DPH - strana 2

Po ukončení dědického řízení fyzické osoby podnikající na základě živnostenského oprávnění, chce dědic založit s. r. o. s tím, že něm použije prostředky (majetek) zděděný, který vznikl na základě podnikatelské činnosti otce. De facto chce v podnikání fyzické osoby pokračovat jako s. r. o. – činnost bude stejná. Lze to považovat za pokračování v podnikatelské činnosti zesnulého? Pokud ne, jak bude třeba vypořádat DPH, majetek, odpisy, zaměstnance, co lze využít z hlediska daní? Pokud ano, jaký bude mechanismus a podmínky převodu?

Obchodní společnost bude stavět polyfunkční dům, kde převládá funkce bydlení (51 %), komerční prostory budou ve zbývajících 49 % plochy. Objekt má mít dle stavebního povolení 3 užitná podlaží, kde: suterén bude sloužit jako společné technické zázemí (kotelna a ohřev TUV, sklepní prostory, garážové stání a společné spojovací schodiště); 1. NP pro komerční využití společnosti (kanceláře, společné schodiště); 2. NP pro samostatné bydlení, kde budou dvě bytové jednotky(+ sklepní koje, společná chodba a schodiště). Oba byty budou do 120 m2, v plánu je jejich pronájem FO, případně prodej. Jakou sazbu nám mají fakturovat dodavatelé při budování základové desky a 1. NP (základní vs snížená) a v jaké výši máme nárok na odpočet v případě budoucího pronájmu, nebo prodeje? Pokud by došlo ke změně stavebního povolení a byty ve 2. NP bychom nedostavěli, mělo by to vliv na uplatnění odpočtu DPH ze základové desky a 1. NP?

Společnost s r. o. nakupila v dubnu 2024 automobil na za  3000 000 Kč + DPH 630 000 Kč. Na tento automobil byla zaplacená v prosinci 2023 záloha ve výši 300 000 Kč + DPH 63 000 Kč. Může dle přechodných ustanovení uplatnit firma z automobilu celou hodnotu DPH nebo pro ni bude platit limit 420 000 Kč? Z jaké částky bude odpisovat pro daň z příjmu právnických osob?

Soudní dvůr je nejvyšší instancí opravňující vykládat evropské směrnice k dani z přidané hodnoty, z nichž vychází národní legislativa. Podívejme se na povinnosti příjemce plnění být osobou povinnou k dani, zejména ve spojitosti s dodávkami zboží do jiných členských států EU, a na to, zda lze osvobodit dodání zboží, které převzal jiný subjekt, pokud je tento subjekt osobou povinnou k dani. Další část bude věnována členu představenstva akciové společnosti ve výkonu ekonomické činnosti ve smyslu zákona o DPH a zda je tedy považován za osobu povinnou k dani.

Soudní dvůr je nejvyšší instancí opravňující vykládat evropské směrnice k dani z přidané hodnoty, z nichž vychází národní legislativa. V posledních několika měsících se vyjadřoval například k dárku k předplatnému časopisu – podívejme se, jak rozhodl.

Soudní dvůr je nejvyšší instancí opravňující vykládat evropské směrnice k dani z přidané hodnoty, z nichž vychází národní legislativa. Podívejme se na jeho vyjádření k bydlení v rámci použití snížené sazby DPH.

Soudní dvůr je nejvyšší instancí opravňující vykládat evropské směrnice k dani z přidané hodnoty, z nichž vychází národní legislativa. Podívejme se na určení místa plnění při poskytnutí služby v oblasti kultury, umění, sportu, vědy, vzdělávání a zábavy, zejména služeb spočívajících v oprávnění ke vstupu na akce. Soudní dvůr byl konfrontován s otázkou, zda služby poskytované formou videochatu v reálném čase spadají pod tento způsob určení místa plnění.

