Základní principy se v přiznání k dani z příjmů fyzických osob příliš nemění, důležité však je všímat si i na první pohled nepatrných změn, které následně vedou k výpočtu jiné daňové povinnosti, než by tomu mohlo být dříve. Zaměříme se tedy především na tyto změnové části, na které si musí dát poplatník oproti minulým zdaňovacím obdobím pozor. Nejvíce rozebíranou změnou, která se dotkla velkého množství poplatníků daně z příjmů fyzických osob, je roky diskutovaná a s účinností od roku 2021 definitivně zrušená tzv. „superhrubá mzda“. Jednalo se o fiktivní příjem poplatníka, kdy k hrubé mzdě se připočetly povinné odvody zaměstnavatele za zaměstnance, přičemž tato fikce navýšení základu daně byla zrušena a nově se vypočítává daň „pouze“ z hrubé mzdy. Pro většinu zaměstnanců to znamená, že měli za rok 2021 nižší zdanění příjmů dle § 6 zákona č. 586/1992 Sb. , o daních z příjmů (dále jen ZDP ), tedy příjmů ze zaměstnání. Toto daňové zvýhodnění pro zaměstnance však bylo kompenzováno změnou tzv. solidárního zvýšení daně, které bylo před 1. 1. 2021 aplikováno na všechny poplatníky, jejichž příjmy zahrnované do dílčího základu daně dle § 6 a 7 ZDP v souhrnu překročily 48násobek průměrné mzdy. Z příjmů překračujících tento 48násobek průměrné mzdy tak museli poplatníci odvádět dalších 7 %. Nově je toto ustanovení o solidárním zvýšení změněno, a to tak, že z části základu daně převyšující 48násobek průměrné mzdy musí poplatník odvést daň ve výši 23 %, což by se na první pohled mohlo zdát obdobné. Většina poplatníků si však neuvědomila, že toto 23% zdanění se aplikuje na všechny paragrafy, dle kterých poplatníci svoje příjmy zdaňují, tj. na všechny dílčí základy daně. Největší dopad progresivní sazby daně vnímám především u zdanění příjmů dle § 10 ZDP , kam spadají mj. příjmy z prodeje nemovitých věcí, což nás přivádí k další změně pro rok 2021, a tou je časový test pro osvobození nemovitých věcí, který je nově 10 let (dříve 5 let). Reálně to tedy znamená, že poplatník, který prodá chalupu, kterou držel ve vlastnictví 8 let, a nepoužije prostředky z prodeje na uspokojení vlastní bytové potřeby, musí nově zdanit výnos z prodeje. Vzhledem k neustále rostoucím cenám nemovitostí by tento poplatník nejspíše 48násobek průměrné mzdy překročil a daný přebytek by zdaňoval 23% sazbou. Na základě textu výše si můžeme všimnout, že i pouze na první pohled nepatrná změna v zákoně může vést k velmi odlišné daňové povinnosti, především z důvodu nemožnosti uplatnit na daný příjem osvobození. V následujícím textu a příkladech se tedy budeme věnovat především změnám, které rok 2021 v této oblasti přinesl.
Přiznání k dani z příjmů fyzických osob za zdaňovací období roku 2021
Bc.
Michal
Dvořák
Superhrubá mzda
Pravděpodobně nejdiskutovanější změnou bylo v roce 2021 zrušení tzv. superhrubé mzdy. Tato změna byla veřejně diskutována nejen z daňového hlediska, ale i politického, jedná se totiž o poměrně silný nástroj, jak ovlivnit příjmy poplatníků, který se dotýká všech zaměstnanců v České republice.
Konkrétně se jedná o změnu výpočtu základu daně poplatníků daně z příjmů fyzických osob. Před zrušením superhrubé mzdy byl základ daně každého poplatníka podle § 6 ZDP hrubá mzda, ke které se připočetly odvody zaměstnavatele za zaměstnance. Nově, po zrušení superhrubé mzdy, je základ daně poplatníka „pouze“ hrubá mzda. Tato změna se obešla bez navýšení sazby daně z příjmů, což reálně znamenalo poměrně zásadní snížení daňového zatížení poplatníků.
