V následujícím článku si ukážeme na příkladech vhodné řešení poplatníka daně z příjmů fyzických osob při uplatnění paušálních výdajů v daňovém přiznání za rok 2017 v návaznosti na změny v uplatnění paušálních výdajů provedené zákonem č. 170/2017 Sb.
Řešení paušálních výdajů v daňovém přiznání za rok 2017 v příkladech
Ing.
Ivan
Macháček
Připomenutí podmínek uplatnění paušálních výdajů
Paušální výdaje může uplatnit poplatník daně z příjmů fyzických osob s
příjmy ze samostatné činnosti vymezené v § 7 odst. 1 písm. a) až c) zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZDP“) a § 7 odst. 2 ZDP, tedy poplatník s příjmy:
–
ze zemědělské výroby, lesního a vodního hospodářství [§ 7 odst. 1 písm. a) ZDP],
–
ze živnostenského podnikání [§ 7 odst. 1 písm. b) ZDP],
–
z jiného podnikání, ke kterému je potřeba podnikatelské oprávnění [§ 7 odst. 1 písm. c) ZDP],
–
ze samostatné činnosti vymezené v § 7 odst. 2 ZDP.
K uplatnění paušálních výdajů se rozhodne poplatník především v případě, že jeho skutečné výdaje jsou nižší, než by byly výdaje uplatněné procentem z příjmů.
Pokud má poplatník příjmy dle § 7 odst. 1 písm. d) ZDP (podíl společníka veřejné obchodní společnosti nebo komplementáře komanditní společnosti na zisku) a kromě těchto příjmů má další příjmy podle § 7 odst. 1 písm. a) až c) ZDP a § 7 odst. 2 ZDP, může u těchto dalších příjmů uplatnit paušální výdaje, zatímco k podílu na zisku společníka v. o. s. a komplementáře na k. s. paušální výdaje uplatnit nemůže, i když se jedná o jeden dílčí základ daně dle § 7 ZDP.
Paušální výdaje lze dále uplatnit:
–
u příjmu z nájmu dle § 9 odst. 4 ZDP,
–
a dále u příjmu ze zemědělské výroby a lesního a vodního hospodářství, která není provozována podnikatelem a je zdaňována podle § 10 odst. 1 písm. a) ZDP
– podle znění § 10 odst. 4 ZDP lze u těchto příjmů uplatnit výdaje podle § 7 odst. 7 písm. a) ZDP, poplatník je povinen v tomto případě vždy vést záznamy o příjmech.Změny v uplatnění paušálních výdajů na základě zákona č. 170/2017 Sb.
Novela ZDP provedená zákonem č. 170/2017 Sb., kterým se mění některé zákony v oblasti daní (dále jen „zákon č. 170/2017 Sb.“), snižuje limitní výši paušálních výdajů tím způsobem, že pro uplatnění plné výše paušálních výdajů (30 %, 40 %, 60 % a 80 % z dosažených příjmů) se vychází ze snížené limitní výše příjmů 1 mil. Kč, tedy na poloviční výši. Současně s tímto snížením limitní výše paušálních výdajů dochází novelou ZDP ke zrušení ustanovení § 35ca ZDP, které omezuje uplatnění slevy na dani na manželku a daňového zvýhodnění na dítě u poplatníků, kteří uplatňují paušální výdaje. K těmto změnám platí dva body přechodných ustanovení zákona č. 170/2017 Sb.
V bodu 1 přechodných ustanovení zákona č. 170/2017 Sb. ZDP se uvádí, že: Zákon č. 170/2017 Sb. byl vyhlášen ve Sbírce zákonů dne 15. 6. 2017 a nabývá tak účinnosti dnem 1. 7. 2017.
