GF01/2020
Informace
k protikrizovému balíčku MF
Dnem 1. 7. 2020 nabývá účinnosti zákon č. 299/2020 Sb., kterým se mění některé
daňové zákony v souvislosti s výskytem koronaviru SARS-CoV-2 a zákon č. 159/2020
Sb., o kompenzačním bonusu v souvislosti s krizovými opatřeními v souvislosti s výskytem
koronaviru SARS CoV-2, ve znění pozdějších předpisů.
ZÁKON O DANÍCH Z PŘÍJMŮ
Výše uvedeným zákonem se novelizují i některá ustanovení zákona č. 586/1992 Sb.,
o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "ZDP), vztahující se k
uplatňování daňové ztráty jako položky odčitatelné od základu daně. K nejdůležitějším
změnám zákona o daních z příjmů patří:
Možnost
uplatnění daňové ztráty zpětně za předcházející období
(§ 34 odst. 1
ZDP)- Rozšiřuje se možnost uplatnění daňové ztráty jako položky odčitatelné od základu
daně, a to na 2 zdaňovací období bezprostředně předcházející zdaňovacímu období nebo
období, za které se podává daňové přiznání, za která se daňová ztráta stanoví. Výše
takto uplatnitelné daňové ztráty je omezena částkou 30 000 000 Kč (v souhrnu za obě
předcházející období). Postupem při uplatnění daňové ztráty zpětně za předcházející
období (§ 38zh ZDP) je stanovena zákonná fikce pro datum podání dodatečného daňového
přiznání v případech, kdy je podáváno současně s řádným daňovým přiznáním a je dodatečně
uplatňována daňová ztráta, která je tvrzena v řádném daňovém přiznání.
- Stanoví se
možnost poplatníka vzdát se práva na uplatnění daňové ztráty jako položky odčitatelné
od základu daně ve zdaňovacích obdobích následujících po období, za které byla stanovena.
Oznámení o vzdání se práva musí být učiněno ve lhůtě pro podání daňového přiznání
za období, za které byla daňová ztráta stanovena, a poté, co bylo učiněno je již
nelze vzít zpět.
- Stanoví se povinnost poplatníka uvést v daňovém přiznání nebo v
dodatečném daňovém přiznání při uplatnění daňové ztráty jako položky odčitatelné
od základu daně, jakou daňovou ztrátu (tj. stanovenou za jaké konkrétní období) uplatňuje
a v jaké výši. Možnost
uplatnění "očekávané" daňové ztráty
zpětně za první bezprostředně
předcházející období (Přechodná ustanovení čl. III bod 3.)- Stanoví se možnost uplatnění
"očekávané" daňové ztráty za první zdaňovací období poplatníka, které skončilo ode
dne 30. června 2020, jako položky odčitatelné od základu daně v bezprostředně předcházejícím
období. Výše takto uplatnitelné "očekávané" daňové ztráty je omezena částkou 30 000
000 Kč. Pokud nebude tato "očekávaná" daňová ztráta následně pravomocně stanovena
minimálně v očekávané výši, vznikne poplatníkovi povinnost podat dodatečné daňové
přiznání. Očekávanou daňovou ztrátu je tedy možné uplatnit v daňovém přiznání pouze
za první zdaňovací období bezprostředně předcházející období, za které si poplatník
tuto daňovou ztrátu určil. Informace k postupu uplatnění "očekávané daňové ztráty"
v daňovém přiznání jsou zveřejněny na webových stránkách finanční správy prostřednictvím
"Upozornění k tiskopisům". Uplatnění daňové ztráty zpětně za předcházející období
v případě
poplatníka využívajícího slevu na dani z titulu investiční pobídky
(§ 35a
odst. 2 písm. a) bod 3 ZDP)- Uplatnění daňové ztráty jako položky odčitatelné od základu
daně v období předcházejícím období, za které byla daňová ztráta stanovena, je v
případě poplatníka využívajícího slevu na dani v souvislosti s investiční pobídkou
dle § 35a ZDP fakultativní. Uplatnění daňové ztráty zpětně za předcházející období
v případě tzv.
podstatné změny, resp. zachování stejné činnosti poplatníka
(§ 38na
odst. 1 a odst. 3 ZDP)- Rozšiřuje se podmínka stanovená tzv. testem podstatné změny,
resp. testem zachování stejné činnosti, i na případy uplatnění daňové ztráty jako
položky odčitatelné od základu daně ve 2 zdaňovacích obdobích bezprostředně předcházejících
období, za které se daňová ztráta stanoví.
