V tomto příspěvku dokončíme téma z minulého čísla časopisu UNES č. 7–8/2021 a budeme se zabývat i dalšími problémy, které se vyskytují v praxi při tvorbě a zejména při čerpání fondu kulturních a sociálních potřeb v souladu s vyhláškou o fondu kulturních a sociálních potřeb.
Složitější témata k oblasti FKSP – dokončení
Ing.
Zdeněk
Morávek,
Bc.
Petra
Krausová
Pojem rodinný příslušník
V této souvislosti je důležité
vymezení pojmu rodinný příslušník
, kterou vyhláška č. 114/2002 Sb., o fondu kulturních a sociálních potřeb, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „vyhláška o FKSP“ či „vyhláška“), zavádí v § 3 odst. 3. Jedná se o manžele, manželky, partnery, partnerky, druhy, družky a nezaopatřené děti včetně dětí svěřených do pěstounské nebo poručnické péče a dětí svěřených soudem do péče zaměstnance. V případě partnerů a partnerek se vyhláška odkazuje na zákon o registrovaném partnerství, ovšem v případě druha a družky
vyhláška žádný odkaz nebo bližší vymezení neobsahuje a explicitně jej neobsahuje ani jiný právní předpis. Pokud je nám známo, výkladově je aplikována úprava § 7 odst. 7 zákona č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů, kdy rozhodující je společná doba soužití v délce alespoň tří měsíců. Je ale otázkou, jak to má zaměstnavatel ověřovat a zda má vůbec takovou povinnost. Podle našeho názoru nikoliv, a pokud zaměstnanec prohlásí, že konkrétní osoba je jeho druh/družka, na kterou chce čerpat určitý příspěvek, zaměstnavatel může požadovat maximáln