„Pro daňové povinnosti u daní z příjmů za zdaňovací období přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona a za zdaňovací období, které započalo přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i práva a povinnosti s nimi související, se použije zákon č. 586/1992 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.“
V bodu 13 přechodných ustanovení novely ZDP se uvádí, že:
„Jsou-li pro zdaňovací období roku 2017 u poplatníka splněny podmínky pro použití § 35ca zákona č. 586/1992 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, toto ustanovení se nepoužije, pokud poplatník postupuje pro toto zdaňovací období podle § 7 odst. 7 a § 9 odst. 4 zákona č. 586/1992 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.“
Pro zdaňovací období roku 2017 tedy při uplatňování výše paušálních výdajů přichází do úvahy dvě varianty:
a)
Poplatník bude vycházet z limitní výše paušálních výdajů stanovené v ZDP ve znění před novelou ZDP a v tomto případě se na poplatníka vztahuje znění § 35ca ZDP. Pokud součet dílčích základů dle § 7 a 9 ZDP, u kterých byly uplatněny paušální výdaje, je vyšší než 50 % celkového základu daně, nemůže poplatník uplatnit slevu na dani na manželku, ani nemůže uplatnit daňové zvýhodnění na vyživované děti.
b)
Poplatník bude vycházet z nové snížené limitní výše paušálních výdajů stanovené v novele ZDP a v tomto případě může uplatnit slevu na dani na manželku i daňové zvýhodnění na vyživované děti, i když součet dílčích základů dle § 7 a 9 ZDP, u kterých poplatník uplatňuje paušální výdaje, je vyšší než 50 % celkového základu daně.
Paušální výdaje poplatníků daně z příjmů fyzických osob v procentech k příjmům v roce 2017
| Druh příjmů | Výše paušálních výdajů 2017 Uplatnění § 35ca ZDP | Výše paušálních výdajů 2017 Neuplatnění § 35ca ZDP |
| Příjem ze zemědělské výroby, lesního a vodního hospodářství dle § 7 odst. 1 písm. a) ZDP | 80 %, maximálně 1 600 000 Kč | 80 %, maximálně 800 000 Kč |
| Příjem ze živnostenského podnikání řemeslného dle § 7 odst. 1 písm. b) ZDP | 80 %, maximálně 1 600 000 Kč | 80 %, maximálně 800 000 Kč |
| Příjem ze živnostenského podnikání ostatního dle § 7 odst. 1 písm. b) ZDP | 60 %, maximálně 1 200 000 Kč | 60 %, maximálně 600 000 Kč |
| Příjem z jiného podnikání, ke kterému je potřeba podnikatelské oprávnění dle § 7 odst. 1 písm. c) ZDP | 40 %, maximálně 800 000 Kč | 40 %, maximálně 400 000 Kč |
| Příjem z užití nebo poskytnutí práv z průmyslového vlastnictví, autorských práv včetně práv příbuzných právu autorskému, a to včetně příjmů z vydávání, rozmnožování a rozšiřování literárních a jiných děl vlastním nákladem dle § 7 odst. 2 písm. a) ZDP | 40 %, maximálně 800 000 Kč | 40 %, maximálně 400 000 Kč |
| Příjem z nájmu majetku zařazeného v obchodním majetku dle § 7 odst. 2 písm. b) ZDP | 30 %, maximálně 600 000 Kč | 30 %, maximálně 300 000 Kč |
| Příjem z výkonu nezávislého povolání dle § 7 odst. 2 písm. c) ZDP | 40 %, maximálně 800 000 Kč | 40 %, maximálně 400 000 Kč |
| Příjem z nájmu dle § 9 ZDP | 30 %, maximálně 600 000 Kč | 30 %, maximálně 300 000 Kč |
| Příjem ze zemědělské výroby a lesního a vodního hospodářství, která není provozována podnikatelem dle § 10 odst. 1 písm. a) ZDP | 80 %, maximálně 1 600 000 Kč | 80 %, maximálně 800 000 Kč |
Řešení paušálních výdajů v příkladech
Příklad 1
Osoba samostatně výdělečně činná podniká ve volné živnosti a za rok 2017 dosáhne zdanitelných příjmů ve výši 1 400 000 Kč a dále má příjmy z nájmu bytů zdaňované dle § 9 ZDP ve výši 650 000 Kč. Poplatník uplatňuje k příjmům z podnikání paušální výdaje ve výši 60 % a k příjmům z nájmu paušální výdaje ve výši 30 %. U poplatníka přichází v úvahu uplatnění slevy na dani na manželku a daňové zvýhodnění na dvě nezletilé děti žijící s ním ve společně hospodařící domácnosti.
