Daň z příjmů - strana 1

Zaměstnavatel (obchodní společnost, podvojné účetnictví) se rozhodl poskytovat svým zaměstnancům od roku 2024 peněžité odměny při životním nebo pracovním jubileu. Pravidla pro výplatu těchto odměn jsou formulovány v interní směrnici zaměstnavatele. Všichni zaměstnanci jsou s touto směrnicí seznámeni. Na straně zaměstnance: odměna bude vyplácena společně se mzdou, podléhá odvodům sociálního a zdravotního pojištění, je zdanitelným příjmem. Na straně zaměstnavatele: jedná se o daňově uznatelný náklad. Je tento postup správný s ohledem na změny od 1.1.2024? Do konce roku 2023 byly poskytovány nepeněžní zaměstnanecké benefity, u příležitostí stanovených ve vyhlášce o FKSP.

Společnost podepsala smlouvu o nájmu stroje na 2 roky, součástí nájemní smlouvy je instalační poplatek (doprava, doprava a zaškolení), jehož zaplacením je podmíněno dodání stroje. V případě skončení nájmu bude o instalační poplatek ponížena odkupní cena. Je instalační poplatek součástí běžného nájmu, nebo má být časově rozlišen po dobu trvání smlouvy?

Jak budou postupovat zemědělští podnikatelé, kteří společně hospodaří a jsou plátci DPH. Jsou OSVČ, plátci DPH, společně pracují v zemědělství, v lese. Jeden vede daňovou evidenci. Mají společné příjmy a výdaje. Každý má svůj stroj. Jak budou podávat přiznání k DPH? Mohou příjmy a výdaje dělit podle dohody?

OSVČ, která vede daňovou evidenci si pořídila osobní automobil. V protokolu o předání je cena 1 000 000 Kč - předáno 5. ledna 2024. Fakturu vystavil prodejce dne 10. ledna 2024 na celkovou částku 1 000 000 Kč. Zálohová faktura byla vystavena 10. prosince 2024 na částku 400 000 Kč a také jí v prosinci OSVČ zaplatila. Jak má OSVČ postupovat, aby správně zařadila osobní automobil a jaké je nastavení správných odpisů a pořizovací ceny (nezáleží zda je auto úplně nové či starší)? Kdy začne auto dle zákona o daních z příjmů odpisovat - v roce 2023 či v roce 2024 a z jaké částky? Dále má rozepsaný splátkový kalendář od roku 2024 do roku 2027 - zda tento kalendář bude mít vliv na základ daně (výše skutečně čerpaných úvěrových prostředku činí 600 000 Kč (+ zaplacená záloha z prosince 400 000 Kč = 1000 000 Kč), ale celkově uhradí splátky pojistného, splátky úvěru ještě vyšší: 850 000 Kč, tj. cena je 1 000 000 Kč, ale celkově za úvěr OSVČ zaplatí o 250 000 Kč - co se ději s tímto rozdílem? Byl by zde nějaký rozdíl kdyby OSVČ uplatňovala paušální výdaje ve výši 60 %? Pak by se odpisy, ani splátky, ani záloha, ani žádné výdaje týkající se osobního automobilu do výdajů nepromítly, je tomu tak (v 60 % by bylo zahrnuto vše)?

Společnost s r. o. má v pronájmu budovu s č. p. x, tato budova je rozdělena na výrobní a administrativní prostory. Před budovou jsou pozemky – parkoviště. Tyto prostory nám vlastník fakturuje jednou částkou formou nájmu. Ve smlouvě je dohodnuto, že opravy provádí nájemce a nájemce může provádět i schválené technické zhodnocení. V roce 2023 došlo v rámci výše uvedeného k technickému zhodnocení na stávajících nemovitostech, k postavení garáže a přístavbě skladové haly a nad skladovou halou byla vybudována kancelář – to vše se vztahuje k původní budově s č. p. X, kromě garáže, ta stojí samostatně. Mohu veškeré náklady sečíst a zavést jako navýšení stávající karty majetku technické zhodnocení –  pronajaté budovy, nebo mám zavést pro každý typ technického zhodnocení novou kartu majetku, obzvlášť v případě té přístavby? A u provedeného technického zhodnocení původních prostor mám taktéž zavádět novou kartu pro technické zhodnocení pronajaté budovy každý rok, nebo pouze navyšovat cenu stávající karty majetku technické zhodnocení – pronajaté budovy?

Jako FO, která není OSVČ mám pronajatý rodinný dům, kde jsou dva byty a jeden nebytový prostor. Tento dům mám pronajat za 50 000 Kč měsíčně. Tento dům dále podnajímám. Jeden byt za 20 000 Kč, druhý za 15 000 Kč a nebytový prostor za 45 000 Kč. Nebytový prostor pronajímám mému vlastní s. r. o. a jedná se o cenu obvyklou. Mohu oproti celkovému příjmu 80 000 Kč uplatnit náklady 50 000 Kč, které platím za pronájem a další náklady jakou auto apod., případně alespoň paušální výdaje 30 %? A mohu podnájem danit v § 9 ZDP, nebo jestliže nevlastním danou nemovitost, tak to musím danit v jiném paragrafu?

