Sociální zabezpečení

Paní doktorka chce uzavřít pracovní smlouvu s dubajskou poliklinikou a aktuálně se tam i odstěhovat s rodinou. Aktuálně čerpá mateřskou dovolenou u bývalého zaměstnavatele (v 5/2024 se narodilo dítě). Je nutné ukončit pracovní smlouvu u českého zaměstnavatele? Bude to zasahovat do rodičovského příspěvku, který bude čerpat od listopadu 2024?

Ve formuláři pro ČSSZ je pole „kód DPP“ - dle pořadí dohody uzavřené u zaměstnavatele. Není mi úplně jasné, jaké DPP mám pro určení pořadí započítávat. Prosím o konzultaci konkrétního případu: Zaměstnanec pracoval u zaměstnavatele po část měsíce 7/2024, např. 8. - 12. 7. 2024. Ve výkazu tedy zaměstnance přihlásím s datem zahájení práce a zároveň vyplním datum skončení zaměstnání. Tato dohoda bude mít kód „T". 1) Pokud by se zaměstnancem byla koncem 7/2024 uzavřena ještě jedna DPP, např. na období 22. - 26. 7. 2024, vyplnila bych ve stejném zaměstnance znovu s těmito daty a kódem „U“? 2) Pokud bude se zaměstnancem uzavřena další dohoda v budoucnu - v jiném měsíci, např. v září, uvedu ve výkazu za 9/2024 zaměstnance s kódem DPP „T“? 

Může mít občan sjednanou dohodu o provedení práce např. u tří zaměstnavatelů současně, u každého bude činit měsíční odměna 10.000 Kč? Platnost od 1. 1. 2024 do 31. 12. 2024. Z žádné dohody o provedení práce se nebude odvádět sociální a zdravotní pojištění. Platí toto pro rok 2024? 

Jaké datum vzniku zaměstnavatele je potřeba uvést do přihlášky zaměstnavatele, který zaměstnává pouze DPP s příjmem do 10 000 Kč. DPP vznikla 2. 1. 2024, zaměstnavatele tedy přihlásím s datem vzniku 2. 1. 2024 a přihlášku podám do 31. 7. 2024? Zaměstnance na DPP taky přihlásím s datem 2. 1. 2024?

OSVČ hlavní onemocní v době od 15. 6. 2023 do 7. 2. 2024. Pobíral nemocenské dávky z titulu OSVČ. Po celou dobu nemoci podnikatelskou činnost nevykonával. Považuje se podnikatel v době nemoci za OSVČ hlavní nebo vedlejší? 

Zaměstnavatel vyplácí zaměstnancům stravovací paušál ve výši 203 Kč/směna. Částku 86,80 Kč nad osvobozený limit (116,20 Kč) zahrne při výpočtu mzdy do základu daně, SP a ZP. Jako součást čisté mzdy se tedy vyplatí zaměstnanci 179,91 Kč. a) Jaká částka bude součástí vyměřovacího základu pro výpočet průměru na další období a z toho bude vypočítaná náhrada mzdy za prvních 14 kal. dní nemoci? b) Bude částka 86,80 Kč uvedena v příloze k nemocenské dávce NEMPRI spolu s ostatními příjmy? c) Bude částka 86,80 Kč uvedena na ELDP spolu s ostatními příjmy? d) Bude částka 86,80 Kč součástí potvrzení o zdanitelných příjmech?

OSVČ, plátce paušální daně v ČR, provádí lesnické práce v Německu, které si bude fakturovat jako identifikovaná osoba firmě v Německu. Má nějaké povinnosti vůči České správě sociálního zabezpečení? Musí vyplnit formulář A1 nebo E101?

OSVČ po celý rok 2020 vykonávala činnost vedlejší. V řádně podaném přehledu ji nevyšla povinnost zaplatit sociální pojištění, přihlášku k účasti na důchodové pojištění nepodala. V roce 2024 zjistí, že její daňový základ za rok 2020 byl vyšší a na sociálku podá opravný přehled. Tento vyšší daňový základ není ale tak vysoký, aby automaticky založil účast na důchodovém pojištění - může se OSVČ v tomto opravném přehledu přihlásit k účasti na důchodové pojištění dobrovolně?

