Rozdíly v daňovém řešení zaměstnání potomka a spolupráce potomka s podnikatelem

je stanoven v § 38h odst. 1 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZDP“), jako úhrn příjmů ze závislé činnosti zúčtovaný nebo vyplacený poplatníkovi za kalendářní měsíc nebo za zdaňovací období, vyjma příjmů zdanitelných daní vybíranou srážkou sazbou daně podle § 36 ZDP, a příjmů, které nejsou předmětem daně:

Základními pracovněprávními vztahy jsou podle § 3 zákona č. 262/2006 Sb., zákoníku práce, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZP“), pracovní poměr a právní vztahy založené dohodami o pracích konaných mimo pracovní poměr (dohoda o provedení práce a dohoda o pracovní činnosti). Podnikatel (zaměstnavatel) může zaměstnat i mladistvého, přičemž mladistvým zaměstnancem je podle § 350 odst. 2 ZP zaměstnanec mladší 18 let. Pracovní podmínky mladistvých zaměstnanců jsou stanoveny v § 243 až 247 ZP; tato ustanovení obsahují zákazy a omezení pro práci mladistvých zaměstnanců u zaměstnavatele. Toto se vztahuje i na případ, kdy podnikatel zaměstnává v rámci pracovněprávního vztahu i svého mladistvého potomka. Pokud zaměstnává podnikatel potomka, který již není mladistvým, je tedy starší 18 let, postupuje obdobně jako při zaměstnávání ostatních zaměstnanců.

který učinil u svého zaměstnavatele na příslušné zdaňovací období prohlášení k dani podle § 38k odst. 4 ZDP, sníží zaměstnavatel vypočtenou zálohu ze superhrubé mzdy nejprve o prokázanou částku odpovídající jedné dvanáctině částky stanovené v § 35ba odst. 1 písm. a), c) až f) ZDP a následně o prokázanou částku měsíčního daňového zvýhodnění na vyživované dítě žijící s poplatníkem ve společně hospodařící domácnosti.

Pokud poplatník pobíral ve zdaňovacím období mzdu pouze od jednoho nebo více plátců daně postupně a učinil u těchto plátců prohlášení k dani, může požádat o provedení ročního zúčtování záloh a daňového zvýhodnění posledního z uvedených plátců daně, a to nejpozději do 15. února po uplynutí zdaňovacího období. který učinil prohlášení podle § 38k odst. 4 ZDP na příslušné zdaňovací období, odečte plátce daně (zaměstnavatel) od daně vypočtené roční sazbou nejdříve slevy na dani podle § 35ba ZDP, a to maximálně do nulové daňové povinnosti poplatníka (sleva nemůže jít do minusu). V případě, že vypočtená daň snížená o slevu na dani podle § 35ba ZDP je nižší než částka příslušejícího daňového zvýhodnění na vyživované dítě žijící s poplatníkem ve společně hospodařící domácnosti, má poplatník nárok na uplatnění daňového bonusu. Při ročním zúčtování se přihlédne k případným odčitatelným položkám od základu daně dle § 15 ZDP.

V § 38h odst. 5 ZDP se uvádí, že plátce daně, u kterého poplatník neučinil na příslušné zdaňovací období prohlášení k dani podle § 38k odst. 4 ZDP, vypočte měsíční zálohu na daň podle § 38h odst. 2 a 3 ZDP, pokud nejde o příjmy zdaněné daní vybíranou srážkou sazbou daně podle § 36 odst. 2 nebo § 36 odst. 1 písm. a) ZDP. Při výpočtu zálohy na daň ze závislé činnosti nepřihlédne k žádné měsíční slevě na dani podle § 35ba ZDP ani k měsíčnímu daňovému zvýhodnění na dítě. Pro výpočet zálohy na daň z těchto příjmů bude použita 15% sazba daně, a to ze superhrubé mzdy. Zaměstnanec po skončení zdaňovacího období může v daňovém přiznání uplatnit veškeré slevy na dani a daňové zvýhodnění na dítě a rovněž tak uplatnit odčitatelné částky od základu daně dle § 15 ZDP.

