GFŘ-D-28
Pokyn
k promíjení pokuty za neoznámení osvobozeného příjmu
Generální finanční ředitelství
Lazarská 15/7, 117 22 Praha 1
č. j.: 87722/16/7100-10111-010509
Čl. I. - Obecná ustanovení
[právní úprava] S účinností od 1. 1. 2015 byla přijata právní úprava na základě
zákona č. 267/2014 Sb., kterým se změnil zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů,
ve znění pozdějších předpisů (dále též „zákon o daních z příjmů“), a další související
zákony. V ustanovení § 38v zákona o daních z příjmů je zakotvena oznamovací povinnost,
která se vztahuje na příjem osvobozený od daně, pokud přesáhne částku 5 000 000 Kč
za jednotlivý příjem. Poplatník daně z příjmů fyzických osob je povinen oznámit správci
daně přijetí příjmu přesahujícího uvedenou hranici do konce lhůty pro podání daňového
přiznání za zdaňovací období, ve kterém příjem obdržel. Udělil-li poplatník plnou
moc daňovému poradci pro zpracování a podání daňového přiznání (viz § 136 odst. 2
zákona
č. 280/2009 Sb., daňový řád, ve znění pozdějších předpisů (dále též „daňový řád“))
a podává tak přiznání v prodloužené lhůtě, je povinen oznámení podat v této prodloužené
lhůtě. Obdobně se postupuje i v případech, je-li lhůta správcem daně prodloužena
na žádost daňového poplatníka. Jde-li o příjem plynoucí do společného jmění manželů,
oznamuje správci daně tento příjem pouze jeden z manželů.
Oznamovací povinnost se vztahuje na všechny příjmy osvobozené od daně z příjmů
fyzických osob, tj. dle § 4, § 4a, § 6 a § 10 zákona o daních z příjmů (výjimku tvoří
příjmy, které správce daně může zjistit z rejstříků či evidencí, do kterých má přístup
a které zveřejní na úřední desce a způsobem umožňujícím dálkový přístup). Oznamovací
povinnost se tedy nevztahuje na osvobozený příjem z prodeje rodinného domu a souvisejícího
pozemku, nebo jednotky, která nezahrnuje nebytový prostor jiný než garáž, sklep nebo
komoru, a souvisejícího pozemku zapisovaných do katastru nemovitostí České republiky
nebo na příjem z prodeje nemovitých věcí zapisovaných do katastru nemovitostí České
republiky (ve smyslu § 4 odst. 1 písm. a), b) a u) zákona o daních z příjmů).
Pokud poplatník nesplní svoji oznamovací povinnost (případně dojde k pozdnímu
podání oznámení), je v ustanovení § 38w zákona o daních z příjmů zaveden sankční
postih ve formě pokuty za neoznámení osvobozeného příjmu (dále též „pokuta“), ve
výši
* 0,1 % z částky neoznámeného příjmu, pokud tuto povinnost splní, aniž
by k tomu byl vyzván,
* 10 % z částky neoznámeného příjmu, pokud poplatník tuto povinnost splní
v náhradní lhůtě poté, co byl k tomu vyzván, nebo
* 15 % z částky neoznámeného příjmu, pokud poplatník nesplní tuto povinnost
ani v náhradní lhůtě.
Pokuta je splatná do 15 dnů od právní moci rozhodnutí, kterým je stanovena.
Přitom pokutu lze uložit nejpozději do uplynutí lhůty pro stanovení daně. O povinnosti
platit pokutu rozhodne správce daně platebním výměrem a současně ji předepíše do
evidence daní.
Podle ustanovení § 2 odst. 5 daňového řádu se příslušenstvím daně rozumějí
také pokuty, jsou-li ukládány podle daňového zákona. Tento pokyn upravuje postup
orgánů Finanční správy České republiky při rozhodování o promíjení pokuty za neoznámení
osvobozeného příjmu podle zákona o daních z příjmů.