Varianta A
Poplatník bude vycházet ze znění bodu 13 přechodného ustanovení zákona č. 170/2017 Sb. a uplatní si za zdaňovací období roku 2017 snížený limitní výdajový paušál z příjmů ze živnosti 600 000 Kč a výdajový paušál z příjmů z nájmu 195 000 Kč (30 % z dosažených příjmů z nájmu). Jeho celkový základ daně činí:
(1 400 000 Kč – 600 000 Kč) + (650 000 Kč – 195 000 Kč) = 1 255 000 Kč.
Z tohoto základu daně činí daň 188 250 Kč, od které si poplatník odečte základní slevu na dani na poplatníka ve výši 24 840 Kč, slevu na manželku ve výši 24 840 Kč a daňové zvýhodnění na dvě děti ve výši 32 808 Kč. Jeho
daňová povinnost za rok 2017 činí 105 762 Kč.
Vyměřovací základ pro odvod pojistného na sociální a zdravotní pojištění činí 400 000 Kč, takže výše pojistného na obě pojištění činí 400 000 Kč x 0,427 = 170 800 Kč. Celkové daňové a pojistné zatížení za rok 2017 činí 105 762 Kč + 170 800 Kč = 276 562 Kč.
Varianta B
Poplatník použije za rok 2017 pro uplatnění paušálních výdajů původní limitní hranici příjmů 2 mil. Kč, takže uplatní paušální výdaje z podnikání 60 % z 1 400 000 Kč = 840 000 Kč a paušální výdaje z nájmu 195 000 Kč. Jeho celkový základ daně činí:
(1 400 000 Kč – 840 000 Kč) + (650 000 Kč – 195 000 Kč) = 1 015 000 Kč.
Z tohoto základu daně činí daň 152 250 Kč a po uplatnění základní slevy na dani na poplatníka bude
jeho daňová povinnost 127 410 Kč.
Poplatník si nemůže uplatnit slevu na manželku ani daňové zvýhodnění na vyživované děti. Vyměřovací základ pro odvod pojistného na sociální a zdravotní pojištění činí 280 000 Kč, takže výše pojistného na obě pojištění činí 280 000 Kč x 0,427 = 119 560 Kč. Celkové daňové a pojistné zatížení za rok 2017 činí 127 410 Kč + 119 560 Kč = 246 970 Kč.
Pro poplatníka je příznivější varianta B, tedy postup dle bodu 1 přechodného ustanovení k novele ZDP a uplatnění v daňovém přiznání k dani z příjmů fyzických osob za rok 2017 nesníženého limitu paušálních výdajů, přičemž poplatník musí uplatnit § 35ca ZDP. Vychází mu sice vyšší daň z příjmů než při použití bodu 13 přechodného ustanovení k novele ZDP, ale daleko nižší výše pojistného na sociální a zdravotní pojištění.
Příklad 2
Poplatník provozuje neřemeslnou živnost a za rok 2017 dosáhne výše příjmů 1 900 000 Kč. K těmto příjmům uplatňuje paušální výdaje ve výši 60 %. Za zdaňovací období uplatňuje základní slevu na dani na poplatníka a hodlá uplatnit i daňové zvýhodnění na dvě vyživované děti žijící s poplatníkem ve společně hospodařící domácnosti.
Varianta A
Poplatník bude vycházet ze znění bodu 13 přechodného ustanovení k novele ZDP a uplatní si za zdaňovací období roku 2017 snížený limitní výdajový paušál z příjmů 600 000 Kč. Jeho základ daně činí (1 900 000 Kč – 600 000 Kč) = 1 300 000 Kč a daň 195 000 Kč. Po uplatnění základní slevy na dani na poplatníka ve výši 24 840 Kč a daňového zvýhodnění na dvě děti ve výši 32 808 Kč je
jeho
daňová povinnost 137 352 Kč.
Vyměřovací základ pro odvod pojistného na sociální a zdravotní pojištění činí 650 000 Kč, takže výše pojistného na obě pojištění činí 650 000 Kč x 0,427 = 277 550 Kč. Celkové daňové a pojistné zatížení za rok 2017 činí 137 352 Kč + 277 550 Kč = 414 902 Kč.
