Zaměstnavatelé, kteří chtějí pozitivně motivovat své zaměstnance, mohou vybírat z mnoha různých zaměstnaneckých benefitů. Poskytování zaměstnaneckých benefitů upravuje nejčastěji kolektivní smlouva, vnitřní předpis zaměstnavatele nebo pracovní či jiná smlouva uzavřená se zaměstnanci, případně toto vyplývá z jiných právních předpisů.
Zaměstnanecké benefity z pohledu účetnictví v roce 2017
Ing.
Pavlína
Orlová
Pojďme se podívat na to, jak si s některými zaměstnaneckými benefity poradit v účetnictví.
Zaměstnanecké benefity se z účetního hlediska zachycují buď jako náklady, nebo jako čerpání příslušných fondů. Pokud účtujeme zaměstnanecký benefit do nákladů, je třeba jej posoudit i z daňového hlediska. Nejprve hledáme v § 25 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZDP“), zda je daný benefit vyjmenován mezi daňově neúčinnými náklady. Pokud § 25 ZDP žádnou zmínku neuvádí, vydáme se zkoumat § 24 odst. 1 a 2 ZDP, zda jsou splněny podmínky zde uvedené pro uplatnění zaměstnaneckého benefitu jako daňově účinného nákladu.
Tímto krokem však bádání účetních pracovníků nekončí. Dále je třeba nalistovat § 6 odst. 9 ZDP a zjistit, jestli jsou na straně zaměstnance splněny podmínky pro osvobození od daně z příjmů ze závislé činnosti. V opačném případě se zaměstnanecký benefit zahrne do zdanitelných příjmů zaměstnance. V neposlední řadě se příjem posuzuje optikou zákona č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o sociálním pojištění“) a zákona č. 592/1992 Sb., o pojistném na veřejné zdravotní pojištění, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o zdravotním pojištění“), tj. zda vstupuje do vyměřovacího základu pro odvod sociálního a zdravotního pojištění zaměstnance.
Nápoje poskytované na pracovišti
Ne všechny nápoje poskytované zaměstnancům na pracovišti představují zaměstnanecký benefit, tj. plnění dobrovolného či motivačního charakteru. Nicméně zde uvádíme celou problematiku „nápojů“, abychom vystihli rozdíly v účtování nápojů jako povinného plnění a nápojů jako zaměstnaneckých benefitů.
Ochranné nápoje
Zaměstnavatel je povinen v určitých situacích specifikovaných v nařízení vlády č. 361/2007 Sb., kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví při práci, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „nařízení vlády č. 361/2007 Sb.“), při výkonu určitých povolání poskytnout zaměstnanci na pracovišti tzv. ochranné nápoje. Poskytování ochranných nápojů nepatří mezi zaměstnanecké benefity a náklady na ně vynaložené představují dle § 24 odst. 2 písm. j) bod 1 ZDP daňově uznatelný výdaj.
U zaměstnance není spotřeba ochranných nápojů na pracovišti dle § 6 odst. 7 písm. b) ZDP považována za zdanitelný příjem.
| Č. | Text | Kč | MD | D |
| 1. | Nákup ochranných nápojů: – Cena bez DPH – DPH | 1 000 150 | 112 343 | 321 321 |
| 2. | Spotřeba ochranných nápojů (výdej ze skladu) | 800 | 501 (527) | 112 |
Poznámka:
Alternativně lze při účtování skladu způsobem B účtovat přímo do nákladů na účet 501-Spotřeba materiálu.Pitná voda
V případě pitné vody se opět nejedná o zaměstnanecký benefit, neboť povinnost zajistit pitnou vodu na pracovišti stanoví zaměstnavateli zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákoník práce“). Pitnou vodou se rozumí voda neochucená, nesycená (bez bublin) bez ohledu na to, jak je dodávána (tj. voda z kohoutku, v PET lahvích či v barelech).
