GF01/2015 Daňové zvýhodnění v roce 2015

Zákonem č. 267/2014 Sb., byl novelizován zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále též: ZDP). Mění se výše daňového zvýhodnění a pravidla pro jeho poskytování „podle počtu dětí“ ve společně hospodařící domácnosti. V souvislosti s těmito novými pravidly musí zaměstnanci, kteří si chtějí v roce 2015 uplatnit daňové zvýhodnění u zaměstnavatele, podepsat nový tiskopis „Prohlášení poplatníka daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti“ - vzor č. 24 (dále jen: Prohlášení k dani), ve kterém jsou doplněny nové povinné údaje o vyživovaných dětech. Rozšiřují se i údaje o vyživovaných dětech, které je nutno doložit od zaměstnavatele druhého z poplatníků. Pro tyto účely byl zveřejněn nový tiskopis „Potvrzení zaměstnavatele druhého z poplatníků pro uplatnění nároku na daňové zvýhodnění“ - MFin 5556, vzor č. 1.

V ust. § 35c odst. 1 ZDP je dále nově stanoveno, že je-li v jedné společně hospodařící domácnosti vyživováno více dětí, posuzují se pro účely tohoto ustanovení vždy dohromady.

Výše daňového zvýhodnění na vyživované dítě (děti) ve formě maximálního ročního daňového bonusu v částce 60 300 Kč zůstává nezměněna. Nadále také platí, že daňové zvýhodnění na vyživované dítě s průkazem ZTP/P se zvyšuje na dvojnásobek.

Podmínky pro uplatnění daňového zvýhodnění u zaměstnavatele

Dojde-li ke změně rozhodných skutečností, nadále platí, že poplatník je povinen svému zaměstnavateli změnu neprodleně písemně oznámit do konce kalendářního měsíce, ve kterém k takové změně došlo.

Pozn.: V případě, že druhý děti vyživující poplatník s příjmy ze závislé činnosti u svého zaměstnavatele Prohlášení k dani podepíše, ale žádné vyživované děti v něm neuvede, příp. takto nepodepíše, bude stačit „jednoduché“ Potvrzení, ve kterém jeho zaměstnavatel pouze uvede, že daňové zvýhodnění na žádné vyživované děti u něj tento poplatník neuplatňuje, příp. že u něj poplatník na dané zdaňovací období Prohlášení k dani nepodepsal. Takové potvrzení nemá předepsaný formulář.

Náležitosti Potvrzení zaměstnavatele druhého z poplatníků pro uplatnění nároku na daňové zvýhodnění Jsou-li poplatníci vyživující dítě (děti) v rámci jedné společně hospodařící domácnosti oba zaměstnaní, podle § 38l odst. 3 písm. c) ZDP nárok na daňové zvýhodnění musí prokázat plátci daně potvrzením od zaměstnavatele druhého z poplatníků, ve kterém zaměstnavatel uvede jméno, příjmení, rodné číslo dítěte, v jaké výši poplatník na toto dítě uplatňuje nárok na daňové zvýhodnění (resp. že ho neuplatňuje) a od kterého měsíce.

Potvrzení platí trvale do doby, než dojde ke změně rozhodných skutečností. Znovu musí toto potvrzení poplatníci předložit v případě, že dojde ke změně v počtu vyživovaných dětí, v důsledku kterého se bude měnit výše daňového zvýhodnění uplatňovaná na další dítě (děti).

Narození druhého dítěte v rodině

Narodí-li se poplatníkovi v průběhu roku druhé dítě a poplatník již daňové zvýhodnění ve výši stanovené „na jedno dítě“ u svého zaměstnavatele uplatňuje (a nechce v souvislosti s narozením dítěte změnu v uplatňování výše daňového zvýhodnění), pak na narozené dítě uplatní daňové zvýhodnění ve výši stanovené na „druhé dítě“ (resp. poměrné části ročního daňového zvýhodnění ve výši 15 804 Kč), tedy od měsíce narození do konce roku ve výši 1 317 Kč měsíčně. Tuto změnu vyznačí v Prohlášení k dani v části II. v tzv. „Změnové tabulce“.