Fyzická osoba v minulosti půjčila do společnosti, ve které je jediným společníkem (s. r. o.) peněžní prostředky. V nejbližší době si ze společnosti hodlá za cenu obvyklou odkoupit osobní automobil v hodnotě půjčených peněžních prostředků a tím půjčku vyrovnat. Tento osobní automobil bude zároveň součástí vyrovnání majetku mezi manželi - je uveden v návrhu vyrovnání. K odkupu automobilu a jeho převodu na manželku však dojde až po ukončení rozvodového řízení. Bude převod osobního automobilu podléhat dani z příjmu ze strany manželky jako bezúplatný příjem? Manželé měli jmění nezúžené. Rozvod zatím nebyl ukončen. V návrhu na vypořádání je uveden pouze zmiňovaný automobil, který by měl připadnout manželce.

Ve firmě zaměstnáváme 2 seniory, v rámci péče o zaměstnance máme v plánu nákup měřiče krevního tlaku s EKG (cena do 4 000 Kč) k dennímu sledování zdravotního stavu těchto osob. Lze považovat tento nákup za uznatelný náklad?

Zaměstnanec byl na zahraniční pracovní cestě. Ubytování (bez jídla) a letenku měl hrazeno předem z firemního účtu. Pro drobné útraty měl firemní kartu, firemní kartou si koupil 1) na letišti svačinu - kafe a koláč, 2) další den ve městě svačinu - pizzu a balenou vodu ruky a 3) na zpáteční cestě kolu bez pokrmu (let byl pozdě). Od všech těchto drobných nákupů donesl řádně účtenky. Zažádal si o plné nekrácené stravné o jídlo. Může si žádat na všechny dny plné nekrácené stravné, nebo musí krátit o „svačiny“? Předpokládám, že se samotnou kolu jako nápoj při pracovní cestě můžeme dát do nákladů bez krácení stravného a bez dodanění mzdy zaměstnanvi. Jak ale s pizzou a koláčem? Rádi bychom vyšli zaměstnanci vstříc, a pokud by byla nutná varianta dodanění do mzdy těchto svačin, tak bychom raději pokrátili stravné. Veškeré „svačiny“ dáváme zatím jako nedaňový náklad.

Společnost a. s. si od druhé společnosti pronajala pozemky na výstavbu FVE. FVE bude vybudována na jednom z pronajatých pozemků a přes okolní pronajaté pozemky bude vybudována příjezdová komunikace. Buď bude stavební povolení vydáno na výstavbu komunikace na dobu 30 let (dočasná stavba) nebo bez časového omezení. Jak lze investici do cizího majetku řešit? Pronajímatel dá souhlas se stavbou. Je příjezdová komunikace na pronajatém pozemku stavbou, kterou odepisuje nájemce? Předpokládám, že se nejedná o technické zhodnocení pozemku, protože pozemek technicky zhodnotit nelze? V případě, že nájemce bude odepisovat komunikaci a stavební povolení bude vydáno na 30 let, uplatní se časové odpisy? Je v oblasti daní v této situaci ještě nějaké riziko? 

Firma si nechává natočit propagační video u našeho zákazníka. Video má sloužit jako naše reference - reklama pro možné získání budoucích zakázek. Jedná se o náklad firmy nebo o majetek - hmotný nebo nehmotný? Firma má hranici 80 000 Kč pro hmotný majetek a 60 000 Kč pro nehmotný majetek.

Syn zdědil cenné papíry (akcie) po otci (zemřel 11/2020 – tento akcie nabyl 10/2020 v rámci dědictví po třetí osobě). Dědické řízení ukončeno 6/2022. K převodu akcií došlo 5/2023. V 6–9/2023 část akcií prodáno. Příjem z prodeje je vyšší než 100 000 Kč, tudíž pro případné osvobození příjmu z prodeje je třeba počítat lhůtu 3 roky od nabytí. V tomto případě zůstavitel nabyl v 10/2020 a tříletá lhůta nebyla splněna. Jaká nabývací cena se má vzít? Vše se jedná o akci obchodované na burze cenných papírů v Praze. Zároveň část cenných papírů jsou akcie, jejichž emitent je firma se sídlem v Rakousku. V roce 2023 z těchto cenných papírů plynul nárok na dividendu. Dle SZDZ s Rakouskem dle čl. 10 by měla být sražena daň max.10 %. Nicméně dle výpisu z majetkového účtu byla vyplacena dividenda 680,5 EUR a daň sražená ve výši 187,06 EUR, což činí 27,5%. Jak provést zdanění příjmů z dividend v přiznání podaném v ČR. Dle čl. 22 by měla být možnost započítat daň zaplacenou v Rakousku, maximálně však do výše daně uplatněné v ČR, tedy 15%. Co se zbývající částkou? Jakým kurzem bude příjem a daň v daňovém přiznání přepočtena – kurzem použitým při příjmu (bankou) nebo jednotný kurz dle pokynu GFŘ D-63. 