[cíl pokynu] Správce daně může podle § 38w odst. 6 zákona o daních z příjmů
zcela nebo zčásti prominout pokutu, pokud k nesplnění povinnosti oznámit osvobozený
příjem došlo z důvodu, který lze s přihlédnutím k okolnostem daného případu ospravedlnit.
Generální finanční ředitelství vedeno snahou dostatečně spolehlivě zabezpečit v maximální
možné míře jednotné a objektivní rozhodování o žádostech o promíjení pokut, vymezuje
tímto pokynem skutečnosti, v jejichž faktickém naplnění lze spatřovat důvody, pro
které je dle zákonné úpravy možné prominout pokutu. Tímto je Generálním finančním
ředitelstvím též vyjádřena snaha zamezit případným excesivním individuálním rozhodnutím
tak, aby byla i při aplikaci předmětné zákonné pravomoci založené na kombinaci obecně
formulovaných právních pojmů v maximální možné míře šetřena veřejná práva poplatníků
spočívající na zákazu diskriminace a na právu na řádný proces.
[čeho se pokyn netýká] Tento pokyn se netýká hromadného promíjení příslušenství
daně dle § 260 daňového řádu.
I. 1. Žádost o prominutí uhrazené pokuty
Dle § 259 odst. 2 daňového řádu platí,
že prominout lze příslušenství daně i v případě, že již bylo uhrazeno. Úhrada pokuty
tedy není překážkou jejího případného prominutí. Na osobním daňovém účtu poplatníka
by to znamenalo vznik přeplatku.
I. 2. Správní poplatek
[poplatková povinnost] Žádost o prominutí pokuty podléhá
podle sazebníku (položky 1 bodu 1 písm. c)), který je přílohou k zákonu č. 634/2004
Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, správnímu poplatku ve
výši 1000 Kč, pokud je žádáno o prominutí částky vyšší než trojnásobek sazby poplatku.
Pokud tedy daňový subjekt žádá o prominutí částky 3001 Kč a více, podléhá jeho žádost
správnímu poplatku, žádost o prominutí částky 3000 Kč a méně nepodléhá správnímu
poplatku.
Čl. II. - Promíjení pokuty
II. 1. Formální požadavek
Dodržení lhůty pro podání žádosti
[právní úprava] Zákon o daních z příjmů v
§ 38w odst. 3 stanoví, že pokutu lze uložit nejpozději do uplynutí lhůty pro stanovení
daně.
II. 2. Meritorní posouzení - prvotní úvaha
[právní úprava] Daňový řád v § 259c
odst. 2 upravuje vylučující podmínku pro možnost prominutí příslušenství daně. Naplnění
této podmínky vylučuje možnost prominutí pokuty.
Podle § 259c odst. 2 daňového řádu platí, že prominutí daně nebo příslušenství daně
není možné, pokud poplatník nebo osoba, která je členem jeho statutárního orgánu,
v posledních 3 letech závažným způsobem porušil daňové nebo účetní právní předpisy.
[naplnění vylučující podmínky] Správce daně posuzuje naplnění této podmínky
za 3 roky zpětně ke dni vydání rozhodnutí o žádosti.
II. 2. A. Definice závažného porušení daňových nebo účetních předpisů
Za závažné porušení daňových nebo účetních předpisů bude považována situace,
kdy osoba, u níž se test provádí (viz níže):
1. Je/byla nespolehlivým plátcem dle § 106a zákona č. 235/2004 Sb., o dani
z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů (dále též „zákon o dani z přidané
hodnoty“). Vzhledem k tomu, že osoba má/měla status nespolehlivého plátce z titulu
daně z přidané hodnoty, je zřejmé, že došlo k závažnému porušení daňových předpisů.
2. Byla alespoň jednou pravomocně uznána vinnou ze spáchání některého z
trestných činů uvedených v § 53 odst. 2 písm. a) a c) daňového řádu.
