Společnost podle § 2716 a násl. občanského zákoníku z právního, účetního a daňového pohledu

Společnost podle § 2716 a násl. NOZ (dále jen „společnost“) je nutno odlišit od tiché společnosti, která je upravena v § 2747 a násl. NOZ (podle § 2474 odst. 1 NOZ se smlouvou o tiché společnosti tichý společník zavazuje k vkladu, kterým se bude podílet po celou dobu trvání tiché společnosti na výsledcích podnikání podnikatele, a podnikatel se zavazuje platit tichému společníkovi podíl na zisku), a také od obchodních společností, které jsou upraveny zákonem č. 90/2012 Sb., o obchodních korporacích, ve znění pozdějších předpisů (pro označení obchodních společností je v uvedeném zákoně použita legislativní zkratka „společnost“).

Společnost není právním subjektem, tudíž nemůže v právních vztazích vystupovat svým jménem a nemůže být nositelem práv a povinností. Společnost je ze své podstaty neboť na základě uzavřené smlouvy o sdružení vznikají práva a povinnosti jen společníkům společnosti, kteří v právních vztazích mezi sebou i k jiným osobám vystupují svými jmény a nesou odpovědnost za svá jednání v rámci společnosti.

Účel, k jehož dosažení se společníci do společnosti sdruží, může (ale také nemusí) souviset s podnikáním. Společnosti, které vznikají za účelem společného podnikání, nejsou nikde registrovány, nejedná se o účetní jednotky ani daňové subjekty. Účetní a daňové povinnosti při společném podnikání ve společnosti vznikají jednotlivým společníkům.

Pro uzavření smlouvy o společnosti zákon nevyžaduje písemnou formu. Pokud se ale společníci zavázali vložit do společnosti nějaký majetek (např. peníze, věci), vyžaduje se k platnosti smlouvy o společnosti soupis vkladů společníků jimi podepsaný. Tento soupis slouží zejména k rozlišení majetku, který do společnosti vložili ze svého majetku společníci, od majetku získaného společnou činností společníků za trvání společnosti.

U je nutno rozlišovat majetek, který se stává spoluvlastnictvím společníků, a individuální majetek jednotlivých společníků. Podle § 2719 NOZ se peněžní prostředky a zuživatelné věci, jakož i věci určené podle druhu vložené do společnosti stávají spoluvlastnictvím společníků, kteří vklady přispěli. Jiné věci se stávají spoluvlastnictvím společníků jen tehdy, byly-li oceněny penězi. Je-li předmětem vkladu do společnosti věc zapsaná do veřejného seznamu, stávají se společníci spoluvlastníky této věci až zápisem jejich spoluvlastnictví do příslušného veřejného seznamu. Spoluvlastnické podíly společníků se určí poměrem hodnot majetku, který každý společník do společnosti vložil.

K jinému předmětu vkladu nabývají společníci právo bezplatného požívání. To se týká zejména věcí jednotlivě určených, např. nemovitých věcí a silničních motorových vozidel.

Podle § 2717 NOZ platí:

Podle § 2722 odst. 1 NOZ platí:

Společník, který se zavázal přispět společnému účelu jen činností, má podle § 2720 NOZ právo užívat věci vložené do společnosti, ale nemá právo tyto věci požívat ani se nestává spoluvlastníkem těchto věcí.

se stává spoluvlastnictvím všech společníků. Pokud smlouva neurčí poměr, jakým se společníci podílejí na majetku nabytém za trvání společnosti, jsou jejich podíly stejné. Obdobně to platí i pro podíl na zisku nebo ztrátě.

Určí-li smlouva poměr, jakým se společník podílí buď jen na majetku, anebo jen na zisku nebo na ztrátě, platí stejný poměr i pro ostatní případy.

Z dluhů vzešlých ze společné činnosti jsou společníci zavázáni vůči třetím osobám společně a nerozdílně.

Společníky společnosti mohou být jak fyzické osoby, tak i právnické osoby. Společníci si mohou rozdělit působnost při spravování společných záležitostí způsobem, jaký uznají za vhodný. Neučiní-li to, je každý společník vzhledem k těmto záležitostem příkazníkem ostatních společníků. Správou společných věcí mohou společníci pověřit někoho ze svého středu, anebo i třetí osobu. Správce vede řádně účty a přehled o majetkových poměrech společnosti; společníkům podává pravidelně vyúčtování majetku společnosti včetně příjmů a výdajů, jakož i zisku nebo ztráty, nejméně jednou za kalendářní rok, nejpozději do dvou měsíců po jeho ukončení.

K může dojít dvojím způsobem:

Společník ale může vystoupit ze společnosti nebo z ní být vyloučen také tehdy, není-li ochoten zvýšit svůj příspěvek v situaci, kdy se poměry ve společnosti změní tak, že bez zvýšení příspěvku nelze dosáhnout společného účelu.

