Zvláštní režim jednoho správního místa byl v návaznosti na změnu pravidel pro stanovení místa plnění u tzv. digitálních služeb, tj. při poskytování telekomunikačních služeb, služeb rozhlasového a televizního vysílání a elektronicky poskytovaných služeb osobě nepovinné k dani zaveden od 1. 1. 2015.
Rozšíření zvláštního režimu jednoho správního místa
Ing.
Václav
Benda
Hlavním smyslem tohoto zvláštního režimu bylo usnadnit plnění daňových povinností poskytovatelům vybraných služeb. Pravidla pro tento zvláštní režim byla upravena v § 110a až § 110zf zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o DPH“). Právní úprava zvláštního režimu jednoho správního místa vychází ze směrnice 2006/112/ES, o společném systému daně z přidané hodnoty (dále jen „směrnice o DPH“) a navazujícího nařízení Rady č. 282/2011, kterým se stanoví prováděcí opatření ke směrnici o DPH (dále jen „prováděcí nařízení ke směrnici o DPH“). Od 1. 7. 2021 nabyly účinnosti změny směrnice o DPH a prováděcího nařízení ke směrnici o DPH a dalších navazujících předpisů EU v daňové a celní oblasti, které upravují nově pravidla pro tzv. elektronické obchodování. Z těchto změn vychází zákon, kterým se mění zákon o DPH a celní zákon, který měl nabýt účinnosti také od 1. 7. 2021, ale nebyl včas projednán a schválen, a proto se jeho účinnost o několik týdnů posune a je obecně stanovena od následujícího dne po jeho zveřejnění ve Sbírce zákonů.
Podle informace GFŘ však může daňový subjekt již od 1. 7. 2021 do dne předcházejícího dni nabytí účinnosti novely zákona o DPH postupovat podle novelizovaných pravidel, a to na základě přímého účinku směrnice o DPH. Pokud se tak rozhodne, musí podle GFŘ plnit i veškeré související podmínky a povinnosti vyplývající zejména z prováděcího nařízení ke směrnici o DPH. Do účinnosti novely zákona o DPH lze přitom také postupovat podle dosud účinného zákona o DPH. Uvedenou novelou zákona o DPH se ve vazbě na změ