332/2014 Sb.
ZÁKON
ze dne 9. prosince 2014,
kterým se mění zákon č. 221/1999 Sb., o vojácích z povolání, ve znění pozdějších
předpisů, a další související zákony
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
ČÁST PRVNÍ
Změna zákona o vojácích z povolání
Čl. I
Zákon č. 221/1999 Sb., o vojácích z povolání, ve znění zákona č. 155/2000
Sb., zákona č. 129/2002 Sb., zákona č. 254/2002 Sb., zákona č. 362/2003 Sb., zákona
č. 546/2005 Sb., zákona č. 189/2006 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 305/2008
Sb., zákona č. 306/2008 Sb., zákona č. 479/2008 Sb., zákona č. 272/2009 Sb., zákona
č. 326/2009 Sb., zákona č. 147/2010 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., zákona č. 470/2011
Sb. a zákona č. 122/2012 Sb., se mění takto:
1. V § 3 odst. 1 se písmeno b) zrušuje.
Dosavadní písmena c) až f) se označují jako písmena b) až e).
2. V § 5 odst. 1 se na konci písmene f) čárka nahrazuje tečkou a písmeno
g) se zrušuje.
3. V § 5 odst. 4 se slovo „měnit“ nahrazuje slovem „prodloužit“.
4. V § 5 se na konci odstavce 4 doplňuje věta „Zkrátit dobu trvání služebního
poměru může služební orgán pouze na žádost vojáka, a to ze závažných osobních nebo
sociálních důvodů, kterými se rozumí zejména osobní péče o osobu mladší 10 let, která
je závislá na pomoci jiné osoby ve stupni I, nebo o osobu, která je závislá na pomoci
jiné osoby ve stupni II až IV podle zákona o sociálních službách51), pokud žije s
vojákem ve společné domácnosti a tuto péči jí nemůže poskytovat jiný člen rodiny
vojáka; podmínka společné domácnosti se nevyžaduje, jde-li o osobu blízkou.“.
Poznámka pod čarou č. 51 zní:
„51) § 8 zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, ve znění pozdějších
předpisů.“.
5. V § 6 odstavec 1 zní:
„(1) Voják v průběhu služebního poměru vykonává službu podle potřeb České
republiky na území České republiky i v zahraničí
a) v ozbrojených silách České republiky,
b) v ministerstvu,
c) ve vojenských školách,
d) ve Vojenské policii, nebo
e) ve Vojenském zpravodajství.“.
6. V § 6 odst. 2 se slova „podle potřeb ozbrojených sil“ nahrazují slovy
„v zájmu služby“.
7. V § 6 odstavec 3 zní:
„(3) Voják je služebně zařazen na služební místo podle dosažené kvalifikace,
doby výkonu služby v hodnosti a závěrů služebního hodnocení. Služební místo je vymezeno
začleněním v organizační struktuře uvedené v odstavcích 1 a 2, popisem nejsložitějších
služebních činností a jim odpovídajících hodností a požadovanou kvalifikací.“.
8. V § 6 odst. 7 se slova „hodnostní sbory a“ zrušují a na konci textu
odstavce se doplňují slova „v závislosti na jejich složitosti, odpovědnosti a namáhavosti“.
9. Za § 6 se vkládá nový § 6a, který včetně nadpisu zní:
㤠6a
Rozhodná doba ve služebním zařazení
(1) Rozhodná doba ve služebním zařazení (dále jen „rozhodná doba“) je
doba, po kterou může voják setrvat v daném služebním zařazení. Rozhodná doba pro
jednotlivá služební zařazení vychází z typových služebních zařazení a činí nejméně
2 roky a nejvíce 15 let.
(2) Rozhodná doba začíná dnem služebního zařazení vojáka.
(3) Nejméně 4 měsíce před uplynutím rozhodné doby musí služební orgán
rozhodnout, zda
a) bude voják služebně zařazen na služební místo se stanovenou vyšší hodností,
b) se rozhodná doba výkonu služby ve služebním zařazení prodlouží,
c) bude voják služebně zařazen na jiné služební místo se stanovenou stejnou hodností,
jakou voják má, nebo
d) bude voják propuštěn ze služebního poměru.
(4) Typová služební zařazení s rozhodnou dobou stanoví ministerstvo vyhláškou.“.
10. V § 7 odstavec 5 zní:
„(5) Při povolání do služebního poměru nebo v důsledku organizačních změn
lze vojáka s jeho souhlasem jmenovat do nižší hodnosti, než které dosáhl. Při zařazení
vojáka do zálohy mu náleží nejvyšší dosažená hodnost v průběhu vojenské činné služby.“.
11. V § 7 odst. 7, § 53 odst. 2 písm. d), § 107 odst. 2, § 110 odst. 1,
§ 117 odst. 2, § 123 odst. 2, § 132 odst. 2, § 133 odst. 1, § 139 odst. 2, § 140
odst. 1, § 141 odst. 4 a § 143 odst. 5 se slovo „platu“ nahrazuje slovy „služebního
platu“.
12. V § 7 odst. 8 se číslo „4“ nahrazuje číslem „6“.
13. Za § 7 se vkládá nový § 7a, který včetně nadpisu zní:
14. V § 8 odst. 1 písm. a) se slova „1 rok“ nahrazují slovy „2 roky“.
15. V § 8 odst. 1 písm. b) se slova „a poručík“ nahrazují slovy „ , poručík
a plukovník“.
16. V § 10 odst. 2 písm. a) se slova „nejvýše 3 měsíců a se souhlasem ministra“
zrušují.
17. V § 10 odst. 2 písmeno f) včetně poznámky pod čarou č. 4 zní:
„f) rodičovské dovolené po dobu, po kterou se mu poskytuje peněžitá pomoc
v mateřství podle zákona o nemocenském pojištění4),
4) § 32 odst. 1 písm. b) až e) zákona č. 187/2006 Sb., o nemocenském
pojištění, ve znění pozdějších předpisů.“.
18. V § 10 se na konci odstavce 2 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se
písmeno j), které zní:
„j) zajetí.“.
19. V § 10 odst. 6 se slova „1 rok“ nahrazují slovy „6 měsíců“.
20. V § 10a se slova „bezpečnostního sboru“ zrušují.
21. § 13 včetně nadpisu zní:
㤠13
Pověření výkonem služby v jiném služebním zařazení
(1) Voják může být pověřen výkonem služby v jiném služebním zařazení
stejné nebo vyšší úrovně nejdéle na dobu 1 roku. Po tuto dobu voják nevykonává úkoly
a povinnosti vyplývající z jeho dosavadního služebního zařazení.
(2) Při pověření výkonem služby v jiném služebním zařazení nevzniká vojákovi
nárok na jmenování do hodnosti stanovené pro toto služební zařazení.“.
22. Za § 13 se vkládá nový § 13a, který včetně nadpisu zní:
㤠13a
Zastupování v jiném služebním zařazení
(1) Voják je povinen na základě rozkazu služebního orgánu zastupovat
nadřízeného nebo vojáka ve služebním zařazení se stejnou nebo vyšší stanovenou hodností.
Po tuto dobu voják současně vykonává úkoly a povinnosti vyplývající i z jeho služebního
zařazení.
(2) Doba zastupování nesmí překročit 6 měsíců v kalendářním roce; souhlasí-li
voják, může doba zastupování trvat déle, nejvýše však 12 měsíců.
(3) Při zastupování v jiném služebním zařazení nevzniká vojákovi nárok
na jmenování do hodnosti stanovené pro toto služební zařazení.“.
23. Za § 14 se vkládá nový § 14a, který včetně nadpisu zní:
㤠14a
Studijní pobyt
(1) Vojáka lze vyslat na studijní pobyt. Studijním pobytem je školení,
kurz nebo odborná stáž.
(2) Po dobu studijního pobytu je voják podřízen při plnění služebních
úkolů nadřízenému, který řídí studijní pobyt.
(3) Při studijním pobytu náležejí vojákovi náhrady jako při služební
cestě.“.
24. V § 15 odst. 1 se slova „podle potřeb ozbrojených sil“ nahrazují slovy
„v zájmu služby“.
25. V § 16 odst. 2 a § 19 odst. 2 se slova „s potřebami ozbrojených sil“
nahrazují slovy „se zájmy služby“.
26. V § 17 odst. 1 se slova „o služebním“ nahrazují slovy „ve věcech služebního“.
27. V § 17 se za odstavec 2 vkládají nové odstavce 3 a 4, které znějí:
„(3) Proti závěrům služebního hodnocení nebo jeho jednotlivým částem může
voják podat písemné námitky do 3 pracovních dnů ode dne, kdy se se služebním hodnocením
seznámil. Námitky musí voják odůvodnit a navrhnout způsob úpravy služebního hodnocení,
jinak se k námitkám nepřihlíží. Nadřízený hodnotitele námitkám hodnoceného vyhoví
a služební hodnocení změní nebo námitky zamítne a služební hodnocení potvrdí do 10
dnů ode dne, kdy námitky obdržel. Proti upravenému služebnímu hodnocení již nelze
podat další námitky.
(4) Pokud se služební orgán příslušný ke stanovení služebního platu vojáka
důvodně domnívá, že služební hodnocení vojáka neodpovídá skutečnému plnění jeho služebních
povinností, nařídí, do 5 pracovních dnů ode dne předložení služebního hodnocení s
návrhem na úpravu služebního platu, zpracování nového služebního hodnocení. Vůči
novému služebnímu hodnocení má voják právo podat námitky.“.
Dosavadní odstavec 3 se označuje jako odstavec 5.
28. V § 18 písmeno i) zní:
„i) omezením svéprávnosti,“.
29. V § 19 odst. 1 písm. h) se slova „služebního hodnocení“ nahrazují slovy
„dvou služebních hodnocení“.
30. V § 19 se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje čárkou a doplňují se
písmena n) a o), která znějí:
„n) uplynula rozhodná doba ve služebním zařazení,
o) podle zvláštního právního předpisu není způsobilý pro další výkon služby
v dosavadním služebním zařazení, přičemž tuto nezpůsobilost zavinil svým jednáním.“.
31. V § 19 odst. 3 větě první se číslo „3“ nahrazuje číslem „2“ a číslo
„6“ nahrazuje číslem „9“.
32. V § 20 odst. 1 úvodní část ustanovení zní:
„Rozhodnutí o propuštění vojáka ze služebního poměru nesmí být vydáno“.
