Slevy a zvýhodnění

Naše zaměstnankyně do července 2024 uplatňovala slevu dle § 35c ZDP na svou dceru. Dcera v červenci 2024 uzavřela sňatek. Náleží nadále matce dítěte sleva na dani podle § 35 c ZDP, i pokud dítě (dcera-studentka VŠ) uzavřelo sňatek? Dcera dál žije u rodičů, nyní i s jejím manželem (zetěm), nadále bude studovat VŠ. Zeť je výdělečně činný a dcera při studiu nastoupí od září 2024 do práce na pracovní poměr. Dle slov matky, naší zaměstnankyně, si „mladí“ zatím hradí pouze média. Existuje zákonná možnost si nadále slevu dle § 35 c ZDP jako rodič uplatňovat v této dané situaci? Pokud ano, co budeme jako zaměstnavatel po matce k uplatnění slevy požadovat?

OSVČ by chtěl v daňovém přiznání 2024 uplatnit slevu na manželku. Zahrnují se do příjmů manželky, příjmy vyplacené 06/2024 ze zrušeného investičního produktu conseq ve výši 60 000 Kč, tedy započítávají se do limitu 68 000 Kč? Nenašel jsem, že by se jednalo o příjem, který by byl taxativně uveden v § 35bb odst. 4 zákona o daních z příjmů a byl vyloučen. Je možné uvažovat o nějaké variantě započtu nákup cenných papírů a prodeje cenných papírů, nebo opravdu pouze příjem?

Zaměstnanec uplatňuje nárok na daňové zvýhodnění na dceru studující na VOŠ. V září mi přinesl potvrzení o studiu na jiné VOŠ s vysvětlením, že dcera přestoupila na jinou školu. Má nárok na daňové zvýhodnění i za období prázdnin? 

Jak a čím máme doložit, že se jedná o zaměstnance s invalidním postižením? Máme rozhodnutí o přiznání důchodu, potřebujeme i posudek o invaliditě? 

Zaměstnanec má hlavní pracovní poměr u zaměstnavatele a uplatňuje základní slevu na dani (růžové prohlášení) a slevu za 1. stupeň invalidity, platí zálohovou daň. Od července 2024 u téhož zaměstnavatele podepsal dohodu o provedení práce. Za měsíc 7/2024 mzda u DPP byla v částce nižší než 10 000 Kč. Jak se stanoví výše daně zaměstnance, když oba poměry má u jednoho zaměstnavatele – musí se u DPP srazit 15% srážková daň  a u hlavního pracovního poměru nadále platba zálohové daně, nebo lze oba příjmy sečíst a společně odvézt zálohovou daň? Jedná se o to, zda slevy na dani platí také u této dohody, když se jedná o stejného zaměstnavatele. 

Zaměstnavatel zaměstnává důchodce na dohodu o provedení práce, příjem do 1000,00 Kč měsíčně, maximálně 300 hodin za rok. Může u tohoto zaměstnance uplatňovat základní slevu na poplatníka, pokud tento podepsal prohlášení? Žádný jiný příjem mimo důchod nemá. 

Může si zaměstnanec uplatnit daňové zvýhodnění na dítě za měsíce 6, 7, 8/2024? Žije se synem ve společné domácnosti, synovi ještě není 26 let. Dne 30. 5. 2024 syn ukončil bakalářské prezenční studium na VŠ státní zkouškou. Od 1. 7. 2024 pracuje na HPP. Od 9/2024 nastupuje na magisterské studium VŠ kombinovanou formou a při studiu bude dál pracovat.

Má rodič nárok na daňové zvýhodnění na dítě za rok 2024, když dítě je studentem vysoké školy a zároveň pracuje na DPČ? Odměna studenta je vyšší než 4 000 Kč za měsíc.

Od června 2024 jsou další změny v penzijním spoření, a to konkrétně, možnost si odečíst od daňového základu až 48 000 Kč při měsíčním spoření 5 700 Kč (penzijní, životní, DIP). Mohu si již letos (2024) jednorázově doplatit částku, která mi momentálně chybí do dané částky 68 000 Kč a odečíst si z daňového základu za rok 2024 celých 48 000 Kč, i když zákon platí až od června 2024? 

Může zaměstnanec, který pracuje současně pro více zaměstnanců, podepsat prohlášení střídavě: dva měsíce u jednoho zaměstnavatele a další dva měsíce u druhého a pak zase u prvního? 

Je nějaká možnost daňové uznatelnosti plateb školného, a to v případě, že zaměstnavatel u zaměstnance požaduje magisterskou úroveň na příslušné (systemizované) místo. Zatím má jen bakaláře a pracuje tam tedy na výjimku § 178a odst. 2 písm. c) podle zákona č. 234/2014 Sb. Školné v právě studovaném magisterském programu si zaměstnanec platí sám. Je možnost uznat tyto splátky školného v daňovém přiznání fyzické osoby? 

Společnost s r. o. (chráněná dílna) vznikla 30. 11. 2022. Daňové přiznání budeme podávat nyní za období 30. 11. 2022 do 31. 12. 2023, tzn. delší než kalendářní rok. Zaměstnanci se zdravotním postižením většinou nastoupili do pracovního poměru během roku 2023. Jak správně vypočítat slevu dle § 35 ZDP do daňového přiznání? Když např. nastoupil 1. 1. 2023 do 31. 12. 2023 odpracoval 1000 hodin, tak koeficient bude 1000/2000 = 0,5. Jak by to bylo v případě, když nastoupil 1. 12. 2022 - opět zkrácený 20hodinový týdenní úvazek? Předpokládáme, že u zaměstnanců se zdravotním postižením, kteří měli např. 3 měsíce neplacené volno se tyto hodiny do celkového počtu nezapočítávají. Je naše úvaha správná?