3. Prováděla činnosti nebo se zapojila do obchodů, u kterých existuje důvodná
obava, že z nich nebude uhrazena daň, a správce daně proto u tohoto subjektu vydal
zajišťovací příkaz, který nebyl ve lhůtě uhrazen.
4. Porušila své zákonem stanovené povinnosti způsobem, který měl za následek
vyměření kterékoli daně podle pomůcek nebo doměření daně podle pomůcek oproti poslední
známé dani nebo stanovení daně jejím sjednáním.
5. Závažně ztěžuje nebo ztěžovala, maří nebo mařila správu daní tím, že
opakovaně včas nepodala daňové přiznání, hlášení nebo vyúčtování a ke splnění této
své ze zákona plynoucí povinnosti byla proto vyzvána správcem daně. Za naplnění opakovanosti
se v tomto případě považuje, pokud tato situace nastala alespoň 2x v období dvanácti
po sobě jdoucích kalendářních měsíců před podáním žádosti o prominutí.
6. Porušila zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů,
takovým způsobem, že jí byla pravomocně uložena pokuta podle tohoto zákona; rozhodným
okamžikem pro posouzení splnění této podmínky je nabytí právní moci rozhodnutí.
7. Je osobou, jíž byla uložena pokuta (za spáchaný delikt dle daňových
a/nebo dle účetních předpisů), jejíž horní hranice je zákonem stanovena na minimálně
250 000 Kč; rozhodným okamžikem pro posouzení splnění této podmínky je nabytí právní
moci rozhodnutí.
8. Nevede nebo nevedla evidenci stanovenou právním předpisem nebo uloženou
správcem daně; zejména se jedná o případy, kdy osoba porušila povinnost vést účetnictví,
a to správně, úplně, průkazně, srozumitelně, přehledně a způsobem zaručujícím trvalost
účetních záznamů.
9. Jinak závažně ohrožuje nebo ohrožovala, porušuje nebo porušovala řádný
výkon správy daní.
Pro vyloučení možnosti prominutí stačí naplnění kterékoli situace.
[zohlednění objektivních důvodů] Správce daně při posuzování porušení daňových
a účetních předpisů vždy zohlední také jemu známé objektivní důvody hodné zvláštního
zřetele, které vedly k porušení těchto předpisů. Může se jednat např. o živelní pohromy,
závažné zdravotní důvody či jiné osobní překážky, které poplatníkovi bránily v řádném
dodržování daňových a účetních předpisů.
[posuzování bodu 3 a 4] Situaci uvedenou v bodě 3 správce daně posuzuje k právní
moci zajišťovacího příkazu. U bodu 4 vedle ostatních faktů správce daně zohlední
i výši náhradním způsobem stanovené daně s tím, že za závažnou se považuje částka
„doměrku“ minimálně ve výši 50 000 Kč (rozdíl mezi tvrzenou daní a výsledkem vyměření
či doměření). Tato částka se posuzuje ve vztahu k jednotlivému zdaňovacímu období
či jednotlivé skutečnosti, jež je předmětem oznámení o osvobozených příjmech.
II. 2. B. Osoby, u nichž se posuzuje naplnění kritérií dle § 259c odst. 2 daňového
řádu
[právní úprava] Podle § 259c odst. 2 daňového řádu musí výše uvedené kritérium
splňovat daňový subjekt fyzická i právnická osoba a v případě, že je daňovým subjektem
právnická osoba, i osoba, která je členem jeho statutárního orgánu.
Ustanovení § 259c odst. 3 daňového řádu stanoví, že pokud právnická osoba závažným
způsobem poruší daňové nebo účetní právní předpisy, hledí se pro účely posouzení
splnění podmínky podle odstavce 2 na osobu, která byla v době tohoto porušení v této
právnické osobě členem statutárního orgánu, jako by je také porušila.