Varianta B
Poplatník použije za rok 2017 pro uplatnění paušálních výdajů původní limitní hranici příjmů 2 mil. Kč, takže si uplatní jako paušální výdaje 60 % z 1 900 000 Kč = 1 140 000 Kč. Jeho základ daně bude činit (1 900 000 Kč – 1 140 000 Kč) = 760 000 Kč a daň 114 000 Kč. Po uplatnění základní slevy na dani na poplatníka bude
jeho daňová povinnost 89 160 Kč,
ale poplatník si nemůže uplatnit daňové zvýhodnění na vyživované děti. Vyměřovací základ pro odvod pojistného na sociální a zdravotní pojištění činí 380 000 Kč, takže výše pojistného na obě pojištění činí 380 000 Kč x 0,427 = 162 260 Kč. Celkové daňové a pojistné zatížení za rok 2017 činí 89 160 Kč + 162 260 Kč = 251 420 Kč.
Pro poplatníka je příznivější použití bodu 1 přechodného ustanovení k novele ZDP a uplatnit v daňovém přiznání k dani z příjmů fyzických osob za rok 2017 nesnížený limit paušálních výdajů, přičemž musí uplatnit § 35ca ZDP. Poplatník nejenže dosáhne nižšího odvodu daně z příjmů, ale i nižšího odvodu pojistného na sociální a zdravotní pojištění oproti případu, když by uplatnil sníženou hranici paušálního výdaje dle novely ZDP při současném uplatnění daňového zvýhodnění na děti. Daňové zvýhodnění na děti v daném případě může uplatnit manželka (družka, přítelkyně), splňující podmínky dle § 35c nebo § 35d ZDP.
Příklad 3
Osoba samostatně výdělečně činná podniká v rámci řemeslné živnosti a za rok 2017 dosáhne zdanitelných příjmů ve výši 3 mil Kč. Poplatník uplatňuje k příjmům z podnikání paušální výdaje ve výši 80 %. U poplatníka přichází v úvahu uplatnění slevy na dani na manželku a daňového zvýhodnění na dvě nezletilé děti žijící s ním ve společně hospodařící domácnosti.
Varianta A
Poplatník bude vycházet ze znění bodu 13 přechodného ustanovení k novele ZDP a uplatní si za zdaňovací období roku 2017 snížený limitní výdajový paušál z příjmů ze živnosti 800 000 Kč. Jeho základ daně činí (3 000 000 Kč – 800 000 Kč) = 2 200 000 Kč a daň 330 000 Kč. Poplatník musí uplatnit solidární zvýšení daně (2 200 000 Kč – 1 355 136 Kč) x 0,07 = 59 140,48 Kč, celková daň činí 389 141 Kč. Po uplatnění základní slevy na dani na poplatníka 24 840 Kč, slevy na manželku 24 840 Kč a daňového zvýhodnění na dvě děti za rok 2017 ve výši 32 808 Kč bude
jeho daňová povinnost 306 653 Kč.
Vyměřovací základ pro odvod pojistného na sociální a zdravotní pojištění činí 1 100 000 Kč, takže výše pojistného na obě pojištění činí 1 100 000 Kč x 0,427 = 469 700 Kč. Celkové daňové a pojistné zatížení za rok 2017 činí 306 653 Kč + 469 700 Kč = 776 353 Kč.
Varianta B
Poplatník použije za rok 2017 pro uplatnění paušálních výdajů původní limitní hranici příjmů 2 mil. Kč, takže si uplatní jako paušální výdaje z podnikání 1 600 000 Kč. Jeho základ daně činí (3 000 000 Kč – 1 600 000 Kč) = 1 400 000 Kč a daň 210 000 Kč. Poplatník musí uplatnit solidární zvýšení daně, ale toto činí pouze (1 400 000 Kč – 1 355 136 Kč) x 0,07 = 3 140,48 Kč, celková daň činí 213 141 Kč. Po uplatnění základní slevy na dani na poplatníka bude
jeho daňová povinnost 188 301 Kč,
ale poplatník si nemůže uplatnit slevu na manželku ani daňové zvýhodnění na vyživované děti. Vyměřovací základ pro odvod pojistného na sociální a zdravotní pojištění činí 700 000 Kč, takže výše pojistného na obě pojištění činí 700 000 Kč x 0,427 = 298 900 Kč. Celkové daňové a pojistné zatížení za rok 2017 činí 188 301 Kč + 298 900 Kč = 487 201 Kč.