33. V § 20 odst. 1 písmeno c) zní:
„c) v době, kdy voják čerpá rodičovskou dovolenou,“.
34. V § 20 odst. 2 se slova „až l)“ nahrazují slovy „až o)“.
35. § 22 včetně nadpisu zní:
㤠22
Následky zrušení rozhodnutí o propuštění ze služebního poměru
(1) Dojde-li ke zrušení rozhodnutí o propuštění ze služebního poměru,
služební poměr trvá se všemi právy a povinnostmi včetně nároku na peněžní náležitosti
v dosavadní výši.
(2) Voják má nárok na peněžní náležitosti v rozsahu a výši, v jaké mu
náležely v průběhu 3 let předcházejících dni zrušení rozhodnutí o propuštění ze služebního
poměru. Pokud doba, po kterou mu nebyly poskytovány, přesahovala 3 roky, bude mu
výplata peněžních náležitostí přiznána jen za 3 roky.
(3) Služební plat se stanoví pro účely odstavce 1 ve výši zachovaného
služebního platu podle § 68i.
(4) Oznámí-li voják služebnímu orgánu, že netrvá na pokračování služebního
poměru podle odstavce 1, služební poměr zanikne dnem doručení oznámení vojáka. Tento
zánik služebního poměru se považuje za zánik služebního poměru podle § 18 písm. a).“.
36. V § 24 odst. 2 se slova „ve prospěch ozbrojených sil“ nahrazují slovy
„v zájmu služby“.
37. V § 25 odst. 1 se slova „42,5 hodiny“ nahrazují slovy „40 hodin“.
38. V § 25 odst. 2, § 31c odst. 4, § 87, § 108 odst. 1, § 118 odst. 1 a
2 a § 139 odst. 2 se slovo „plat“ nahrazuje slovy „služební plat“.
39. § 26 včetně nadpisu zní:
㤠26
Rozvržení základní týdenní doby služby
(1) O rozvržení základní týdenní doby služby rozhoduje služební orgán.
Stanoví začátek a konec doby služby v jednotlivých dnech; doba nepřetržité služby
může činit nejvýše 30 hodin. Za dvousměnný nebo třísměnný se považuje režim výkonu
služby, v němž se vojáci vzájemně střídají ve dvou nebo ve třech službách v rámci
24 hodin po sobě jdoucích. Za nepřetržitý se považuje režim výkonu služby, v němž
se vojáci vzájemně střídají ve službách v rámci 24 hodin po sobě jdoucích k zajištění
nepřetržitého plnění služebních povinností 24 hodin denně po 7 dnů v týdnu. Dobu
služby v jednotlivých dnech může nadřízený rozvrhnout na 2 části.
(2) Základní týdenní doba služby se rozvrhuje zpravidla rovnoměrně na
5 dnů služby tak, aby dny nepřetržitého odpočinku v týdnu připadaly pokud možno na
sobotu a neděli. Vyžaduje-li to povaha služby, může se doba služby rozvrhnout nerovnoměrně;
průměrná týdenní doba služby nesmí zpravidla v čtyřtýdenním období, nejvýše však
v období 26 týdnů po sobě jdoucích, přesahovat základní týdenní dobu služby.“.
40. V § 27 odstavec 2 zní:
„(2) Přestávky na jídlo a odpočinek se neposkytují na začátku a na konci
denního výkonu služby. Do základní týdenní doby služby se započítává přiměřená doba
na jídlo a odpočinek, která byla poskytnuta místo přestávky ve službě.“.
41. V § 27 se doplňuje odstavec 3, který zní:
„(3) Poskytnuté přestávky na jídlo a odpočinek se nezapočítávají do základní
týdenní doby služby.“.
42. § 28 včetně nadpisu zní:
㤠28
Nepřetržitý odpočinek mezi službami a nepřetržitý odpočinek v týdnu
(1) Voják má mezi koncem jedné služby a počátkem následující služby nárok
na nepřetržitý odpočinek v trvání nejméně 11 hodin. V důležitém zájmu služby lze
nepřetržitý odpočinek výjimečně zkrátit až na 6 hodin. Za důležitý zájem služby se
pro účely této hlavy považuje zabezpečení plnění nenadálých nebo mimořádných úkolů
a výkon služby v nepřetržitém režimu výkonu služby při ostraze vojenských objektů,
dozorčí službě a zabezpečení leteckého provozu.
(2) Jednou v týdnu musí nepřetržitý odpočinek činit nejméně 36 hodin.
Vyžaduje-li to důležitý zájem služby, lze nepřetržitý odpočinek v týdnu zkrátit až
na 12 hodin.
(3) V případě zkrácení doby nepřetržitého odpočinku mezi službami nebo
v týdnu, nebo neposkytnutí odpočinku ve 24 hodinách po sobě jdoucích, protože nepřetržitá
služba trvala více jak 24 hodin, se následující nepřetržitý odpočinek o zkrácenou
část prodlužuje.
(4) Nelze-li pro důležitý zájem služby následující nepřetržitou dobu
odpočinku mezi službami nebo v týdnu prodloužit, musí být vojákovi zkrácená část
doby odpočinku poskytnuta nejpozději do 6 týdnů po jejím zkrácení.“.
43. V § 29 odstavec 3 zní:
„(3) Služba konaná nad základní týdenní dobu služby nesmí po dobu nejvíce
26 po sobě jdoucích týdnů v průměru činit více než 8 hodin týdně. Za službu konanou
nad základní týdenní dobu služby nad 300 hodin v kalendářním roce náleží vojákovi
náhradní volno.“.
44. V § 29 se doplňují odstavce 4 a 5, které znějí:
„(4) Náhradní volno je služební orgán povinen poskytnout neprodleně, nejpozději
do 6 měsíců po vykonání služby konané nad základní týdenní dobu služby, nebrání-li
tomu důležitý zájem služby. Pokud nebylo náhradní volno ve stanovené době poskytnuto,
má voják v následujících 3 měsících nárok čerpat náhradní volno podle svého uvážení.
Oznámení s určeným dnem nástupu náhradního volna je voják povinen podat minimálně
7 dní předem, nedohodne- li se se služebním orgánem na jiném dnu určení dne nástupu.
(5) Vyžaduje-li to důležitý zájem služby, může nadřízený změnit vojákem
určený termín nástupu čerpání náhradního volna nebo jej z náhradního volna odvolat.
Voják má v tomto případě nárok na náhradu prokázaných nákladů, které mu tím vznikly.
V případě odvolání vojáka z čerpání náhradního volna je nadřízený povinen poskytnout
náhradní volno v náhradním termínu dohodnutém s vojákem.“.
45. V § 30 odstavce 2 a 3 znějí:
„(2) Služební pohotovostí se rozumí přítomnost vojáka ve vojenských objektech
nebo na jiných místech, která určí nadřízený, a to mimo dobu služby, a připravenost
zahájit plnění služebních úkolů na určeném místě a v určeném čase. Voják je povinen
se po dobu služební pohotovosti zdržet jednání, které by mu znemožnilo přijetí pokynu
a případný výkon služby.
(3) Služební pohotovost v jiném místě než ve vojenských objektech se do
základní týdenní doby služby nezapočítává. Služební pohotovost ve vojenských objektech
se do základní týdenní doby služby nezapočítává pouze po dobu ústřední koordinace
záchranných a likvidačních prací, po dobu trvání krizového stavu nebo lze-li důvodně
očekávat, že v nejbližší době bude použita Armáda České republiky k plnění úkolů
Policie České republiky, anebo že bude vyhlášen stav ohrožení státu.“.
46. V § 30 se doplňuje odstavec 4, který zní:
„(4) Služební pohotovost nelze nařídit vojákovi, který má stanovenou kratší
týdenní dobu služby.“.
47. V § 31 odst. 2 se slova „ , o nepřetržitém odpočinku mezi službami,
nepřetržitém odpočinku v týdnu a o přestávkách ve službě“ zrušují.
48. V § 31a odstavec 1 zní:
„(1) Nepřetržitým vojenským výcvikem se rozumí nepřetržitý sled výcvikových
činností, které mají prohloubit nebo prověřit úroveň výcviku, psychickou a fyzickou
odolnost vojáků co nejvěrnějším přiblížením k podmínkám skutečného plnění úkolů a
probíhají nejméně 48 hodin.“.
49. V § 31a se na konci odstavce 2 doplňuje věta „Do základní týdenní doby
služby se započítává pouze doba, po kterou nepřetržitý vojenský výcvik zasahuje do
jinak obvyklé doby služby vojáka.“.
50. V § 31b odst. 1 se slova „ozbrojených sil“ zrušují.
51. V § 31b odstavec 2 zní:
„(2) Do základní týdenní doby služby se započítává pouze doba 8 hodin za
každý obvyklý den výkonu služby, ve kterém nepřetržité vojenské nasazení na území
České republiky trvalo alespoň 8 hodin. Ustanovení o základní týdenní době služby,
o službě konané nad základní týdenní dobu služby, o nepřetržitém odpočinku mezi službami
a nepřetržitém odpočinku v týdnu a o přestávkách ve službě se nepoužijí.“.
52. V § 31c odstavec 3 zní:
„(3) Pokud nepřetržité vojenské nasazení na území České republiky trvá
méně než 48 hodin, má voják nárok na volno v době, ve které by měl jinak konat službu,
v délce odpovídající době výkonu služby, která nebyla započítána do základní týdenní
doby služby. Přesáhne-li nepřetržité vojenské nasazení na území České republiky 48
hodin, má voják nárok za každých ukončených 48 hodin výkonu služby na 8 hodin volna
v době, ve které by měl jinak konat službu. Za stejných podmínek má voják nárok na
volno i za nepřetržitý vojenský výcvik, s výjimkou případu, kdy navazuje na nepřetržitý
vojenský výcvik výkon služby vojáka v zahraniční operaci podle § 40a.“.
53. V § 31c odst. 4 se věta třetí zrušuje.
54. V § 31c se doplňují odstavce 5 až 9, které znějí:
„(5) Pokud nebylo volno ve lhůtě stanovené v odstavci 4 poskytnuto, má
voják v následujícím měsíci nárok čerpat volno podle svého uvážení. Oznámení s určeným
dnem nástupu volna je voják povinen podat minimálně 7 dní předem, nedohodne-li se
se služebním orgánem na jiném dnu určení dne nástupu.