| Č. | Text | Kč | MD | D |
| 1. | Vodné a stočné: – Cena bez DPH – vodné – Cena bez DPH – stočné – DPH | 600 400 150 | 502 518 343 | 321 321 321 |
Nealkoholické nápoje
Nejčastějším zaměstnaneckým benefitem je poskytování ostatních nápojů, např. sycených, ochucených, minerálek, džusu, čaje apod. zaměstnancům ke spotřebě na pracovišti, které představuje nedaňový náklad zaměstnavatele. Z pohledu zaměstnance je hodnota nealkoholických nápojů poskytovaná jako nepeněžní plnění ze sociálního fondu, ze zisku po zdanění nebo na vrub daňově neúčinných výdajů zaměstnavatele osvobozena dle § 6 odst. 9 písm. c) ZDP.
| Č. | Text | Kč | MD | D |
| 1. | Faktura za nealkoholické nápoje: – Cena bez DPH – DPH | 500 75 | 501.DNN (528) 501.DNN (528) | 321 321 |
Vysvětlivky:
DNN – daňově neuznatelný náklad
Poznámka:
Obdobně jako v případě účtování ochranných nápojů je možné použít účtování nákupu nealkoholických nápojů přes účet 112, pokud účetní jednotka účtuje způsobem A.Z hlediska zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZDPH“), není v případě daňově neuznatelných výdajů nárok na odpočet DPH na vstupu. Do nedaňových výdajů tak vstupuje celková hodnota nealkoholických nápojů včetně DPH.
Spotřeba alkoholických nápojů zaměstnanci na pracovištích je v zásadě až na několik výjimek vyplývajících z výše uvedeného nařízení vlády č. 361/2007 Sb. zakázána.
Stravování a občerstvení zaměstnanců
Oblíbeným zaměstnaneckým benefitem je poskytování příspěvku na stravování, stravenek či stravovacích služeb. Tento benefit je však třeba odlišovat od situace, kdy je zaměstnanec vyslán na pracovní cestu a má podle zákoníku práce nárok na náhradu stravného za dobu trvání pracovní cesty. Stravné při pracovní cestě je zaměstnavatel povinen zaměstnanci poskytnout, tudíž se nejedná o zaměstnanecký benefit.
Vzhledem k tomu, že problematika stravování při pracovních cestách je poměrně komplikovaná, budeme v dalším textu předpokládat, že zaměstnanci na pracovní cesty nejezdí.
Příspěvky na stravování a stravenky
Provoz vlastního stravovacího zařízení
Provoz vlastního stravovacího zařízení je daňovým nákladem, s výjimkou hodnoty potravin.
Příspěvky na stravování zajištěné prostřednictvím jiných subjektů (např. formou stravenek)
Daňovým nákladem zaměstnavatele je výdaj až do výše 55 % ceny jednoho jídla za jednu směnu, maximálně do výše 70 % stravného stanoveného pro zaměstnance ve státní sféře při trvání pracovní cesty 5 až 12 hodin. Zaměstnanec však musí na pracovišti během stanovené směny strávit alespoň 3 hodiny a zároveň mu nesmí vzniknout nárok na stravné při pracovní cestě podle zákoníku práce. Pokud je pracovní směna delší než 11 hodin, lze poskytnout příspěvek na druhé jídlo.
Z hlediska účetních předpisů jsou stravenky považovány za ceniny.
Příklad 1
Účtování stravenek (příspěvek zaměstnavatele 55 %)
Zaměstnavatel nakoupí 200 ks stravenek v nominální hodnotě 50 Kč za 1 ks, na které přispívá zaměstnanci 55 % z hodnoty stravenky, zbývajících 45 % hodnoty stravenky zaměstnanci hradí formou srážky ze mzdy.
