Dokumenty - strana 500

Ve skutečnosti se stěžovatel dožaduje toho, aby zkoumané ustanovení bylo vykládáno rozšiřujícím způsobem tak, aby celním orgánům umožnilo co nejúčinněji postihovat daňové úniky v souvislosti se surovým tabákem. Nejvyšší správní soud k tomu uvádí, že zatímco tento účel je pochopitelný a legitimní, současně není možné, aby pouhá existence tohoto účelu bez dalšího otevřela dveře k takovému výkladu zákona, jenž jde daleko za hranice jazykového vyjádření normy v neprospěch daňového subjektu. Jednodušeji řečeno, pokud by chtěl zákonodárce zakázat prosté držení (detenci) zpracovaného či upraveného tabáku již od účinnosti novely č. 157/2015 Sb. , musel by to do textu zákona přímo napsat – to však neučinil. Nejvyšší správní soud nepřehlédl argumenty stěžovatele, týkající se praktických dopadů zkoumaného ustanovení na zjišťování skutkového stavu ze strany celních orgánů. I zde lze vyjádřit jisté pochopení pro to, že může být krajně obtížné prokázat, že určitý daňový subjekt zpracovával či upravoval surový tabák po účinnosti novely č. 157/2015 Sb. (bude-li tvrdit, že tak činil pouze před její účinností). Ani tento argument však není postačující k tomu, aby ospravedlnil rozšiřující výklad normy za meze jejího vlastního jazykového vyjádření. V právní úpravě daní lze jistě najít celou řadu ustanovení, jejichž dopad není pro daňovou správu „komfortní“ a které vyžadují, aby prokazovala obtížně prokazatelné skutečnosti (například prokazování toho, že daňový subjekt věděl či vědět měl či mohl o své účasti na podvodu na dani z přidané hodnoty). Vázanost zákonem jako hlavní pilíř právního státu však vyžaduje, aby se daňová správa s touto skutečností vyrovnala. Z hlediska dělby moci je pak věcí moci zákonodárné, aby případné aplikační problémy určité právní úpravy, které v praxi nastaly, legislativně vyřešila. Tuto úlohu však nemůže nahradit soud, který pouze právní úpravu ústavně konformním způsobem aplikuje a dále jít nemůže.

V nyní projednávané věci žalovaný, vázán právním názorem Generálního finančního ředitelství a závěry rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 17. 10. 2018, čj. 6 Afs 373/2017-38 , kterým byly zrušeny zajišťovací příkazy za zdaňovací období duben 2014, červen–srpen 2014 a říjen–prosinec 2014 a který nabyl právní moci dne 23. 10. 2018, tedy den před vydáním napadeného rozhodnutí, v přezkumném řízení změnil splatnost doměřených daní. Jedná se proto o změnu v meritorním posouzení věci. Nelze souhlasit se stěžovatelkou, podle níž napadené rozhodnutí pro účely soudního přezkumu nezaniklo. Vzhledem k výše uvedenému je nutno trvat na tom, že z hlediska soudní ochrany před zkrácením práv původní rozhodnutí zaniklo a je třeba se bránit proti rozhodnutí změnovému. Požadavek citované judikatury, aby se daňový subjekt v případě změny původního rozhodnutí v přezkumném řízení bránil proti tomuto pozdějšímu rozhodnutí, je založen na závěru, dle kterého zanikají právní účinky původního rozhodnutí v rozsahu změnového rozhodnutí. V případě změny původního rozhodnutí jsou oproti zrušení důsledky takového rozhodnutí bezprostředně nahrazeny důsledky jinými spočívajícími v právních účincích provedené změny. Jak bylo zmíněno již výše, i taková změna může představovat zkrácení práv daňového subjektu, a to bez ohledu na to, z jak velké míry se shoduje s původně tvrzeným zkrácením. Rozhodnutí měnící přezkoumávané rozhodnutí stěžovatelce v nyní projednávané věci stanovilo odlišné povinnosti, než které jí stanovilo rozhodnutí původní. Ve vztahu ke změnovému rozhodnutí může stěžovatelka uplatnit jak námitky proti provedené změně (změna splatnosti doměřené daně), tak proti té části změnového rozhodnutí, jež změnou nebyla dotčena v tom smyslu, že byla převzata bez obsahové změny z rozhodnutí změněného. Takto nebude stěžovatelka na svém právu na soudní ochranu po čistě obsahové stránce (rozsah a obsah soudního přezkumu) nijak zkrácena.