Zaměstnavatel vznikl sice už v roce 2016, ale doposud zaměstnává pouze zaměstnance na DPP do 10 000 měsíčně, takže neměl povinnost odvodů na SP. Není registrovaný jako zaměstnavatel na OSSZ. Odkdy se bude muset přihlásit, když v lednu 2024 má zaměstnance na DPP, kteří pokračují od r. 2023, ale i nové DPP. Stačí až do 8 dnů od 1. 7. 2024, nebo už se měl přihlásit v lednu 2024? Zároveň až v 7/24 nahlásí všechny dohodáře?

Jednatel a společník má uzavřenou pracovní smlouvu jako skladník ve své společnosti. Jako jednatel nebere žádnou odměnu. Pokud by ukončil pracovní poměr skladníka a šel na ÚP, má nárok na: 1) podporu v nezaměstnanosti? 2) mohl by být v evidenci bez hmotné podpory s tím, že ÚP by za něj platil zdravotní pojištění? Počítaly by se mu roky do důchodu?

OSVČ, neplátce DPH, osoba identifikovaná – marketingová činnost – konzultace, přednášky, sociální sítě, digitální kampaně. V roce 2024 (konec února-počátek března) plánuje odjezd do Kanady na 1 rok (vše potřebné pro vstup na území Kanady již má). Po dobu pobytu v Kanadě zvažuje následující způsoby práce: 1. Nadále pouze jako OSVČ pro tuzemské i zahraniční klienty 2. Jako OSVČ a současně zaměstnanec pro kanadského zaměstnavatele 3. Pouze jako zaměstnanec pro kanadského zaměstnavatele: - 3.1. živnostenský list by byl pouze pozastaven - 3.2. živnostenský list by byl zrušen. Co všechno je potřeba před odjezdem zařídit v oblasti: - zdravotního pojištění, sociálního pojištění, nemocenská, DPFO, DPH v ČR - zdravotního pojištění, sociálního pojištění, nemocenská, daně a případně jiná pojištění? Jak by se řešila situace, kdyby např. 2 měsíce v Kanadě pouze cestoval a nikde nepracoval? Jak budou v roce 2024 zdaňovány jeho příjmy?

Společnost s r. o. je zaměstnavatelem uznaným za zaměstnavatele na chráněném trhu práce podle § 78 zákona o zaměstnanosti. Má v pracovním poměru invalidní zaměstnance na zkrácený úvazek. Dne 1. 12. 2023 nastoupila do této firmy zaměstnankyně, která je také invalidní a je jí 19 let. Můžeme jako zaměstnavatel na tuto zaměstnankyni uplatnit slevu na pojistném (5 %)? Víme, že u invalidních zaměstnanců dle § 7a odst. 3 písm. d), který se odkazuje na odst. 1 písm. f) zákona o pojistném na sociálním zabezpečení, to nejde. Jestliže ale budeme postupovat podle § 7a odst. 1 písm. g) – zaměstnanec, který je mladší 21 let – můžeme slevu na základě tohoto písmene uplatnit?

Zaměstnanec byl PN po dobu jednoho kalendářního roku. Nastoupil zpět do zaměstnání. Jeho zdravotní stav se bohužel po dvou měsících v zaměstnání zhoršil , požádal se zdravotních důvodů o zkrácení týdenního úvazku z původních 40 hod./ týden na 20 hod./týden. Pokud by se zdravotní stav zhoršil natolik a nastoupil by opět případně na nemocenskou, má nárok na vyplácení nemocenské, když už pobíral nemocenskou předtím po dobu jednoho roku?