(6) Vyžaduje-li to důležitý zájem služby, může nadřízený změnit vojákem
určený termín nástupu čerpání volna nebo ho z čerpání volna odvolat. Voják má v tomto
případě nárok na náhradu prokázaných nákladů, které mu tím vznikly. V případě odvolání
vojáka z čerpání volna je nadřízený povinen poskytnout volno v náhradním termínu
dohodnutém s vojákem.
(7) Nebylo-li volno ve lhůtě stanovené v odstavci 5 poskytnuto pro opětovnou
službu v nepřetržitém vojenském nasazení na území České republiky a nedohodl-li se
voják s nadřízeným na jeho poskytnutí jinak, náleží vojákovi namísto volna odpovídající
část služebního platu.
(8) Po ukončení intenzivního vojenského výcviku, nepřetržitého vojenského
výcviku a nepřetržitého vojenského nasazení na území České republiky nelze zkrátit
nepřetržitý odpočinek před nástupem do následující služby.
(9) Pokud nebyl podle odstavce 2 v průběhu 168 hodin nepřetržitého vojenského
výcviku nebo nepřetržitého vojenského nasazení na území České republiky poskytnut
nepřetržitý odpočinek alespoň 12 hodin, poskytne se za každých 168 hodin trvání nepřetržitého
vojenského výcviku nebo nepřetržitého vojenského nasazení na území České republiky,
společně s některým následujícím nepřetržitým odpočinkem v týdnu, a to nejpozději
v období 6 týdnů od ukončení nepřetržitého vojenského výcviku nebo nepřetržitého
vojenského nasazení na území České republiky.“.
55. V § 33 se na konci odstavce 2 doplňuje věta „Nebyla-li řádná dovolená
nebo její poměrná část vyčerpána do zániku služebního poměru, náleží vojákovi za
tuto dobu služební plat.“.
56. § 36 se včetně nadpisu zrušuje.
57. V § 42 se doplňuje odstavec 3, který zní:
„(3) Na vojáky, kteří jsou zařazeni v hodnostním sboru čekatelů, se § 25
až 30 použijí přiměřeně s ohledem na potřeby studia a výcviku tak, že dobu služby
v jednotlivých dnech je možné dělit i na více než dvě části, nebo je sdružovat. Přitom
průměrná základní týdenní doba služby nesmí v období nejvýše 13 týdnů po sobě jdoucích
přesahovat základní týdenní dobu služby a poskytnutý odpočinek mezi službami a nepřetržitý
odpočinek v týdnu ve stejném období nebude nižší, než činí nárok stanovený v § 25
odst. 1 a § 28.“.
58. V § 47 odst. 1, § 48 odst. 1 písm. c) a § 59 odst. 2 písm. f) se slova
„ozbrojených sil“ nahrazují slovem „služby“.
59. V § 57 odst. 2 se číslo „30“ nahrazuje číslem „60“.
60. V § 59 se doplňuje odstavec 4, který zní:
„(4) Ministerstvo může poskytovat za účelem prevence rizikového chování
péči podle odstavce 2 písm. h) rodině vojáka.“.
61. V § 60 odst. 1 se slovo „uzavře“ nahrazuje slovy „může uzavřít“ a slovo
„využitelné“ se nahrazuje slovem „požadované“.
62. § 61 včetně nadpisu zní:
㤠61
Ubytování
(1) V obci výkonu služby nebo v obci, ze které je možné denně dojíždět
prostředky hromadné dopravy do místa pravidelného výkonu služby tak, aby celková
denní doba strávená dopravou nepřekročila 3 hodiny, zabezpečí ministerstvo vojákovi
na jeho žádost po dobu trvání služebního poměru ubytování za úhradu.
(2) Vojákovi, který je služebně zařazen jako čekatel, se ubytování zabezpečuje
bezplatně. Ubytování se zabezpečuje ode dne zahájení studia nebo výcviku do dne jeho
ukončení; nezabezpečuje se při cestách a pobytu mimo vojenskou školu a vojenské zařízení,
které nejsou v zájmu služby, a v době čerpání řádné dovolené.
(3) Při služební cestě, studijním pobytu a odvelení se vojákovi poskytuje
bezplatné ubytování.“.
63. Za § 61 se vkládá nový § 61a, který včetně nadpisu zní:
㤠61a
Služební příspěvek na bydlení
(1) Voják má nárok na měsíční služební příspěvek na bydlení (dále jen
„služební příspěvek“) ve výši od jednonásobku do dvojnásobku (dále jen „koeficient“)
částky 3 000 Kč podle kategorie obce výkonu služby a podle počtu obyvatel žijících
v této obci. Výše služebního příspěvku se zvyšuje za každého člena rodiny o 300 Kč,
maximálně však o 1 200 Kč. Za členy rodiny se považují osoby podle § 71 odst. 5.
(2) Nárok na služební příspěvek zaniká při zániku služebního poměru.
Služební příspěvek vojákovi nenáleží po dobu jeho služebního zařazení jako čekatele,
ve zkušební době, po dobu přerušení služebního poměru podle § 11, za dobu neomluvené
nepřítomnosti ve službě, po dobu určení do dispozice podle § 10 odst. 2 písm. g),
h) a i) nebo pokud je mu ministerstvem hrazeno nájemné za byt v místě pravidelného
výkonu služby v zahraničí.
(3) Žije-li ve společné domácnosti více vojáků, náleží služební příspěvek
každému rovným dílem. Nejedná-li se o členy rodiny podle § 71 odst. 5, vypočte se
poměrná část služebního příspěvku z nároku toho vojáka, kterému náleží vyšší zvýšení
podle odstavce 1. Žití ve společné domácnosti s jiným vojákem je každý takový voják
povinen písemně oznámit služebnímu orgánu příslušnému o výši služebního příspěvku
rozhodovat. Pro účely nároku na služební příspěvek se za člena domácnosti považuje
i voják bydlící u jiného vojáka, který je vlastníkem nebo nájemcem bytu, aniž by
se podílel na nákladech a chodu domácnosti.
(4) Pro splatnost a výplatu služebního příspěvku se použijí § 68l až
68n.
(5) Vláda stanoví nařízením kategorie obcí výkonu služby a koeficienty
pro výpočet služebního příspěvku. Výše násobků se zaokrouhluje na celé stokoruny
nahoru.“.
64. V části páté hlava I včetně nadpisu a poznámek pod čarou č. 52 a 53
zní:
„HLAVA I
SLUŽEBNÍ PLAT
§ 66
Nárok na služební plat
(1) Voják má nárok na služební plat za výkon služby ve výši odpovídající
služebnímu zařazení, podmínkám výkonu služby a služební výkonnosti. Nárok na služební
plat má také v dalších případech stanovených zákonem. Za služební plat se považují
peněžitá plnění poskytovaná vojákovi Českou republikou ve výši a za podmínek stanovených
touto hlavou.
(2) Je-li vojákovi povolena kratší týdenní doba služby, služební plat
se úměrně zkrátí. To neplatí, je-li vojákovi přechodně stanovena kratší týdenní doba
služby ze zdravotních důvodů na základě rozhodnutí přezkumné komise.
(3) Voják má určen služební plat s přihlédnutím ke službě konané nad
základní týdenní dobu služby v rozsahu do 300 hodin v kalendářním roce.
(4) Vojákovi nevzniká při výkonu služby v zahraničí nárok na služební
plat, pokud je mu plat poskytován mezinárodní nebo nadnárodní organizací nebo orgánem.
§ 67
Složky služebního platu
Služební plat tvoří
a) služební tarif,
b) výkonnostní příplatek,
c) příplatek za službu v zahraničí,
d) zvláštní příplatek,
e) příplatek za zvýšenou odpovědnost,
f) příplatek za služební pohotovost,
g) odměna.
§ 68
Služební tarif
(1) Vojákovi náleží služební tarif podle hodnosti stanovené pro služební
místo, na kterém je služebně zařazen.
(2) Služební tarify pro hodnosti stanoví vláda nařízením tak, aby služební
tarif pro jednotlivé hodnosti činil nejméně
Hodnost Služební tarify v Kč měsíčně Vojín 8 800 Svobodník 19 300 Desátník 20 400 Četař 21 600 Rotný 25 200 Rotmistr 27 000 Nadrotmistr 28 800 Praporčík 30 800 Nadpraporčík 33 000 Štábní praporčík 43 000 Poručík 29 000 Nadporučík 33 000 Kapitán 38 000 Major 43 000 Podplukovník 48 000 Plukovník 58 000 Brigádní generál 68 000 Generálmajor 78 000 Generálporučík 88 000 Armádní generál 98 000
(3) Vojákovi, který je zařazen v hodnostním sboru čekatelů, náleží
služební tarif podle hodnosti, do které je jmenován.
(4) Služební tarify pro hodnosti čekatelů stanoví vláda nařízením tak,
aby služební tarif pro jednotlivé hodnosti čekatelů činil nejméně
Hodnost Služební tarify v Kč měsíčně Vojín 8 800 Svobodník 9 200 Desátník 9 600 Četař 10 000 Rotný 10 400 Rotmistr 10 800 Nadrotmistr 11 200
§ 68a
Výkonnostní příplatek
(1) Výkonnostní příplatek se stanoví v závislosti na služebním hodnocení
vojáka. Výše výkonnostního příplatku se upravuje jednou ročně k 1. dubnu podle závěrů
služebního hodnocení za období předcházejícího kalendářního roku. Je-li v tomto období
provedeno více služebních hodnocení, přihlíží se k poslednímu z nich. Ke služebnímu
hodnocení vojáků, kteří se připravují k výkonu služby studiem nebo výcvikem, se nepřihlíží.
(2) Vojákovi, kterému doposud nenáleží výkonnostní příplatek a který
je služebně hodnocen
a) výtečně a je ve služebním zařazení se stanovenou hodností svobodník až nadpraporčík,
náleží výkonnostní příplatek ve výši 2 % služebního tarifu,
b) výtečně a je ve služebním zařazení se stanovenou hodností poručík až podplukovník,
náleží výkonnostní příplatek ve výši 1,5 % služebního tarifu,
c) velmi dobře a je ve služebním zařazení se stanovenou hodností svobodník až nadpraporčík,
náleží výkonnostní příplatek ve výši 1 % služebního tarifu, nebo
d) velmi dobře a je ve služebním zařazení se stanovenou hodností poručík až podplukovník,
náleží výkonnostní příplatek ve výši 0,75 % služebního tarifu.
