Základní informace o tom, jak docílit zákonnosti daňového rozhodnutí v přezkumném řízení jsou obsaženy v článku publikovaném v čísle 2/2021 tohoto bulletinu s. 9–13. V závěru je naznačeno, že bude vhodné se k tomuto tématu někdy v budoucnu vrátit. Netušila jsem však, že to bude tak brzy. Vzhledem k tomu, že se již v následujícím čísle tohoto specializovaného časopisu v přehledu judikatury jako zajímavé téma objevil i rozsudek Nejvyššího správní soudu ze dne 19. 11. 2020, sp. zn. 7 Afs 74/2020 1), dostupný z www.nssoud.cz, týkající se zákazu přezkoumání rozhodnutí po soudním přezkumu, tak se domnívám, že i pro mne nastal čas vrátit se k tomuto dozorčímu prostředku ve svých „poznámkách“.
Pár poznámek k přezkumnému řízení – pokračování
JUDr.
Alena
Kohoutková
Co se v tomto případě událo?
Jistý finanční úřad vydal dne 17. 5. 2013 platební výměry, které doručil, a tím daňový subjekt informoval o jeho zákonné povinnosti uhradit penále, která mu vznikla za období únor až listopad 2006 na dani z přidané hodnoty. Jednalo se tedy o deset výroků deklaratorních rozhodnutí vydaných zřejmě v samostatných deseti platebních výměrech, neboť se jednalo o deset samostatných daňových řízení.
Daňový subjekt se odvolal proti všem těmto platebním výměrům, a jak vyplývá z odůvodnění citovaného rozsudku, tak všechna tato odvolání byla zamítnuta a platební výměry byly potvrzeny dne 15. 11. 2013 tzv.
původním rozhodnutím o odvolání
(rozhodnutím Odvolacího finančního ředitelství, čj. 27647/13/5000-14306-711377). Důvodem k odvolání byla podle všeho ta okolnost, že již uplynula lhůta, v níž lze penále vymáhat, neboť k vydání platebních výměrů se obvykle přistupuje před zahájením vymáhání dlužné částky. Z hlediska aplikace práva je zajímavé, že penále vzniklo za účinnosti zákona č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků (dále jen „ZSDP“), a k vydání platebních výměrů došlo již podle zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád (dále jen „DŘ“).
Proti zmíněnému původnímu zamítavému výsledku odvolání se daňový subjekt bránil žalobou u příslušného krajského soudu. Žalované Odvolací finanční ředitelství však využilo novou úpravu přijatou v § 124 DŘ a soudu sdělilo, že hodlá žalobce uspokojit změnou nebo zrušením napadeného rozhodnutí. Jak slíbilo, tak učinilo a vydalo dne 20. 3. 2014 tzv.
rozhodnutí o uspokojení
(pro přesnost rozhodnutí čj. 5675/14/5000-14306-711377) z důvodu prekluze
práva vyrozumět daňový subjekt o předpisu penále způsobené uplynutím lhůty pro placení. Tento postup odpovídal zcela nové právní úpravě zakotvené v citovaném ustanovení daňového řádu, neboť správce daně (Odvolací finanční ředitelství), který ve věci rozhodoval jako poslední, svým původním rozhodnutím o odvolání zrušením předmětných