Společník, jehož členství ve společnosti zaniklo, má právo, aby mu bylo vyúčtováno a vydáno vše, co mu ke dni zániku členství náleží. Podíl na majetku nabytém za trvání společnosti se mu vyplatí v penězích. Společník při zániku členství vyúčtuje a vyrovná ostatním společníkům vše, k čemu byl vůči společnosti zavázán.

K dochází v těchto případech:

Společnost, která má dva společníky, zaniká také v případě, že jeden ze společníků zemře, aniž je ujednáno, že společenská smlouva platí i pro jeho dědice.

Zanikne-li společnost, podá správce společníkům vyúčtování nejpozději do dvou měsíců od jejího zániku. Společníkům se vydá, co je jejich vlastnictvím, a společný majetek se rozdělí podle ustanovení o vypořádání spoluvlastnictví.

V § 1 odst. 2 písm. g) zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZÚ“), je stanoveno, že účetní jednotkou jsou také fyzické osoby, které jsou podnikateli a jsou společníky sdruženými ve společnosti, pokud alespoň jeden ze společníků sdružených v této společnosti je účetní jednotkou podle § 1 odst. 2 písm. a) až f) nebo h) až l) ZÚ. Podle § 4 odst. 5 ZÚ jsou účetní jednotky uvedené v § 1 odst. 2 písm. g) ZÚ povinny vést účetnictví od prvního dne účetního období následujícího po období, ve kterém:

a to až do posledního dne účetního období, ve kterém přestaly být společníky sdruženými ve společnosti, nevznikla-li jim povinnost vést účetnictví podle § 1 odst. 2 písm. d), e) nebo h) ZÚ.

Vyhláška č. 500/2002 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení ZÚ pro účetní jednotky, které jsou podnikateli účtujícími v soustavě podvojného účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, stanoví, že:

V Českém účetním standardu pro podnikatele č 017 je stanoveno, že:

V praxi se obvykle postupuje tak, že účetní případy týkající se společnosti vede ve svém účetnictví pověřený společník, který po skončení účetního období rozdělí náklady a výnosy ze společné činnosti mezi jednotlivé společníky ve smlouvou určeném poměru a předá ostatním společníkům k zaúčtování doklad o jejich podílu na společných nákladech a výnosech včetně dalších údajů potřebných pro vedení účetnictví a pro zjištění základu daně z příjmů.

Pro účely zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZDP“), není poplatníkem společnost, ale poplatníky daně z příjmů jsou jednotliví společníci sdružení ve společnosti, přičemž:

Pro společníky sdružené ke společnému podnikání ve společnosti, kteří jsou poplatníky daně z příjmů fyzických osob, platí podle § 7 odst. 13 ZDP, že pokud tito společníci nevedou účetnictví a neuplatňují výdaje v procentní výši podle § 7 odst. 7 ZDP, jsou povinni vést daňovou evidenci podle § 7b ZDP, která obsahuje údaje o jejich:

Vede-li každý ze společníků sdružených ke společnému podnikání ve společnosti daňovou evidenci podle § 7b ZDP, mohou podle § 7 odst. 13 ZDP vést i daňovou evidenci, ve které evidujíspolečné příjmy a společné výdaje na dosažení, zajištění a udržení příjmů; přitom na konci zdaňovacího období nebo při ukončení činnosti v průběhu zdaňovacího období uvedou jednotliví společníci do své daňové evidence:

U společníka společnosti, který vede účetnictví, se pro stanovení základu daně (dílčího základu daně) z příjmů vychází z podílu společníka na výsledku hospodaření (zisku nebo ztrátě) ze společné činnosti ve společnosti.

Ve výdajích (nákladech) na dosažení, zajištění a udržení příjmů, které jsou rozdělovány na společníky sdružené ve společnosti, mohou být zahrnuty i výdaje (náklady) na údržbu a opravy hmotného a nehmotného majetku používaného pro účely společnosti.

U hmotného a nehmotného majetku získaného společnou činností společníků za trvání společnosti (na tomto majetku se podle § 2728 NOZ podílejí společníci buď ve stejném, nebo v určeném poměru) lze u každého společníka uplatnit jako výdaj (náklad) na dosažení, zajištění a udržení příjmů Naopak, pokud společník nemá na hmotném či nehmotném majetku spoluvlastnický podíl, nemůže uplatnit ani část odpisů tohoto majetku.

U hmotného a nehmotného majetku určeného podle druhu (tento majetek se podle § 2719 NOZ stává spoluvlastnictvím společníků při jeho vložení do společnosti) se při uplatňování daňových odpisů postupuje podle § 30 odst. 10 písm. l) ZDP, tj. společníci pokračují v odpisování započatém původním vlastníkem při zachování způsobu odpisování, přičemž každý společník pokračuje v odpisování ze vstupní ceny, ze které odpisoval původní vlastník, ve výši hodnoty jeho spoluvlastnického podílu. Obdobně pokračuje v odpisování i poplatník při zániku společnosti nebo členství ve společnosti u majetku určeného podle druhu, který jím byl do této společnosti vložen.

