Ne každý podnikatel, který vstoupí do paušálního režimu, má po skončení zdaňovacího období svou daň rovnu paušální dani. I když zůstává poplatník v paušálním režimu, může dojít k situaci, že po skončení zdaňovacího období musí podat daňové přiznání a vyčíslit a odvést daň vypočtenou v daňovém přiznání, a to včetně podání Přehledu sociálního a zdravotního pojištění a odvedení příslušného pojistného, i když po dobu 12 měsíců zdaňovacího období hradil paušální zálohy. V příspěvku si objasníme výše uvedené situace a rovněž si ukážeme situace týkající se rozhodování podnikatelů v paušálním režimu o dobrovolném vystoupení z paušálního režimu, anebo naopak rozhodování podnikatelů přejít nebo nepřejít z daňové evidence nebo z paušálních výdajů do paušálního režimu.
Rozdíl mezi pojmy paušální režim a paušální daň
Vydáno:
22 minut čtení
Rozdíl mezi pojmy paušální režim a paušální daň
Ing.
Ivan
Macháček
Co znamená vstup poplatníka do paušálního režimu?
Zákon o daních z příjmů umožňuje poplatníkovi vstoupit do paušálního režimu ve dvou časových situacích:
1) k prvnímu dni rozhodného zdaňovacího období ve smyslu § 2a odst. 1 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů (dále jen ZDP):
Poplatníkem v paušálním režimu je od prvního dne rozhodného zdaňovacího období
poplatník daně z příjmů fyzických osob, který:a)
k 1. 1.
rozhodného zdaňovacího období: –
je osobou samostatně výdělečně činnou podle zákona o důchodovém pojištění
a zároveň se na něho musí vztahovat právní předpisy ČR upravující důchodové pojištění,–
je osobou samostatně výdělečně činnou podle zákona upravujícího veřejné zdravotní pojištění
, na kterou se vztahují právní předpisy upravující veřejné zdravotní pojištění a která není vyňata z povinnosti platit pojistné na veřejné zdravotní pojištění z důvodu dlouhodobého pobytu v cizině,–
není plátcem daně z přidané hodnoty
a nemá registrační povinnost k dani z přidané hodnoty, s výjimkou registrační povinnosti identifikované osoby,–
není společníkem veřejné obchodní společnosti ani komplementářem komanditní společnosti
a –
není dlužníkem, vůči němuž bylo zahájeno insolvenční řízení
; b)
ve zdaňovacím období
bezprostředně předcházejícím rozhodnému zdaňovacímu období neměl příjmy ze samostatné činnosti převyšující 1 000 000 Kč
, pokud se nejedná o příjmy od daně osvobozené, příjmy, které nejsou předmětem daně, a příjmy, ze kterých je daň vybírána srážkou podle zvláštní sazby daně; c)
k prvnímu dni rozhodného zdaňovacího období nevykonává činnost, ze které plynou příjmy ze závislé činnosti
, s výjimkou příjmů, z nichž je daň vybírána srážkou podle zvláštní sazby daně;d)
podá správci daně oznámení o vstupu do paušálního režimu,