| Č. | Text | Kč | MD | D |
| 1. | a) Hodnota stravenek 200 ks x 50 Kč b) Provize ze stravenek 55 % z 1 000 Kč (daňově uznatelný náklad) c) Provize ze stravenek 45 % z 1 000 Kč (daňově neuznatelná část) d) DPH 21 % z provize e) Poštovné a balné | 10 000 550 450 210 50 | 213 527 528 528* 518 | 321 321 321 321 321 |
| 2. | Úhrada faktury za stravenky převodem z účtu | 11 260 | 321 | 221 |
| 3. | Nárok zaměstnance na stravenky: Příspěvek zaměstnavatele 55 % – daňový náklad Pohledávka za zaměstnancem 45 % z 200 ks x 50 Kč | 5 500 4 500 | 527 335 | 213 213 |
| 4. | Úhrada stravenek srážkou ze mzdy zaměstnance | 4 500 | 331 | 335 |
Vysvětlivky:
* Dle názoru autorky stravenky slouží pro soukromé účely zaměstnanců a nikoliv pro ekonomickou činnost zaměstnavatele. Z tohoto důvodu nejsou splněny obecné podmínky stanovené v § 72 ZDPH pro nárok na odpočet DPH. Neuplatněný nárok na odpočet DPH lze účtovat alternativně i na jiné nákladové účty, jejichž daňovou účinnost podřídíme základu daně, ke kterému patří (např. 548). Totéž platí u příkladu č. 2.
Hodnota stravování poskytovaná zaměstnavatelem zaměstnanci jako nepeněžní plnění je pro zaměstnance osvobozena od daně z příjmů a současně nepodléhá odvodům sociálního a zdravotního pojištění.
Pokyn GFŘ č. D-22 k § 24 odst. 2 v bodu 18 uvádí, že při zajištění stravování prostřednictvím stravenek se cenou jídla rozumí cena stravenky včetně poplatku za zprostředkování jejího nákupu. V případě, že zaměstnavatel bude poskytovat zaměstnancům příspěvky na stravování v jiném než výše uvedeném poměru 55:45, změní se i účtování provize ze stravenek.
Příklad 2
Účtování stravenek (příspěvek zaměstnavatele 40 %)
Zaměstnavatel nakoupí 200 ks stravenek v nominální hodnotě 50 Kč, na které však přispívá zaměstnanci jen 20 Kč na stravenku, zbývajících 30 Kč je hrazeno zaměstnanci formou srážky ze mzdy.
Daňově uznatelným výdajem může být v souladu s Pokynem GFŘ č. D-22 cena stravenky včetně poplatku za zprostředkování, tj.: (10 000 + 1 000) / 200 ks = 55 Kč x 55 % = 30,25 Kč.
Vzhledem k tomu, že provize za zprostředkování nákupu stravenek činí v našem následujícím příkladu 5 Kč na stravenku a zaměstnavatel zahrne do daňových nákladů svůj příspěvek ve výši 20 Kč, může být celá hodnota provize zahrnuta do daňově uznatelných nákladů (tzn. do maximálního limitu stanoveného zákonem se v tomto případě provize „vejde“).
| Č. | Text | Kč | MD | D |
| 1. | a) Hodnota stravenek 200 ks x 50 Kč b) Provize ze stravenek – daňově uznatelný výdaj c) DPH 21% z provize d) Poštovné a balné | 10 000 1 000 210 50 | 213 527 528* 518 | 321 321 321 321 |
| 2. | Úhrada faktury za stravenky převodem z účtu | 11 260 | 321 | 221 |
| 3. | Nárok zaměstnance na stravenky: Příspěvek zaměstnavatele 20 Kč x 200 ks – daňový náklad Pohledávka za zaměstnanci 30 Kč x 200 ks | 4 000 6 000 | 527 335 | 213 213 |
| 4. | Úhrada stravenek srážkou ze mzdy zaměstnance | 6 000 | 331 | 335 |
Příklad 3
Účtování stravenek (příspěvek zaměstnavatele 80 %)
Štědrý zaměstnavatel nakoupí 200 ks stravenek v nominální hodnotě 50 Kč, na které přispívá zaměstnancům 40 Kč, zbývajících 10 Kč hradí zaměstnanec formou srážky ze mzdy.
