údaje:
-
předpokládané zdanitelné příjmy 3 150 000 Kč,
-
předpokládané daňově uznatelné výdaje 2 650 000 Kč,
-
uplatnění odpočtu příspěvků na doplňkové penzijní spoření ve výši 24 000 Kč.
Správce daně při posouzení žádosti poplatníka zjistí z podaných daňových přiznání za předcházející zdaňovací období, že u poplatníka v předcházejících třech zdaňovacích obdobích přesáhla výše příjmů z podnikání částku 5 mil. Kč. Ve smyslu znění § 7a odst. 1 ZDP nemůže být v tomto případě stanovena daň paušální částkou.
Příklad 3
Zemědělský podnikatel uvede v žádosti o stanovení daně paušální částkou na zdaňovací období roku 2019 podané správci daně do 31. 1. 2019 následující údaje:
–
předpokládané zdanitelné příjmy dle § 7 odst. 1 písm. a) ZDP 4 280 000 Kč,
–
předpokládané daňově uznatelné výdaje 3 440 000 Kč,
–
nárok na daňové zvýhodnění na jedno vyživované dítě žijící s poplatníkem ve společně hospodařící domácnosti.
S podnikatelem spolupracuje i manželka, na kterou podnikatel převádí 50 % příjmů a výdajů ve smyslu § 13 ZDP. Manželka kromě spolupráce nemá jiné zdanitelné příjmy.
V souladu se zněním § 7a odst. 2 ZDP může o stanovení daně požádat i spolupracující manželka. Předpokládané příjmy a výdaje podnikatele se rozdělí mezi manžela a manželku v poměru stanoveném podle § 13 ZDP. Sleva na dani na poplatníka bude uplatněna u každého z manželů samostatně. Daňové zvýhodnění na dítě bude uplatněno u manžela.
Správce daně vyhoví žádosti oběma poplatníkům a stanoví:
–
u podnikatele z předpokládaného základu daně ve výši 420 000 Kč paušální daň (po odečtení základní slevy na dani na poplatníka a daňového zvýhodnění na dítě) ve výši 22 956 Kč,
–
u spolupracující manželky z předpokládaného rozdílu převedených příjmů a výdajů ve výši 420 000 Kč paušální daň (po odečtení základní slevy na dani na poplatníka) ve výši 38 160 Kč.
Takto stanovená paušální daň je splatná oběma poplatníky do 15. 12. 2019.
Postup poplatníka po skončení zdaňovacího období
U poplatníka mohou nastat po skončení zdaňovacího období následující varianty, jejichž řešení vyplývá z § 7a odst. 5 ZDP:
a)
Poplatník dosáhne za zdaňovací období pouze příjmy vymezené v § 7 odst. 1 a) až c) ZDP.
Poplatník, který má stanovenou daň paušální částkou a nedosáhne za zdaňovací období jiných příjmů než příjmy podle § 7 odst. 1 písm. a) až c) ZDP,
nepodává daňové přiznání
za toto zdaňovací období a zaplacená daň stanovená paušální částkou je definitivní.
Tento postup platí i v případě, že se dosažené příjmy dle § 7 odst. 1 písm. a) až c) ZDP výrazně odlišují od předpokládaných příjmů, uvedených v žádosti o stanovení daně paušální částkou (směrem nahoru i směrem dolů). b)
Poplatník dosáhne za zdaňovací období příjmy z prodeje věci, která byla zahrnuta do obchodního majetku nebo jiné příjmy podle § 6 ZDP, § 7 odst. 1 písm. d) ZDP, § 7 odst. 2 ZDP, § 8 až 10 ZDP v úhrnné výši nepřesahující 15 000 Kč
(kromě příjmů od daně osvobozených a příjmů, z nichž se daň vybírá zvláštní sazbou daně), než při stanovení daně paušální částkou předpokládal. V tomto případě
nepodává poplatník daňové přiznání
za toto zdaňovací období a daň stanovená paušální částkou je rovněž definitivní.
