V této části našeho seriálu se zabýváme vedením daňové evidence privátního lékaře. Každý zápis musí být podložen účetním dokladem dokumentujícím provedenou platbu. Tyto účetní doklady, stejně tak jako zápisy v daňové evidenci, je třeba archivovat. Daňová evidence slouží k výpočtům daně z příjmů fyzické osoby z nezávislé činnosti. Je třeba uzavřít účetní období (tj. kalendářní nebo hospodářský rok), provést závěrkové operace a vypočítat základ daně. Hlavním účelem daňové evidence je správný výpočet daně z příjmů fyzických osob a také možnost kontroly povinné archivace i po určité době.
Daňová evidence privátního lékaře
Ing.
Jana
Bellová,
Ph.D.,
Ing.
Jaroslav
Zlámal,
Ph.D.
1. Subjekty daňové evidence – kdo může vést daňovou evidenci?
Od 1. 1. 2004 byl v ČR zaveden pojem
„daňová evidence“
, která prakticky nahrazuje původní jednoduché účetnictví. Problematika daňové evidence byla však správně zcela vypuštěna ze zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, v platném znění (dále jen „zákon o účetnictví“), a zahrnuta do zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, v platném znění (dále jen „zákon o daních z příjmů“). Ještě více se uvolnil rámec pro praktické zápisy pohybu finančních prostředků, kdy daňová evidence nevyžaduje víc než:–
evidenci příjmů a výdajů zahrnovaných do základů daně
a–
evidenci majetku a dluhů
,přičemž ovšem nijak
neformalizuje tyto zápisy na povinné knihy nebo karty
. Jedná se tedy o evidenci čistě peněžních toků, příjmů a výdajů, závazků a pohledávek, kdy zásadním požadavkem je ovšem dodržování jednotlivých ustanovení zákona o daních z příjmů, neboť daňová evidence se stává právě základním podkladem pro správný výpočet daně z příjmů.Osoby, které mohou vést pouze daňovou evidenci a nikoliv účetnictví, zákon neuvádí. Dá se tedy říci, že okruh těchto osob je vymezen negativním principem. Je možné jej uvést tak, že pokud daňový poplatník není taxativně uveden v zákoně o účetnictví jako osoba mající povinnost vedení účetnictví, může vést daňovou evidenci. Resp. tak, že daňovou evidenci mohou vést fyzické osoby, které pro účely zákona o daních z příjmů prokazují výdaje na dosažení, zajištění a udržení příjmů ve skutečné výši, tj. osoby vykonávající tzv. jinou samostatnou výdělečnou činnost (dle § 7 odst. 2 zákona o daních z příjmů).
Tato možnost se týká především tisíců fyzických osob, tj. soukromých podnikatelů,
soukromých lékařů
, veterinářů, advokátů, účetních a daňových poradců a dalších skupin fyzických osob.Příklad
Soukromý lékař je OSVČ, má jednu zdravotní sestru, popřípadě několik zaměstnanců, dle současného znění zákona o daních z příjmů by tedy mohl vést jen daňovou evidenci.
V prvé řadě se musí lékař rozhodnout,
zda bude účetní jednotkou
(může vést účetnictví, pokud si tuto alternativu sám zvolí), povede daňovou evidenci, nebo
zda uplatní pouze tzv.
paušální výdaje
ze svých příjmů.Osoby, jimž zákon umožňuje vést pouze daňovou evidenci, mohou uplatnit
paušál výdajů ze svých příjmů
(dle § 7 odst. 7 zákona o daních z příjmů) takto:–
80 % z příjmů ze zemědělské výroby, lesního a vodního hospodářství a z příjmů z živnostenského podnikání řemeslného, nejvýše však lze uplatnit výdaje do částky 1 600 000 Kč.
–
60 % z příjmů ze živnostenského podnikání, nejvýš