Jaké jsou možnosti uplatnění základní slevy na poplatníka u těchto zaměstnanců? 1. Cizinec s trvalým pobytem MIMO ČR (EU), místo výkonu práce MIMO ČR (tedy daňový nerezident). 2. Cizinec s trvalým pobytem MIMO ČR (mimo EU), místo výkonu práce MIMO ČR (tedy daňový nerezident). 3. Cizinec s trvalým pobytem MIMO ČR (Rusko), místo výkonu práce ČR, azyl (daňový rezident).

Máme novou zaměstnankyni - občanka Polska, trvalé bydliště v Polsku, zároveň máme doklad o místě bydliště v ČR. Může podepsat prohlášení k dani a uplatňovat měsíční slevu na poplatníka? 

Klientka 14 let pracovala ve firmě, kde si myslela, že uplatňuje slevu na dítě měsíčně, ve mzdě. V této práci si nechávala dělat i roční zúčtování daně. V průběhu roku 2023 změnila zaměstnání a nyní jsem jí chtěla vytvořit roční zúčtování daně. Ze zdanitelných příjmů od bývalého zaměstnavatele jsem zjistila, že jí za rok 2023 nebyla uplatňována sleva na dítě. Zde je to bez problému, za rok 2023 se jí sleva nyní v ročním zúčtování daně vrátí. Lze nějak zpětně podat daňové přiznání FO, i když jí bylo prováděno roční zúčtování daně ve mzdě, když jí nebyla uplatněna za minulé roky sleva na dítě? Pokud ano, jak by se v takovém případě mělo postupovat? Je potřeba nějaké potvrzení od bývalého zaměstnavatele, že jí prováděl roční zúčtování, ale slevu na dítě neuplatnil? Případně jak zpětně lze podat DPFO? Hrozí klientce nějaká pokuta?

Rodina, manžel a manželka pracují. Mají celkem 4 děti. Bonus na 3 děti uplatnil manžel (jedno z těchto dětí chodí do školky). Manželka uplatnila bonus na 1 dítě a chce si uplatnit školkovné, ale na to dítě, které uplatnil manžel. Je možné to tak rozložit do dvou přiznání manželů s tím, že školkovné uplatní manželka na dítě, které je uplatněné v přiznání manžela. 

Klient uplatnil daňové zvýhodnění na vyživované dítě ZTP/P mimo jiné za období 2021, 2022, 2023. V lednu 2024 bylo rozhodnuto o přiznání invalidního důchodu 3. stupně na tohoto syn, a a to zpětně od 18. narozenin, tzn. od 4/2021, včetně vyplacení. Tímto není možné uplatňovat dále daňové zvýhodnění na vyživované dítě. Může klient ponechat uplatněná daňová zvýhodnění u syna za minulé roky 2021–2023, nebo musí podat dodatečná přiznání k DPFO? Je rozhodující datum přiznání invalidního důchodu 3. stupně (1/2024). nebo datum, od kterého je zpětně důchod přiznán (4/2021)?

OSVČ by chtěl v daňovém přiznání uplatnit slevu na manželku. Zahrnují se do příjmů: 1) Příjmy (příspěvky), které dostala manželka od nadace Dobrý anděl? Příspěvek byl vyplacen manželce, je adresován na manželku, ale pacientem je jejich nemocná dcera. 2) V dubnu 2023 jí byl vyplacen od Finančního úřadu přeplatek na dani ze závislé činnosti. Tento přeplatek vznikl z daňového přiznání za rok 2022 (v roce 2022 půl roku pracovala a půl roku byla na ÚP). Nejednalo se o daňový bonus, ale o přeplatek na dani. Který z těchto dvou příjmů se započítává do 68 000 Kč?

Poskytujeme našim zaměstnancům stravování prostřednictvím jiné firmy. Cena oběda dle fakturace stojí 82 Kč včetně DPH. Zaměstnavatel platí 45 Kč a 37 Kč platí zaměstnanec. Účtujeme 527/321 ve výši 82 Kč včetně DPH a poté 331/527 ve výši 37 Kč včetně DPH. Zaměstnanci nic nepřidaňujeme. Lze takto postupovat?

Poplatník chce za rok 2023 uplatnit slevu na manželku. Manželce řádně v roce 2023 skončila pojistka a došlo k vyplacení naspořených peněz cca ve výši 70.000,- Kč. Myslím, že se jednalo o pojištění úrazové, životní s možností i spoření na penzi. Proto došlo i k výplatě peněz. Myslím si, že je ale asi jedno o jaké pojištění se jednalo, zda porušila či neporušila podmínky pojištění. Manželka si nikdy neuplatňovala toto pojištění v daních jako nezdanitelnou částku. Pouze mi jde o to, zda se tento příjem zahrnuje do jejího vlastního příjmu, který nesmí přesáhnout 68.000 Kč. Je zde rozdíl, jestli se jedná o životní pojištění, úrazové pojištění nebo penzijní připojištění a zda je toto ukončeno řádně nebo ne? Patří tento příjem do započitatelných příjmů manželky?