Zrušení superhrubé mzdy je také odbornou veřejností kvitováno především z důvodu narovnání transparentnosti zdanění, odvody zaměstnavatele za zaměstnance nejsou a ani nebyly příjmem poplatníka, ten je však do svého základu daně v minulosti musel zahrnovat. Nasnadě je však otázka, zda s touto změnou nemělo přijít diskutované zvýšení sazby daně z 15 %, přece jen fiskální funkce daní je jedním ze základních účelů výběru daně. Takto se bude muset hledat jiný způsob, jak naplnit fiskální funkci, například probíraným zvýšením sazby DPH, to je však prozatím pouze ve stádiu návrhů.
Konkrétní změnu ve zdanění po zrušení superhrubé mzdy znázorňuje tabulka níže. Pro zjednodušení abstrahujeme od sociálního i zdravotního pojištění a veškerých slev kromě slevy na poplatníka.
|
hrubé příjmy
|
ZD
|
daň (15 %)
|
sleva na poplatníka
|
čistý příjem
|
|
|
do 31. 12. 2020
|
100 000 Kč
|
133 800 Kč
|
20 070 Kč
|
2 070 Kč
|
82 000 Kč
|
|
od 1. 1. 2021
|
100 000 Kč
|
100 000 Kč
|
15 000 Kč
|
2 320 Kč
|
87 320 Kč
|
|
rozdíl
|
+ 5 320 Kč
|
||||
Změna v osvobození příjmů z prodeje nemovitých věcí
Jak již bylo naznačeno v úvodu tohoto článku, s účinností od 1. 1. 2021 došlo k poměrně podstatné změně v osvobození prodeje nemovitých věcí, konkrétně je tato problematika obsažena v § 4 odst. 1 písmena a) a b) ZDP. Nově se osvobození z prodeje nemovitých věcí vztahuje pouze na nemovitosti, u kterých doba mezi nabytím a prodejem přesáhla 10 let. Dříve se osvobození vztahovalo na příjmy z prodeje již po pěti letech. Musíme si však dát pozor na to, které nemovitosti do tohoto desetiletého časového testu spadají. V přechodných ustanoveních zákona o daních z příjmů se totiž dozvíme, že se jedná o všechny nemovitosti, které byly pořízeny až po 1. 1. 2021, což znamená, že toto ustanovení se nevztahuje zpětně na nemovitosti pořízené před 1. 1. 2021. Toto lze vnímat jako obranný mechanismus zákonodárců proti větším nevolím, protože první změna, kdy nebude moci poplatník příjmy z prodeje nemovité věci „standardně“ osvobodit po uplynutí doby pěti let od nabytí, nastane až od 1. 1. 2026. Do té doby se na příjmy z prodeje nemovitostí pořízených do 31. 12. 2020 vztahuje pro účely osvobození stará lhůta pěti let a u nemovitostí pořízených po 1. 1. 2021 do té doby ještě neuběhne pětiletá lhůta, na kterou byli poplatníci roky zvyklí.
Pozitivní zprávou v rámci změny délky časového testu pro osvobození nemovitých věcí dle § 4 ZDP je zachování dvouletého časového testu v případě, kdy měl poplatník v dané nemovitosti bydliště, nebo v případě, že měl daný poplatník v nemovité věci bydliště a příjem z prodeje bude použit na uspokojení vlastní bytové potřeby.
Příklad 1
Fyzická osoba (dále jen FO) si v roce 2012 pořídila chalupu za dva miliony korun. Dále je vlastníkem dvoupokojového bytu v Praze, který si pořídila v roce 2019 za 4 miliony korun, a protože se její rodina rozšiřuje, ráda by se přestěhovala do třípokojového bytu, který je o dva miliony korun dražší, současný byt bude tedy prodávat. Dále se rozhodla, že svou chalupu v roce 2021 prodá a koupí si místo ní apartmán na horách.
Za prodej chalupy obdržela FO 4,5 milionu korun a za tyto peníze obratem koupila byt na horách. Dále došlo ke zmiňovanému prodeji bytu v Praze za 6 milionů korun.
Vzhledem k neustále rostoucím cenám nemovitostí se FO rozhodla, že prodá byt pořízený v roce 2017 za účelem nájmu, přičemž tento byt byl pořízen za 2,2 milionu a prodán za 4,5 milionu Kč.
Řešení:
Prodej chalupy bude standardně osvobozen, protože se jedná o nemovitost pořízenou před 1. 1. 2021, platí zde pětiletý časový test. Nákup nemovitosti na horách nemá na způsob zdanění příjmů z prodeje chalupy žádný vliv, apartmán na horách však bude již podléhat desetiletému časovému testu pro osvobození příjmů z potenciálního budoucího prodeje, protože ho FO pořídila po 1. 1. 2021.
