Sestavení přehledu o peněžních tocích - 3. část

Vydáno: 5 minut čtení

Přehled o peněžních tocích povinně sestavují střední a velké účetní jednotky. Na rozdíl od rozvahy a výkazu zisku a ztráty není sestavován na akruálním principu, nýbrž na peněžní bázi. Lépe tak informuje o tom, jaký peněžní tok během účetního období účetní jednotka reálně vygenerovala, z jakých peněžních činností účetní jednotka tržila, a naopak na jaké činnosti účetní jednotka peněžní prostředky vynakládala.

Sestavení přehledu o peněžních tocích – 3. část
Ing.
Jiří
Strouhal,
Ph.D.
Peněžní toky se samostatně vyčíslují za provozní, investiční a finanční činnost, přičemž:
provozní činnost
zahrnuje základní výdělečné činnosti účetní jednotky a ostatní činnosti, které nelze zařadit do investiční ani finanční činnosti,
investiční činností
rozumíme pořízení a vyřazení stálých aktiv z důvodu prodeje,
finanční činnost
obsahuje příjmy a výdaje peněžních prostředků či jejich ekvivalentů, které způsobují změny ve velikosti vlastního kapitálu či dlouhodobých závazků.
Při sestavování tohoto výkazu si účetní jednotka může vybrat, zdali bude aplikovat přímou či nepřímou metodu pro jeho sestavení. Přímou metodou vykazujeme peněžní toky z investiční a finanční činnosti, zatímco u provozní činnosti lze použít jak nepřímou, tak i přímou metodu sestavení.
Nepřímá metoda je založena na úpravě
výsledku hospodaření před zdaněním
o:
nepeněžní operace (zejména odpisy, jakožto náklad, který není spojen s výdajem peněžních prostředků),