(3) Vojákovi náleží při dalším služebním hodnocení výkonnostní příplatek
ve výši již dosažené výše výkonnostního příplatku zvýšené o
a) 2 % služebního tarifu, pokud je ve služebním zařazení se stanovenou hodností svobodník
až nadpraporčík a byl hodnocen výtečně,
b) 1,5 % služebního tarifu, pokud je ve služebním zařazení se stanovenou hodností
poručík až podplukovník a byl hodnocen výtečně,
c) 1 % služebního tarifu, pokud je ve služebním zařazení se stanovenou hodností svobodník
až nadpraporčík a byl hodnocen velmi dobře, nebo
d) 0,75 % služebního tarifu, pokud je ve služebním zařazení se stanovenou hodností
poručík až podplukovník a byl hodnocen velmi dobře.
(4) Vojákovi, který byl při dalším služebním hodnocení hodnocen jako
a) dobrý, se dosažená výše výkonnostního příplatku nemění,
b) vyhovující, se dosažená výše výkonnostního příplatku snižuje o 2 % služebního
tarifu nebo výkonnostní příplatek nenáleží, pokud jsou 2 % služebního tarifu vyšší,
než je dosažená výše tohoto příplatku, nebo
c) nevyhovující, výkonnostní příplatek nenáleží.
(5) Nebyl-li voják služebně hodnocen, náleží mu výkonnostní příplatek
v doposud dosažené výši.
(6) Výše výkonnostního příplatku se zjišťuje ze služebního tarifu,
který odpovídá hodnosti stanovené pro místo, na kterém je voják služebně zařazen.
Maximální výše výkonnostního příplatku činí 20 % služebního tarifu ve služebním zařazení
se stanovenou hodností svobodník až nadpraporčík a 15 % služebního tarifu ve služebním
zařazení se stanovenou hodností poručík až podplukovník.
(7) Výkonnostní příplatek se zaokrouhluje na celé desetikoruny směrem
nahoru.
(8) Výkonnostní příplatek nenáleží vojákovi, jehož služební zařazení
odpovídá hodnosti čekatele, štábního praporčíka, plukovníka nebo hodnosti v hodnostním
sboru generálů.
§ 68b
Příplatek za službu v zahraničí
(1) Vojákovi vyslanému do zahraniční operace náleží po dobu služby
v zahraničí příplatek za službu v zahraničí ve výši 500 až 2 500 Kč denně.
(2) Horní hranice příplatku podle odstavce 1 se zvyšuje až na dvaapůlnásobek,
pokud je voják vystaven vysokému riziku ohrožení života nebo zdraví spojenému s vedením
bojové činnosti v prostoru zahraniční operace.
(3) Za dobu služby v zahraničí se pro účely nároku na příplatek považuje
i doba nařízené nebo omluvené nepřítomnosti v prostoru zahraniční operace, která
nepřesáhne nepřetržitě 168 hodin, a doba zajetí.
(4) Příplatek za službu v zahraničí se nekrátí při dočasné neschopnosti
ke službě pro nemoc nebo úraz, a to nejdéle po dobu 1 měsíce ode dne zjištění nemoci
nebo úrazu, je-li léčba prováděna v zahraničí.
(5) Výši příplatku podle odstavce 1 nebo 2 pro konkrétní zahraniční
operaci stanoví podle míry, intenzity a doby trvání rizika ministr.
Zvláštní příplatek
§ 68c
(1) Vojákovi, který vykonává službu v podmínkách spojených s mimořádnou
neuropsychickou zátěží, rizikem ohrožení života nebo zdraví, přísluší zvláštní příplatek
ve výši 600 až 8 000 Kč měsíčně. Při souběhu zvláštních příplatků náleží vojákovi
pouze jeden zvláštní příplatek, a to nejvyšší.
(2) Druhy služebních činností v závislosti na míře neuropsychické
zátěže a pravděpodobnosti rizika ohrožení života nebo zdraví, a výši příplatku stanoví
vláda nařízením.
§ 68d
(1) Vojákovi, který střídavě vykonává službu
a) ve dvousměnném režimu výkonu služby, náleží zvláštní příplatek ve výši 400 Kč
měsíčně,
b) ve třísměnném režimu výkonu služby, náleží zvláštní příplatek ve výši 800 Kč měsíčně,
c) v nepřetržitém režimu výkonu služby, náleží zvláštní příplatek ve výši 1 000 Kč
měsíčně, nebo
d) v nepřetržitém režimu výkonu služby, ve kterém doba mezi začátkem a koncem stanovené
doby výkonu služby přesahuje 15 hodin, náleží zvláštní příplatek ve výši 1 200 Kč
měsíčně.
(2) Vojákovi, kterému náleží zvláštní příplatek podle odstavce 1
a zároveň splňuje podmínky pro přiznání zvláštního příplatku podle § 68c odst. 1,
náležejí oba zvláštní příplatky.
§ 68e
Příplatek za zvýšenou odpovědnost
Veliteli vojenského útvaru, vojenského záchranného útvaru, náčelníkovi,
vedoucímu nebo řediteli vojenského zařízení nebo vojenského správního úřadu a řediteli
nebo veliteli organizačního útvaru ministerstva nebo Vojenského zpravodajství, který
je ministrem zmocněn k samostatnému hospodaření s veřejnými prostředky, sestavování
ekonomického výkazu o vyčleněných a použitých finančních prostředcích a personálních
a majetkových zdrojích, náleží příplatek až do výše 15 % služebního tarifu stanoveného
v § 68 odst. 2. Příplatek se zaokrouhluje na celé desetikoruny směrem nahoru.
§ 68f
Příplatek za služební pohotovost
Vojákovi, kterému byla nařízena služební pohotovost podle § 30, náleží
příplatek za služební pohotovost ve výši 1 500 Kč v kalendářním měsíci, ve kterém
služební pohotovost zasáhla alespoň do 10 dnů, nebo ve výši 3 000 Kč v kalendářním
měsíci, ve kterém služební pohotovost zasáhla alespoň do 20 dnů.
§ 68g
Odměna
Za splnění mimořádného nebo zvlášť významného služebního úkolu lze
vojákovi poskytnout odměnu.
§ 68h
Zvláštní případy nároku na služební plat
Voják má v rozsahu doby, která zasahuje do základní týdenní doby
výkonu služby, nárok na služební plat za dobu
a) řádné dovolené,
b) zvláštní dovolené,
c) studijního volna poskytnutého ke studiu při výkonu služby,
d) preventivní rehabilitace,
e) mimořádné rehabilitace,
f) rekvalifikace,
g) náhradního volna za službu konanou nad základní týdenní dobu služby a volna z
důvodu výkonu nepřetržitého vojenského výcviku nebo nepřetržitého vojenského nasazení,
h) služebního volna z důvodu obecného zájmu nebo pro důležité osobní překážky ve
službě s výjimkou dalšího služebního volna, nebo
i) strávenou na služební cestě nebo studijním pobytu jinak než výkonem služby.
§ 68i
Zachovaný služební plat
(1) Zachovaný služební plat se určí jako součet výkonnostního příplatku,
pokud vojákovi náležel, a služebního tarifu podle § 68 odst. 1 ke dni předcházejícímu
dni, ke kterému náleží zachovaný služební plat.
(2) Zachovaný služební plat náleží vojákovi, který
a) je před uplynutím stanovené doby trvání služebního poměru nebo před propuštěním
ze služebního poměru určen do dispozice,
b) je v průběhu zahraniční operace zajat nebo se stal nezvěstným, nejednalo-li se
o svémocné odloučení nebo zběhnutí, nebo
c) na základě dohody o zvýšení nebo rozšíření vzdělání studuje denní formou studia,
nejedná-li se o vojáka v hodnostním sboru čekatelů.
(3) Zachovaný služební plat náleží také vojákyni, která nemůže vykonávat
službu ve svém služebním zařazení z důvodu těhotenství v době, kdy je z tohoto důvodu
určena do dispozice.
(4) Vojákovi, kterému náleží zachovaný služební plat podle odstavce
2 nebo 3, lze poskytnout odměnu a přiznat zvláštní příplatek.
(5) Vojákovi, který je určen do dispozice před propuštěním ze služebního
poměru podle § 19 odst. 1 písm. d), f) až k), m) nebo o), náleží zachovaný služební
plat ve výši služebního tarifu, který mu náležel ke dni předcházejícímu dni určení
do dispozice.
(6) Vojákovi, který je určen do dispozice před propuštěním ze služebního
poměru podle § 19 odst. 1 písm. l), náleží zachovaný služební plat ve výši služebního
tarifu odpovídajícího hodnosti, do které je voják jmenován.
(7) Nemůže-li být pro účely určení výše zachovaného služebního platu
použit služební tarif podle § 68 odst. 1, použije se služební tarif odpovídající
hodnosti, do které je voják jmenován.
§ 68j
Zvláštní případy určení služebního platu
(1) Vojákovi určenému do dispozice z důvodu, že nelze rozhodnout o
jeho služebním zařazení, náleží služební tarif podle předchozího služebního zařazení
a výkonnostní příplatek, pokud mu byl přiznán; tomuto vojákovi lze udělit odměnu
a přiznat zvláštní příplatek a příplatek za službu v zahraničí.
(2) Vojákovi určenému do dispozice po dobu dočasného zproštění výkonu
služby náleží služební tarif odpovídající hodnosti, do které je jmenován, a příplatek
za službu v zahraničí. Pokud podezření ze závažného porušení služebních povinností
nebo ze spáchání trestného činu nebylo vojákovi prokázáno, doplatí se mu rozdíl mezi
vyplaceným služebním platem a služebním platem, který by mu náležel, kdyby k dočasnému
zproštění výkonu služby nedošlo. Doplatek služebního platu je splatný do 60 dnů ode
dne nabytí právní moci rozhodnutí služebního orgánu, že k závažnému porušení služebních
povinností nedošlo nebo ode dne, kdy byl služební orgán vyrozuměn o pravomocném rozhodnutí
orgánu činného v trestním řízení nebo rozsudku soudu.
(3) Vojákovi určenému do zvláštní dispozice náleží služební plat podle
činnosti jím vykonávané v této dispozici.