Prodej bytu sice není uskutečněn až po uplynutí pětiletého časového testu, ale lze předpokládat, že v něm měla FO bydliště, a zároveň použitím finančních prostředků z prodeje na koupi nového bytu pro vlastní bytovou potřebu jsou splněny podmínky pro osvobození příjmu z prodeje podle § 4 odst. 1 písmena a) ZDP.
Prodej investičního bytu pořízeného za účelem nájmu však již bude zdaněn, protože nesplňuje pětiletý časový test a FO v tomto bytě neměla bydliště. Vzhledem k tomu, že se pro prodej FO rozhodla až v roce 2021, bude příjem z prodeje zdaněn do výše 48násobku hrubé mzdy (1.701.168 Kč) 15% procentní sazbou a veškeré příjmy nad tento limit (598 832 Kč) budou zdaněny 23% sazbou.
|
prodej
|
4 500 000 Kč
|
|
nákup
|
2 200 000 Kč
|
|
zisk
|
2 300 000 Kč
|
|
základ daně
|
2 300 000 Kč
|
|
výpočet daně 1 701 168 * 0,15 =
(2 300 000 – 1 701 168) * 0,23 =
|
255 175,2Kč
137 731,36 Kč
|
|
celkem daň
|
392 907 Kč
(zaokrouhleno na Kč nahoru)
|
Pro zjednodušení příkladu nepočítáme s jinými příjmy ani výdaji souvisejícími s prodejem nemovitosti.
Paušální daň
Zcela novou možností, jak může podnikající fyzická osoba zdaňovat svoje příjmy, je tzv. paušální daň. Jedná se o institut, který umožnuje podnikajícím fyzickým osobám zjednodušení v oblasti administrativy spojené s evidencí příjmů a výdajů, ale i s odvodem sociálního a zdravotního pojištění.
Paušální daň mohou uplatnit pouze fyzické osoby, které nemají vyšší příjmy než jeden milion korun a zároveň nejsou plátci DPH. Další podmínkou pro uplatnění paušální daně je, že má podnikatel příjmy pouze z podnikatelské činnosti a není tedy zaměstnán, výjimkou mohou být například dohody o provedení práce, kdy se nepřesáhne limit 10 000 Kč, tedy kdy tyto dohody o provedení práce nezakládají povinnost odvodu sociálního a zdravotního pojištění, ale dochází pouze ke sražení daně 15% sazbou na straně zaměstnavatele.
Oznámení o vstupu do systému paušální daně musela fyzická osoba podat příslušnému finančnímu úřadu nejpozději do 10. 1. 2021. Pokud se fyzická osoba přihlásila do tohoto systému paušální daně, odváděla celý rok pevně stanovenou částku nehledě na své příjmy, které, jak již bylo řečeno, nesmí přesáhnout jeden milion korun. Měsíční částka paušální daně byla pro rok 2021 stanovena ve výši 5 469 Kč. V této částce je obsaženo minimální pojistné na zdravotní pojištění ve výši 2 393 Kč, minimální pojistné na sociální pojištění zvýšené o 15 %, což činí 2 976 Kč, a symbolická částka 100 Kč daň z příjmů. V rozboru jednotlivých složek obsažených v měsíční platbě je vidět, že dochází i k výhodě týkající se malého odvodu daně, konkrétně sto korun a k vyššímu odvodu sociálního pojištění, které má vliv například na výpočet budoucího starobního důchodu.
Poplatníci, kteří se přihlásili do systému paušální daně, ale v průběhu roku 2021 přestali splňovat podmínky pro paušální režim, tedy pokud např. jejich příjmy překročily hranici 1 milionu korun nebo se stali plátci DPH, měli povinnost tuto skutečnost oznámit finančnímu úřadu nejpozději do 15 dnů. Zároveň pro tyto poplatníky platí povinnost podat přiznání k dani z příjmů fyzických osob a přehledy o příjmech a výdajích za celé zdaňovací období 2021 a v jejich rámci vyčíslit a následně odvést daň z příjmů a povinná pojistná plnění.
Pro znázornění tohoto typu zdanění si uvedeme konkrétní příklad.
