Mezinárodní zdanění příjmů

Jedná se v tomto případě o licenční poplatky? Jsme česká společnost, která vyvíjí a vlastní software, který máme na svým počítačových serverech a zákazníkům umožňuje tento software vzdáleně používat. V tomto hledisku se domnívám, že se nejedná o licenční poplatky, ale o službu. Tuto službu poskytujeme jak tuzemským zákazníkům, tak zákazníkům z jiných členských států EU. Nyní však máme partnera A v Estonsku, který tento náš software dále přeprodává koncovým zákazníkům B mj. v Estonsku, kteří náš software vzdáleně používají. Koncoví zákaznicí B za toto platí prodejci A. Následně prodejce A (náš Estonský partner) platí nám dle toho, kolika jeho zákazníkům systém poskytne. Má otázka zní, zda se v tomto případě jedná o licenční poplatky tj. mezi námi a estonským partnerem A. Estonský partner však náš software nepoužívá, jen ho přeprodává, vyhledává další zákazníky.

Občan SR - daňový rezident ČR, pobírá kromě příjmů z Česka také příjem ze Slovenska - plnění z povinného ručení vozidla. V Česku tento příjem zahrnul do svého daňového přiznání § 10 ZDP. Má povinnost podat daňové přiznání na Slovensku, případně postupovat tak, aby nedošlo k dvojímu zdanění? Příjemce pojistného plnění je v současnosti podnikatelem. Jedná se o pojistné plnění z cizího slovenského vozidla, náhrada výdělku za škodu na zdraví. Příjemce v době nehody nebyl podnikatelem, jedná se o ztrátu výdělku ze závislé činnosti.

Na co si dávat pozor, pokud Slovák (fyzická osoba), který přechodně bydlí v ČR a nemá české IČ, podnikatelské oprávnění má na Slovensku, poskytuje služby pro českou společnost? Tento dodavatel mi poprvé fakturuje, zjistila pouze to, že nemá české IČ a poskytl mi českou adresu a slovenské IČ. Nevím, jestli tato česká adresa je jeho bydliště. Mám toto vůbec zjišťovat a kontrolovat? Obávám se, abych jako odběratel něco nezanedbala. 

Fyzická osoba, občan ČR (daňový rezident ČR), obdržela v roce 2024 příjem ve výši cca 1,5 mil. Kč. Jednalo se o výplatu pojistného plnění z životní pojistky, kterou uzavřel bratr, občan USA (daňový rezident USA) pro případ smrti. Bratr na začátku roku 2024 zemřel a americká pojišťovna vyplatila pojistné plnění. Je tento příjem v ČR od daně z příjmů osvobozen? 

OSVČ, neplátce DPH, zprostředkovává služby pro německé zákazníky (nepodnikající fyzické osoby) při koupi nemovitosti v Itálii. Jedná se o zprostředkování kontaktu na realitní kancelář v Itálii, překlady smluv z italštiny do němčiny, doprovod a tlumočení klientům do italštiny. Za tuto službu OSVČ přijala na účet od německého klienta částku 40 000 Kč. OSVČ zaplatí daň z příjmu v Česku a žádné další daně v jiných zemích se jí netýkají?

Jsme česká akciová společnost, plátci DPH. Česká a. s. (mateřská společnost) vlastní podíl 51 % v uzbecké společnosti (dceřiná společnost). Zaměstnanci dceřiné společnosti přijedou z Uzbekistánu do ČR a v mateřské společnosti se budou školit. Mateřská společnost jim bude hradit ubytování, jízdenky na vlak, kapesné, občerstvení, obědy a večeře a hygienické potřeby. Tyto náklady ponese mateřská společnost a nebude je dceřiné společnosti přefakturovávat. Podle mne budou náklady daňově neuznatelné a nelze vynárokovat DPH. Na jaký účet/účty bych tyto náklady měla zaúčtovat?

