Správa daní - strana 107

Jsme společnost s r. o., plátci DPH. Z důvodu vyčištění skladu a zbavení se málo prodejného zboží jsme přistoupili k razantní slevě zboží. V některých případech jsme prodávali i za cenu nižší, než cena nákupní. Předpokládám, že daňovým nákladem je cena pořízení zboží, i když výnos byl nižší. Je tato domněnka správná? DPH jsme odvedli z ceny prodejní, z té za jakou bylo zboží skutečně prodáno. Zboží bylo prodáváno zcela nezávislým osobám - běžným zákazníkům, kteří ve dnech akce nakupovali.

Můj klient má pronajaté prostory části bytu, který byl dočasně určen k podnikání (účetní na MD). Jedná se o část bytu v panelovém domě, kde nelze určit podíl částky za služby. Z minulosti mám názor, že je nájemní smlouva bez určení částky zvlášť za nájem a zvlášť za služby neplatná a finanční úřad může uplatněný náklad bez problémů doměřit. Jakým způsobem by bylo možno daňově ošetřit nájemní smlouvu s popsanými službami, aby byla daňově účinným nákladem? Účetní by nedosahoval příjmů, kdyby tento výdaj nevynaložil.

Jsem podnikatel, fyzická osoba, vedu daňovou evidenci a jsem plátcem DPH. Je povinností mít doklad o směně peněz - výměna korun za eura? Pokud je povinností subjektu doložit směnu peněz dokladem, žádám o informaci podle jakého zákona a paragrafu.

Podnikatel - fyzická osoba, plátce DPH, vede účetnictví. Podnikatel dostává většinu tržeb v hotovosti, pak je vkládá do banky na úhradu dodavatelských faktur. Je nějak omezena částka, kterou může vložit, nebo může do banky dát třeba i 1 000 000 Kč najednou? Změní se postup, pokud firmu převede na s. r. o. a začne podnikat jako právnická osoba?

Leasingová smlouva je podepsána a předmět leasingu (osobní automobil) předán 30. 11. 2006. Současně je uhrazena \"jednorázová splátka předem\" a 1. řádná splátka nájemného. Ve smlouvě je uvedena doba pronájmu 36 měsíců (není uvedeno přesné datum začátku a skončení pronájmu). Poslední splátka a záloha na kupní cenu předmětu leasingu mají splatnost 30. 10. 2009. Jsou tyto údaje dostatečné? Nemůže vzniknout problém ohledně nedodržení minimální doby nájmu a tím i daňové uznatelnosti nájemného?

Je možné zařadit do zdanitelných nákladů roku 2006 fakturu, za obratový bonus od našeho odběratele (pro nás faktura přijatá), která je za rok 2005, avšak přišla až po podání daňového přiznání DPPO za rok 2005, je možné je uplatnit v roce následujícím, to je tedy v roce 2006? Nechceme již dělat dodatečné daňové přiznání DPPO za rok 2005.

Forma - právnická osoba - s. r. o., jsme plátci DPH a vedeme účetnictví. Od 06/2005 jsme platili měsíčně zálohově 200 Kč za spotřebu el. energie. V 10/2006 jsme obdrželi zúčtovací fakturu na přeúčt. el. proudu za rok 2005 a r. 2006. DUZP je uvedeno 24. 10. 2006. Nejsem si jista, zda přeúčtování el. energie za rok 2005 je možno dát do nákladů roku 2006, zda jsme při dani z příjmu za rok 2005 neměli použít dohadnou položku a v roce 2006 podle skutečnosti doúčtovat.

Žádám o objasnění pojmu trvalé bydlení z hlediska ročního odpočtu na daních. Zaměstnankyně má trvalé bydliště v bytě na Praze 9, a zde za splnění dalších podmínek, uplatňuje odpočet úroků z úvěru ze stavebního spoření. V letošním roce zakoupila dům mimo Prahu, v katastru je zapsána spolu s manželem jako vlastník tohoto domu. Na tento dům si vzala hypotéku a při ročním zúčtování daní z příjmu ze závislé činnosti bude žádat o uplatnění odpočtu úroků z hypotéky. Prohlašuje, že i tento dům používá ke svému trvalému bydlení. Může si uplatnit odpočet úroků ze stavebního spoření a zároveň i úroků z hypotéky na 2 různé objekty? Jaký je z daňového hlediska rozdíl mezi trvalým bydlištěm a trvalým bydlením? Stačí mi pouze její písemné prohlášení, že oba objekty používá k trvalému bydlení a lze vůbec mít 2 trvalá bydlení? Mám jí provést roční zúčtování daně z příjmu ze závislé činnosti, nebo jí mám odkázat na finanční úřad podle místa trvalého bydliště k jejímu správci daně, aby on sám rozhodl, co jí lze odečíst? Setkávám se s různými výklady k této problematice a nevím, co je správné.