Rovněž jako v předchozím příkladu je daňová uznatelnost limitována hodnotou 30,25 Kč, kterou však zaměstnavatel příspěvkem 40 Kč na stravenku v nominální hodnotě 50 Kč již přesáhl. V takovém případě je celá hodnota provize nedaňovým nákladem zaměstnavatele.
| Č. | Text | Kč | MD | D |
| 1. | a) Hodnota stravenek 200 ks x 50 Kč b) Provize ze stravenek – daňově neuznatelný výdaj c) DPH 21% z provize d) Poštovné a balné | 10 000 1 000 210 50 | 213 528 528 (548.DNN) 518 | 321 321 321 321 |
| 2. | Úhrada faktury za stravenky převodem z účtu | 11 260 | 321 | 221 |
| 3. | Nárok zaměstnance na stravenky: Příspěvek zaměstnavatele 40 Kč x 200 ks: a) daňový náklad 55 % z hodnoty stravenek – 27,50 Kč x 200 ks b) daňově neuznatelná část příspěvku na stravenky – 12,50 Kč x 200 ks Pohledávka za zaměstnanci 10 Kč x 200 ks | 5 500 2 500 2 000 | 527 528 335 | 213 213 213 |
| 4. | Úhrada stravenek srážkou ze mzdy zaměstnance | 2 000 | 331 | 335 |
Vysvětlivky:
DNN – daňově neuznatelný náklad
Občerstvení
Občerstvení poskytované na pracovišti se u zaměstnavatele považuje za daňově neúčinný náklad (účtovaný nejčastěji na účet 513-Reprezentace, případně na jiný nákladový účet daňově neuznatelný). Z hlediska zaměstnance je tento nepeněžní příjem osvobozen od daně z příjmů a zároveň nevstupuje do vyměřovacího základu pro sociální a zdravotní pojištění.
Případné peněžní příspěvky na občerstvení by na straně zaměstnavatele představovaly daňově neúčinný výdaj a na straně zaměstnance zdanitelný peněžní příjem, navíc zatížený odvody sociálního a zdravotního pojištění.
Bezplatné poskytnutí motorového vozidla pro soukromou potřebu zaměstnance
Zaměstnavatel může poskytnout zaměstnanci bezplatně firemní motorové vozidlo k používání pro služební i pro soukromé účely. Zaměstnanci se zdaňuje nepeněžní příjem ve výši 1 % vstupní ceny vozidla včetně DPH za každý započatý kalendářní měsíc poskytnutí vozidla, a to i v případě, že by v daném kalendářním měsíci toto vozidlo pro soukromou potřebu nepoužil. Rozhodující je skutečnost, že zaměstnavatel zaměstnanci vozidlo poskytl i pro jeho vlastní potřebu. Současně dochází i ke zvýšení vyměřovacího základu pro sociální a zdravotní pojištění.
U zaměstnavatele jsou náklady na provoz vozidla (pojištění, údržba, opravy) a jeho odpisy považovány za daňově uznatelné.
Co se týká spotřeby pohonných hmot, jsou možné dvě varianty:
a)
Zaměstnanci je hodnota soukromé spotřeby pohonných hmot včetně DPH srážena ze mzdy
– zde nedochází k navýšení zdanitelné mzdy zaměstnance o soukromou spotřebu a pro zaměstnavatele jsou veškeré výdaje daňově uznatelné.b)
Zaměstnavatel hradí veškeré čerpání pohonných hmot včetně soukromé spotřeby za zaměstnance
– v tomto případě je zaměstnanci zvýšen zdanitelný příjem o hodnotu pohonných hmot včetně DPH. Pokud je úhrada soukromých pohonných hmot v souladu s § 24 odst. 2 písm. j) bod 5 ZDP (tj. vyplývá z vnitřního předpisu, pracovní smlouvy apod.), pak se jedná o daňově účinný výdaj zaměstnavatele. Doprava zaměstnanců do a ze zaměstnání
a)
Zaměstnavatel provozuje veřejnou dopravu
(dále jen „dopravní podnik“) a poskytuje zaměstnancům, případně i jejich rodinným příslušníkům, zlevněné či bezplatné jízdenky.Náklady na tyto zlevněné nebo bezplatné jízdenky jsou daňově účinným nákladem zaměstnavatele a zároveň jsou na straně zaměstnance osvobozeny od daně z příjmů a nevstupují do vyměřovacího základu pro sociální a zdravotní pojištění.