Právě jsme odemkli ZDARMA článek shrnující novinky, které je na počátku roku 2022 nutné zohlednit při vyúčtování roku 2021, a dále jednotlivé změny, které se používají od 1. 1. 2022, resp. v průběhu roku 2022.

II.ÚS 3395/21 Česká republika USNESENÍ Ústavního soudu Ústavní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy a soudce zpravodaje Davida Uhlíře a soudců Ludvíka Davida a Jaromíra Jirsy o ústavní stížnosti PRK Partners s.r.o. advokátní kancelář; zápis v anglickém jazyce: PRK Partners s.r.o. attorneys at law, se sídlem Jáchymova 26/2, Praha 1, zastoupené Mgr. Michalem Syllou, advokátem, se sídlem Jáchymova 26/2, Praha 1, proti rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 20. října 2021 č. j. 1 Afs 423/2020-35, a rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 30. září 2020, č. j. 6 Af 2/2018 - 40, spojené s ad eventum návrhem na zrušení § 21 odst. 5 zákona č. 85/1996 Sb., o advokacii, v části: "i v tomto případě je však advokát povinen zachovávat mlčenlivost o povaze věci, ve které právní služby poskytl nebo poskytuje", a dále § 101h odst. 1 písm. d) a § 101h odst. 4 zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, a za účasti Nejvyššího správního soudu a Městského soudu v Praze, jako účastníků řízení, jakož i Odvolacího finančního ředitelství, se sídlem Masarykova 427/31, Brno, a České advokátní komory, se sídlem Národní třída 16, Praha 1, jako vedlejších účastníků řízení, takto: I. České advokátní komoře se přiznává postavení vedlejšího účastníka. II. Ústavní stížnost se odmítá. III. Návrh na zrušení části § 21 odst. 5 zákona č. 85/1996 Sb., o advokacii, a § 101h odst. 1 písm. d) a § 101h odst. 4 zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, se odmítá. Odůvodnění: I. Předchozí řízení a napadená rozhodnutí 1. Stěžovatelka byla dle zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty výzvou Finančního úřadu pro hlavní město Prahu č. j. 1796804/16/2001-52523-105042 vyzvána k podání kontrolního hlášení. Na tuto výzvu reagovala stěžovatelka přípisem, v němž konstatovala, že je advokátní kanceláří a je tedy vázána povinností mlčenlivosti. Podáním kontrolního hlášení by mohla tuto povinnost porušit, čímž by mohla být rovněž narušena důvěra mezi žalobcem a jeho kl

Přinášíme vám pravidelný souhrnný měsíční přehled o nově vydaných informacích Finanční správy - týkají se především podávání daňových přiznání, ale i DPH a účetnictví.

S. r. o. koupila ojetý osobní automobil v bazaru dne 20. 12. 2021. Automobil převzala a začala používat v prosinci, natankovala i pohonné hmoty. Zápis změny vlastníka do registru vozidel a vydání tabulky RZ proběhlo 17. 1. 2022. Do přiznání k silniční dani za rok 2021 firma automobil uvedla od měsíce prosince 2021. Může firma uplatnit daňový odpis za rok 2021? Upřesnění: před nákupem automobil již byl zaregistrován v ČR a měl českou RZ (datum první registrace vozidla v ČR: 18. 10. 2021). K zápisu změny do RV nemohlo dojít v prosinci údajně z důvodu, že nebyl k dispozici velký technický průkaz a vyřizoval se úvěr.