Společnosti s r. o. byl poskytnut leasing na osobní automobil, kde nelze uskutečnit odpočet DPH. Tato společnost ale nechce toto vozidlo jako svůj majetek, ale jako zboží, to znamená, že po ukončení leasingu bude vozidlo prodáno jako zboží. Je možné si v tomto případě z leasingových splátek odečítat DPH?

Dne 25. 9. 2006 jsme podali dodatečné daňové přiznání k silniční dani za rok 2005 na vyšší daňovou povinnost a to o 18 018 Kč oproti řádnému daňovému přiznání. Tentýž den jsme požádali příslušný FÚ o převedení přeplatku na dani z příjmu právnických osob vzniklého dne 31. 3. 2005 na úhradu nedoplatku z dodatečného daňového přiznání k silniční dani za rok 2005. Dne 7. listopadu 2006 nám byl doručen platební výměr na daňové penále za prodlení úhrady daňových povinností vyplývajících z nově stanovených záloh na silniční daň za rok 2005. Je postup FÚ v souladu se zákonem a je oprávněné penalizovat zálohy na silniční daň za rok 2005?

Jsme stolařská výroba. Pokud zhotovíme včetně montáže například: kuchyňskou linku, nebo obložení stěn, dřevěné schodiště do bytu, rodinného domu, faktura bude v 5 % DPH, musí být výpis z katastru nemovitostí, že tyto nemovitosti jsou zařazeny do bytového fondu, nebo stačí jenom čestné prohlášení zákazníka?

Podnikatel (fyzická osoba) postavil rodinný dům se záměrem zřízení trvalého bydliště. Při stavbě čerpal jak hypotéku, tak využil úvěr ze stavebního spoření. Výstavba trvala cca 4 roky. Kolaudace proběhla v listopadu 2005. Z určitých důvodů bylo trvalé bydliště (zákonu odpovídajícího člena rodiny) v tomto objektu nahlášeno až v září 2006. Během výstavby (v letech 2002, 2003, 2004 a 2005) podnikatel uplatnil uhrazené úroky z hypotéky a z úvěru ze stavebního spoření jako odpočitatelnou položku od základu daně. Má skutečnost, že trvalé bydliště bylo v objektu zřízeno až po 10 měsících po kolaudaci, vliv na správnost uplatnění odpočitatelné položky v letech 2002 - 2005. Je někde v zákonech definováno, do jaké doby musí být v objektu zřízeno trvalé bydliště po kolaudaci, nebo pro správnost uplatnění odpočitatelné položky postačuje fakt, že objekt byl celou dobu budován se záměrem trvalého bydliště a to, i když po 10 měsících, tam bylo zřízeno?

Našemu zaměstnanci odcizili peněženku, ve které měl mimo jiné doklad o zaplacení dálniční známky na 650 Kč. Bohužel mu u benzínové pumpy, kde ji kupoval odmítli vystavit duplikát (jako důvod uvedli, že by to mohl být podvod). Dálniční známku máme, není nám však zcela jasné, zda můžeme nějak proúčtovat do daňově uznatelných nákladů uhrazenou částku 650 Kč nebo zda ji musíme zaúčtovat do daňově neuznatelných škod.

Podnikatel, fyzická osoba je plátcem DPH a vede daňovou evidenci. Má příjmy ze dvou podnikatelských činností. První má na živnostenský list \"koupě zboží za účelem jeho dalšího prodeje a prodej\" a druhou převažující činnost provozuje jako elektrikář. Výdaje za r. 2005 chce uplatnit procentem z příjmů. Chtěla bych se zeptat, zda živnostenský list na elektrikáře patří mezi řemeslné živnosti a zda-li by si tedy mohl uplatnit 60 % a pokud ano, jak si má uplatnit výdaje procentem z příjmů za veškerý příjem za r. 2005, když by na menší část příjmů byly výdaje 50 % a na větší část příjmů 60 %?