(4) Vojákovi, který je pověřen výkonem služby v jiném služebním zařazení
a tomuto služebnímu zařazení přísluší vyšší hodnost, než jaká přísluší služebnímu
zařazení vojáka, náleží po dobu tohoto pověření služební tarif z vyšší hodnosti.
(5) Vojákovi, který zastupuje vojáka v jiném služebním zařazení po
dobu delší než 4 týdny a tomuto služebnímu zařazení přísluší vyšší hodnost, než jaká
přísluší služebnímu zařazení vojáka, náleží po dobu zastupování v jiném služebním
zařazení služební tarif z vyšší hodnosti.
(6) Nemůže-li být pro určení výše služebního tarifu použit služební
tarif podle § 68 odst. 1, použije se služební tarif podle hodnosti, do které je voják
jmenován.
(7) Služební plat za nevyčerpanou řádnou dovolenou náleží ve výši součinu
1/30 měsíčního zachovaného služebního platu zjištěného k poslednímu dni, kdy mohlo
být nařízeno čerpání řádné dovolené a počtu celých kalendářních dní nevyčerpané řádné
dovolené.
(8) Služební plat namísto volna za nepřetržité vojenské nasazení na
území České republiky podle § 31c odst. 7 náleží za každou hodinu neposkytnutého
volna ve výši poměrné části služebního tarifu a výkonnostního a zvláštního příplatku.
§ 68k
Služební plat po dobu dočasné neschopnosti ke službě
(1) Vojákovi náleží služební plat
a) po dobu prvního měsíce dočasné neschopnosti ke službě pro nemoc nebo úraz, s výjimkou
prvních 24 hodin doby, kdy měla být služba podle rozvrhu konána, nebo
b) nejdéle po dobu 12 měsíců od počátku dočasné neschopnosti ke službě pro nemoc
nebo úraz, které voják utrpěl při výkonu služby, v přímé souvislosti s ním nebo pro
výkon služby.
(2) Vojákovi náleží služební plat po dobu, po kterou nemůže konat službu
pro karanténu nařízenou podle zákona o ochraně veřejného zdraví19b), s výjimkou prvních
24 hodin doby, kdy měla být služba podle rozvrhu konána, za které se poskytuje služební
plat zkrácený o 40 %.
(3) Služební plat po dobu dočasné neschopnosti pro nemoc nebo úraz
nenáleží vojákovi, pokud si neschopnost ke službě pro nemoc nebo úraz přivodil úmyslně.
(4) Služební plat po dobu dočasné neschopnosti pro nemoc nebo úraz
náleží vojákovi ve výši 50 %, jde-li o případy podle § 31 zákona o nemocenském pojištění.
(5) Porušil-li voják v době své dočasné neschopnosti ke službě pro
nemoc nebo úraz povinnost zdržovat se v místě pobytu nebo dodržovat rozsah povolených
vycházek anebo povinnost umožnit kontrolu a poskytnout nezbytnou součinnost k provedení
kontroly dodržování režimu dočasně služby neschopného vojáka podle zákona o nemocenském
pojištění52), může mu být služební plat po dobu dočasné neschopnosti pro nemoc nebo
úraz se zřetelem na závažnost porušení snížen nebo odejmut. Pokud již byl služební
plat po dobu dočasné neschopnosti pro nemoc nebo úraz vyplacen, považuje se vyplacená
částka za přeplatek, který je voják povinen vrátit plátci služebního platu.
§ 68l
Splatnost služebního platu
(1) Služební plat je splatný v kalendářním měsíci následujícím po měsíci,
ve kterém vznikl vojákovi nárok na služební plat.
(2) V rámci období uvedeného v odstavci 1 určí ministerstvo vnitřním
předpisem pravidelný termín výplaty služebního platu.
(3) Při zániku služebního poměru se služební plat vyplatí v nejbližším
pravidelném termínu výplaty služebního platu.
Výplata služebního platu
㤠68m
(1) Služební plat se vyplácí v zákonných penězích53) a zaokrouhluje
se na celé koruny směrem nahoru.
(2) Služební plat se vyplácí bezhotovostně na náklad a nebezpečí
státu nejvýše na dva účty určené vojákem u banky nebo pobočky zahraniční banky nebo
spořitelního a úvěrního družstva nejpozději v pravidelném termínu výplaty služebního
platu.
(3) Služební orgán umožní vojákovi nahlížet do vnitřního platového
předpisu, pokud je vydán.
(4) Při měsíčním vyúčtování služebního platu, umožňuje-li to výkon
služby, předá ministerstvo vojákovi doklad obsahující údaje o jednotlivých složkách
služebního platu a o provedených srážkách. V ostatních případech tak služební orgán
učiní v nejbližším vhodném termínu. Na žádost vojáka mu služební orgán umožní nahlédnout
do dokladů, na jejichž základě byl služební plat vypočten.
§ 68n
(1) Vojákovi lze ve výjimečném případě vyplatit služební plat v hotovosti.
Voják může písemně zmocnit k přijetí služebního platu v hotovosti jinou fyzickou
osobu.
(2) Vojákovi vyslanému do zahraniční operace lze na jeho žádost vyplatit
v hotovosti zálohu na příplatek za službu v zahraničí, a to i v cizí měně.
(3) Vojákovi s pravidelným místem výkonu služby v zahraničí lze s
jeho souhlasem poskytovat služební plat nebo jeho část v dohodnuté cizí měně, pokud
je k této měně vyhlašován Českou národní bankou kurz devizového trhu.
(4) Pro přepočet služebního platu nebo jeho části na cizí měnu se
použije kurz vyhlášený Českou národní bankou pro první den v měsíci, za který služební
plat náleží.
(5) Vojákovi lze na jeho žádost po povolání do služebního poměru
vyplatit přiměřenou zálohu na služební plat, a to i v hotovosti, která se zúčtuje
v nejbližším pravidelném termínu výplaty služebního platu. Výplatu zálohy povoluje
služební orgán.
㤠68o
Srážky ze služebního platu
(1) Srážky ze služebního platu lze provést jen na základě dohody
o srážkách ze služebního platu. Dále lze ze služebního platu srazit
a) daň z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti,
b) pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti,
c) pojistné na všeobecné zdravotní pojištění,
d) pojistné na důchodové spoření,
e) nevyúčtovanou zálohu na cestovní náhrady nebo jiné nevyúčtované zálohy poskytnuté
vojákovi k plnění služebních úkolů,
f) zálohu na služební plat, kterou je voják povinen vrátit proto, že nebyly splněny
podmínky pro přiznání tohoto platu,
g) částku postiženou výkonem rozhodnutí nařízeným soudem nebo exekuce vedené soudním
exekutorem, správním úřadem, služebním orgánem nebo orgánem zmocněným k tomu zákonem,
h) částku náborového nebo jiného příspěvku, která byla vojákovi vyplacena v souvislosti
s povoláním do služebního poměru, a kterou je voják povinen vrátit,
i) částku přeplatku na dávkách nemocenského pojištění, důchodového pojištění a státní
sociální podpory, pokud je voják povinen tyto přeplatky vrátit na základě vykonatelného
rozhodnutí, nebo
j) částku přeplatku podle § 68k odst. 5.
(2) Pořadí a podmínky srážek ze služebního platu se určí podle zákoníku
práce.
§ 68p
Vrácení služebního platu
(1) Voják je povinen vrátit služební plat vyplacený za dobu řádné dovolené
nebo za její část, na niž ztratil nárok nebo na niž mu nárok nevznikl.
(2) Jestliže se dodatečně prokáže, že voják zemřel v době, kdy byl
v zajetí nebo se stal po dobu vyslání do zahraniční operace nezvěstným, nejednalo-
li se o svémocné odloučení nebo o zběhnutí, již vyplacený služební plat nebo jeho
část se nevrací.
§ 68q
Informační systém o služebním platu
(1) Informační systém o služebním platu je neveřejným informačním systémem
veřejné správy, jehož účelem je shromažďovat, zpracovávat a uchovávat údaje o prostředcích
na služební platy, o průměrných služebních platech vojáků a jejich osobních údajích,
které ovlivňují výši služebního platu.
(2) Správcem informačního systému o služebním platu je Ministerstvo
financí.
(3) Ministerstvo zapisuje údaje do informačního systému o služebním
platu v rozsahu a způsobem, který stanoví vláda nařízením.
(4) Uživatelem informačního systému o služebním platu využívajícím
údaje v něm zapsané je Ministerstvo práce a sociálních věcí a Český statistický úřad.
52) § 56 odst. 2 písm. b) a c) zákona č. 187/2006 Sb., ve znění pozdějších
předpisů.
53) § 16 odst. 1 zákona č. 6/1993 Sb., o České národní bance.“.
Poznámka pod čarou č. 19 se zrušuje.
65. V části páté nadpis hlavy II zní: „NÁBOROVÝ, KVALIFIKAČNÍ A STABILIZAČNÍ
PŘÍSPĚVEK“.
66. V § 69 odst. 1 se číslo „130 000“ nahrazuje číslem „250 000“.
67. V § 69 odst. 2 se slova „až l)“ nahrazují slovy „až o)“.
68. Za § 70 se vkládají nové § 70a a 70b, které znějí:
㤠70a
(1) Je-li voják služebně zařazen na služební místo, pro které je stanoven
vyšší stupeň vzdělání a voják tento vyšší stupeň dosáhl v průběhu služebního poměru,
aniž s ním byla uzavřena dohoda o zvýšení nebo rozšíření vzdělání podle § 60, lze
mu jednorázově přiznat kvalifikační příspěvek. Pro kvalifikační příspěvek se použije
§ 69 odst. 2 obdobně.
(2) Ministerstvo stanoví vyhláškou výši kvalifikačního příspěvku podle
dosaženého vzdělání.
§ 70b
(1) Za každý ukončený kalendářní měsíc služby náleží vojákovi stabilizační
příspěvek ve výši 7 000 Kč.
(2) Nekonal-li voják službu po celý kalendářní měsíc, má nárok na stabilizační
příspěvek pouze za podmínek stanovených pro poskytování služebního platu podle §
68h, po dobu prvního měsíce dočasné neschopnosti ke službě pro nemoc nebo úraz nebo
po dobu 12 měsíců od počátku dočasné neschopnosti ke službě pro nemoc nebo úraz,
které voják utrpěl při výkonu služby, v přímé souvislosti s ním nebo pro výkon služby,
není-li dále stanoveno jinak.