Fyzická osoba, plátce DPH vybírá od dětí startovné na taneční soutěž. Taneční soutěž pořádá jiná firma, neplátce DPH, která fyzické osobě vystaví doklad bez DPH. Musí fyzická osoba odvádět DPH z vybraného startovného, které vybírá ve stejné výši, na jaké má fakturu od pořadatele soutěže? Stejně tak fyzická osoba vybírá i členské příspěvky, které dále uhradí poskytovateli, neplátce DPH. 

Česká s.r.o., neplátce DPH, přijala IT službu od studenta z Indie. Student vystavil fakturu, ale je prý soukromou osobou. Protože spolupráce se navázala přes reklamu na sociálních sítích, dá se usuzovat, že ekonomická činnost poskytovatelem je vykonávaná soustavně. Přitom není známo, zda indické právo vyžaduje formální registraci fyzické osoby provádějící soustavnou ekonomickou činnost jako podnikatele (třeba v USA nikoliv). Vznikne v tomto případě české s.r.o. povinnost registrovat se jako identifikovaná osoba podle § 6h a přiznat a uhradit DPH z této přijaté služby?

Fyzická osoba, která není OSVČ, má příjmy z pronájmu v § 10 ve výši 3 000 000 Kč. Dále má příjmy ze zaměstnání. Když tato fyzická osoba bude mít navíc příjem za pronájem ochranné známky společnosti, kde je 100% společník (co jsem pochopil, tak tento příjem bude v paragrafu 7), stane se plátce DPH?

AAA s.r.o. provozuje zubní ordinaci a pronájem nebytových prostor. Zdravotní péče je osvobozena od DPH. Pokud tržba za pronájem a zdravotní péče dohromady přesáhne 2 000 000 za 12 měsíců, musí se společnost registrovat DPH a stát se plátcem DPH? Nebo zdravotní služby se do obratu nezapočítávají? Například, tržba z pronájmu nebytových prostor bude 750 000 Kč, tržba z zubní ordinace bude 1 250 001 Kč, musí se společnost registrovat k DPH? Pronájem nebytových prostor se bude danit sazbou 21 %? 

Neplátce DPH poskytuje služby na Slovensku v oblasti vzdělávání pedagogických pracovníků. Doposud firma postupovala dle § 57 odst. 1 písm. d), vlastnila akreditaci MŠMT. Platnost akreditace skončila v dubnu 2024 a další akreditaci už nevydají, jelikož prý záleží na školách a školských zařízeních na co peníze na vzdělání vydají. Tyto služby - vzdělávání pedagogických pracovníků - poskytuje podnikatel i nadále a také na Slovensku. Musí se stát osobou identifikovanou?

Česká společnost „A“, neplátce DPH, vlastní mobilní domy, které jsou umístěné v Itálii. Pronajímá si od italské firmy místo, kde jsou umístěné. Mobilní domy jsou napojené na technické sítě a na místě jsou celoročně. Firma „B“, která je cestovní agenturou, plátce DPH, je částečně kapitálově spojená s firmou „A“, mobilheimy technicky zhodnotila a provozuje na nich cestovní služby. Firma „A“ zatím nefakturovala žádný pronájem firmě „B“ Lze vyřešit pronájem mobilheimů tím, že se započte s technickým zhodnocením, které firma „B“ provedla? TZ bylo provedeno v letech 2021-2023? Od sezóny 2023 se již provozovaly. Od roku 2024 by pak mobilní domy normálně pronajímala firmě „B“ Má povinnost firma „A“ se registrovat k dani z příjmu (případně i DPH) v Itálii, když vlastní mobilheimy, které tam jsou celoročně umístěné a pronajímá je jen české firmě, nebo podléhá zdanění jen v ČR? Byl by rozdíl – co se týká místa zdanění, kdyby tam firma „A“ měla stany, které by takto pronajímala?

Občan (není OSVČ, zaměstnanec ani nemá s. r. o.) pronajímá byty, nemovitosti v § 9 ZDP - roční příjmy z pronájmu činí cca 3 mil Kč. Proč se na něho nevztahuje obrat pro DPH 2 mil. Kč? Určitě to má správně, protože podává DP a FÚ by jistě reagoval. 

