V právní úpravě zdravotního pojištění dochází ke změnám jak přímo v zákonech zdravotního pojištění, tak v související právní úpravě, tedy i s dopady do zdravotního pojištění. Je také skutečností, že se mění podmínky pro placení pojistného všemi skupinami plátců, neboť od 1. 1. 2018 je stanoven nový (zvýšený) minimální vyměřovací základ u zaměstnance (zaměstnavatele) i osoby samostatně výdělečně činné, zvyšuje se platba pojistného osobami bez zdanitelných příjmů a více zaplatí stát zdravotním pojišťovnám i za „státní pojištěnce“. Podívejme se nyní blíže na tyto změny, a tedy i na postupy platné ve zdravotním pojištění zejména po datu 1. 1. 2018.
Změny ve zdravotním pojištění 2017/2018
Ing.
Antonín
Daněk
Změna od 1. 7. 2017
Zákon č. 150/2017 Sb., o zahraniční službě a o změně některých zákonů (zákon o zahraniční službě), upřesnil § 7 odst. 1 písm. n) zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, kdy stát platí pojistné:
„za manžele nebo registrované partnery státních zaměstnanců podle zákona o státní službě nebo jiných zaměstnanců v organizačních složkách státu, pokud je následují do místa jejich vyslání k výkonu práce v zahraničí nebo k výkonu služby v zahraničí se souhlasem této organizační složky státu, a nemají příjem ze závislé činnosti nebo nejsou osobami samostatně výdělečně činnými podle § 5 nebo nejsou osobami vykonávajícími obdobné činnosti podle práva cizího státu, do kterého byli jejich manželé nebo registrovaní partneři vysláni k výkonu práce v zahraničí nebo k výkonu služby v zahraničí.“
Z novelizované úpravy tak vyplývá, že od 1. 7. 2017 je umožněno zaměstnancům (manželům a registrovaným partnerům státních zaměstnanců), aby byli současně evidováni v zaměstnání i ve „státní kategorii“ – typicky v období poskytnutého neplaceného volna.
Změna od 29. 7. 2017
S účinností od 29. 7. 2017 došlo zákonem č. 206/2017 Sb., kterým se mění zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony, ke změně v § 25 odst. 3 zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů, kdy byla v písm. b) vypuštěna slova
„dohody o provedení práce nebo“
, což z pohledu legislativy a návazně i praxe znamená, že se zamezuje možnosti vykonávat v souběhu s vedením v evidenci uchazečů o zaměstnání činnost na základě dohody o provedení práce. Jinak také řečeno, překážkou pro zařazení do evidence uchazečů o zaměstnání, resp. vedení v příslušné evidenci, je ta skutečnost, že fyzická osoba (uchazeč o zaměstnání) je v právním vztahu vzniklém k výkonu činnosti na základě dohody o provedení práce.
V takzvaném nekolidujícím zaměstnání lze nadále zaměstnávat osoby na základě:
–
výkonu činnosti v případě pracovního nebo služebního poměru, pokud měsíční výdělek nepřesáhl polovinu minimální mzdy, nebo
–
výkonu činnosti u dohody o pracovní činnosti, pokud měsíční odměna nebo odměna připadající na jeden měsíc za období, za které přísluší, nepřesáhla polovinu minimální mzdy.
I nadále platí, že v případě výkonu více činností se pro účely splnění podmínky měsíčního výdělku jednotlivé měsíční výdělky (odměny) sčítají.
Pojem tzv. nekolidujícího zaměstnání znamená, že není ve střetu, neboli není „v kolizi“, evidence uchazeče o zaměstnání na úřadě práce s výkonem zaměstnání, ve kterém příjem za stanovených podmínek nepřesáhne polovinu minimální mzdy. Z pohledu zdravotního pojištění také není akceptovatelný souběh výkonu samostatné výdělečné činnosti s evidencí uchazeče o zaměstnání na úřadě práce.