Pro poplatníka je výhodné postupovat podle bodu 1 přechodného ustanovení zákona č. 170/2017 Sb. a uplatnit v daňovém přiznání k dani z příjmů fyzických osob za rok 2017 řešení dle ZDP, ve znění před novelou č. 170/2017 Sb., to je limitní výši paušálních výdajů u řemeslné živnosti 1 600 000 Kč s nemožností uplatnění slevy na dani na manželku a daňového zvýhodnění na děti. Poplatník nejenže dosáhne nižší daně z příjmů, ale i nižšího odvodu pojistného na sociální a zdravotní pojištění než v případě, když by uplatnil sníženou hranici paušálního výdaje dle zákona č. 170/2017 Sb. při současném uplatnění slevy na dani na manželku a daňového zvýhodnění na děti.
Příklad 4
Notář dosáhne za rok 2017 zdanitelných příjmů ve výši 920 000 Kč. K těmto příjmům uplatňuje paušální výdaje ve výši 40 %. Za zdaňovací období uplatňuje odpočet příspěvků na doplňkové penzijní spoření ve výši 24 000 Kč, základní slevu na dani na poplatníka a hodlá uplatnit i daňové zvýhodnění na dvě vyživované děti žijící s poplatníkem ve společně hospodařící domácnosti.
Poplatník si uplatní paušální výdaje ve výši 40 % z částky 920 000 Kč, tedy 368 000 Kč, a může využít bod 13 přechodných ustanovení novely ZDP, tedy nepoužije § 35ca ZDP. Ze základu daně (920 000 Kč – 368 000 Kč) = 552 000 Kč uplatní odpočet na doplňkové penzijní spoření ve výši 24 000 Kč, a po uplatnění základní slevy na dani na poplatníka a daňového zvýhodnění na dvě děti je jeho daňová povinnost 21 552 Kč.
Pro poplatníka je znění novely ZDP příznivé, protože jeho příjem je nižší než nová limitní výše příjmů 1 mil. Kč pro uplatnění plné výše paušálních výdajů, přičemž poplatník již nemusí ve smyslu znění bodu 13 přechodných ustanovení k zákonu č. 170/2017 Sb. uplatnit § 35ca ZDP a může si tak již za zdaňovací období roku 2017 uplatnit v daňovém přiznání daňové zvýhodnění na děti.
Příklad 5
Praktický lékař dosáhne za rok 2017 příjmů z provozování lékařské praxe ve výši 1 400 000 Kč. K těmto příjmům uplatňuje paušální výdaje ve výši 40 %. Za zdaňovací období uplatňuje odpočet příspěvků na soukromé životní pojištění ve výši 24 000 Kč, základní slevu na dani na poplatníka a hodlá uplatnit i daňové zvýhodnění na dvě vyživované děti žijící s poplatníkem ve společně hospodařící domácnosti.
Varianta A
Poplatník bude vycházet ze znění bodu 13 přechodného ustanovení k novele ZDP a uplatní si za zdaňovací období 2017 snížený limitní výdajový paušál z příjmů 400 000 Kč. Jeho základ daně činí (1 400 000 Kč – 400 000 Kč) = 1 000 000 Kč, od kterého bude odečtena částka zaplacených příspěvků na soukromé životní pojištění 24 000 Kč. Daň vychází 146 400 Kč. Po uplatnění základní slevy na dani na poplatníka 24 840 Kč a daňového zvýhodnění na dvě děti činí
jeho daňová povinnost 88 752 Kč.