Příklad 2
Podnikatel – fyzická osoba, uplatňuje 40% výdajový paušál v případě, že neuplatňuje skutečné výdaje. Za rok 2021 dosáhl příjmů ve výši 900 000 Kč.
Řešení:
V případě, že by se živnostník registroval k paušální dani na rok 2021, byly by jeho platby na daň a sociální a zdravotní pojistné ve výši 12x 5 469 Kč, tedy 65 628 Kč.
V případě, že by se k paušální dani neregistroval a uplatňoval paušální výdaje, byly by jeho platby na daň a povinné pojistné následující:
|
příjmy
|
900 000 Kč
|
|
výdajový paušál 40 %
|
360 000 Kč
|
|
základ daně
|
540 000 Kč
|
|
sociální pojištění (0,5*540 000*0,292)
|
78 840 Kč
|
|
zdravotní pojištění (0,5*540 000 *0,135)
|
36 450 Kč
|
|
sleva na poplatníka
|
27 840 Kč
|
|
daň po slevách
|
53 160 Kč
|
|
odvody celkem
|
168 450 Kč
|
Pro zjednodušení příkladu uvažujeme pouze slevu na poplatníka.
Je tedy zjevné, že je v tomto případě pro poplatníka paušální daň nejen výhodnější, ale mělo by dojít i k ušetření administrativy spojené s evidencí a komunikací s úřady.
Zvýšení slevy na poplatníka
Po dlouhých letech došlo k navýšení slevy na poplatníka, která před účinností novely ZDP činila ročně 24 840 Kč, tedy 2 070 Kč měsíčně v případě, že poplatník podepsal prohlášení poplatníka a byla mu o tuto částku snižována záloha na daň v každém měsíci. Nově, s účinností od 1. 1. 2021, je tato sleva navýšena na 27 840 Kč, tedy 2 320 Kč měsíčně. Od roku 2022 bude tato částka zvýšena ještě jednou, a to na 30 840 Kč za rok. U zaměstnanců se tedy v porovnání s rokem 2020 jedná o úsporu ve výši 250 Kč měsíčně. V souvislosti se schvalováním této změny jsme si mohli všimnout návrhů částek, které nebyly dělitelné dvanácti, což by vyvolalo značné problémy se zaokrouhlováním dané slevy u poplatníků, kteří podepsali prohlášení poplatníka a uplatňují slevu měsíčně. Naštěstí byla nakonec zákonodárci schválena sleva, která dělitelnosti odpovídá, a nedošlo tak k dalšímu zkomplikování již tak poměrně náročného výpočtu zdanění mezd.
Snížení limitu pro uplatnění odpočtu úroků z 300 000 Kč na 150 000 Kč
Další změnou, která se v roce 2021 objevila v zákoně o daních z příjmu, je snížení odpočtu úroků na bytovou potřebu. Tento odpočet od základu daně bylo možné do roku 2020 uplatnit až do výše 300 000 Kč za zdaňovací období, nově od roku 2021 je však možné uplatnit odpočet z úroků pouze do výše 150 000 Kč. Toto snížení se dotkne především poplatníků s vyššími příjmy, jelikož při hypotéce ve výši 5 mil. Kč na 30 let s úrokem 3 % je celková výše úroků za první rok přibližně 148 tisíc korun. Toto snížení se tedy očividně bude dotýkat poplatníků s vysokými hypotékami. Vzhledem k podmínce využití úvěru na bytovou potřebu poplatníka nebo jeho blízkých příbuzných nelze sčítat veškeré zaplacené úroky z hypoték na nemovitosti, kterými jsou financovány rovněž investiční nemovitosti, například k pronájmu nebo jiné podnikatelské činnosti.
Povinnost podávat přiznání
Povinnost podávat daňové přiznání má každý poplatník, jehož příjmy za daný rok, v tomto případě rok 2021, přesáhly 15 000 Kč. Pozor si však musí dát poplatníci, kteří mají sice příjmy do 15 000 Kč, ale vykazují daňovou ztrátu, tito poplatníci jsou povinni standardně podat daňové přiznání.
Co se týká zaměstnanců, ti nemusejí podávat přiznání v případě, že podepíšou žádost o roční zúčtování, v takovém případě za ně vyřeší daně zaměstnavatel - lze to pouze v omezených případech, kdy zaměstnanec nevykonává jinou činnost nebo nemá souběžná zaměstnání atd. Dříve však byli povinni podat přiznání zaměstnanci, na které se vztahovalo solidární zvýšení daně, což zrušením solidárního zvýšení a jeho nahrazením progresivní 23% sazbou odpadlo. Zaměstnanci, kteří překročí 48násobek hrubé mzdy, nově nemusejí podávat daňové přiznání a mohou standardně požádat zaměstnavatele o roční zúčtování.