Dopady zvýšení minimální mzdy k 1. 1. 2018 na částku 12 200 Kč při placení pojistného zaměstnavatelem
Minimální mzda představuje pro zaměstnavatele ve zdravotním pojištění významnou hodnotu, neboť určuje minimální vyměřovací základ zaměstnance, případně jeho poměrnou část, a projevuje se v mnoha případech, například:
–
při provádění dopočtu a doplatku pojistného do minimálního vyměřovacího základu v situaci, kdy je příjem zaměstnance při zaměstnání trvajícím celý kalendářní měsíc nižší než 12 200 Kč, přičemž musí být zaměstnavatelem u zaměstnance toto povinné minimum dodrženo, nebo
–
při provádění tohoto dopočtu a doplatku pojistného v situacích, kdy se snižuje minimální vyměřovací základ zaměstnance na poměrnou část dle § 3 odst. 9 zákona č. 592/1992 Sb., o pojistném na veřejné zdravotní pojištění, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon č. 592/1992 Sb.“), například tehdy, když zaměstnání nebo „státní kategorie“ netrvají po celý kalendářní měsíc nebo když je zaměstnanec nemocen.
Obdobně musí být minimální vyměřovací základ dodržen i v případě přečerpané dovolené. Dny přečerpané dovolené se vykazují jako dny neplaceného volna, za které se pojistné od 1. 1. 2015 již neplatí. Při výpočtu výše pojistného za poslední měsíc trvání pracovního poměru, ve kterém se přečerpaná dovolená zohledňuje, odúčtuje zaměstnavatel pouze náhradu mzdy a odvede pojistné z dosaženého vyměřovacího základu. Kdyby byl tento vyměřovací základ nižší než stanovené minimum, provedl by zaměstnavatel příslušný dopočet.
Je-li zaměstnanci poskytnuto po celý kalendářní měsíc neplacené volno, odvede zaměstnavatel v roce 2018 pojistné z částky minimálního vyměřovacího základu 12 200 Kč ve výši 1 647 Kč, kdy celou částku uhradí zaměstnanec prostřednictvím zaměstnavatele dle § 3 odst. 10 zákona č. 592/1992 Sb. To znamená, že zaměstnanec částku 1 647 Kč zaměstnavateli zaplatí (v hotovosti, převodem na účet) a tuto částku pak zaměstnavatel odvede zdravotní pojišťovně v rámci hromadné platby za všechny zaměstnance za příslušný kalendářní měsíc.
Jestliže soud po přezkoumání zaměstnancem podané žaloby na neplatnost rozvázání pracovního poměru rozhodl o nepřetržitém trvání pracovního poměru, pak zaměstnavatel:
a)
dodatečně (se zpětnou platností) přihlásí osobu jako zaměstnance,
b)
odvede standardním způsobem pojistné ze zúčtované náhrady mzdy,
c)
zajistí dodržení minimálního vyměřovacího základu za období neplatné výpovědi, tedy v těch měsících, na které zaměstnance dodatečně se zpětnou platností přihlašuje,
s výjimkou osob, které:
–
nemusejí dodržet při odvodu pojistného minimální vyměřovací základ ve smyslu § 3 odst. 8 zákona č. 592/1992 Sb.,
–
byly v uvedeném období zaměstnány v zaměstnání zakládajícím účast na zdravotním pojištění s příjmem alespoň na úrovni minimální mzdy,
–
po uvedené období podnikaly a platily si alespoň minimální zálohy jako osoba samostatně výdělečně činná (dále jen „OSVČ“).
Osoby bez zdanitelných příjmů
Zvýšení minimální mzdy vždy ovlivňuje placení pojistného touto specifickou kategorií plátců. Kdo je tedy ve zdravotním pojištění osobou bez zdanitelných příjmů?
Mezi tyto osoby se řadí například:
–
Žena v domácnosti, která:
–
není zařazena v kategorii osob, za které platí pojistné stát,
–
nepečuje celodenně osobně a řádně alespoň o jedno dítě do sedmi let věku nebo nejméně o dvě děti do 15 let věku,
–
nepobírá žádný důchod z důchodového pojištění,
–
není v evidenci úřadu práce jako uchazeč o zaměstnání apod.
–
Pojištěnec pracující jen na dohody o pracovní činnosti při příjmu nižším než 2 500 Kč a na dohody o provedení práce při příjmu nepřevyšujícím 10 000 Kč.
–
Pojištěnec, který pracuje pouze v činnosti nezakládající účast na zdravotním pojištění (například členové okrskové volební komise při volbách do Evropského parlamentu, Senátu a zastupitelstev územních samosprávných celků a členové okrskové volební komise a zvláštní okrskové volební komise při volbách do Poslanecké sněmovny a při volbě prezidenta republiky).
–
Student školy, která nebyla Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy České republiky (ČR) označena jako soustavná příprava na budoucí povolání (například některé jazykové školy).