S. r. o. je zaměstnavatelem uznaným za zaměstnavatele na chráněném trhu práce podle § 78 zákona o zaměstnanosti. Má v pracovním poměru 4 invalidní zaměstnance na zkrácený úvazek. Dne 1. 9. 2023 nastoupila do této firmy zaměstnankyně, která není invalidní, na pozici asistentky. Její pracovní úvazek je 10 hodin týdně. Zároveň tato osoba pečuje o dítě mladší 10 let. Můžeme jako zaměstnavatel na tuto zaměstnankyni uplatnit slevu na pojistném (5 %)? Víme, že u invalidních zaměstnanc dle § 7a odst. 3 písm. d) zákona o pojistném na soc. zabezpečení to nejde. Jestliže to u této asistentky lze, oznámíme to ČSSZ až nyní v 11/2023 a odkdy můžeme slevu uplatnit, až od 1. 12. 2023?

Zaměstnankyně mi donesla formulář z OSSZ pro přiznání přídavků na dítě za rozhodné období 3. Q 2023. V měsíci červenec a srpen byla na rodičovské dovolené, tudíž neměla žádné příjmy. Začala pracovat až v září. Výplatu za září obdržela 12. řijna. Mám do formuláře za 3. Q napsat příjem za září tu částku, která jí byla vyplacena 12. října?

Jednatel firmy pobírá invalidní důchod třetího stupně. Chtěl by se zaměstnat na zkrácený úvazek (3 hod. denně, jako administrativní pracovník – třídění a archivace dokladů). V září roku 2025 odchází do řádného starobního důchodu. Za jakých podmínek je možné ho zaměstnat, jaké budou odvody na zdravotní a sociální pojištění? Ovlivní mu toto zaměstnání výši starobního důchodu? 

Zaměstnankyně v pracovním poměru nastoupila v březnu na mateřskou dovolenou a v srpnu jí chce ředitel školy poskytnout odměnu, která je za období, kdy ještě mateřskou nečerpala, tedy leden až únor. Tato odměna je účelově vyplacená všem zaměstnancům projektu a může být poskytnuta, až v srpnu. Tuto odměnu musí dostat všichni účastníci, kteří se na tom projektu podíleli. Mohu vyplatit tuto odměnu i zaměstnankyni, která je v srpnu na mateřské dovolené? 

U naší společnosti máme dlouhodobě ukrajinské zaměstnance a někteří vlastní doklad o přidělení rodného čísla, které je po předložení na OSSZ přepsáno (z EČP – evidenční číslo pracovníka). Valná většina zaměstnanců má však rodné číslo zapsáno pouze na Zaměstnanecké kartě a žádný doklad k přidělení rodného čísla nevlastní. Není tedy, jak doložit přepsání EČP na ČSSZ. Na ČSSZ mi bylo sděleno, že akceptují pouze doklad o přidělení RČ. Jak postupovat? Máme případy, kdy jerodné číslo z přidělené zaměstnanecké karty přepsáno na ČSSZ, ale při vystavení DPN (neschopenky) lékařem je zapsáno EČP a nám není dodán doklad o neschopnosti – čísla se „nepotkají“.

Máme nárok na slevu na pojistném 5 % u osoby mladší 21 let, která bude mít úvazek 40 hod./týden, tudíž měsíčně odpracuje cca 4 x 40 hod., tj 160 hod. měsíčně? V podmínkách je ale psáno, že může odpracovat max. 138 hod./měsíc. 

Při kontrole na OSSZ bylo zjištěno, že firma (s. r .o.) vyplatila neoprávněně zaměstnanci mimořádný příspěvek „izolačku“ ve výši 4 856 Kč. Zaměstnanci byl o tuto částku zvýšen vyměřovací základ sociálního pojištění. OSSZ vystavila platební příkaz na vrácení příspěvku ve výši  4856 Kč + doplatek pojištění z této částky tj. 316 Kč za zaměstnance a 1 205 Kč za zaměstnavatele. Jak postupovat při zaúčtování tohoto případu? Je nutné doplatit zdravotní pojištění?