b)
Zaměstnavatel sám nebo prostřednictvím subdodavatele zajišťuje dopravu zaměstnanců do a ze zaměstnání
Pokud zaměstnavatel v souladu se svým vnitřním předpisem zajišťuje svoz zaměstnanců do místa výkonu práce a zpět do určeného místa, zaměstnanci za dopravu neplatí. Celkové náklady spojené s dopravou zaměstnanců (např. na základě faktury soukromého dopravce) jsou daňově uznatelným výdajem zaměstnavatele. U zaměstnance se jízdné ve výši ceny jízdenky veřejné hromadné přepravy považuje za zdanitelný příjem, který zároveň vstupuje do vyměřovacího základu pro sociální a zdravotní pojištění.
Platby zaměstnavatele na penzijní a životní pojištění zaměstnanců
Zaměstnavatel může zaměstnancům přispívat na:
a)
penzijní připojištění se státním příspěvkem,
b)
doplňkové penzijní spoření,
c)
penzijní pojištění,
d)
soukromé životní pojištění,
a to za podmínek sjednaných v příslušné smlouvě. Příspěvky zaměstnavatelů nejsou zákonem omezeny, tudíž zaměstnavatel může přispívat v neomezené míře a celá výše těchto příspěvků bude dle § 24 odst. 2 písm. j) bod 5 ZDP daňově uznatelným výdajem.
U zaměstnance je však třeba sledovat limity a podmínky dané § 6 odst. 9 písm. p) ZDP, podle kterého lze u zaměstnance osvobodit od daně příjem z titulu příspěvku zaměstnavatele na penzijní připojištění se státním příspěvkem, doplňkové penzijní spoření a penzijní pojištění nebo na soukromé životní pojištění ve výši 50 000 Kč ročně (od roku 2017). Do limitu 50 000 Kč nevstupují příspěvky zaměstnavatele do vyměřovacího základu pro sociální a zdravotní pojištění zaměstnance.
| Č. | Text | Kč | MD | D |
| 1. | Měsíční předpis pojistného – 1/12 z 50 000 Kč | 4 166 | 527 | 379 |
| 2. | Úhrada pojistného | 4 166 | 379 | 221 |
Vzdělávání zaměstnanců
Odborný rozvoj zaměstnanců spočívající jak v prohlubování, tak ve zvyšování kvalifikace, který souvisí s předmětem činnosti zaměstnavatele nebo s popisem práce zaměstnance, případně výdaje za rekvalifikaci, jsou považovány za daňově uznatelné výdaje zaměstnavatele, a to bez ohledu na to, jakou formou jsou poskytovány (tj. jednorázová školení, krátkodobé či dlouhodobé kurzy, studium na středních a vysokých školách).
Pokud však vzdělávání či nabyté poznatky nebudou souviset s potřebami zaměstnavatele, pak se bude jednat o daňově neuznatelný náklad.
U zaměstnance je třeba rozlišovat mezi dvěma variantami, tj.:
a)
nepeněžním příjmem,
kdy vzdělávání hradí přímo zaměstnavatel (např. na základě faktury od vzdělávacího zařízení), a b)
peněžním příjmem,
kdy zaměstnavatel zaměstnanci proplatí fakturu za vzdělávání, která zní na jméno zaměstnance. V takovém případě se jedná o zdanitelný příjem zaměstnance, který vstupuje do vyměřovacího základu pro sociální a zdravotní pojištění. Jestliže však bude zaměstnanci poskytnut nepeněžní benefit na vzdělávání, které nesouvisí s předmětem činnosti zaměstnavatele (pro zaměstnavatele to bude nedaňový náklad), na straně zaměstnance se v souladu s § 6 odst. 9 písm. d) ZDP může jednat o příjem osvobozený od daně, jenž nebude zároveň zahrnut do vyměřovacího základu pro sociální a zdravotní pojištění, pokud se jedná o
využití vzdělávacího zařízení.