Obdobně jako v minulých letech nemusejí podávat daňové přiznání poplatníci, kteří mají příjem zdaněn zvláštní sazbou daně, jako jsou například příjmy z dohod o provedení práce do 10 000 Kč, a dále poplatníci, kteří mají pouze osvobozený příjem. Nadále však platí oznámení osvobozených příjmů fyzických osob, které překročí hranici 5 000 000 Kč - toto oznámení je poplatník povinen podat nejpozději do konce lhůty pro podání daňového přiznání za období, ve kterém příjem obdržel.
Pozor na změny slev
Změna slevy na poplatníka již byla zmíněna výše, není to však jediná sleva, kterou si poplatník může odečíst od své daňové povinnosti. V následující části se podíváme na další z nich a hlavně se zaměříme na případné změny účinné od počátku roku 2021.
Velmi často uplatňovanou slevou je sleva na studenta, přičemž u této slevy lze odečíst až 4 020 Kč za rok. Bohužel jsme se již dlouhou dobu nedočkali zvýšení této slevy, a to konkrétně od roku 2008.
Další slevou je sleva na manželku či manžela. Tato sleva zůstala taktéž nezměněna, ačkoli mohli poplatníci nabýt mylného dojmu, že tato sleva kopíruje slevu na poplatníka. Při zvýšení slevy na poplatníka jsme se zvýšení slevy na manželku/manžela nedočkali.
Pozitivní vliv má stoupající minimální mzda na slevu na umístění dítěte neboli tzv. školkovné, které je stanoveno ve výši minimální mzdy. Tedy za rok 2021 sleva na umístění dítěte činí 15 200 Kč.
Poměrně významnou slevou je pro poplatníky s dětmi daňové zvýhodnění na dítě, které se odvíjí od počtu dětí. Na první dítě sleva činí 15 204 Kč za rok, zvýhodnění na druhé dítě bylo zvýšeno na 22 320 Kč a u třetího dítěte došlo také k navýšení slevy, a to na 27 840 Kč. Z tohoto daňového zvýhodnění může v určitých případech vzniknout i daňový
bonus
, který je vyplacen i ve chvíli, kdy nemá poplatník dostatečně vysoký příjem na odečtení této slevy. Touto problematikou se však nebudeme detailněji zaobírat vzhledem k tomu, že se jedná o nijak nezměněný mechanismus.Možnost uplatnění příslušné slevy na dani se posuzuje vždy podle stavu k prvnímu dni v měsíci, a pokud poplatník splňuje podmínky pro uplatnění slevy až v průběhu měsíce, může si slevu uplatnit až od následujícího měsíce, ve kterém splní podmínky od zmíněného prvního dne. Jako obvykle však existují výjimky pro toto pravidlo, jako je například daňové zvýhodnění na dítě, které lze uplatnit již od měsíce narození dítěte, nehledě na den, ve kterém se narodilo.
Nezdanitelná část ZD neboli odčitatelné položky od základu daně
Kromě výše zmíněné změny limitu u úroků spojených s financováním bytové potřeby se v odčitatelných položkách žádné velké změny v roce 2021 nekonaly, není však od věci si připomenout, jaké položky lze od základu daně odečíst. Jedná se o dary, jejichž hodnota musí činit alespoň 1 000 Kč nebo přesáhnout 2 % základu daně, maximálně však 30 % - toto platí pouze pro roky 2020 a 2021, v následujících letech bude nadále platit maximální limit odečtu 15 %. Další možností, jak snížit daňovou povinnost, je odpočet příspěvku na soukromé životní pojištění, maximálně lze odečíst 24 000 Kč, což platí i pro penzijní spoření, kde lze však odečíst pouze částka, která přesáhla 1 000 Kč v každém měsíci, za který bylo toto spoření hrazeno.