c)
Poplatník dosáhne za zdaňovací období příjmy z prodeje věci, která byla zahrnuta do obchodního majetku, nebo dosáhne jiné příjmy podle § 6 ZDP, § 7 odst. 1 písm. d) ZDP, § 7 odst. 2 ZDP, § 8 až 10 ZDP v úhrnné výši přesahující 15 000 Kč
(kromě příjmů od daně osvobozených a příjmů, z nichž se daň vybírá zvláštní sazbou daně), než při stanovení daně paušální částkou předpokládal. V tomto případě je poplatník povinen po skončení zdaňovacího období podat řádné daňové přiznání. Přitom
uplatní příjmy a výdaje z činnosti dle § 7 odst. 1 písm. a) až c) ZDP v daňovém přiznání ve výši, ze které správce daně vycházel při stanovení daně paušální částkou,
a zaplacenou daň paušální částkou započte na výslednou daňovou povinnost. Podáním daňového přiznání se rozhodnutí o dani stanovené paušální částkou v části vztahující se na zdaňovací období, za které bylo toto přiznání podáno, ruší.V případě, že
poplatník má příjmy zdaňované dle § 7 odst. 1 písm. a) až c) ZDP a je současně zaměstnán,
může požádat správce daně o stanovení daně paušální částkou. Jak jsme si již uvedli, při stanovení daně paušální částkou se v tomto případě vychází z předpokládaných příjmů a výdajů dosažených dle § 7 odst. 1 písm. a) až c) ZDP, a nikoliv ze součtu těchto předpokládaných příjmů a předpokládaných příjmů ze závislé činnosti. Z § 7a odst. 5 ZDP pak vyplývá, že daňové přiznání je povinen podat poplatník při souběhu příjmů ze závislé činnosti a příjmů dle § 7 odst. 1 písm. a) až c) ZDP, z nichž byla stanovena paušální daň, pokud výše příjmů ze závislé činnosti přesáhne 15 000 Kč.
V tomto daňovém přiznání poplatník uvede příjmy ze závislé činnosti (superhrubá mzda) na základě potvrzení zaměstnavatele. Výhodou je skutečnost, že i v tomto případě uplatní poplatník v daňovém přiznání příjmy a výdaje dle § 7 odst. 1 písm. a) až c) ZDP ve výši, kterou uvedl v žádosti o stanovení daně paušální částkou. Zaplacená daň stanovená paušální částkou a zaplacené měsíční zálohy na daň dle potvrzení zaměstnavatele se započtou na výslednou daň.Ve smyslu § 7a odst. 6 ZDP správce daně může zrušit rozhodnutím daň stanovenou paušální částkou pro zdaňovací období následující po zdaňovacím období, v němž bylo zjištěno, že její výše neodpovídá příjmu z činnosti, ze které byla stanovena daň paušální částkou, nebo došlo ke změně podmínek rozhodných pro stanovení daně paušální částkou daně.
Příklad 4
Správce daně vyhověl žádosti zemědělského podnikatele podanou do 31. 1. 2018 a stanovil mu z předpokládaného základu daně ve výši 300 000 Kč po odečtení slevy na poplatníka a na jedno dítě daň paušální částkou ve výši 4 956 Kč. Vycházel přitom ze sdělených předpokládaných příjmů dle § 7 odst. 1 písm. a) ZDP ve výši 2 120 000 Kč a z předpokládaných výdajů ve výši 1 820 000 Kč a odečtu základní slevy na dani na poplatníka a daňového zvýhodnění na jedno dítě.
Na základě vedené evidence dosáhne poplatník za rok 2018 příjmy z podnikání v zemědělské výrobě ve variantě A ve výši 2 450 000 Kč a ve variantě B ve výši 1 720 000 Kč.
Pokud se u poplatníka se stanovenou paušální daní skutečná výše příjmů a výdajů z podnikání dosažená za zdaňovací období oproti předpokladu uvedenému v žádosti podané správci daně o stanovení daně paušální částkou zvýší nebo sníží, na daňové povinnosti za zdaňovací období roku 2018 se nic nezmění. Platí stále odvedená paušální daň, a to bez ohledu na to, k jak velkým rozdílům u skutečných příjmů oproti předpokládaným došlo. Podnikatel v obou variantách nemusí podávat daňové přiznání za zdaňovací období roku 2018 – ve variantě A na tomto postupu z hlediska daňového vydělá, zatímco ve variantě B prodělá. Pokud by však správce daně stanovil paušální daň na více zdaňovacích období, například na tři, může zrušit své rozhodnutí pro následující zdaňovací období.
Příklad 5
Podnikatel podniká na základě živnostenského oprávnění a zdaňuje dosažené příjmy dle § 7 odst. 1 písm. b) ZDP. V žádosti o stanovení daně paušální částkou na zdaňovací období roku 2018 podané do 31. 1. 2018 uvedl následující údaje:
–
předpokládané zdanitelné příjmy 1 780 000 Kč,
–
předpokládané daňově uznatelné výdaje 1 240 000 Kč,
–
nárok na odpočet pojistného na soukromé životní pojištění ve výši 16 000 Kč.