Vyměřovací základ pro odvod pojistného na sociální a zdravotní pojištění činí 500 000 Kč, takže výše pojistného na obě pojištění činí 500 000 Kč x 0,427 = 213 500 Kč. Celkové daňové a pojistné zatížení za rok 2017 činí 88 752 Kč + 213 500 Kč = 302 252 Kč
. Varianta B
Poplatník použije za rok 2017 pro uplatnění paušálních výdajů původní limitní hranici příjmů 2 000 000 Kč, takže si uplatní jako paušální výdaje 40 % z 1 400 000 Kč = 560 000 Kč. Jeho základ daně bude činit (1 400 000 Kč – 560 000 Kč) = 840 000 Kč a po uplatnění nezdanitelné části základu daně 24 000 Kč a následně základní slevy na dani na poplatníka bude
jeho daňová povinnost 97 560 Kč,
ale poplatník si nemůže uplatnit daňové zvýhodnění na vyživované děti. Vyměřovací základ pro odvod pojistného na sociální a zdravotní pojištění činí 420 000 Kč, takže výše pojistného na obě pojištění činí 420 000 Kč x 0,427 = 179 340 Kč. Celkové daňové a pojistné zatížení za rok 2017 činí 97 560 Kč + 179 340 Kč = 276 900 Kč
. Pro poplatníka je příznivější postupovat podle bodu 1 přechodného ustanovení k zákonu č. 170/2017 Sb. a uplatnit v daňovém přiznání k dani z příjmů fyzických osob za rok 2017 původní limit paušálních výdajů, přičemž si nemůže uplatnit daňové zvýhodnění na děti. Vychází mu sice vyšší daň z příjmů než při použití bodu 13 přechodného ustanovení k novele ZDP, ale daleko nižší výše pojistného na sociální a zdravotní pojištění. Daňové zvýhodnění na děti v daném případě může uplatnit manželka (družka, přítelkyně), splňující podmínky dle § 35c nebo § 35d ZDP.
Příklad 6
Občan má ve zdaňovacím období roku 2017 souběžně příjmy ze závislé činnosti a příjmy z podnikání v neřemeslné živnosti. Za rok 2017 má dle potvrzení zaměstnavatele příjmy ze závislé činnosti ve výši 400 000 Kč a pojistné na sociální a zdravotní pojištění hrazené zaměstnavatelem činí 136 000 Kč. Z podnikání má příjmy ve výši 1 500 000 Kč, ke kterým uplatňuje paušální výdaje ve výši 60 % příjmů. Za zdaňovací období uplatňuje odpočet příspěvků na doplňkové penzijní spoření ve výši 24 000 Kč, základní slevu na dani na poplatníka a hodlá uplatnit i daňové zvýhodnění na dvě vyživované děti žijící s poplatníkem ve společně hospodařící domácnosti.
Varianta A
Poplatník postupuje v souladu se zněním bodu 13 přechodného ustanovení k zákonu č. 170/2017 Sb. a uplatní si za zdaňovací období roku 2017 snížený limitní výdajový paušál z příjmů ze živnosti 600 000 Kč. Dílčí základ daně ze závislé činnosti činí 536 000 Kč, dílčí základ daně z podnikání činí 900 000 Kč. Od celkového základu daně 1 436 000 Kč uplatní poplatník odpočet nezdanitelné částky 24 000 Kč a jeho daň bude činit 211 800 Kč. Po uplatnění základní slevy na dani na poplatníka ve výši 24 840 Kč a daňového zvýhodnění na dvě děti za rok 2017 ve výši 32 808 Kč je
jeho daňová povinnost 154 152 Kč.
Vyměřovací základ pro odvod pojistného na sociální a zdravotní pojištění z titulu podnikání
činí 450 000 Kč, takže výše pojistného na obě pojištění činí 450 000 Kč x 0,427 = 192 150 Kč.
Varianta B
Poplatník bude postupovat podle bodu 1 přechodného ustanovení zákona č. 170/2017 Sb. a použije za rok 2017 pro uplatnění paušálních výdajů původní limitní hranici příjmů 2 mil. Kč, takže si uplatní jako paušální výdaje z podnikání 1 500 000 Kč x 0,60 = 900 000 Kč. Dílčí základ daně ze závislé činnosti činí 536 000 Kč, dílčí základ daně z podnikání činí 600 000 Kč. Od celkového základu daně 1 136 000 Kč uplatní poplatník odpočet nezdanitelné částky 24 000 Kč a jeho daň bude činit 166 800 Kč. Po uplatnění základní slevy na dani na poplatníka ve výši 24 840 Kč je
jeho daňová povinnost 141 960 Kč.