Jaký je postup výpočtu náhrady mzdy při DPN v roce 2022? Náš zaměstnanec byl v DPN 6 dní, tj. 48 hod. Je více názorů, nejsem si jistá, jak postupovat.

Je možné uplatnit odpočet úroků z hypotéky a slevu na studující dítě v tomto případě. Rodiče pořídili synovi byt na hypotéku, kde jsou vlastníci rodiče i syn. Syn studuje vysokou školu. V tomto novém bytě syn bydlí sám. Poplatky za nový byt, splátku hypotéky a výživu synovi financují rodiče, syn má jen příležitostný příjem z dohody o provedení práce. Zatím zde nemá hlášené trvalé bydliště, ale již zde bydlí. Může si jeden z rodičů uplatnit slevu na dítě i odpočet úroků v případě, že rodiče a syn nebydlí ve stejném bytě?

Pokud mám příjmy ze zaměstnání z ČR, z OSVČ a k tomu zdaněnou mzdu ze Slovenska, kam tento příjem z SK uvést v daňovém přiznání? Žádné potvrzení příjmů ze Slovenska není, neboť zaměstnavatel udělal roční zúčtování. Má se tento příjem uvést do ř. 31 (již ale není ř. 32) nebo do přílohy č. 3? Dle § 38f odst. 4 ZDP by se mohla využít metoda vynětí.

Jsem OSVČ a výdaje uplatňuji procentem. Kromě příjmů z podnikání mám z banky příjem - bonus za vedení účtu. Banka mi strhne poplatek, ale vrátí mi ho formou bonusu. Jedná se o firemní účet. Bude tento daňový bonus mým příjmem ke zdanění v § 7 ZDP?

Mám za rok 2021 příjem z HPP a současně z dohody o provedení práce. Pokud budu chtít uvést do daňového přiznání za rok 2021 i příjem a sraženou daň z dohody o provedení práce, tak tento příjem uvedu v daňovém přiznání pro rok 2021 na řádku 31 a srážkovou daň, co byla stržena a je na potvrzení o příjmu uvedena, napíši do řádku 87a? Když jsem vyplňovala na Moje daně potřebné údaje, po kontrole stránky mi vyskočila hláška, že řádek 87a může být vyplněn, jen pokud je poplatník daňový rezident EU. Kam tedy uvedu tuto daň, aby to bylo správně?

Lze dát do daňově uznatelných nákladů dioptrické brýle, které mají speciální filtr proti záření monitoru?

Zaměstnankyně má úvěr ze stavebního spoření na rekonstrukci bytu, kde má trvalý pobyt. Je jediným účastníkem smlouvy o úvěru. Byt mají ve vlastnictví její rodiče, kteří tam také bydlí. Může si zaměstnankyně v takovém případě odečíst od základu daně zaplacené úroky z úvěru na financování bytových potřeb?

S. r. o. vlastní dům na náměstí. Od města získalo dotaci na výměnu oken. Předpokládám, že to bude oprava výměna starých oken za nová. Je tento postup účtování správný: předpis na dotaci 347 / 648, příjem dotace 221/347, faktura přijatá na okna 511 / 321, úhrada 312/ 221, nebo bude účtování jiné ?

Fyzická osoba realizovala na kryptoměnové burze 40 obchodů (prodejů) za rok 2021 (FO obchoduje sama za sebe, nespravuje peníze cizích lidí), celkové příjmy byly přes 1 mil Kč. Jedná se v zákoně o DPH o osvobozenou činnost bez nároku na odpočet dle par. 54? Tzn. že pokud by uskutečnila jedno další zdanitelné plnění nebo plnění osvobozené od daně s nárokem na odpočet daně, tak by se musela registrovat k DPH?