Správce daně vyhověl žádosti poplatníka a stanovil daň paušální částkou ve výši 53 760 Kč, která byla zaplacena poplatníkem do 15. 12. 2018.
Dle vedené evidence dosáhl poplatník za zdaňovací období roku 2018 skutečné příjmy ze živnostenského podnikání ve výši 1 980 000 Kč. V průběhu roku 2018 prodal cenné papíry za 125 000 Kč, přičemž nedodržel časový test pro osvobození příjmu z úplatného převodu cenných papírů dle § 4 odst. 1 písm. x) ZDP.
Poplatník je povinen po skončení zdaňovacího období roku 2018 podat daňové přiznání k dani z příjmů fyzických osob, ve kterém uvede dílčí základ daně z ostatních příjmů, ale příjmy a výdaje z podnikání uplatní ve výši, ze které správce daně vycházel při stanovení daně paušální částkou (i když jeho skutečné příjmy ze živnosti jsou vyšší než předpokládané příjmy uvedené v žádosti o stanovení daně paušální částkou). Zaplacenou daň paušální částkou započte poplatník v daňovém přiznání na výslednou daňovou povinnost. Podáním daňového přiznání se rozhodnutí o dani stanovené paušální částkou v části vztahující se na zdaňovací období, za které bylo toto přiznání podáno, ruší.
V daném případě fyzická osoba v daňovém přiznání za rok 2018 uvede:
–
dílčí základ daně dle § 7 ZDP ve výši, ze které správce daně vycházel při stanovení daně paušální částkou, tedy 540 000 Kč,
–
dílčí základ daně dle § 10 ZDP (předpokládejme, že nabývací cena cenných papírů činí 98 000 Kč) ve výši 27 000 Kč,
–
odpočet pojistného na soukromé životní pojištění ve výši 16 000 Kč,
–
celkem základ daně ve výši 551 000 Kč.
Celková daňová povinnost poplatníka činí 57 810 Kč. Zaplacená daň paušální částkou 53 760 Kč bude započtena na výslednou daňovou povinnost. Na základě podaného daňového přiznání musí poplatník zaplatit zbývající daň ve výši 4 050 Kč.
Příklad 6
Poplatník má v roce 2018 současně příjmy ze závislé činnosti a příjmy ze živnostenského podnikání. U zaměstnavatele nepodepsal prohlášení k dani. Poplatník požádal správce daně o stanovení daně paušální částkou a v žádosti podané do 31. 1. 2018 uvedl na zdaňovací období roku 2018 následující údaje:
–
předpokládané zdanitelné příjmy dle § 7 odst. 1 písm. b) ZDP 920 000 Kč,
–
předpokládané daňově uznatelné výdaje 560 000 Kč,
–
nárok na uplatnění základní slevy na poplatníka a daňového zvýhodnění na jedno dítě žijící s poplatníkem ve společně hospodařící domácnosti.
Správce daně vyhověl žádosti a stanovil z předpokládaného základu daně 360 000 Kč a po odečtu základní slevy na dani na poplatníka a daňového zvýhodnění na jedno dítě daň paušální částkou 13 956 Kč, kterou poplatník zaplatil do 15. 12. 2018.
Za zdaňovací období roku 2018 dosáhne poplatník následující příjmy:
–
příjmy z provozování živnosti ve výši 990 000 Kč,
–
dílčí základ daně ze závislé činnosti na základě potvrzení zaměstnavatele ve výši 425 000 Kč.
Poplatník musí podat za rok 2018 daňové přiznání k dani z příjmů fyzických osob, ve kterém uvede:
–
dílčí základ daně dle § 6 ZDP ze závislé činnosti ve výši 425 000 Kč,
–
dílčí základ daně dle § 7 ZDP ve výši 360 000 Kč, ze které správce daně vycházel při stanovení daně paušální částkou,
–
celkový základ daně ve výši 785 000 Kč.
Celková daňová povinnost poplatníka po odpočtu základní slevy na dani na poplatníka a daňového zvýhodnění činí 77 706 Kč, od které si poplatník odpočte zaplacenou paušální daň 13 956 Kč a souhrn zaplacených měsíčních záloh na daň ze závislé činnosti na základě potvrzení zaměstnavatele.
Zdroj: Odborný portál DAUC.cz, 2018.