Jsme spol. s r.o., která své výrobky prodává prostřednictvím obchodních zástupců po celé ČR. Nyní chceme distribuovat výrobky i na Slovensku prostřednictvím obchodního zástupce – rezidenta SR. Svoji činnost by vykonával na živnostenský list pouze na Slovensku, veškeré odvody vůči státu (FÚ, zdravotní a sociální pojištění) by přiznával jako FO na Slovensku. Je možné mu poskytnout pouze ke služebním účelům osobní automobil, tablet a mobilní telefon na základě smlouvy o pronájmu v cenách obvyklých? Lze spotřebu PHM a telefonní poplatky hradit z nákladů naší firmy (firemní PHM karta a SIM karta)? Potom by tato FO fakturovala naší firmě pouze odpracované hodiny?

Vlastník softwaru pronajímá software slovenskému klientovi. Zároveň dochází k implementaci, programování na míru a také ke konzultacím. Dochází k měsíční fakturaci třech složek, a to: nájem softwaru – paušální částkou, technická podpora – paušální částka, programování, implementace a konzultace – dle odpracovaných hodin. Zároveň jsou vysíláni zaměstnanci na konzultace a implemetnaci, kde jezdí 1-2 lidi každý týden a zdrží se tam 1-2 dny. Data jsou uložena u klienta, záloha dat probíhá u nás v České republice. Můžete mi prosím poradit, jestli mám nebo budu mít nějaké povinnosti u kolegů na Slovensku? Zda mám po uplynutí časového testu povinnost založit "službovou" stálou provozovnu?

Fyzická osoba, neplátce DPH, nepodnikatel, prodává rodinný dům v Rakousku. Dům vlastnil cca 15 let, měl ho na hypotéku. Prodej v Rakousku za něj vyřídí advokát, který uhradí všechny místní poplatky a daně. Vyplývají z této transakce nějaké povinnosti v ČR (třeba jen ohlašovací)?

Společnost vyplatila podíl na zisku občanovi rakouské republiky. Musí zdaňovat srážkovou daní ve výši 15 %, nebo je v tomto případě jiná sazba srážkové daně vyplývající ze smlouvy o zamezení dvojího zdanění a popř. jaká? 

Naše a. s. bude vyplácet dividendy. Máme dividendu vyplatit i rezidentovi Malty- fyzická osoba (doložila rezidentství Malty je to minoritní akcionář). Je možné fyzické osobě - rezidentovi Malty srazit jen 5% srážkovou daní dividendu, nebo máme srazit a odvést 15% srážkovou daň? Nevím, zda se tato možnost srazit 5 % dle čl. 10 smlouvy o dvojím zdanění netýká jen právnických osob (např. u slovenského rezidenta dle slovenské smlouvy nelze pro fyzické osoby snížení srážkové daně použít). 

Tuzemská společnost vlastní podíl větší než 50 % na společnosti, jež je rezidentem Ruské federace, vzniká tedy povinnost v rámci daňového přiznání podávaného v České republice za rok 2023 zdanit příjmy plynoucí ze zdrojů v Ruské federaci. Vzhledem k tomu, že Smlouva přestala být prováděna v ČR od 29. září 2023, zatímco v Rusku již 11. srpnem 2023, dává finanční správa pro mezidobí od 11. srpna 2023 do 28. září 2023 poplatníkům možnost volby jedné z níže uvedených variant, jak vyloučit či zmírnit dopady dvojího zdanění. Počínaje 29. zářím 2023 nelze již Smlouvu aplikovat, lze pouze uplatnit daň uhrazenou v Rusku jako daňově uznatelný náklad - dle § 24 odst. 2 písm. ch) ZDP, tzn., že zaplacenou daň lze uplatnit v nákladech již za rok 2023 nebo až v roce následujícím, tedy až v 2024 ? Také máme dotaz na kurzové rozdíly, v Ruské federaci se jedná o neuznatelný náklad. Můžou se kurzové rozdíly uplatnit v ČR do daňově uznatelných nákladů nebo se musí „kopírovat“ daňové hledisko v Rusku? Nejedná se o výplatu podílu na zisku, po bližší konzultaci je tomu následovně, česká společnost vlastní větší podíl než 50% na společnosti, jež je rezidentem Ruské federace. Tudíž za rok 2023 je česká společnost povinna zahrnout příjmy ovládané ruské společnosti plynoucí z činností a nakládání s majetkem na území Ruska, jako by se jednalo o příjmy české společnosti plynoucí z činností a majetku na území České republiky, a to ve výši odpovídají poměru, v jakém česká společnost držela podíl na ruské společnosti v období, kdy tyto příjmy byly realizovány. Jakým způsobem lze uplatnit zaplacenou daň v Ruské federaci a jak pořešit kursové rozdíly , které jsou v Rusku neuznatelný náklad.

