Benefity

Jaká je skutečná celková úspora zaměstnavatele při poskytnutí volnočasového benefitu ve výšce 10 000 Kč ve formě poukázek na volnočasový benefit v porovnání se mzdovým nárůstem 10 000 Kč do hrubé mzdy - při předpokladu, že firma žádné jiné benefity neposkytuje a při předpokladu, že daný benefit spadá mezi benefity osvobozené do výšky 1/2 průměrné mzdy.

Zaměstnavatel poskytuje svým zaměstnancům při zvláštních životních situacích (25 let trvání pracovního poměru, odchod do starobního důchodu) benefit ve formě proplacení úhrady oslavy v restauraci na základě předložení daňového dokladu. Jak správně benefit zúčtovat u zaměstnavatele a u zaměstnance? Jaká bude situace, když k předložení daňového dokladu dojde až po nástupu do starobního důchodu, tj. zaměstnavatel bude daňový doklad proplácet už fakticky bývalému zaměstnanci?

Zaměstnavatel by chtěl zaměstnancům proplácet parkovné před místem pracoviště, kde jsou zóny. Dalo by se to nazvat jakýmsi benefit od firmy. Je to možné? Pokud ano, jak by to bylo na straně zaměstnavatele a na straně zaměstnance? 

Firma bude pořizovat elektroauto na úvěr. Auto bude sloužit k firemním účelům z 80 % a 20 % k soukromým účelům. Do majetku pro účely odpisování bude vstupovat pořizovací cena +20% neuplatněného DPH. Jak postupovat v případě, že na konci roku zjistíme, že zaměstnanec používal auto pro soukromé účely z více než 20 %? Je zde tolerance +-10 %? Jak postupovat, když bude mít skutečný poměr 40 % - musím zohlednit i DPH, které jsem si tedy při pořízení uplatnila ve výši 20 % a vrátit např. 20 % ještě dodatečně (myšleno 40 % skutečně - 20 % původně)? Bude postup krácení shodný jak v případě pořízení automobilu na leasing, tak na úvěr? Krátíme také náklady na opravy, pneumatiky. Nabíjení bude probíhat ve firmě i doma u zaměstnance. Jakým způsobem vypočítat náhradu za elektřinu? Množství el. energie spotřebované ve firmě zjistíme dle odečtu elektroměru. Množství ujetých km dle knihy jízd. Lze spotřebu u zaměstnance dopočítat pomocí spotřeby uvedené v technickém průkazu a celkovým množstvím ujetým km dle knihy jízd? Příklad: Zaměstnanec vykázal 300 km ujetých pracovně, spotřeba je dle technického průkazu 127 Wh na 1 km, tedy 0,127 kWh na 1 km (tj. 12,7 kWh/100 km), což je při 300 ujetých km celkem 38,1 kWh. Zaměstnanec u zaměstnavatele dobil přes „chytrý“ wallbox 30,48 kWh. Zbytek energie musel dobít jinde, v tomto případě v domácnosti. Vzhledem k tomu, že není dostupný systém, který by měřil spotřebu energie, vychází se z průměrné spotřeby uvedené v technickém průkaze. Pokud od celkových 38,1 kWh odečteme 30,48 kWh nabitých v práci, pak na domácnost vychází nabití 7,62 kWh. K domácímu dobíjení například využijeme referenční cenu pro rok 2021 ve výši 5,0 Kč za 1 kWh, takže zaměstnanec má právo od zaměstnavatele nárokovat proplacení 38,1 Kč. My bychom použili referenční cenu pro r. 2024. Můžeme následně ve faktuře za ujeté soukromé km zohlednit částku za nabití auta doma, a dát tedy k úhradě pouze rozdíl? Jaké jsou případně další daňová a účetní úskalí v oblasti referenčních elektrovozidel?

Zaměstnavatel (s. r. o.) zaměstnává pracovníky na pozici dispečer tepelného hospodářství, kteří pracují v rozvržených 12hodinových směnách. Na základě vnitřního mzdového předpisu mají po odpracování více než 11 hodin nárok na dvojnásobný stravenkový paušál (2 × 116Kč). Pokud mají nařízený 12hodinový přesčas (zástup za dovolenou nebo nemoc kolegy) mimo plánované směny, mají také za tuto odpracovanou dobu nárok na dvojnásobný stravenkový paušál nebo stravné?