[u koho se zkoumá] Naplnění výše uvedených kritérií (čl. II. 2. A.) se
musí zkoumat s přihlédnutím k § 259c odst. 2 daňového řádu u:
* samotné fyzické osoby
* všech právnických osob, ve kterých fyzická osoba je nebo byla v uplynulých
3 letech statutárním orgánem nebo členem statutárního orgánu.
II. 3. Meritorní posouzení - rozsah prominutí
[co se zkoumá] Pokud správce daně dospěje k závěru, že poplatník nenaplnil
podmínky dle čl. II. 2 tohoto pokynu a že je tedy možné poplatníkovi prominout pokutu,
bude v navazující fázi posuzovat, v jakém rozsahu lze pokutu prominout.
[vliv první úvahy] Kladné zodpovězení prvotní otázky, zda lze vůbec pokutu
prominout, však samo o sobě neznamená, že opravdu bude poplatníkovi určitá část pokuty
prominuta. Rozsah, v jakém lze prominout, bude správce daně posuzovat dle čl. II.
3. tohoto pokynu a může dospět k závěru, že poplatníkovi nebude prominuta žádná část
pokuty.
[kritéria] Pro posouzení výše prominutí pokuty existují dvě kritéria - jednak
ospravedlnitelný důvod prodlení a jednak četnost porušování povinností při správě
daní.
II. 3. A. Ospravedlnitelné důvody pro nesplnění povinnosti
Kritériem, které musí správce daně v rámci úvahy o prominutí pokuty zohlednit,
je existence ospravedlnitelného důvodu pro nesplnění povinnosti oznámit osvobozený
příjem. Mělo by jít o výjimečný případ, který je z lidského hlediska omluvitelný
a který z hlediska materiálního představuje prohřešek spíše formalistický.
Posouzení ospravedlnitelnosti daného důvodu ze strany správce daně nesmí vytvořit
stav, kdy by poplatníci mohli dopředu spoléhat na to, že jim nesplnění určité povinnosti
bude prominuto.
[naplnění kritéria] Správce daně posuzuje naplnění tohoto kritéria dle skutkového
stavu k poslednímu dni, kdy bylo možné oznámení o osvobozených příjmech podat.
[relevantní skutečnosti] Generální finanční ředitelství stanoví skutečnosti,
na které bude správce daně brát zřetel při zohledňování kritéria ospravedlnitelného
důvodu nepodání/nesplnění povinnosti poplatníkem, a stanoví jejich procentuální vyjádření.
[posouzení] Správce daně posoudí, zda došlo v konkrétním případě k prodlení s plněním
povinnosti podat oznámení o osvobozených příjmech z ospravedlnitelného důvodu (viz
tabulka níže). Procentuální ohodnocení dle tohoto článku je pak východiskem pro modifikace
výše promíjené částky dle čl. II. 3. B. pokynu. Svědčí-li poplatníkovi při posouzení
konkrétního prodlení více ospravedlnitelných důvodů prodlení, je základem pro další
výpočet správce daně ten nejlépe ohodnocený dle tabulky.