S. r. o. si půjčuje od věřitelů – občanů peníze na to, aby za ně nakoupilo nemovitosti. Ty zrekonstruuje a následně prodá. Věřitelům pak vyplatí zpět jistinu a úroky z půjčky. Výplatu jistiny a úroků obvykle provádí po 2-3 letech. Účetní účtuje úroky ročně na 562/479 a v DPPO je v ř. 30 vylučuje jako nevyplacené. Po prodeji nemovitosti a výplatě úroků odúčtuje závazek na 479/221 a v DPPO sníží zisk v ř. 111 o vyplacené úroky. Občas se stane, že s.r.o. peníze nevyužije na nákup nemovitosti a po 2-3 letech je věřiteli vrátí s tím, že v takovém případě mu úroky nevyplácí . Jak má účetní v takovém případě postupovat pokud: 1) Nevyplacené, avšak zaúčtované úroky ze zápůjčky od občana nebyly v žádném roce vyšší, než 100 000 Kč/rok a tudíž by měly být u s. r. o. osvobozené od daně. Jakým způsobem má účetní závazek odúčtovat- tzn. jaký účet má použít na stranu Dal a jaký vliv to bude mít na daň? Bude v souvislosti s tím vyplňovat v DPPO ř. 111? 2) Nevyplacené, avšak zaúčtované úroky ze zápůjčky od občana budou v jednotlivých letech vyšší, než 100 000/rok. Jakým způsobem má účetní závazek odúčtovat, tzn. jaký účet má použít na stranu Dal a jaký vliv to bude mít na daň? Bude v souvislosti s tím vyplňovat v DPPO ř. 111?

Penzion, s. r. o., nakupuje čaje, kávu a různé sladkosti (oplatky, bonbony) pro ubytované. Jsou všechny tyto náklady pro penzion daňově uznatelné? 

Fyzická osoba plátce DPH se sídlem v ČR se v průběhu roku (od 05/2023) i s rodinou přestěhoval do Norska. Činnost nepřerušil a nadále poskytoval (na základě svého českého živnostenského podnikání) služby českému odběrateli. V Norsku byl zároveň několik měsíců zaměstnaný. V Norsku tedy strávil více než 183 dnů a má zde i svou rodinu. Jak má v ČR zdanit své příjmy z OSVČ? Bude v ČR považován za daňového nerezidenta po celé zdaňovací období 2023 nebo pouze po část roku?

jednatel firmy koupil za 2.000,- Kč šrouby na opravu plotu firemní nemovitosti. Doklad, který mu v obchodě vystavili zní "železářské zboží". Není zde zmínka o počtu kusů ani specifikovaný typ šroubů. Ostatní náležitosti jako Cena bez DPH, DPH a údaje o dodavateli doklad obsahuje. Lze tento doklad akceptovat jako daňově uznatelný nebo je potřeba, aby obchod vystavil doklad s přesně rozepsanou položkou?

Náš zaměstnanec podepsal začátkem roku prohlášení k dani, kde uvedl děti s tím, že si chce nárokovat daňové zvýhodnění měsíčně. Koncem března si to rozmyslel a chce toto měsíční zvýhodnění přerušit s tím, že si požádá o roční zúčtování daně, kde se mu zbývající část vrátí hromadně jako AB.

Právnická osoba si nepožádala o vrácení přeplatku na DPPO a k datu 1. 1. 2024 se ve své daňové schránce dozvěděla, že byl přeplatek v řádu tisíců převeden do státního rozpočtu a o přeplatek přišla dle § 160a daňového řádu - Nepožádá-li daňový subjekt o vrácení vratitelného přeplatku do 6 let od konce roku, ve kterém přeplatek vznikl, přeplatek zaniká a stává se příjmem rozpočtu. Existuje ještě nějaká možnost získat převedený přeplatek zpět?

Firma by chtěla zaplatit svému zaměstnanci rekvalifikační kurz, který bude sloužit k prohlubování znalostí v oblastech, které zaměstnanec využije při své pracovní náplni ve firmě. Zaměstnanec si zařídí rekvalifikační kurz, má nárok i na příspěvek od úřadu práce s tím, že je tam nutná nějaká spoluúčast účastníka kurzu. Na zmíněný příspěvek firma vystavila fakturu, ale s údaji o odběrateli na zaměstnance (údaje firmy na doklad dát nešly z důvodu příspěvku od úřadu práce), ale firma by chtěla tuto část za zaměstnance zaplatit. Když firma doklad, který je ale adresován na zaměstnance, zaplatí, bude to pro firmu daňový či nedaňový náklad? Když zmíněné dovednosti z kurzu využije zaměstnanec při své práci u zaměstnavatele?

OSVČ provozuje tábory pro děti, v majetku nemá pračku. Může si dát do nákladů nákup pracího prášku? Pokud lze uvažovat, že pere doma ve vlastní pračce.