(3) Vojákům, kteří konají službu ve speciální odbornosti a služba v této
odbornosti je nezbytná pro plnění úkolů ozbrojených sil, Vojenské policie nebo Vojenského
zpravodajství, může být stabilizační příspěvek navýšen až do výše čtyřnásobku částky
uvedené v odstavci 1.
(4) Stabilizační příspěvek vojákovi nepřísluší
a) po dobu, kdy se připravuje k výkonu služby studiem nebo výcvikem, nebo
b) za kalendářní měsíc, ve kterém měl voják alespoň den neomluvené nepřítomnosti
ve službě.
(5) Pro splatnost a výplatu stabilizačního příspěvku se použijí § 68l
až 68n.
(6) Seznam speciálních odborností a vykonávaných činností nezbytných
pro plnění úkolů ozbrojených sil a Vojenské policie a výši stabilizačního příspěvku
podle odstavce 3 stanoví vláda nařízením. Seznam speciálních odborností a vykonávaných
činností nezbytných pro plnění úkolů Vojenského zpravodajství stanoví ministr.“.
69. V § 71 odst. 5 se slova „mají-li trvalý pobyt na území státu a žijí-li
s vojákem v domácnosti22)“ nahrazují slovy „žijí-li s vojákem ve společné domácnosti“.
Poznámka pod čarou č. 22 se zrušuje.
70. § 77 včetně nadpisu zní:
㤠77
Náhrady při přeložení a při povolání do služebního poměru
(1) Při přeložení náleží vojákovi náhrada jízdních výdajů z místa bydliště,
popřípadě z dosavadního místa výkonu služby do místa přeložení. Vojákovi náleží náhrada
v rozsahu jako při služební cestě.
(2) Vojákovi, který vykonává službu mimo místo bydliště, náleží po dobu,
kdy dojíždí k výkonu služby z obce bydliště do obce výkonu služby, náhrada prokázaných
jízdních výdajů. Náhrada se poskytuje v rozsahu stanoveném v § 72 odst. 1 písm. e)
za každý den, ve kterém voják konal službu, nejvýše však ve výši denní částky stravného
při služební cestě; nedojíždí-li voják denně, náleží mu náhrada nejvýše pětkrát měsíčně
každým směrem.
(3) Vojákovi zařazenému v hodnostním sboru čekatelů a vojákovi, kterému
bylo určeno pravidelné místo výkonu služby v zahraničí, náhrada podle odstavce 2
nenáleží.
(4) Náhrada podle odstavce 2 se poskytuje měsíčně a vyplácí se v pravidelném
termínu výplaty služebního platu. Měsíční náhradu lze paušalizovat. Ministerstvo
stanoví vyhláškou výši paušální náhrady a termín výplaty.
(5) Pro účely náhrad podle odstavců 1 až 4 se obdobně jako přeložení
posuzuje i povolání do služebního poměru.“.
71. V § 79 se na konci odstavce 3 doplňují věty „Základ pro určení měsíční
výše náhrady zvýšených životních nákladů stanoví služební orgán v rozmezí 10 % až
50 % ze služebního platu určeného vojákovi bez příplatku za službu v zahraničí. Pro
splatnost a výplatu této náhrady se použijí § 68l, § 68m odst. 2 až 4 a § 68n.“.
72. V § 81 odstavec 1 zní:
„(1) Při zahraniční služební cestě přísluší vojákovi stravné v cizí měně;
na žádost vojáka může být vyplaceno stravné v českých korunách nebo v jiné cizí volně
směnitelné měně s tím, že se pro přepočet použije kurz vyhlášený Českou národní bankou
pro den, ve kterém je vyplacena záloha. Nebyla-li záloha poskytnuta, použije se pro
přepočet kurz vyhlášený Českou národní bankou pro den nástupu zahraniční služební
cesty.“.
73. V § 91 odst. 2 se za slova „až m)“ vkládají slova „a o)“.
74. V § 94 nadpis zní: „Zdravotní služby“.
75. V § 94 odst. 1 se věta první nahrazuje větou „Rozsah zdravotních služeb
a podmínky jejich poskytování ve své působnosti organizuje, řídí a kontroluje ministerstvo
s využitím své působnosti podle zákona o zdravotních službách.“.
76. V § 94 odst. 2 se věta první nahrazuje větou „Zdravotní služby poskytuje
vojákům stát zpravidla prostřednictvím poskytovatelů zdravotních služeb, kterým ministerstvo
udělilo oprávnění k poskytování zdravotních služeb ve zdravotnických zařízeních jím
zřízených (dále jen „vojenský poskytovatel“), a nejsou-li, u jiných poskytovatelů
zdravotních služeb na základě smlouvy o poskytování zdravotních služeb vojákům uzavřené
se zdravotní pojišťovnou stanovenou zákonem o veřejném zdravotním pojištění26).“.
77. V § 94 odst. 2 větě druhé se za slova „vojenský poskytovatel“ vkládají
slova „ambulantní péče v oboru všeobecného praktického lékařství“ a slova „zdravotních
služeb v oboru gynekologie-porodnictví“ se nahrazují slovy „ambulantní péče v oborech,
které stanoví ministerstvo vyhláškou“.
78. V § 94 odstavec 3 zní:
„(3) Ministerstvo může určit, že vybraní vojenští poskytovatelé uskutečňují
také související výzkumnou nebo vývojovou činnost a na jimi provozovaných odborných
pracovištích se provádí také klinická a praktická výuka v akreditovaných studijních
programech všeobecného lékařství, zubního lékařství a farmacie a v akreditovaných
studijních programech a vzdělávacích programech nelékařských zdravotnických oborů;
zdravotnické zařízení takového vojenského poskytovatele je vojenskou fakultní nemocnicí.“.
79. V § 94 se doplňuje odstavec 4, který včetně poznámky pod čarou č. 54
zní:
„(4) Podmínky poskytování zdravotních služeb vojenskými poskytovateli,
včetně jejich poskytování při plnění úkolů ministerstva v zahraničních operacích
a při krizových situacích54) na území České republiky, obory ambulantní péče, u kterých
voják z povolání může uplatnit svobodnou volbu jejich poskytovatele, a podmínky organizace
plnění úkolů vojenských fakultních nemocnic stanoví ministerstvo vyhláškou.
54) § 2 písm. b) zákona č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně
některých zákonů (krizový zákon).“.
80. V § 97a odst. 2 se číslo „30“ nahrazuje číslem „60“.
81. V § 108 odst. 1 a 2 se slovo „platů“ nahrazuje slovy „služebních platů“.
82. V § 108 odst. 2 a § 118 odst. 1 se slovo „platu“ nahrazuje slovy „služebnímu
platu“.
83. V § 116 písm. a) a b), § 117 odst. 1 a 2, § 118 odst. 1, 2, 3 a 4,
§ 123 odst. 2, § 127 odst. 3 a § 159 odst. 2 se slovo „platu“ nahrazuje slovy „služebním
platu“.
84. V nadpisu § 117 a 118 se slovo „platu“ nahrazuje slovy „služebním platu“.
85. V § 117 odst. 1 se slova „náhradou ve výši platu podle § 68 odst. 3“
nahrazují slovy „služebním platem po dobu dočasné neschopnosti ke službě pro nemoc
nebo úraz“.
86. V § 117 odst. 2 se slova „náhrada ve výši platu podle § 68 odst. 3“
nahrazují slovy „služební plat podle § 68k“.
87. V § 118 odst. 3 se slovo „platem“ nahrazuje slovy „služebním platem“.
88. V § 119 odst. 1 se slova „ , za podmínek a ve výši, které stanovuje
zvláštní právní předpis34)“ zrušují.
Poznámka pod čarou č. 34 se zrušuje.
89. V § 119 se za odstavec 1 vkládá nový odstavec 2, který zní:
„(2) Ministerstvo stanoví vyhláškou postup při určování výše náhrady za
bolest a za ztížení společenského uplatnění.“.
Dosavadní odstavec 2 se označuje jako odstavec 3.
90. V § 129 odst. 1 se slova „ozbrojených sil“ zrušují.
91. V § 132 odst. 1 se slova „a g) až l)“ nahrazují slovy „ , g) až l),
n) a o)“.
92. V § 138 se slova „a g) až l)“ nahrazují slovy „ , g) až l), n) a o)“.
93. V § 139 odst. 2 se slovo „platy“ nahrazuje slovy „služební platy“.
94. V § 143 odst. 1 se věty druhá a třetí nahrazují větami
„Pro výši výsluhového příspěvku a odbytného se doba výkonu služby
a) ve služebním zařazení stanoveném ministrem obrany ve Vojenském zpravodajství,
ve kterém voják plní zvláštní úkoly při činnostech podle jiného právního předpisu35)
v zahraničí, a v zahraničních operacích, ve kterých je voják vystaven vysokému riziku
ohrožení života nebo zdraví spojenému s vedením bojové činnosti v prostoru operace,
hodnotí dvojnásobně; v ostatních zahraničních operacích se hodnotí jedenapůlnásobně,
b) ve služebním zařazení pilot, druhý pilot, pilot operátor, ve služebním zařazení
stanoveném ministrem obrany ve Vojenském zpravodajství, ve kterém voják plní zvláštní
úkoly při činnostech podle jiného právního předpisu35), a ve služebním zařazení stanoveném
ministrem obrany ve vojenském útvaru, ve kterém voják plní úkoly speciálních sil,
hodnotí jedenapůlnásobně.
Zvýšený zápočet doby služby se stanoví za celé kalendářní měsíce. Doba necelých měsíců
se sčítá a každých 30 dnů se hodnotí jako měsíc.“.
95. V § 143 odstavce 2 až 4 znějí:
„(2) Do doby trvání služebního poměru vojáka rozhodné pro přiznání výsluhových
náležitostí se nezapočítává doba dispozice podle § 10 odst. 4, doba rodičovské dovolené,
s výjimkou rodičovské dovolené, po kterou se vojákovi poskytuje peněžitá pomoc v
mateřství4), a doba neomluvené nepřítomnosti ve službě.