Změna v počtu dětí v průběhu zdaňovacího období u poplatníků s příjmy ze závislé činnosti

Změní-li se v průběhu zdaňovacího období počet vyživovaných dětí ve společně hospodařící domácnosti a v důsledku toho také dojde ke změně ve výši daňového zvýhodnění náležejícího na ostatní děti, jsou poplatníci s příjmy ze závislé činnosti (zaměstnanci) povinni tuto změnu neprodleně (podle ust. § 38k odst. 8 ZDP do konce měsíce, kdy k takové změně dojde) písemně oznámit svému zaměstnavateli a taktéž vyznačit ve Změnové tabulce a upravit výše daňového zvýhodnění na další děti (popř. je možné uplatnit celý nárok jinak po dohodě s druhým poplatníkem). Konkrétně dojde-li v průběhu kalendářního roku ke změně v počtu dětí, na které náleží daňové zvýhodnění, ze dvou na jedno např. z důvodu, že dítě, na které náleží daňové zvýhodnění ve výši stanovené „na jedno dítě“, ukončí soustavnou přípravu na budoucí povolání, výše daňového zvýhodnění na vyživované dítě se bude měnit tak, že poplatník na další dítě, na které po první část kalendářního roku uplatňoval daňové zvýhodnění ve výši stanovené „na druhé dítě“ (tj. 1 317 Kč měsíčně), bude po další část kalendářního roku uplatňovat daňové zvýhodnění již jen ve výši stanovené „na jedno dítě“ (tj. 1 117 Kč měsíčně). Úhrnná výše ročního daňového zvýhodnění se pak na toto po celý rok vyživované dítě nebude rovnat ani jedné z ročních částek uvedených v ust. § 35c odst. 1 ZDP (tj. „na jedno dítě“ resp. „na druhé dítě“), ale bude v jejich rozpětí.

Daňové zvýhodnění u druha a družky

U druha a družky je nutné pro určení společně hospodařící domácnosti ve vztahu k uplatnění nároku na daňové zvýhodnění (zejména v průběhu roku u zaměstnavatele) posuzovat vždy společně hospodařící domácnost ve vztahu k vyživovaným dětem poplatníka (druha/družky). Při uplatnění nároku na daňové zvýhodnění se nejdříve vypořádají jejich „vlastní společné děti“ (které jsou vyživovanými u obou poplatníků). Až následně se uplatní nárok na děti, které lze ve společně hospodařící domácnosti podle ZDP považovat za vyživované pouze u jednoho z poplatníků (druha/družky), neboť jsou vlastním (z dřívějšího vztahu) dítětem pouze u jednoho z nich.

Mají-li druh a družka např. dvě „společné vlastní“ děti, náleží na ně daňové zvýhodnění ve výši stanovené „na jedno dítě“ a ve výši stanovené „na druhé dítě“. Daňové zvýhodnění na tyto děti může uplatnit ve zdaňovacím období nebo v témže kalendářním měsíci pouze jeden z nich. Musí se dohodnout, který z nich daňové zvýhodnění na tyto děti uplatní, resp. zda si daňové zvýhodnění na tyto dvě děti rozdělí a také se musí nově dohodnout o tom, na které z nich uplatní daňové zvýhodnění ve výši stanovené „na jedno dítě“ a na které ve výši stanovené „na druhé dítě“.

V případě, že např. druh má v téže společně hospodařící domácnosti ještě z dřívějšího vztahu další dvě vyživované děti, posuzují se pak u něj dohromady nejen děti, které má společně s družkou ale i tyto jeho další dvě děti. Vzhledem k tomu, že na dvě s družkou společné děti mu náleží daňové zvýhodnění v tomto případě ve výši stanovené „na jedno dítě“ a ve výši „na druhé dítě“, na své další dvě děti si pak může uplatnit již jen daňové zvýhodnění ve výši stanovené „na třetí a každé další dítě“.

Daňové zvýhodnění na dítě svěřené do střídavé péče rodičů

Nelze vyloučit, že v případě dítěte svěřeného soudem do střídavé péče obou rodičů (u nichž neexistuje jedna společně hospodařící domácnost), bude na takové dítě uplatňováno daňové zvýhodnění po část roku jedním z rodičů a po druhou část roku druhým z rodičů s tím, že výše uplatňované částky daňového zvýhodnění na toto dítě nemusí být u obou rodičů stejná.

Bude tomu tak proto, že částka daňového zvýhodnění na to samé dítě se v těchto případech bude odvíjet od počtu vyživovaných dětí žijících ve společně hospodařící domácnosti u dvou různých poplatníků, kteří nevedou jednu společně hospodařící domácnost. Přitom jeden z těchto poplatníků (rodičů) může vyživovat ve své společně hospodařící domácnosti kromě dítěte, které má svěřeno do střídavé péče, ještě i další dítě vlastní, které má se současnou manželkou, apod.

Poznámka redakce: Text byl zveřejněn na internetových stránkách Ministerstva financí dne 9. 1. 2015.