Vztahuje se na účetní, zaměstnance společnosti zabývající se nákupem a prodejem zboží, povinnost zákona AML? Může společnost uzavírat obchody s organizací z Bulharska? Nově tato země přibyla na seznam vysoce rizikových zemí AML. Má to pro společnost/účetní-zaměstnance nějaký dopad?

Česká s. r. o. zatím neplátce uzavře smlouvu o distribuci software se společností, která software sestavila, se sídlem v Norsku. Česká s. r. o. tímto získá výhradní licenci na distribuci v ČR. Ve smlouvě je uvedeno, že distributor (česká s. r. o.) bude platit licenční poplatky za každou dohodu s koncovým uživatelem, kterou uzavře a poplatky za podporu norské s. r. o. Jaké povinnosti plynou české s. r. o. – musí se jako neplátce zaregistrovat jako identifikovaná osoba k DPH? Pokud bude platit licenční poplatky a poplatky za podporu, musí ponížit platbu o zajišťovací daň? 

Fyzická osoba, rezident ČR, měl v roce 2023 příjmy ze živnosti na Slovensku a v ČR má příjmy ze zaměstnání. Za rok 2023 podal na Slovensku daňové přiznání, kde zdanil příjmy ze živnosti a v daňovém přiznání byly vyňaty příjmy ze závislé činnosti, kterou měl v ČR. Jak postupovat při podání daňového přiznání v ČR? Vzhledem k rezidentství v ČR musí mít fyzická osoba uvedeny v DP všechny příjmy s tím, že bude zdaňovat příjem pouze ze závislé činnosti a příjmy z živnosti na SK budou vyjmuty v příloze číslo 3? Jak doložit skutečnost, že příjmy ze živnosti byly opravdu na Slovensku zdaněny? Bude potřeba doložit i daňové přiznání podané na Slovensku? Nebo postačí uvést příjmy v příloze s názvem Seznam pro poplatníky uplatňující nárok na vyloučení dvojího zdanění podle § 38f odst. 10 ZDP? Co se týká živnosti, tak vykonává skladníka ve skladu na Slovensku. V rámci závislé činnosti vykonává úklidové práce na stavbách v ČR. Základní pro podnikání má na Slovensku, bydliště má také na Slovensku. Na všech Potvrzeních o zdanitelných příjmech ze závislé činnosti z ČR má z práce zakřížkované políčko "Daňový rezident ČR".

Daňový rezident ČR, plátce paušální daně, má příjmy z podnikání v tuzemsku cca 1mil. ročně. Má v úmyslu začít nabízet ke krátkodobému pronájmu svůj apartmán v Španělsku. Dle mého názoru se jedná o ubytovací služby, tedy příjmy ze živnosti, ne nájmu. Lze tento příjem připočíst k tuzemským příjmům a v případě, že nepřekročí obrat 1,5 mil. Kč, zůstane v režimu paušální daně a nemusí podávat daňové přiznání?