Společnost, plátce DPH, staví pro FO, neplátce, zahradní domek. Jedná se o přízemní, samostatně stojící dřevostavbu cca 50 m2. Domek bude stát na jednom pozemku vedle rodinného domu. Bude připojen k vodě, elektřině apod. V katastru i stavebním povolení bude evidován jako zahradní domek. Nicméně „víme“, že bude moci sloužit také k bydlení. Jakou sazbu v tomto případě použít?

OSVČ má živnostenský list - oprava motorových vozidel. Během roku však občas zákazníkovi poskytne službu: příprava na STK a provedení STK. Nevede účetnictví, ale pouze uplatňuje výdaje paušálem, což v jeho případě činí 80 % z příjmů. Jaké procento se však vztahuje na příjmy ve věci té přípravy a provedení STK u vozidel? Existuje na toto nějaký speciální živnostenský list, nebo se tyto příjmy zahrnují k příjmům za opravy vozidel? 

Máme firemní automobil, který během letních prázdnin poskytujeme zaměstnanci bezúplatně pro soukromé účely. Zaměstnanci strháváme 1 % ze vstupní ceny automobilu vč.DPH ze mzdy tyto měsíce, ale jak je to s uplatňováním DPH při servisech, kontrolách, opravách vozů, které jsou prováděny během celého roku? V jaké výši si společnost neuplatní DPH na vstupu, když auto pro soukromé účely je jen na 2 měsíce v roce, a to v poměru 70 na 30 %?

Společnost s.r.o. vlastní nebytové prostory, které jsou zkolaudovány jako restaurace a dále je pronajímá. Tyto nebytové prostory jsou dle LV součástí stavby- bytového domu, který je tak zapsán v katastru nemovitostí. V současné době je pro potřeby restaurace nutná výměna vzduchotechniky. Fakturace stavebních prací je v přenesené daňové povinnosti. Přestože vzduchotechnika slouží výhradně pro potřeby nebytových prostor- restaurace, avšak v bytovém domě, pochopila jsem, že správně má být v tomto případě u stavebních prací odvedena, a zároveň i uplatněna snížená, tedy 12 %-ní sazba DPH (plátce pronajímá tyto prostory s DPH na výstupu, a tak má nárok na odpočet) ?

Máme fakturu přijatou za zboží od dodavatele, na hlavičce je uvedená adresa např. USA, Anglie. Níže je informace o VAT např. DE, FR. Zároveň zde někdy je také uvedená informace o intrakomunitárním plnění - fakturováno bez DPH. Někdy informace o intrakomunitárním plnění chybí, a přesto je faktura bez DPH. Je to takto v pořádku? Jedná se o pořízení zboží z EU a stačí udělat DPH - vstup a výstup? Z faktury nelze zjistit kudy zboží šlo.

Klient – „Konzultant“ (plátce DPH v ČR) uzavřel smlouvu s firmou XYZ (plátce DPH na Slovensku) o spolupráci. Ve smlouvě stojí následující: „Firma XYZ bude spolupracovat s Konzultantem na tom, aby Konzultant poznal projekty a marketing firmy XYZ a aby Konzultant uměl zprostředkovat získané informace o činnosti firmy XYZ ve své oblasti. Konzultant bude tzv. konzultantem pro firmy XYZ. Konzultant bude zejména: získávat nové členy do firmy XYZ (zprostředkovávání členských vkladů), komunikovat s členy firmy XYZ o projektech firmy XYZ, komunikovat s členy firmy XYZ o marketingu firmy XYZ.“ V podstatě se jedná o zprostředkování dovolených. Klient vykonává svou práci online v ČR. Klient tedy vyfakturoval odměny ze vyplývající ze spolupráce s firmou XYZ. Naúčtované bez DPH. Jedná se dodání služby do EU s tím, že faktura půjde i do souhrnného hlášení s kódem plnění 3?