Lhůta pro podání
Neopomenutelnou informací, kterou je v souvislosti s přípravou a podáním daňových přiznání nutné říci, je lhůta pro podání daňového přiznání. Dříve byla situace méně komplikovaná, přiznání buď podávala fyzická osoba ve tříměsíční lhůtě od konce zdaňovacího období, a pokud měla fyzická osoba zastoupení daňovým poradcem či advokátem, byla lhůta prodloužena o tři měsíce. Nově však přibyla ještě lhůta pro případy, kdy poplatník podává daňové přiznání elektronicky. Pokud tak učiní, lhůta je o měsíc delší, tedy čtyřměsíční.
Další nenápadnou, ale poměrně významnou změnou je okamžik doručení plné moci pro daňového poradce či advokáta správci daně. Před rokem 2021 musela být plná moc uložena u správce daně ve standardní tříměsíční lhůtě pro podání daňového přiznání, následně bylo možné zastupování daňovým poradcem a faktické podání daňového přiznání v prodloužené lhůtě. Od roku 2021 je však tato povinnost změněna, plnou moc k podání daňového přiznání je nově možné zaslat nejpozději v okamžiku podání přiznání, tedy až v prodloužené lhůtě do 1. 7. 2021. Před touto novelou by se k plné moci zaslané po tříměsíční lhůtě nepřihlíželo a nebyla by možnost lhůtu pro podání daňového přiznání prodloužit prostřednictvím jeho podání daňovým poradcem.
Tato novelizace se řídí především daňovým řádem a nabyla účinnosti k 1. 1. 2021, znamená to tedy, že již daňové přiznání za rok 2020 se podávalo v souladu s výše zmíněnými pravidly, protože se podávalo až po 1. 1. 2021, tedy po účinnosti novely daňového řádu. Vzhledem k důležitosti změn není od věci si toto pravidlo znovu připomenout.
Komplexní příklad
Pro znázornění komplexního zpracování daňového přiznání poplatníka je v následujícím příkladu popsána reálná situace, ke které je vytvořeno vzorové daňové přiznání.
Pan Novák je daňovým rezidentem ČR, žije v Praze s manželkou a dvěma malými dětmi, prvnímu dítěti jsou 4 roky a druhé se narodilo v říjnu 2021. V Praze si koupil byt, přičemž na tento byt má hypoteční úvěr a za rok 2021 zaplatil celkem 45 000 Kč na úrocích. Pan Novák v Praze pracuje jako IT manažer a pobírá měsíční hrubou mzdu ve výši 100 000 Kč. Dále pronajímá byt v Brně za 15 000 Kč měsíčně, poplatky jsou vždy s nájemcem vyúčtovány dle skutečné spotřeby. Od svého zaměstnavatele má pan Novák povoleno ve svém volném čase poskytovat IT služby, čehož hojně využívá, a za rok 2021 vyfakturoval za tyto služby celkem 410 000 Kč, přičemž neeviduje k této činnosti žádné náklady. V lednu pan Novák prodal chalupu, kterou si pořídil v roce 2018 za kupní cenu ve výši 3 500 000 Kč. Vzhledem k růstu cen nemovitostí se však rozhodl tuto nemovitost zpeněžit s tím, že prodejní cena činila 4 900 000 Kč. Protože je pan Novák obezřetný, platí si soukromé životní pojištění, a to měsíčně částku 2 000 Kč. Dále také v roce 2021 jedenkrát daroval krev.
Popis vyplnění přiznání:
–
sleva na 1. dítě - nárok na slevu 12 měsíců,
–
sleva na 2. dítě – nárok na slevu 3 měsíce (od měsíce narození),
–
hypoteční úvěr – je za účelem vlastní bytové potřeby, limit 150 000 Kč nepřesahuje – plně odčitatelné,
–
mzda standardně zdaněna dle § 6 ZDP, nesmíme zapomenout odečíst daň strženou v zaměstnání zaměstnavatelem,
–
pronájem bytu se zdaňuje dle § 9 ZDP s uplatněním 30% paušálních výdajů, služby jsou vyúčtovány, takže se jejich příjem nezdaňuje,
–
vyfakturované IT práce podléhají § 7 ZDP, vzhledem k tomu, že poplatník nemá výdaje, uplatní 60% paušální výdaje,
–
–
příspěvek na soukromé životní pojištění je odčitatelný do výše 24 000 Kč, což poplatník splňuje,
–
darování krve se oceňuje na 3 000 Kč a dle § 15 ZDP lze tuto sumu odečíst jako nezdanitelnou část základu daně.
Zdroj: Odborný portál DAUC.cz, 2022.