1) Fyzická osoba, podnikatel bydlí v RD, který nyní upravuje. Chce si v domě vybudovat kancelář včetně soc. zařízení, vchod samostatný. Co má udělat, aby kancelář mohl mít v daňově uznatelných nákladech (nájem sám sobě platit nemůže, ale vytápění, el. energii, atd.). 2) Fyzická osoba podnikatel prodává motocykly. Pokud by měl jeden motocykl jako předváděčku (přihlášeno do evidence), protože ji také využívá zároveň k podnikání. Jak se o takovém motocyklu účtuje, je možné ho daňově odpisovat?

Firma prodala osobní motorová vozidla zprostředkovaně přes autobazar (12/05, 03/06) a nemá fotokopii velkého TP o provedené změně vlastníka. Firma tvrdí, že silniční daň za prodaná vozidla nemusí hradit, protože má smlouvu o zprostředkování prodeje s autobazarem (informaci si zjistila na FÚ). Za první čtvrtletí 2006 zaplatila ještě silniční daň za tyto vozidla, ale pak již odmítla platit. Jedno z prodaných vozidel koupila firma, která za něj začala platit silniční daň, i přestože není vlastníkem ve velkém TP, u zbývajících vozidel nevím, kdo je novým majitelem, a zda je motorové vozidlo používáno k podnikatelským účelům. Žádám o informaci, jak postupovat při vyplňování formuláře přiznání k silniční dani za rok 2006, a zda zaplacená silniční daň za první čtvrtletí 2006 z prodaných vozidel je daňově uznatelná. Musí druhá firma, která osobní vozidlo koupila a využívá jej ke své podnikatelské činnosti (také nemá zapsán převod vlastníka ve velkém TP), zahrnout toto vozidlo do formuláře k silniční dani a je zaplacená silniční daň daňově uznatelná?

Od nového roku budeme veřejná výzkumná instituce. Máme v pronájmu ateliér (za který platíme nájmy, služby s nájmem spojené a pravidelný úklid v ateliéru), v kterém ubytováváme: a) zahraniční hosty, b) vlastní zaměstnance s trvalým pobytem mimo město sídla pracoviště. Jaké jsou daňové dopady v těchto případech pro ubytované, jestliže jim je toto ubytování poskytováno bezplatně a pro nás jako organizaci?

Opravna vystavila daňový doklad na firmu XY. Po několika měsících urgování platby se zjistilo, že došlo k chybě, doklad měl být vystaven na AB. Opravna vystavila dobropis na XY (má potvrzen) a zároveň nový daňový doklad na AB. Finanční úřad nyní dobropis vyřadil s tím, že nebyl zákonný důvod vystavit dobropis, to, že zároveň stejná výše DPH byla odvedena dle nového dokladu (i když ten byl vystaven opožděně, prý kontrolu nezajímá a DPH doměřil, takže vlastně opravna odvede DPH z jednoho plnění 2x). Neměl by v tomto případě úředník přihlédnout i k věcem, které jsou pro poplatníka \"polehčující\"?

Daňový subjekt bude podávat dodatečné daňové přiznání na daň z příjmu za rok 2004 - daňová povinnost bude vyšší. V roce 2004 uplatňoval část daňové ztráty z roku 2001. Pokud se rozhodne, že uplatní v dodatečném daňovém přiznání nižší část daňové ztráty (část ponechá do dalších let) - je to možné? Zákon o správě daní a poplatků mluví jen o případě, kdy v dodatečném přiznání se uplatňuje vyšší odpočet daňové ztráty.

Podle zákona o účetnictví § 5 odst. 1, účetní jednotky mohou pověřit vedením svého účetnictví i jinou právnickou nebo fyzickou osobu. Jaké oprávnění musí mít tato osoba (právnická nebo fyzická) k vedeni účetnictví jiné jednotky? Musí mít nějaký certifikát? Kdo v takovém případě má právo podpisovat hlášení pro FÚ? Stačí jen obdržet zplnomocnění? Může tato zplnomocněná osoba podávat daňové přiznání přes internet?