Firma koupila dárek zaměstnanci v hodnotě 1000 Kč poukaz na wellness, 2000 Kč víkendový pobyt přes booking (placeno přes firemní účet) a květiny za 500 Kč. Datum nákupu je v 6/2024 a zaměstnankyně vše dostane předané od firmy po sezóně v 9/2024 jako benefit. Žádné jiné benefity v tento rok nemá. Může být poukaz na wellness a pobyt přes booking osvobozeno jako použití rekreačních zařízení nebo poskytnutí rekreace nebo zájezdu? Musí být na mzdovém listě a pokud ano, tak v jakém měsíci (kdy firma nakoupila, nebo kdy benefit předala zaměstnanci)? Co se týká květin, tak se musí zdanit ve mzdě k datu předání, nebo lze podle nového znění zákona od 2024 najít nějaké osvobození?

Jsme základní škola (příspěvková organizace). Zaměstnancům přispíváme ročně částkou 1 000 Kč na nákup vstupenek do divadel, na nákup vitaminových prostředků apod. Někteří mají zájem pod vedením určitého instruktora (předváděcího cvičitele) navštěvovat hodiny cvičení, např. pilates, jogu apod. Je možno i na tento druh vyžití příspěvek poskytnout?

Pro kmenové zaměstnance poskytujeme příspěvek na stravování, a to do limitu 116,20 Kč a nadlimitní část si zaměstnanci doplácí. Rádi bychom se zeptali, zda jsme pochopili správně zákon, na základě kterého je možné poskytovat tento příspěvek také zaměstnanci na DPP, pokud odpracuje 3 hodiny a rovněž je ve vnitřní směrnici zmíněn jako zaměstnanec, který má na tento příspěvek nárok. Pokud to tak není, příspěvek mít nemůže. Dále bychom se rádi zeptali, jak by to bylo s příspěvkem na obědy u syna předsedy družstva, který bude od září, na základě písemné dohody o vykonávání odborné praxe, pracovat v podniku. Vycházíme z toho, že obojí jsou dvě rozdílné věci a v případě zaměstnání na DPP a splnění podmínky dané ZP (alespoň 3 odpracované hodiny a vnitřní směrnice) má nárok, ale pokud je to student na odborné praxi, tak nárok nemá. 

Zaměstnavatel má výhodnou smlouvu s operátorem O2. Proto nabídl svému zaměstnanci, že si může přidat do této smlouvy s operátorem jednoho svého rodinného příslušníka. Pro názornost např. cena tarifu bude 300 Kč za měsíc včetně DPH. 1) Těchto 300 Kč budeme zaměstnanci strhávat jako srážku ze mzdy. Jak bude účtovat firma těchto 300 Kč na faktuře, do nákladů nebo přes trojkové účty? Zaměstnanci to budeme účtovat jako srážku ze mzdy? 2) Firma po zaměstnanci nebude nic požadovat, nechá to jako benefit. Jaké bude účtování u firmy, může účtovat tuto částku nedaňově, aby se vyhnul dodanění zaměstnanec? Bude zaměstnanec tento benefit dodaňovat ve mzdě?

Zaměstnanec má 3 zaměstnavatele. Může mu každý z nich přispívat v souhrnu za rok na penzijní připojištění (případně životko nebo DIP) Kč 50 000 za rok?

Firma s.r.o. by ráda poskytla zaměstnanci benefit v podobě školkovného. Může být tento benefit poskytnut v případě, že již byla v r. 2024 zaplacena faktura ve výši 20tis. Kč za rekreaci? Resp. sčítaly by se tyto dva benefity? Vše nad limit 21.983,- Kč by bylo pro firmu daňově uznatelné a u zaměstnance by podléhalo zdanění? Může být benefit školkovného poskytnut zaměstnanci také u školkovného týkajícího se státních školek?

Dotaz k DPH a částce, která se dodaní ve mzdě. Příklad - faktura za pobyt zaměstnance v rekreačním zařízení za 25 000 Kč včetně DPH 12 %. Limit, kdy je pro zaměstnavatele nedaňový náklad na 528 a pro zaměstnance bez dodanění 21 983,50. Z této částky jako nedaňového nákladu si ani neuplatním DPH. Jak je to se zbytkem, který se zaměstnanci dodaní a pro firmu je daňovým nákladem? Můžu tuto zbylou částku 3 016,50 rozdělit na základ 2 693,30 a DPH 323,20, kdy zaměstnanci dodaním pouze tento základ a DPH si uplatním na vstupu? Nebo na uplatnění DPH není nárok a zaměstnanci dodaním celou zbylou část?

Jak je to s dodaněním u zaměstnance v případě dárků od zaměstnavatele při životním nebo pracovním jubileu - máme v interní směrnici stanoveno, kdy je nárok (50, 55, 60...5, 10, 15...), dávají se květiny/láhev vína/nabitá Edenred karta k volnému čerpání. Musí se toto zaměstnanci opravdu dodanit do mzdy? Případně, lze alespoň započíst do limitu nepeněžních benefitů (21.983,50)? 

