MF-43 038/2014/15-1 Sdělení k aplikaci Smlouvy mezi Českou republikou a Slovenskou republikou o zamezení dvojímu zdanění a zabránění daňovému úniku v oboru daní z příjmu a z majetku

Ministerstvo financí České republiky sděluje k aplikaci Smlouvy mezi Českou republikou a Slovenskou republikou o zamezení dvojímu zdanění a zabránění daňovému úniku v oboru daní z příjmu a z majetku (dále jen „smlouva“), že od 1. 1. 2014 došlo ve vnitrostátním slovenském zákoně o dani z příjmů (zákon č. 595/2003 Z.z. v platném znění - dále jen „zákon“) k několika změnám v kontextu definice příjmů ze zdrojů na území SR (§ 16 zákona).

V souladu s těmito úpravami se považují za příjmy ze zdrojů na území SR příjmy zahraničních daňových rezidentů pobírané z titulu poskytování služeb, a to bez ohledu na to, zda jsou služby poskytovány na území SR či nikoliv. Podmínkou zdroje je tedy pro tyto příjmy skutečnost, zda plátcem příjmu je slovenský daňový rezident či stálá provozovna umístěná na území SR.

Tato změna v zákoně však nemá vliv na zdaňování příjmů českých daňových rezidentů na Slovensku, kteří poskytují služby z území mimo SR, neboť podle smlouvy lze dané příjmy českých daňových rezidentů zdaňovat na Slovensku jen v případě existence stálé provozovny na území SR.

V kontextu konceptu tzv. službové stálé provozovny, který je upraven ustanovením čl. 5 odst. 3 písm. b) smlouvy, se uvádí, že od 1. 1. 2014 stanovený rozhodný časový test šesti měsíců není v SR omezen pouze na jeden či související projekt. V SR tak lze nově rovněž nasčítávat i kontrakty nesouvisející a vykonávané na různých místech v SR, přičemž lhůta šesti měsíců se začíná počítat od 1. 1. 2014, a to i u projektů, jejichž realizace byla zahájena již před 1. 1. 2014.

V zákoně byly učiněny úpravy i v souvislosti s definicí zdroje příjmu v momentu převodu akcií a jiných podílů na společnostech či družstvech, které nebo která jsou daňovými rezidenty SR, rovněž tak bylo do zákona zakomponováno ustanovení upravující zdroj příjmu v situaci převodu podílu na společnosti či družstvu, která nebo které vlastní nemovitý majetek nacházející se na území SR, jehož účetní hodnota představuje více jak 50 % hodnoty vlastního jmění této společnosti nebo družstva.

Tyto úpravy rovněž nemají žádný dopad na české daňové rezidenty, a to vzhledem k aplikaci článku 13 smlouvy.

Dále se uvádí, že od 1. 1. 2014 byla na Slovensku zavedena tzv. „daňová licence právnické osoby“ (§ 46b zákona), což je minimální daň, která je poplatníkem placena za každé zdaňovací období, ve kterém daňová povinnost vypočítaná v daňovém přiznání je nižší než výše daňové licence stanovená zákonem či v situaci, kdy je vykázána daňová ztráta. Tato minimální daň popřípadě zaplacená českým daňovým rezidentem na území SR je předmětem smlouvy, a to na rozdíl od tzv. „osobitého odvodu“ vybraných finančních institucí či „osobitého odvodu“ z podnikání v regulovaných odvětvích.

Od 1. 3. 2014 je na Slovensku aplikována zvýšená sazba srážkové daně ve výši 35 %, resp. zajištění daně ve výši 35 %, a to ve vztahu k transakcím vůči rezidentům z nesmluvních států. Vůči rezidentům České republiky tedy aplikace těchto sazeb ve výši 35 % (podle § 43 a § 44 zákona) nepřichází v SR do úvahy.