(3) Za průměrný měsíční hrubý služební plat se pro účely stanovení výše
výsluhových náležitostí považuje průměrný hrubý služební plat poskytovaný za předchozích
5 kalendářních roků přede dnem skončení služebního poměru. Jestliže služební poměr
skončil posledním dnem kalendářního roku, spadá již tento rok do období 5 kalendářních
roků podle věty první. Trval-li služební poměr po dobu kratší než 5 kalendářních
roků přede dnem skončení služebního poměru podle věty první, zjišťuje se průměrný
měsíční hrubý služební plat z celé doby trvání služebního poměru. Za dobu dočasné
neschopnosti ke službě pro nemoc nebo úraz, dobu, po kterou voják nemůže konat službu
pro karanténu nařízenou podle zvláštních právních předpisů19b) nebo po kterou je
vojákovi nařízena izolace, a další dobu, po kterou byly vojákovi poskytovány dávky
nemocenského pojištění, se průměrný měsíční hrubý služební plat zjišťuje ze služebního
platu přiznaného rozhodnutím platným v den předcházející dni vzniku neschopnosti
ke službě, dni nařízení karantény či izolace, nebo dni počátku poskytování dávek
nemocenského pojištění. Doba vyslání k výkonu služby v zahraničí, po kterou je vojákovi
poskytován plat z prostředků mezinárodní nebo nadnárodní organizace nebo orgánu,
a doba určení do dispozice podle § 10 odst. 2 písm. e) a g), se z doby, za kterou
se zjišťuje průměrný měsíční hrubý služební plat, vylučuje. Nelze-li v důsledku vyloučené
doby průměrný měsíční hrubý služební plat zjistit, stanoví se průměrný měsíční hrubý
služební plat z kalendářního roku předcházejícího vyloučené době.
(4) Do průměrného měsíčního hrubého služebního platu se nezapočítávají
odměny poskytnuté vojákovi podle § 68g. Při výpočtu výsluhových náležitostí se dále
nepřihlíží
a) ke snížení služebního platu při dočasném zproštění výkonu služby a v důsledku
uložení kázeňského trestu snížení služebního platu,
b) k příplatku za službu v zahraničí,
c) ke služebnímu platu za nevyčerpanou řádnou dovolenou,
d) ke služebnímu platu poskytnutému místo volna za nepřetržité vojenské nasazení
na území České republiky, nebo
e) k doplatkům a přeplatkům služebních platů vyúčtovaných za období předcházející
rozhodnému období.“.
96. V § 143 odst. 7 se slova „a i) až l)“ nahrazují slovy „ , i) až l)
a o)“.
97. V § 143 odst. 8 se na konci textu věty první doplňují slova „ , pokud
je za něj následně pravomocně odsouzen nebo bylo jeho trestní stíhání pravomocně
podmíněně zastaveno42c) nebo bylo pravomocně schváleno narovnání42d) anebo bylo pravomocně
rozhodnuto o podmíněném odložení návrhu na potrestání42e)“, věty druhá a třetí se
zrušují a ve větě čtvrté se slovo „druhé“ nahrazuje slovem „první“.
98. § 144 zní:
99. V § 145 odst. 1 písm. g) se za slovo „náborového“ vkládají slova „nebo
kvalifikačního“.
100. V § 145 odst. 1 písm. h) se slova „přídavek na bydlení“ nahrazují
slovy „služební příspěvek“ a slovo „přídavku“ se nahrazuje slovem „příspěvku“.
101. V § 145 odst. 1 písmeno j) zní:
„j) neposkytnutí, odnětí nebo snížení služebního platu podle § 68k odst.
5,“.
102. V § 145 se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se
písmeno o), které zní:
„o) uložení kázeňského trestu.“.
103. V § 145a odst. 1 písmena f) a g) znějí:
„f) pověření výkonem služby nebo zastupování v jiném služebním zařazení,
g) odvelení nebo vyslání na studijní pobyt, který trvá déle než 30 dnů,“.
104. V § 145a odst. 1 písmena m) a n) znějí:
„m) stanovení služebního platu nebo určení služebního platu podle § 68i
a 68j,
n) prodloužení rozhodné doby.“.
105. V § 145a odst. 3 se za slovo „f),“ vkládá slovo „h),“.
106. Za § 152 se vkládá nový § 152a, který včetně nadpisu zní:
㤠152a
Výkon rozhodnutí
(1) Nesplní-li účastník ve stanovené lhůtě povinnost k peněžitému plnění,
která je mu uložena vykonatelným rozhodnutím vydaným podle této části, rozhodne služební
orgán o srážkách z jeho služebního platu nebo výsluhových náležitostí.
(2) Nelze-li zajistit výkon rozhodnutí způsobem uvedeným v odstavci 1,
ministerstvo podá návrh soudu na nařízení výkonu rozhodnutí.“.
107. Za § 163 se vkládají nové § 163a a 163b, které včetně nadpisu znějí:
㤠163a
Zajetí a nezvěstnost
(1) Zajetím se pro účely tohoto zákona rozumí situace, kdy voják v zahraniční
operaci upadl do moci nepřítele.
(2) Nezvěstným je pro účely tohoto zákona voják, který nepodal o sobě
nadřízenému zprávu a o kterém nadřízenému není známo, kde se zdržuje, pokud
a) nenastoupí v určeném čase k výkonu služby,
b) se vzdálí bez dovolení z výkonu služby, nebo
c) se ztratí při plnění služebních úkolů v zahraniční operaci, pokud nejde o zajetí.
Čl. II
Přechodná ustanovení
1. Rozhodná doba podle § 6a zákona č. 221/1999 Sb., ve znění účinném ode
dne nabytí účinnosti tohoto zákona, začíná plynout u všech vojáků dnem nabytí účinnosti
tohoto zákona; k výkonu služby ve služebním zařazení přede dnem nabytí účinnosti
tohoto zákona se pro účely stanovení rozhodné doby nepřihlíží.
2. Měsíční přídavek na bydlení podle § 61 odst. 4 zákona č. 221/1999 Sb.,
ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, náleží naposledy za kalendářní
měsíc předcházející dni nabytí účinnosti tohoto zákona.
3. Měl-li voják přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona nárok na nesnížený
plat podle § 67 odst. 2 písm. e) zákona č. 221/1999 Sb., ve znění účinném přede dnem
nabytí účinnosti tohoto zákona, nebo na náhradu ve výši platu podle § 68 odst. 3
zákona č. 221/1999 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona,
vyplácí se takový plat až do zániku nároku na něj, je-li to pro vojáka výhodnější.
4. Výkonnostní příplatek podle § 68a zákona č. 221/1999 Sb., ve znění účinném
ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona, se poprvé poskytne k 1. dubnu 2016 podle služebního
hodnocení za rok 2015. K předcházejícím služebním hodnocením a ke služebnímu hodnocení
po ukončení základní přípravy se nepřihlíží.
5. Vznikl-li vojákovi nárok na zvláštní příplatek v jiné než české měně podle
§ 11 odst. 3 zákona č. 143/1992 Sb., o platu a odměně za pracovní pohotovost v rozpočtových
a v některých dalších organizacích a orgánech, ve znění pozdějších předpisů, vyplácí
se vojákovi tento zvláštní příplatek až do zániku nároku na něj, podle dosavadních
právních předpisů, je-li pro vojáka výhodnější, než příplatek za službu v zahraničí
podle § 68b zákona č. 221/1999 Sb., ve znění účinném po dni nabytí účinnosti tohoto
zákona. Pro porovnání výše zvláštního příplatku a příplatku za službu v zahraničí,
z hlediska jeho výhodnosti podle věty první, se použije součin částky zvláštního
příplatku v jiné než české měně a kurzu vyhlášeného Českou národní bankou pro den
nabytí účinnosti tohoto zákona zaokrouhlený na celé koruny směrem nahoru a výše příplatku
za službu v zahraničí v korunách, stanovená pro stejnou zahraniční operaci. Pokud
bude výše zvláštního příplatku výhodnější, náleží po dni nabytí účinnosti tohoto
zákona vojákovi v korunách.
6. Do doby trvání služebního poměru rozhodné pro přiznání výsluhových náležitostí
podle části osmé zákona č. 221/1999 Sb., ve znění účinném ke dni nabytí účinnosti
tohoto zákona, se započítávají doby služby v rozsahu, v jakém jim byly započteny
podle zákona č. 221/1999 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto
zákona.
7. Rozhodné období pro stanovení průměrného měsíčního hrubého služebního
platu vojáka pro přiznání výsluhových náležitostí se z období jednoho na období 5
let podle § 143 odst. 3 prodlužuje postupně tak, že prvním kalendářním rokem je kalendářní
rok, ve kterém tento zákon nabyl účinnosti. Byl-li vojákovi v části tohoto roku poskytován
plat podle dosavadních právních předpisů, zjišťuje se za tuto část roku průměrný
měsíční hrubý služební plat pro přiznání výsluhových náležitostí podle zákona č.
221/1999 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.
8. Řízení ve věcech služebního poměru zahájené přede dnem nabytí účinnosti
tohoto zákona, se dokončí podle zákona č. 221/1999 Sb., ve znění účinném přede dnem
nabytí účinnosti tohoto zákona.
9. Dosáhl-li voják přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona vyšší hodnosti,
než která mu náleží podle § 6 odst. 3 a 7 zákona č. 221/1999 Sb., ve znění účinném
ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona, náleží vojákovi i nadále dosažená vyšší hodnost,
přičemž na práva a povinnosti takového vojáka se § 7 odst. 7 zákona č. 221/1999 Sb.,
ve znění účinném ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona, vztahuje obdobně. Do nižší
hodnosti, která by jinak vojákovi náležela, je voják jmenován až společně s rozhodnutím
podle § 6a odst. 3 písm. a) až c) zákona č. 221/1999 Sb., ve znění účinném ke dni
nabytí účinnosti tohoto zákona, nebo při novém služebním zařazení.
10. Voják, který byl přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona jmenován se
svým souhlasem do nižší hodnosti a jeho služební poměr již zanikl, může požádat příslušné
krajské vojenské velitelství o přiznání nejvyšší hodnosti, kterou v průběhu služebního
poměru dosáhl.
Čl. III
Zrušovací ustanovení
Zrušuje se:
1. Zákon č. 143/1992 Sb., o platu a odměně za pracovní pohotovost v rozpočtových
a v některých dalších organizacích a orgánech.
2. Čl. V zákona č. 590/1992 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon České národní rady
č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, a některé další
zákony.
3. Část třetí zákona č. 10/1993 Sb., o státním rozpočtu České republiky na rok 1993,
o změně a doplnění některých zákonů České národní rady a některých dalších předpisů.