| Č. | Text | Kč | MD | D |
| 1. | Faktura za školení zaměstnance, jehož zaměření souvisí s předmětem činnosti zaměstnavatele | 1 000 | 518(DUN) | 321 |
| 2. | Úhrada faktury zaměstnavatelem | 1 000 | 321 | 221 |
| 3. | Peněžní příspěvek zaměstnavatele na odborné vzdělávání zaměstnance související s jeho pracovní pozicí vyplacený dle § 24 odst. 2 písm. j) bod 5 ZDP v hotovosti (u zaměstnance se jedná o zdanitelný příjem) | 500 | 527 | 211 |
| 4. | Faktura za zvýšení kvalifikace zaměstnance, která nesouvisí s předmětem činnosti zaměstnavatele* | 10 000 | 528 (DNN) | 321 |
Vysvětlivky:
DUN – daňově uznatelný náklad
DNN – daňově neuznatelný náklad
* Pokud je vzdělávání hrazeno z fondů ze zisku či na vrub nedaňových nákladů zaměstnavatele, není u zaměstnance v souladu s § 6 odst. 9 písm. d) bod 1 ZDP osvobození hodnoty tohoto nepeněžního plnění limitováno.
Poznámka:
Výdaje na provoz vlastních vzdělávacích zařízení či výdaje na provoz vlastních předškolních zařízení, které převyšují příjmy, jsou daňově účinným výdajem zaměstnavatele. V případě vlastních předškolních zařízení však při uznatelnosti ztráty z jejich provozu nelze aplikovat osvobození příjmů na straně zaměstnance. Sport, kultura a rekreace zaměstnanců
Zaměstnavatel může poskytovat zaměstnancům příspěvky na sport, kulturu či rekreaci ze sociálních fondů, z fondu FKSP nebo ze zisku po zdanění, či na vrub svých nedaňových nákladů. Nepeněžní forma zaměstnaneckého benefitu představuje variantu, kdy zaměstnavatel nakoupí vstupenky, předplatné, poukázky na rekreace, vše uhradí a zaměstnanci předá vstupenky či poukaz apod. Peněžní plnění je uskutečněno, pokud zaměstnavatel zaměstnanci dá peníze, aby si vstupenky zakoupil sám.
Pokud jsou tyto zaměstnanecké benefity poskytnuty v nepeněžní formě v souladu s § 6 odst. 9 písm. d) ZDP, nejsou pro zaměstnance zdanitelným příjmem a nezvyšují vyměřovací základ pro sociální a zdravotní pojištění:
a)
poskytnutí ve formě použití zdravotnických nebo rekreačních zařízení – bez limitu,
b)
poskytnutí rekreace a zájezdu – u zaměstnance osvobozena hodnota nepeněžního plnění nejvýše 20 000 Kč za zdaňovací období,
c)
použití zařízení péče o děti předškolního věku včetně mateřské školy podle školského zákona, knihovny zaměstnavatele, tělovýchovných a sportovních zařízení – bez limitu,
d)
příspěvek na kulturní a sportovní akce – bez limitu.
V případě peněžního plnění je třeba tyto položky zahrnout do zdanitelných příjmů zaměstnance a zvýšit vyměřovací základ pro sociální a zdravotní pojištění.
Ubytování a příspěvky na bydlení
Zaměstnavatel může pro zaměstnance zajistit ubytování, nejde-li o ubytování na pracovní cestě. Za předpokladu, že ubytování bude splňovat podmínky § 24 odst. 2 písm. j) bod 5 ZDP, budou výdaje na ubytování daňově účinným nákladem zaměstnavatele.
Přechodné ubytování
Ubytování splní zákonné podmínky stanovené ZDP pro tzv. přechodné ubytování, pokud místo výkonu práce se nachází v jiném místě, než je místo trvalého bydliště zaměstnance. Pokud je přechodné ubytování poskytováno jako nepeněžní plnění (tj. úhradu provádí zaměstnavatel), je částka maximálně 3 500 Kč měsíčně osvobozena od daně z příjmů. Při překročení tohoto limitu se hodnota ubytování zahrne do zdanitelných příjmů zaměstnance a do jeho vyměřovacího základu pro sociální a zdravotní pojištění.