Společnost by chtěla po účetní závěrce roku 2023, kdy společnosti vychází zisk, vytvořit nějaký fond na rekreaci, sport, vzdělávání, který by využívala pro nefinanční plnění pro zaměstnance, jinak řečeno benefity na tyto oblasti. Na toto téma má samozřejmě firma vytvořenou směrnici, kde je uvedeno, kolik, za jakých podmínek a na co může firma zaměstnancům nefinančně přispívat. Může si firma stanovit libovolnou výši/částku, kterou ze zisku roku 2023 převede do zmíněného fondu? Účtování by zde bylo 431/427? A když by zaměstnanci čerpali nepeněžní benefity s tímto související, tak by doklady přinesené od nich byly proúčtovávány jako 427/221, popřípadě 427/321 a pak 321/221? DPH by si z dokladů samozřejmě nenárokovala. Když by letos vytvořený fond nebyl do konce roku 2024 vyčerpán, může se využívat i další roky pro čerpání zmíněných nefinančních benefitů?

Zaměstnavatel pořádá pro své zaměstnance soutěže o věcné ceny, jde o vědomostní soutěže, sportovní soutěže, soutěže pro děti zaměstnanců. Jak jsou dané výhry zdaňované? Jaké typy odměn zvolit, aby byly pro zaměstnance co nejméně daňově zatěžující?

Jakým rodinným příslušníkům lze poskytovat benefity od zaměstnavatele? Lze i na partnera, se kterým není zaměstnanec sezdán? A na rodiče či jiné příslušníky rodiny?

Firma nabízí svým zaměstnancům si jednou za kvartál vybrat produkty v určitém limitu, které firma běžně prodává. Některé produkty firma dostává zdarma od dodavatelů (určitá % z množství nákupu), takže zde bych neviděla problém, když si zaměstnanci vyberou produkty, které firma dostala za 0 Kč. Ale co produkty, za které firma zaplatila běžnou nákupní cenu? Když si zaměstnanec vybere takový produkt, hodnota tohoto produktu vč. DPH by mu měla být dodaněna ve mzdě a mělo by se mu strhnout zdravotní a sociální pojištění + daň? Jak tento produkt vyskladním u zaměstnavatele?

Jak správně postupovat při výpočtu mzdy – výpočtu základu daně u tohoto zaměstnance? Český rezident, pracující pro českého zaměstnavatele – A1 vystaven – zaměstnanec pracuje část měsíce na Slovensku část v Česku; Používá služební automobil i pro soukromé účely – sociální a zdravotní pojištění se odvádí v Česku, daň za práci na Slovensku se odvádí na Slovensku. Zdaňuji celé 1 % ze vstupní ceny služebního automobilu v české mzdě, nebo musím rozpočítat poměrem dle odpracovaných dnů v Česku a na Slovensku? Např. cena automobilu 500 000 Kč, 1 % k přidanění = 5 000 Kč. Zaměstnanec odpracoval v únoru 152 hod. na Slovensku, 16 hod. v Česku. Tedy výpočet 5000/168 × 16 = v ČR zdaníme pouze 476,19 Kč ve mzdě, zbytek se použije pro výpočet daně na Slovensku?   

Podle vnitřního předpisu firmy mají zaměstnanci nárok na stravenkový paušál po odpracování 6 hodin za směnu. Směny jsou stanoveny od PO-PÁ. Pokud zaměstnanec opracuje v týdnu směny tak, že má 3× do týdne odpracováno méně než požadovaných 6 hodin a jde do práce v sobotu, kde odpracuje např. 8 hodin, můžu mu za tuto práci v sobotu (na sobotu nebyla plánovaná směna) dát stravenkový paušál? V týdnu, kde nemá odpracováno 6 hodin/směna, stravenkový paušál nedostane. V sobotu napracovává chybějící hodiny, 6 hodin odpracuje, ale není na ten den stanovena směna.

Je možné zaměstnanci, který využívá v rámci své obchodní činnosti automobil, tento vůz nabídnout i k pronájmu pro jeho soukromé cesty? Zaměstnanec vůz využívá v pracovní dny výhradně na služební cesty. O víkendu bychom se s ním domluvili na možném denním pronájmu v přiměřené výši odpovídající pronájmům vozidel nabízeným na internetu. Nejednalo by se o pronájem na všechny dny víkendu, ale třeba na 4–5 víkendových dní v měsíci. Je to takto možné realizovat, nebo to, pokud se jedná o zaměstnance na HPP, takto nelze dělat? Firma by pronájem účtovala do výnosů a zaměstnanci by se o částku pronájmu ponížila čistá mzda vyplácená měsíčně.