------------------------------------- ----------------------------------------------------------- Ospravedlnitelný důvod nesplnění povinnosti Procentuální ohodnocení ------------------------------------- ----------------------------------------------------------- Jedná se o poplatníka, kterému nepříznivý zdravotní stav (dočasný nebo trvalý), který vznikl v kalendářním roce, ve kterém má povinnost 1. oznámit osvobozené příjmy, tj. od 1. 1. daného roku, nejpozději však 100 % do konce lhůty pro podání daňového přiznání za zdaňovací období, ve kterém příjem obdržel, zabránil plnit jeho povinnosti (nutno doložit prokazatelným způsobem). ------------------------------------- ----------------------------------------------------------- Poplatník byl stižen živelní pohromou, hromadnou či individuální, v kalendářním roce, ve kterém má povinnost oznámit osvobozené příjmy, tj. od 1. 1. daného roku, nejpozději však do konce lhůty pro 2. podání daňového přiznání za zdaňovací období, ve kterém příjem obdržel. Za živelní pohromu se považují nezaviněný požár a výbuch, 100 % blesk, vichřice s rychlostí větru nad 75 km/h, povodeň, záplava, krupobití, sesouvání půdy, sesuny půdy a skalní zřícení, pokud k nim nedošlo v souvislosti s průmyslovým nebo stavebním provozem, sesouvání nebo zřícení lavin a zemětřesení dosahující alespoň 4. stupně mezinárodní stupnice udávající makroseismické účinky zemětřesení. ------------------------------------- ----------------------------------------------------------- Pokud poplatník bez výzvy správce daně podal oznámení 3. o osvobozených příjmech do 60 dnů po uplynutí lhůty pro podání 90 % daňového přiznání za zdaňovací období, ve kterém příjem obdržel. ------------------------------------- ----------------------------------------------------------- 4. Pokud poplatník na výzvu správce daně podal oznámení o osvobozených příjmech do 90 dnů po uplynutí lhůty pro podání 70 % daňového přiznání za zdaňovací období, ve kterém příjem obdržel. ------------------------------------- -----------------------------------------------------------
II. 3. B. Četnost porušování povinností daňovým subjektem při správě daní
[právní úprava] Ustanovení § 259c odst. 1 daňového řádu normuje při posouzení
žádosti o prominutí daně nebo příslušenství daně správcem daně zohlednit četnost
porušování povinností při správě daní poplatníkem. Jedná se o kritérium, které může
modifikovat výsledek zjištěné procentní sazby k prominutí vypočítané dle čl. II.
3. A. tohoto pokynu, a to jejím snížením.
[postup správce daně] Po výpočtu provedeném dle čl. II. 3. A. tohoto pokynu
správce daně posoudí naplnění níže uvedených situací poplatníkem a při splnění jedné
nebo více z nich, odečte příslušnou procentní sazbu (tzn., že procentuální ohodnocení
při porušení povinností z různých bodů se sčítá).
[naplnění podmínky] Správce daně posuzuje naplnění této podmínky ke dni vydání
rozhodnutí o žádosti.
[relevantní skutečnosti] Generální finanční ředitelství stanoví skutečnosti,
na které bude správce daně brát zřetel při zohledňování kritéria četnosti porušování
povinností poplatníkem při správě daní, a stanoví jejich procentuální vyjádření:
------------------------------------- ----------------------------------------------------------- Druh porušení povinnosti poplatníka Procentuální ohodnocení ------------------------------------- ----------------------------------------------------------- 1. Ke dni vydání rozhodnutí o žádosti eviduje správce daně u poplatníka - 50 % vykonatelný nedoplatek z jiného daňového řízení. ------------------------------------- ----------------------------------------------------------- V posledních třech letech byla poplatníkovi alespoň dvakrát pravomocně stanovena kterákoli daň podle pomůcek dle § 98 - 50 % 2. daňového řádu bez součinnosti poplatníka, a to bez ohledu na částku takto stanovené daně. Pro účely splnění této podmínky je rozhodné datum nabytí právní moci rozhodnutí. ------------------------------------- ----------------------------------------------------------- V posledních třech letech