–
Student střední nebo vysoké školy v cizině, která nebyla rozhodnutím Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy ČR postavena na roveň studia na středních nebo vysokých školách v ČR, oznámení o dlouhodobém pobytu v cizině nebylo provedeno.
–
Absolvent vysoké školy, který po skončení kalendářního měsíce následujícího po kalendářním měsíci, ve kterém úspěšně ukončil studium, nenastoupí do zaměstnání (zakládajícího účast na zdravotním pojištění) nebo nezačne podnikat nebo není veden u zdravotní pojišťovny ve „státní“ kategorii jako osoba, za kterou platí pojistné stát (například uchazeč o zaměstnání), a to po dobu nejméně jednoho celého kalendářního měsíce.
–
Student starší 26 let (s výjimkou uvedenou v závěrečném bodě).
–
Nezaměstnaný, který není v evidenci úřadu práce.
–
Osoba pracující v cizině mimo státy Evropské unie (a mimo Norsko, Island, Lichtenštejnsko a Švýcarsko) pro cizího zaměstnavatele. To znamená, že taková osoba není výdělečně činná podle koordinačních nařízení Evropské unie č. 883/2004 a 987/2009.
–
Člen náboženského řádu bez příjmu aj.,
trvají-li tyto a jiné skutečnosti (ať už samostatně nebo v přímé návaznosti) po celý kalendářní měsíc.
Pojištěnec, který chce být zařazen jako osoba bez zdanitelných příjmů, je povinen přihlásit se u své zdravotní pojišťovny v zákonné osmidenní lhůtě, sdělit své jméno, příjmení, adresu trvalého bydliště, rodné číslo a platit pojistné.
Osoba bez zdanitelných příjmů platí pojistné ve vazbě na vyměřovací základ, kterým je minimální mzda. Výše pojistného činí 13,5 % z aktuální výše minimální mzdy. To znamená, že měsíční platba pojistného osoby bez zdanitelných příjmů představuje od 1. 1. 2018 částku 1 647 Kč, do prosince roku 2017 činila tato platba 1 485 Kč.
Minimum OSVČ
Víceméně již pravidelnou změnou pro osoby samostatně výdělečně činné je každoroční zvýšení minimální výše zálohy k datu 1. 1., přičemž je pravdou, že minimální zálohu platí převážná většina podnikatelů.
Minimální měsíční vyměřovací základ OSVČ pro rok 2018 je určen sazbou 50 % z částky průměrné mzdy 29 979 Kč, tj. 14 989,50 Kč. Minimální výše zálohy OSVČ pro rok 2018 se vypočte jako 13,5 % z částky 14 989,50 Kč a zvyšuje se tak od ledna roku 2018 z dosavadních 1 906 Kč na 2 024 Kč.
Termíny pro podání Přehledu OSVČ zdravotní pojišťovně za rok 2017
Pro podání Přehledu o příjmech a výdajích ze samostatné výdělečné činnosti a úhrnu záloh na pojistné za rok 2017 platí ve zdravotním pojištění následující termíny:
–
do jednoho měsíce ode dne, ve kterém mělo být podáno daňové přiznání za rok 2017 – jedná se o základní termín platný pro OSVČ, tedy nejpozději dne 2. 5. 2018,
–
pokud má OSVČ povinný audit nebo zpracovává-li daňové přiznání daňový poradce, je OSVČ povinna doložit tuto skutečnost zdravotní pojišťovně do 30. 4. 2018 a Přehled tak může podat až do 2. 8. 2018.
Do 9. 4. 2018 jsou povinny předložit Přehled ty OSVČ, které daňové přiznání nepodávají (například z důvodu nízkých příjmů).
Přehled odevzdává i OSVČ, která má daň stanovenou paušální částkou, nebo OSVČ v úpadku, na kterou byl prohlášen konkurs.
Pokud OSVČ změnila v průběhu roku 2017 zdravotní pojišťovnu (standardně k 1. 7. 2017), podává Přehled za rok 2017 oběma zdravotním pojišťovnám.
Pokud se dodatečně změní skutečnosti uvedené v podaném Přehledu (například podání opravného nebo dodatečného daňového přiznání, kontrola finančního úřadu apod.), je OSVČ povinna do osmi dnů ode dne, kdy se o změně dozvěděla, podat opravný Přehled a do 30 dnů doplatit dlužné pojistné. Pokud OSVČ pouze opravuje nesprávně vyplněný Přehled, nejedná se o opravný Přehled, ale o opravu řádného Přehledu.