Poplatník musí aplikovat znění § 35ca ZDP a nemůže si uplatnit daňové zvýhodnění na děti. Vyměřovací základ pro odvod pojistného na sociální a zdravotní pojištění z titulu podnikání
činí 300 000 Kč, takže výše pojistného na obě pojištění činí 300 000 Kč x 0,427 = 128 100 Kč.
Pro poplatníka je výhodnější postup dle bodu 1 přechodného ustanovení zákona č. 170/2017 Sb. a uplatnit v daňovém přiznání k dani z příjmů fyzických osob za rok 2017 výši paušálních výdajů k příjmům z podnikání dle ZDP ve znění před novelou č. 170/2017 Sb., přičemž se na poplatníka vztahuje § 35ca ZDP, tedy si nemůže uplatnit daňové zvýhodnění na děti. Poplatník v tomto případě nejen zaplatí nižší daň z příjmů, ale odvede i nižší výši pojistného na sociální a zdravotní pojištění. Daňové zvýhodnění na děti v daném případě může uplatnit manželka (družka, přítelkyně), splňující podmínky dle § 35c nebo § 35d ZDP.
Příklad 7
Soukromý zemědělec dosáhne za rok 2017 příjmů ve výši 1 200 000 Kč a uplatňuje paušální výdaje ve výši 80 %. V daňovém přiznání by chtěl uplatnit daňové zvýhodnění na dvě nezletilé děti žijící s ním ve společně hospodařící domácnosti.
Varianta A:
Poplatník bude vycházet ze znění bodu 13 přechodného ustanovení k novele ZDP a uplatní si za zdaňovací období 2017 snížený limitní výdajový paušál 800 000 Kč. Jeho základ daně činí (1 200 000 Kč – 800 000 Kč) = 400 000 Kč a daň 60 000 Kč. Po uplatnění základní slevy na dani na poplatníka ve výši 24 840 Kč a daňového zvýhodnění na dvě děti za rok 2017 ve výši 32 808 Kč činí
jeho daňová povinnost 2 352 Kč.
Vyměřovací základ pro odvod pojistného na sociální a zdravotní pojištění činí 200 000 Kč, takže výše pojistného na obě pojištění činí 200 000 Kč x 0,427 = 85 400 Kč. Celkové daňové a pojistné zatížení za rok 2017 činí 2 352 Kč + 85 400 Kč = 87 752 Kč.
Varianta B:
Poplatník použije za rok 2017 pro uplatnění paušálních výdajů původní limitní hranici příjmů 2 mil. Kč, takže si uplatní jako paušální výdaje 80 % z 1 200 000 Kč = 960 000 Kč. Jeho základ daně činí (1 200 000 Kč – 960 000 Kč) = 240 000 Kč a daň 36 000 Kč. Po uplatnění základní slevy na dani na poplatníka bude
jeho daňová povinnost 11 160 Kč,
ale poplatník si nemůže uplatnit daňové zvýhodnění na vyživované děti. Vyměřovací základ pro odvod pojistného na sociální a zdravotní pojištění činí 120 000 Kč, takže výše pojistného na obě pojištění činí 120 000 Kč x 0,427 = 51 240 Kč. Celkové daňové a pojistné zatížení za rok 2017 činí 11 160 Kč + 51 240 Kč = 62 400 Kč.
Pro poplatníka je výhodné postupovat podle bodu 1 přechodného ustanovení zákona č. 170/2017 Sb. a uplatnit v daňovém přiznání k dani z příjmů fyzických osob za rok 2017 řešení dle ZDP ve znění před novelou s nemožností uplatnění daňového zvýhodnění na děti. Poplatník sice odvede vyšší daň z příjmů, ale nižší odvod pojistného na sociální a zdravotní pojištění než v případě, když by uplatnil sníženou hranici paušálního výdaje dle zákona č. 170/2017 Sb. při současném uplatnění daňového zvýhodnění na děti. Daňové zvýhodnění na děti v daném případě může uplatnit manželka (družka, přítelkyně), splňující podmínky dle § 35c nebo § 35d ZDP.
Zdroj: Odborný portál DAUC.cz, 2018.