Peněžní příspěvek zaměstnanci na jeho přechodné ubytování může být v souladu s § 24 odst. 2 písm. j) bod 5 ZDP daňově účinným nákladem zaměstnavatele, avšak na straně zaměstnance se jedná o zdanitelný příjem podléhající sociálnímu a zdravotnímu pojištění.
Příspěvky na bydlení, které není přechodným ubytováním
Pokud bydlení zaměstnance nesplní výše uvedené podmínky pro přechodné ubytování (například jde o ubytování v místě bydliště zaměstnance), ani se nejedná o ubytování na pracovní cestě, považujeme příspěvek na bydlení poskytnutý zaměstnanci za jeho zdanitelný příjem. Tento příjem podléhá sociálnímu a zdravotnímu pojištění.
Pro zaměstnavatele platí obdobné pravidlo jako v předchozím případě. Pokud je poskytování příspěvku na bydlení, které není přechodným ubytováním zaměstnance, upraveno v kolektivní smlouvě, vnitřním předpise, v pracovní či jiné smlouvě v souladu s § 24 odst. 2 písm. j) bod 5 ZDP, mohou být veškeré tyto výdaje daňově účinným nákladem zaměstnavatele.
Přehled zaměstnaneckých benefitů
V níže uvedené rekapitulaci předpokládáme, že je benefit poskytován zaměstnanci jako nepeněžní příjem a že zaměstnavatel postupuje dle § 24 odst. 2 písm. j) ZDP (tj. poskytování benefitu je ošetřeno v kolektivní smlouvě, vnitřním předpisu, pracovní či jiné smlouvě).
| Zaměstnanecký benefit | Daňově uznatelný náklad zaměstnavatele | Osvobozený/nezdanitelný příjem zaměstnance | Vstupuje do vyměřovacího základu pro sociální a zdravotní pojištění |
| Ochranné nápoje a pitná voda | ANO | ANO | NE |
| Provoz vlastního stravovacího zařízení | ANO (bez hodnoty potravin) | ANO | NE |
| Stravenky | ANO (do limitu) | ANO (do limitu) | NE |
| Občerstvení na pracovišti a jiné nealkoholické nápoje kromě pitné vody | NE | ANO | NE |
| Bezplatné poskytnutí firemního vozidla k soukromému použití zaměstnanci | ANO | NE | NE |
| Zvýhodněná doprava zaměstnanců provozovatelů veřejné dopravy | ANO | ANO | NE |
| Svoz zaměstnanců do a ze zaměstnání (neveřejní dopravci) | ANO | NE | ANO |
| Příspěvek na penzijní připojištění se státním příspěvkem, doplňkové penzijní spoření, soukromé životní pojištění – do 50 000 Kč ročně | ANO | ANO | NE |
| Odborný rozvoj zaměstnanců související s předmětem činnosti zaměstnavatele | ANO | ANO | NE |
| Vzdělávání zaměstnanců, které nesouvisí s předmětem činnosti zaměstnavatele | NE | ANO, pokud je využito vzdělávací zařízení | NE |
| Kulturní, sportovní akce, provoz rekreačního zařízení | NE | ANO | NE |
| Příspěvek na penzijní připojištění se státním příspěvkem, doplňkové penzijní spoření, soukromé životní pojištění – do 50 000 Kč ročně | ANO | ANO | NE |
| Přechodné ubytování do limitu 3 500 Kč měsíčně | ANO | ANO | NE |
Seznam použitých účtů
112-Materiál
211-Pokladna
213-Ceniny
221-Bankovní účty
321-Dodavatelé
331-Zaměstnanci
335-Pohledávka za zaměstnanci
343-DPH
379-Jiné závazky
501-Spotřeba materiálu
501.DNN-Spotřeba materiálu (daňově neuznatelné náklady)
502-Spotřeba energií
518-Ostatní služby (daňově uznatelné náklady)
527-Zákonné sociální náklady
528-Ostatní sociální náklady (daňově neuznatelné náklady)
548-Ostatní provozní náklady
Zdroj: Odborný portál DAUC.cz, 2017.