Roční vyúčtování záloh
Do celkové částky zaplacených záloh se zahrnují platby za rok 2017, provedené až do 8. 1. 2018 včetně. Do úhrnné výše záloh nepatří:
–
doplatky pojistného za rok 2016, případně za dřívější období,
–
platby penále či pokut,
–
platby za měsíce, ve kterých byl pojištěnec registrován v průběhu roku 2017 u zdravotní pojišťovny jako osoba bez zdanitelných příjmů.
Platby „nových“ záloh
Od měsíce, ve kterém OSVČ podá Přehled, se na ni vztahuje povinnost platit zálohy na pojistné v nové výši dle Přehledu na základě výsledků samostatné výdělečné činnosti za rozhodné období předcházejícího kalendářního roku, případně za jeho část. Platí-li OSVČ zálohy formou trvalého příkazu v peněžním ústavu, musí:
–
provést úpravu trvalého příkazu tak, aby byly od příslušného měsíce placeny zálohy v nové výši,
–
samostatnou platbou uhradit případný doplatek pojistného.
Pokud OSVČ neuhradí doplatek pojistného nebo neplatí ve srovnání s uplynulým rokem například vyšší zálohy, vzniká v důsledku této skutečnosti dluh na pojistném včetně souvisejícího nároku zdravotní pojišťovny na penále.
Zvýšení vyměřovacího základu u osob, za které platí pojistné stát, od 1. 1. 2018
Nařízením vlády č. 140/2017 Sb., o stanovení vyměřovacího základu u osoby, za kterou je plátcem pojistného na veřejné zdravotní pojištění stát, ze dne 10. 4. 2017, se od 1. 1. 2018 zvyšuje vyměřovací základ u osob, za které platí pojistné stát, na částku 7 177 Kč. To znamená, že za každého „státního pojištěnce“ obdrží příslušné zdravotní pojišťovny od 1. 1. 2018 měsíčně 969 Kč, což je o 49 Kč více než v roce 2017. Tento postup je legislativně v souladu s § 3c odst. 2 zákona č. 592/1992 Sb., kdy částku vyměřovacího základu může vláda vždy do 30. 6. změnit svým nařízením, a to s účinností k 1. 1. roku následujícího, přičemž se přihlíží k vývoji průměrné mzdy zveřejňované Českým statistickým úřadem, k možnostem státního rozpočtu a k vývoji finanční bilance veřejného zdravotního pojištění.
Vyměřovací základ pro platbu pojistného státem za „státní pojištěnce“ představuje současně částku odpočtu od dosaženého příjmu zaměstnance podle § 3 odst. 7 zákona č. 592/1992 Sb. Od 1. 1. 2018 se tak částka odpočtu zvyšuje na 7 177 Kč. Tento nárok může použít pouze zaměstnavatel zaměstnávající více než 50 % osob se zdravotním postižením z celkového průměrného přepočteného počtu svých zaměstnanců, avšak pouze u zaměstnané osoby, které byl přiznán invalidní důchod. Nárok na odpočet nemají žádní jiní „státní pojištěnci“ a ani OSVČ.
Zákonem č. 297/2017 Sb., kterým se mění zákon č. 592/1992 Sb., se zvýší vyměřovací základ pro platbu pojistného státem a zároveň odpočet od dosaženého příjmu od 1. 1. 2019 na částku 7 540 Kč a od 1. 1. 2020 na částku 7 903 Kč.
Rozšíření kategorie osob, za které platí pojistné stát
V § 7 odst. 1 zákona č. 48/1997 Sb. se doplňuje písm. r), podle kterého je stát plátcem pojistného za osoby starší 26 let studující prvně v doktorském studijním programu uskutečňovaném vysokou školou v České republice ve standardní době v prezenční formě studia, pokud nejsou zaměstnanci nebo OSVČ podle § 5 zákona č. 48/1997 Sb.; za dobu uvedeného studia se pro účely tohoto písmena považuje také kalendářní měsíc, v němž osoba ukončila uvedené studium.
Aby mohl být tento student zařazen u zdravotní pojišťovny do kategorie osob, za které platí pojistné stát, nesmí být ve zdravotním pojištění zaměstnancem nebo OSVČ.
Zdroj: Odborný portál DAUC.cz, 2018.