4. Čl. I zákona č. 40/1994 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon č. 143/1992 Sb.,
o platu a odměně za pracovní pohotovost v rozpočtových a v některých dalších organizacích
a orgánech, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony.
5. Čl. XV zákona č. 118/1995 Sb., kterým se mění a doplňují některé zákony v souvislosti
s přijetím zákona o státní sociální podpoře.
6. Část druhá zákona č. 201/1997 Sb., o platu a některých dalších náležitostech státních
zástupců a o změně a doplnění zákona č. 143/1992 Sb., o platu a odměně za pracovní
pohotovost v rozpočtových a v některých dalších organizacích a orgánech, ve znění
pozdějších předpisů.
7. Čl. VII zákona č. 225/1999 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s
přijetím zákona o vojácích z povolání.
8. Část druhá zákona č. 217/2000 Sb., kterým se mění zákon č. 1/1992 Sb., o mzdě,
odměně za pracovní pohotovost a o průměrném výdělku, ve znění pozdějších předpisů,
zákon č. 143/1992 Sb., o platu a odměně za pracovní pohotovost v rozpočtových a v
některých dalších organizacích a orgánech, ve znění pozdějších předpisů, zákon č.
10/1993 Sb., o státním rozpočtu České republiky na rok 1993, o změně a doplnění některých
zákonů České národní rady a některých dalších předpisů, ve znění pozdějších předpisů,
a zákon č. 132/2000 Sb., o změně a zrušení některých zákonů souvisejících se zákonem
o krajích, zákonem o obcích, zákonem o okresních úřadech a zákonem o hlavním městě
Praze.
9. Zákon č. 492/2001 Sb., kterým se mění zákon č. 143/1992 Sb., o platu a odměně
za pracovní pohotovost v rozpočtových a v některých dalších organizacích a orgánech,
ve znění pozdějších předpisů.
10. Část desátá zákona č. 308/2002 Sb., kterým se mění zákon č. 15/1998 Sb., o Komisi
pro cenné papíry a o změně a doplnění dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů,
a některé další zákony.
11. Zákon č. 421/2002 Sb., kterým se mění zákon č. 143/1992 Sb., o platu a odměně
za pracovní pohotovost v rozpočtových a v některých dalších organizacích a orgánech,
ve znění pozdějších předpisů.
12. Část sedmnáctá zákona č. 362/2003 Sb., o změně zákonů souvisejících s přijetím
zákona o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů.
13. Část čtvrtá zákona č. 562/2004 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti
s přijetím školského zákona.
14. Část čtvrtá zákona č. 563/2004 Sb., o pedagogických pracovnících a o změně některých
zákonů.
15. Část osmá zákona č. 626/2004 Sb., o změně některých zákonů v návaznosti na realizaci
reformy veřejných financí v oblasti odměňování.
16. Část padesátá čtvrtá zákona č. 264/2006 Sb., kterým se mění některé zákony v
souvislosti s přijetím zákoníku práce.
17. Část čtvrtá zákona 198/2009 Sb., o rovném zacházení a o právních prostředcích
ochrany před diskriminací a o změně některých zákonů (antidiskriminační zákon).
18. Část druhá zákona č. 272/2009 Sb., kterým se mění zákon č. 221/1999 Sb., o vojácích
z povolání, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 143/1992 Sb., o platu a odměně
za pracovní pohotovost v rozpočtových a v některých dalších organizacích a orgánech,
ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním
(trestní řád), ve znění pozdějších předpisů.
19. Část dvacátá osmá zákona č. 458/2011 Sb., o změně zákonů související se zřízením
jednoho inkasního místa a dalších změnách daňových a pojistných zákonů.
20. Část devátá zákona č. 399/2012 Sb., o změně zákonů v souvislosti s přijetím zákona
o pojistném na důchodové spoření.
21. Nařízení vlády č. 222/1997 Sb., kterým se stanoví jednorázová peněžní náležitost
pro příslušníky Policie České republiky.
22. Nařízení vlády č. 47/1998 Sb., o zvláštní jednorázové peněžní náležitosti pro
příslušníky Vězeňské služby České republiky.
23. Nařízení vlády č. 289/2002 Sb., kterým se stanoví rozsah a způsob poskytování
údajů do Informačního systému o platech.
24. Nařízení vlády č. 328/2002 Sb., kterým se mění nařízení vlády č. 47/1998 Sb.,
o zvláštní jednorázové peněžní náležitosti pro příslušníky Vězeňské služby České
republiky.
25. Nařízení vlády č. 514/2004 Sb., kterým se mění nařízení vlády č. 289/2002 Sb.,
kterým se stanoví rozsah a způsob poskytování údajů do Informačního systému o platech.
26. Nařízení vlády č. 565/2006 Sb., o platových poměrech vojáků z povolání.
27. Nařízení vlády č. 336/2007 Sb., kterým se mění nařízení vlády č. 565/2006 Sb.,
o platových poměrech vojáků z povolání.
28. Nařízení vlády č. 131/2008 Sb., kterým se mění nařízení vlády č. 565/2006 Sb.,
o platových poměrech vojáků z povolání, ve znění nařízení vlády č. 336/2007 Sb.
29. Nařízení vlády č. 131/2009 Sb., kterým se mění nařízení vlády č. 565/2006 Sb.,
o platových poměrech vojáků z povolání, ve znění pozdějších předpisů.
30. Nařízení vlády č. 200/2009 Sb., kterým se mění nařízení vlády č. 565/2006 Sb.,
o platových poměrech vojáků z povolání, ve znění pozdějších předpisů.
31. Nařízení vlády č. 223/2010 Sb., o katalogu prací vojáků z povolání.
32. Nařízení vlády č. 376/2010 Sb., kterým se mění nařízení vlády č. 565/2006 Sb.,
o platových poměrech vojáků z povolání, ve znění pozdějších předpisů.
33. Nařízení vlády č. 45/2011 Sb., kterým se mění nařízení vlády č. 565/2006 Sb.,
o platových poměrech vojáků z povolání, ve znění pozdějších předpisů.
Čl. IV
Předseda vlády se zmocňuje, aby ve Sbírce zákonů vyhlásil úplné znění zákona
č. 221/1999 Sb., o vojácích z povolání, jak vyplývá z pozdějších zákonů.
ČÁST DRUHÁ
Změna zákona o organizaci a provádění sociálního zabezpečení
Čl. V
V § 35a odst. 1 větě druhé zákona č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění
sociálního zabezpečení, ve znění zákona č. 160/1995 Sb., zákona č. 189/2006 Sb.,
zákona č. 305/2008 Sb., zákona č. 41/2009 Sb., zákona č. 365/2011 Sb. a zákona č.
470/2011 Sb., se za slova „příslušníkům bezpečnostních sborů“ vkládají slova „služební
příjem“ a slovo „plat“ se nahrazuje slovy „služební plat“.
ČÁST TŘETÍ
Změna zákona o daních z příjmů
Čl. VI
V § 6 odst. 9 písm. m) zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění
zákona č. 261/2007 Sb., se slova „v cizí měně“ zrušují.
ČÁST ČTVRTÁ
Změna zákona o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku
zaměstnanosti
Čl. VII
V § 25 odst. 5 zákona č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení
a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, ve znění zákona č. 307/1993 Sb., zákona
č. 113/1997 Sb. a zákona č. 238/2000 Sb., se slova „zvláštní příplatek příslušníků
ozbrojených sil vyslaných v rámci jednotky mírových sil mimo území České republiky“
nahrazují slovy „příplatek za službu v zahraničí náležející vojákům vyslaným do zahraniční
operace“.
ČÁST PÁTÁ
Změna zákona o státní sociální podpoře
Čl. VIII
V § 5 odst. 1 písm. b) bodě 10 zákona č. 117/1995 Sb., o státní sociální
podpoře, ve znění zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 428/2011 Sb., zákona č. 458/2011
Sb. a zákona č. 252/2014 Sb., se slova „v cizí měně“ zrušují.
ČÁST ŠESTÁ
Změna zákona o důchodovém pojištění
Čl. IX
V § 65 odst. 1 větě první zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění,
ve znění zákona č. 305/2008 Sb., zákona č. 479/2008 Sb., zákona č. 364/2011 Sb. a
zákona č. 470/2011 Sb., se slova „náhrady ve výši platu“ nahrazují slovy „služebního
platu“.
ČÁST SEDMÁ
Změna zákona o životním a existenčním minimu
Čl. X
V § 7 odst. 2 písm. i) zákona č. 110/2006 Sb., o životním a existenčním
minimu, ve znění zákona č. 261/2007 Sb., se slova „v cizí měně“ zrušují.
ČÁST OSMÁ
Změna zákona o nemocenském pojištění
Čl. XI
Zákon č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, ve znění zákona č. 585/2006
Sb., zákona č. 181/2007 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 239/2008 Sb., zákona
č. 305/2008 Sb., zákona č. 306/2008 Sb., zákona č. 479/2008 Sb., zákona č. 2/2009
Sb., zákona č. 41/2009 Sb., zákona č. 158/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona
č. 302/2009 Sb., zákona č. 303/2009 Sb., zákona č. 362/2009 Sb., zákona č. 157/2010
Sb., zákona č. 166/2010 Sb., zákona č. 347/2010 Sb., zákona č. 73/2011 Sb., zákona
č. 180/2011 Sb., zákona č. 263/2011 Sb., zákona č. 341/2011 Sb., zákona č. 364/2011
Sb., zákona č. 365/2011 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., zákona č. 458/2011 Sb., zákona
č. 470/2011 Sb., zákona č. 1/2012 Sb., zákona č. 167/2012 Sb., zákona č. 169/2012
Sb., zákona č. 396/2012 Sb., zákona č. 401/2012 Sb., zákona č. 303/2013 Sb., zákona
č. 344/2013 Sb. a zákona č. 64/2014 Sb., se mění takto:
1. V § 3 písm. b), § 18 odst. 7 písm. a), § 28 odst. 5 větě první a v §
43 odst. 2 písm. c) se slovo „plat“ nahrazuje slovy „služební plat“.
2. V § 16 písm. b) se slovo „přídavku“ nahrazuje slovy „služebního příspěvku“.
Hamáček v. r.
Zeman v. r.
Sobotka v. r.