V následujícím příspěvku se budeme věnovat účetním souvislostem technického zhodnocení se zaměřením zejména na podnikatelské účetní jednotky. Upozorníme ale i na změny daňové a nejnovější judikaturu.
Technické zhodnocení majetku v účetní praxi
Ing.
Zdeněk
Morávek,
daňový poradce
Z pohledu účetních předpisů je technické zhodnocení vymezeno v § 47 odst. 4 vyhlášky č. 500/2002 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví (dále jen „ZÚ“), pro účetní jednotky, které jsou podnikateli účtujícími v soustavě podvojného účetnictví (dále jen „prováděcí vyhláška“). Technickým zhodnocením se podle této úpravy rozumí zásahy do majetku uvedeného do užívání, které mají za následek změnu jeho účelu nebo technických parametrů nebo rozšíření vybavenosti nebo použitelnosti majetku, včetně nástaveb, přístaveb a stavebních úprav, pokud vynaložené náklady dosáhnou ocenění určeného účetní jednotkou pro vykazování jednotlivého dlouhodobého majetku v položkách „B.I. Dlouhodobý nehmotný majetek“ a „B.II.2. Hmotné movité věci a jejich soubory“ nebo v případě majetku vykazovaného v položce „B.II.1.2. Stavby“ dosáhnou vynaložené náklady významné hodnoty ve vztahu k pořizovací ceně nebo reprodukční pořizovací ceně jednotlivé stavby. Náklady vynaloženými na technické zhodnocení se rozumí souhrn nákladů na dokončené zásahy do jednotlivého dlouhodobého majetku za účetní období.
Lze tak konstatovat, že technické zhodnocení dlouhodobého majetku má tyto definiční znaky:
–
musí být provedeno na dlouhodobém majetku, který je uveden do užívání, je tedy dokončen a zařazen ve smyslu úpravy § 6 odst. 9 a § 7 odst. 11 prováděcí vyhlášky. Pokud jsou zásahy charakteru technického zhodnocení provedeny na majetku ještě před jeho zařazením, stávají se součástí pořizovací ceny majetku,
–
jedná se o zásahy do tohoto majetku, které mají definované následky, kterými jsou změna účelu nebo technických parametrů, ro