byla poplatníkovi alespoň dvakrát pravomocně uložena pořádková pokuta dle § 247 daňového řádu. Pro 3. účely splnění této podmínky je rozhodné datum nabytí právní moci - 50 % rozhodnutí. ------------------------------------- ----------------------------------------------------------- V posledních třech letech byla poplatníkovi alespoň dvakrát 4. pravomocně uložena pokuta za nesplnění povinnosti nepeněžité povahy dle § 247a daňového řádu. Pro účely splnění této podmínky je - 50 % rozhodné datum nabytí právní moci rozhodnutí. ------------------------------------- ----------------------------------------------------------- V posledních třech letech byla poplatníkovi alespoň dvakrát 5. pravomocně uložena pokuta za opožděné tvrzení daně dle § 250 - 50 % daňového řádu. Pro účely splnění této podmínky je rozhodné datum nabytí právní moci rozhodnutí. ------------------------------------- ----------------------------------------------------------- V posledních třech letech byla daňovému subjektu alespoň dvakrát 6. pravomocně uložena pokuta dle § 101h odst. 2 zákona o dani - 50 % z přidané hodnoty. Pro účely splnění této podmínky je rozhodné datum nabytí právní moci rozhodnutí. ------------------------------------- ----------------------------------------------------------- V posledních třech letech byla daňovému subjektu alespoň dvakrát pravomocně uložena pokuta dle § 101h odst. 1 zákona o dani - 50 % 7. z přidané hodnoty. Pro účely splnění této podmínky je rozhodné datum nabytí právní moci rozhodnutí. ------------------------------------- -----------------------------------------------------------
[příklad] Poplatník se dopustil prodlení s podáním oznámení o osvobozeném příjmu
z důvodu hospitalizace v nemocnici a v posledních třech letech mu byla čtyřikrát
pravomocně uložena pokuta za opožděné tvrzení daně dle § 250 daňového řádu. Za naplnění
ospravedlnitelného důvodu mu přísluší ohodnocení 100 %, za četné porušování povinností
při správě daní je nutné odečíst 50 %. Poplatníkovi bude prominuto 50 % z celkové
výše uložené pokuty.
Čl. III. - Procesní ustanovení
[žádost a příslušnost] O prominutí pokuty rozhoduje správce daně na základě
žádosti poplatníka (dále též „žádost o prominutí“). Žádost o prominutí se podává
u správce daně věcně a místně příslušného ke správě daně z příjmů fyzických osob
v době podání žádosti o prominutí.
[předmět řízení] Žádostí o prominutí je zahájeno řízení o prominutí pokuty.
[naplnění vylučující podmínky] Splnění požadavků dle čl. II. 2. tohoto pokynu
bude posuzováno v rámci všech řízení s poplatníkem u všech věcně či místně příslušných
správců daně. Správce daně bude převážně využívat automatizovanou podporu v systému
ADIS, která pracuje s daty, kterými disponuje. Správce daně bude tedy vycházet z
dostupných informací, které má v momentě vydávání rozhodnutí o prominutí pokuty k
dispozici.
[důkazní břemeno poplatníka] Pokud poplatník splní své břemeno tvrzení v tom
smyslu, že žádost o prominutí obsahuje precizně popsané důvody, pro které žádá prominout,
avšak poplatník své tvrzení uvedené v žádosti nedoloží, a ani správce daně nemá tvrzení
poplatníka jakkoliv podepřeno obsahem daňového spisu, nese poplatník riziko možného
negativního rozhodnutí v dané věci. V případě podané žádosti jde ryze o dispozitivní
úkon poplatníka, a proto poplatník nemůže být nucen k prokázání tvrzených skutečností,
a to i s ohledem na ustanovení § 92 daňového řádu, jehož znění na řízení o prominutí
pokuty nedopadá.
[do kdy lze prominout] K prominutí pokuty může dojít do doby uplynutí lhůty
pro placení daně, a to i poté, kdy došlo k její úhradě (§ 259 odst. 2 daňového řádu).
Čl. IV. - Rozhodnutí
Specifikace rozhodnutí
Pokuta musí být určena platebním výměrem na pokutu za
neoznámení osvobozeného příjmu, kterým byla stanovena.
IV. A. Rozhodování mimo meritum věci
[zastavení řízení] Správce daně zastaví řízení dle § 5 odst. 4 zákona č. 634/2004
Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, pokud nedojde k zaplacení
správního poplatku v případech, kdy žádost o prominutí podléhá správnímu poplatku.