Zde se stanovuje, že příjmy zúčtované nebo vyplacené plátcem daně jsou po zvýšení podle odstavce 12 samostatným základem daně pro zdanění daní vybíranou srážkou sazbou daně podle zvláštní sazby daně, pokud zaměstnanec u tohoto plátce daně neučinil prohlášení k dani podle § 38k odst. 4, 5 nebo 7 ZDP, anebo nevyužije-li postup podle § 36 odst. 7 nebo 8 ZDP, a jedná-li se o příjmy ze závislé činnosti:

Poplatník s příjmy ze závislé činnosti, které jsou zdaněny srážkovou daní dle § 6 odst. 4 ZDP, může Zde se uvádí, že pokud zahrne poplatník příjmy uvedené v § 6 odst. 4 ZDP do daňového přiznání za zdaňovací období, ve kterém byly příjmy vyplaceny, započte se daň sražená z těchto příjmů na jeho daň. Pokud to bude pro poplatníka výhodnější, může tedy po skončení zdaňovacího období v daňovém přiznání k dani z příjmů fyzických osob zahrnout do svých zdanitelných příjmů i odměny z dohod o provedení práce, u kterých plátce provedl zdanění srážkovou daní dle § 6 odst. 4 ZDP, a sraženou daň započítat na jeho výslednou daň. Stejný postup se týká příjmů v úhrnné výši nepřesahující u téhož plátce daně za kalendářní měsíc částku 2 500 Kč, u kterých proběhlo zdanění srážkovou daní.

V § 13 ZDP se uvádí, že příjmy a výdaje na jejich dosažení, zajištění a udržení při samostatné činnosti s výjimkou podílu společníka ve veřejné obchodní společnosti a komplementáře v komanditní společnosti mohou být rozděleny mezi poplatníka a s ním spolupracující osoby. Podstatou je, že se musí jednat o reálnou spolupráci s podnikatelem, ale I při minimální reálné spolupráci je možné rozdělit na spolupracující osobu plnou výši maximální možné částky stanovené v § 13 odst. 2 ZDP, přičemž poměr převedených příjmů a výdajů na spolupracující osobu je možné stanovit až podle výše základu daně podnikatele při sestavování daňového přiznání za příslušné zdaňovací období. Tím lze dosáhnout daňové optimalizace jak u podnikatele, tak u spolupracující osoby. Výhoda rozdělení příjmů a výdajů podnikatele na spolupracující osobu se rovněž projeví v případě, kdy je dle § 16a ZDP; pokud OSVČ využije pro své podnikání spolupracujících osob podle § 13 ZDP, provádí se výpočet solidárního zvýšení daně dle § 16a ZDP až po rozdělení příjmů a výdajů na tyto spolupracující osoby. U spolupracující osoby se solidární zvýšení daně vypočítá dle § 16a ZDP včetně příjmů a výdajů, které na ni byly převedeny od OSVČ.

Rodinný závod je vymezen v § 700 až 707 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ObčZ“). Za rodinný závod se považuje takový, ve kterém společně pracují manželé, anebo alespoň s jedním z manželů i jejich příbuzní až do třetího stupně nebo osoby s manžely sešvagřené až do druhého stupně, a který je ve vlastnictví některé z těchto osob. Na ty z nich, kteří trvale pracují pro rodinu nebo pro rodinný závod, se hledí jako na členy rodiny zúčastněné na provozu rodinného závodu.

Důvodem je, že manželství mimo jiné zaniká smrtí jednoho z manželů, a proto ovdovělý manžel po úmrtí manželky již není považován za „jednoho z manželů“ ve smyslu požadavku § 700 ObčZ pro vznik rodinného závodu. Rovněž tak (například sourozenci), aniž by v rámci rodinného závodu byl zapojen i jeden nebo oba manželé.

na dítě, které nemá ukončenou povinnou školní docházku, a na dítě v kalendářních měsících, ve kterých je na něj uplatňováno daňové zvýhodnění na vyživované dítě.

Spolupracující osoba přejímá do svého základu daně určitý podíl příjmů a výdajů podnikatele, a proto není rozhodující při rozdělení výdajů poplatníka, jakým způsobem uplatňuje poplatník výdaje – zda ve skutečně prokázané výši, anebo procentem z příjmů dle § 7 odst.7 ZDP. V pokynu GFŘ D-22 se k § 13 ZDP uvádí, že příjmy dosažené při společně vykonávané samostatné činnosti se rozdělují na spolupracující osoby i v případě, že spolupracující osoba má kromě těchto příjmů i jiné příjmy podléhající dani z příjmů.

Jak vyplývá ze znění § 13 odst. 2 ZDP, Nikdy nemůže poplatník převést na spolupracující osobu odlišný poměr dosažených příjmů a odlišný poměr vynaložených výdajů, tedy například převedení 50 % příjmů a 30 % výdajů poplatníka na spolupracující manželku.

Příjmy a výdaje podnikatele se rozdělují na spolupracující osoby (s vyloučením spolupráce pouze manželky s manželem-podnikatelem) tak, aby:

Zdroj: Odborný portál DAUC.cz, 2018.