Syn zdědil cenné papíry (akcie) po otci (zemřel 11/2020 – tento akcie nabyl 10/2020 v rámci dědictví po třetí osobě). Dědické řízení ukončeno 6/2022. K převodu akcií došlo 5/2023. V 6–9/2023 část akcií prodáno. Příjem z prodeje je vyšší než 100 000 Kč, tudíž pro případné osvobození příjmu z prodeje je třeba počítat lhůtu 3 roky od nabytí. V tomto případě zůstavitel nabyl v 10/2020 a tříletá lhůta nebyla splněna. Jaká nabývací cena se má vzít? Vše se jedná o akci obchodované na burze cenných papírů v Praze. Zároveň část cenných papírů jsou akcie, jejichž emitent je firma se sídlem v Rakousku. V roce 2023 z těchto cenných papírů plynul nárok na dividendu. Dle SZDZ s Rakouskem dle čl. 10 by měla být sražena daň max.10 %. Nicméně dle výpisu z majetkového účtu byla vyplacena dividenda 680,5 EUR a daň sražená ve výši 187,06 EUR, což činí 27,5%. Jak provést zdanění příjmů z dividend v přiznání podaném v ČR. Dle čl. 22 by měla být možnost započítat daň zaplacenou v Rakousku, maximálně však do výše daně uplatněné v ČR, tedy 15%. Co se zbývající částkou? Jakým kurzem bude příjem a daň v daňovém přiznání přepočtena – kurzem použitým při příjmu (bankou) nebo jednotný kurz dle pokynu GFŘ D-63. 

Německá matka (jediný společník) vložila do české dcery nemovitý majetek do základního kapitálu a vkladového ážia. Vložené nemovitosti jsou umístěny v České republice. Po nějaké době si německá matka zamýšlí vyplatit část vkladového ážia zpět. Pod jaký článek smlouvy o zamezení dvojího zdanění příjem z vkladového ážia zařadit? Pod který článek smlouvy o zamezení dvojího zdanění zařadit příjem, pokud by si německá matka nechala část nepeněžního vkladu vrátit již při nepeněžitém vkladu nemovitostí do základního kapitálu české dcery (např. znalec ocenil nemovitosti na 50 mil., do základního kapitálu by německá matka vložila 20 mil. a 30 mil. by si nechala vyplatit zpět).

Fyzická osoba plátce DPH se sídlem v ČR se v průběhu roku (od 05/2023) i s rodinou přestěhoval do Norska. Činnost nepřerušil a nadále poskytoval (na základě svého českého živnostenského podnikání) služby českému odběrateli. V Norsku byl zároveň několik měsíců zaměstnaný. V Norsku tedy strávil více než 183 dnů a má zde i svou rodinu. Jak má v ČR zdanit své příjmy z OSVČ? Bude v ČR považován za daňového nerezidenta po celé zdaňovací období 2023 nebo pouze po část roku?

Občan, fyzická osoba, rezident ČR, má jen příjmy z § 6 ZDP. Na Slovensku vlastní nemovitost, kterou krátkodobě pronajímá. Na Slovensku podal přiznání z dani z příjmu fyzických osob, ve kterém má příjmy z nájmu uvedeny jako příjmy ze živnosti ve výši 3 000 EUR, náklady 2000 EUR a základ daně 1 000 EUR. Daňová povinnost na Slovensku je tedy 0 EUR. Nyní má podávat v ČR přiznání z celosvětových příjmů. V tomto přiznání by měl příjmy z nájmu zdanit. Daň k započtení je 0 Kč. Jedná se tedy o příjem v § 9 nebo § 7 ZDP? Mohu uplatnit k příjmům výdajové paušály, v jaké výši? Jak je to s odvodem sociálního a zdravotního pojištění ze zahraničních příjmů? Má ho odvádět v ČR nebo na Slovensku? Nemá v současné době v ČR vyřízený živnostenský list, jen na Slovensku.