[zastavení řízení] Správce daně zastaví řízení podle § 106 odst. 1 písm. e)
daňového řádu, pokud poplatník podá žádost o prominutí pokuty po lhůtě pro placení
daně (§ 259 odst. 2
daňového řádu).
[zastavení řízení] Správce daně zastaví řízení podle § 106 odst. 1 písm. e)
daňového řádu, pokud poplatník podá novou žádost o prominutí dříve než 60 dnů ode
dne oznámení zamítavého rozhodnutí o původní žádosti o prominutí (§ 259 odst. 3 daňového
řádu).
[odložení] Správce daně žádost o prominutí odloží, jestliže byla poplatníkovi
původní žádost o prominutí zamítnuta, a jestliže poplatník ve své nové žádosti podané
nejdříve po 60 dnech ode dne oznámení zamítavého rozhodnutí neuvádí jiné důvody,
než obsahovala jeho původní žádost (§ 259 odst. 3 daňového řádu). O odložení musí
být žadatel vyrozuměn.
IV. B. Meritorní rozhodnutí
[záznam komise] Rozhodnutí bude vydáno na základě záznamu komise dokumentujícího
průběh jednání k jednotlivému projednávanému případu rozhodování o prominutí (čl.
2 bod 3. 3. písm. f) Interního protikorupčního programu Finanční správy České republiky,
č. j. 19086/14/7000-01200 ze dne 29. 4. 2014).
[lhůta pro vydání rozhodnutí] Rozhodnutí bude vydáno ve lhůtě 6 měsíců ode
dne, kdy žádost došla věcně a místně příslušnému správci daně.
[zaokrouhlování] Procentní sazba částky pokuty, která má být prominuta, se
zaokrouhluje na celé procento nahoru. Stejně tak částka k prominutí se zaokrouhluje
na celé koruny nahoru.
[podpora de minimis] V případě, že rozhodnutím správce daně bude poskytnuta
podpora de minimis, musí být součástí výroku údaj o poskytnutí podpory de minimis,
její výši (tj. celková výše prominutého příslušenství daně) a název přímo použitelného
předpisu EU (citace názvu a uvedení informace o vyhlášení v Úředním věstníku Evropské
unie), podle kterého je poplatníkovi poskytována podpora de minimis (§ 3a odst. 4
zákona
č. 215/2004 Sb., o úpravě některých vztahů v oblasti veřejné podpory a o změně zákona
o podpoře výzkumu a vývoje, ve znění pozdějších předpisů).
Při poskytování podpory de minimis se postupuje podle čl. V. Pokynu GFŘ D-21
k promíjení příslušenství daně č. j. 4260/15/7100-40123 ze dne 12. 2. 2015. Poplatníci,
kterých se bude týkat případné poskytnutí podpory de minimis, jsou ti, kteří spadají
pod pojem podnik. Podle práva Evropské unie spadá pod pojem podnik jakákoli entita
vykonávající ekonomickou činnost figurující na nabídkové straně trhu.
[odůvodnění] V odůvodnění rozhodnutí správce daně uvede zejména:
* závěry ohledně toho, zda poplatník unesl své břemeno tvrzení, tj. zda
je žádost věcně projednatelná,
* závěry ohledně toho, zda jsou tvrzení uvedená v žádosti poplatníkem řádně
doložena, popř. jejich důvodnost vyplývá z daňového spisu,
* úvahy, kterými dospěl správce daně k závěru o naplnění/nenaplnění některého
ze zákonných kritérií dle § 38w zákona o daních z příjmů a § 259c
daňového řádu (čl. II. tohoto pokynu),
* údaje o veřejné podpoře (podpoře de minimis), pokud byla poskytnuta.
[opravné prostředky] Proti rozhodnutí ve věci prominutí pokuty nelze uplatnit
opravné prostředky (§ 259 odst. 4 daňového řádu).
Čl. V. - Účinnost
Tento pokyn nabývá účinnosti dne 28.6.2016
Ing. Martin Janeček
generální ředitel