Z § 2728 odst. 1 NOZ vyplývá, že příjmy dosažené při společné činnosti ve společnosti a výdaje vynaložené na jejich dosažení, zajištění a udržení se rozdělují mezi společníky:

U příjmů plynoucích ze společného podnikání ve společnosti mohou poplatníci daně z příjmů fyzických osob také uplatňovat výdaje v procentní výši podle § 7 odst. 7 ZDP, ale podle § 12 odst. 1 ZDP platí, že pokud nejsou společné výdaje související se společnými příjmy ze společnosti rozděleny mezi poplatníky stejně jako společné příjmy, mohou poplatníci uplatnit výdaje pouze v prokázané výši.

V případě, že se společníkem sdruženým ke společnému podnikání ve společnosti spolupracuje manželka nebo další osoby žijící s poplatníkem ve společně hospodařící domácnosti, může být podíl společníka na společných příjmech a na společných výdajích rozdělen mezi společníka a s ním spolupracující osobu (osoby) podle § 13 ZDP.

Poplatníkovi daně z příjmů fyzických osob, který je společníkem sdruženým ve společnosti, nemůže být stanovena daň paušální částkou podle § 7a ZDP.

V současné době zákon č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZDPH“), obsahuje speciální úpravu registrace a postupů při uplatňování a správě DPH ve společnosti, která ale nemá ve všech svých ustanoveních oporu ve směrnici Rady 2006/112/ES o společném systému daně z přidané hodnoty a není zcela v souladu ani s obecnými principy daně z přidané hodnoty, nehledě na to, že aplikace této právní úpravy je v některých případech dosti obtížná.

V § 6a ZDPH je stanoveno, že:

Podle § 94 odst. 2 ZDPH je společník povinen podat přihlášku k registraci do 15 dnů ode dne, ve kterém se stal plátcem podle § 6a ZDPH.

Pokud se osoba povinná k dani, která je společníkem společnosti, stane plátcem, je podle § 95 ZDPH povinna o tom informovat ostatní společníky do 15 dnů ode dne, ve kterém se stala plátcem.

Nejčastějším důvodem, pro který se osoba povinná k dani stává plátcem, je překročení stanoveného limitu obratu. Podle § 4a odst. 3 ZDPH se do obratu osoby povinné k dani, která je společníkem společnosti, v jejímž rámci se uskutečňuje plnění s nárokem na odpočet daně, zahrnuje obrat dosahovaný:

Podle § 106c odst. 1 ZDPH může plátce, který je společníkem společnosti, požádat o zrušení registrace pouze v těchto případech:

Podle § 106c odst. 2 ZDPH se pro účely zrušení registrace stanoví obrat společníka společnosti jako součet obratu:

Podle § 100 odst. 4 ZDPH jsou plátci, kteří jsou společníky téže společnosti, povinni vést evidenci pro účely DPH za činnost, pro kterou se sdružili, odděleně. Tuto evidenci vede za společnost Určený společník je podle stávající právní úpravy povinen:

Podle § 73 odst. 7 ZDPH platí, že u plátců, kteří uskutečňují zdanitelná plnění jako společníci společnosti,

V § 73 odst. 7 ZDPH je dále stanoveno, že:

Novelou ZDPH, která byla dne 28. 4. 2017 podepsána prezidentem a měla by spolu s dalšími změnami zákonů v oblasti daní nabýt účinnosti patnáctým dnem po vydání ve Sbírce zákonů (v době zpracování tohoto příspěvku se předpokládá účinnost od 1. 7. 2017), se celá dosavadní právní úprava registrace a postupů při uplatňování a správě DPH ve společnosti ruší a podle nové právní úpravy již bude každý společník povinen postupovat při registraci a při uplatňování a správě DPH samostatně podle standardních pravidel, přičemž bude nově možné, aby někteří společníci téže společnosti byli plátci DPH a jiní nikoliv. Podle nové právní úpravy bude možné, aby společníci společnosti byli součástí skupiny podle § 5a a násl. ZDPH, což stávající právní úprava neumožňuje.

Novela ZDPH by měla obsahovat také tato přechodná ustanovení:

V této souvislosti je však potřeba podtrhnout, že se tato změna v DPH nijak nedotýká ani účetnictví ani daně z příjmů, kde k žádným změnám nedochází ani po přijetí zmiňované novely. Účetní a daňové souvislosti společnosti v ZDP nedoznají žádné změny.

Zdroj: Odborný portál DAUC.cz, 2017.