- Naplnění podmínky zachování stejné činnosti
dopadá i na případy, kdy období, ve kterém se daňová ztráta uplatňuje jako položka
odčitatelná od základu daně, předchází období, za které byla daňová ztráta stanovena.
Možnost uplatnění daňové ztráty zpětně za předcházející období při přeměnách (§ 38na
odst. 7 a § 23c odst. 8 písm. b) ZDP)
- Daňová ztráta stanovená po přeměně poplatníka
nemůže být uplatněna jako položka odčitatelná od základu daně v období předcházejícím
období, za které byla stanovena, vůči základu daně právního předchůdce (zaniklého
poplatníka), který byl stanoven za období před přeměnou poplatníka. Tuto daňovou
ztrátu může poplatník uplatnit vůči svému základu daně, který mu byl stanoven za
období před přeměnou, a to v rozsahu, v jakém se daňová ztráta vztahuje ke stejným
činnostem, které tento poplatník vykonával již v období před přeměnou, ve kterém
daňovou ztrátu uplatňuje.
- Daňovou ztrátu převzatou od zanikající nebo rozdělované
společnosti při přeměnách (§ 23c odst. 8 písm. b) ZDP) nelze uplatnit zpětně vůči
základu daně právního předchůdce, ani vůči základu daně právního nástupce stanovenému
v období před přeměnou (tj. za 2 předcházející zdaňovací období).
Lhůta pro stanovení
daně
(§ 38r odst. 2 ZDP)- Prodlužuje se lhůta pro stanovení daně za zdaňovací období
předcházející období, za které byla daňová ztráta stanovena, a to v případě, pokud
v tomto období byla daňová ztráta skutečně uplatněna jako položka odčitatelná od
základu daně.
- Stanoví se pravidlo, podle kterého nedochází v případě vzdání se práva
na uplatnění daňové ztráty pro následující zdaňovací období k prodloužení lhůty pro
stanovení daně za zdaňovací období následující po období, za které byla daňová ztráta
stanovena (v tomto případě dochází k prodloužení lhůty pro stanovení daně pouze pro
období předcházející, a to jen pokud v nich daňová ztráta byla skutečně uplatněna).
Výše uvedené změny v ustanoveních týkajících se uplatňování daňové ztráty nabyly
účinnosti dnem 1. 7. 2020 s tím, že
- na daňovou ztrátu pravomocně stanovenou za zdaňovací
období, které skončilo ode dne 30. 6. 2020, se použije "novelizovaný" zákon o daních
z příjmů (viz Přechodná ustanovení čl. III bod 1.)
- na daňovou ztrátu pravomocně stanovenou
za zdaňovací období, které skončilo přede dnem 30. 6. 2020, se použije "původní"
zákon o daních z příjmů (viz Přechodná ustanovení čl. III bod 2.)
Uplatnění zahraniční
daně z příjmů jako daňově uznatelný výdaj
(§ 24 odst. 2 písm. ch) ZDP)- Omezuje se
možnost uplatnit jako daňový výdaj daň z příjmů zaplacenou v zahraničí, která nemohla
být započtena na daňovou povinnost v tuzemsku po zpětném uplatnění daňové ztráty
stanovené za následující zdaňovací období, v případě, kdy se tato zahraniční daň
týká období, ve kterém je jako položka odčitatelná od základu daně zpětně uplatněna
daňová ztráta vzniklá za následné období. Na výši zpětně uplatňované daňové ztráty
tento postup nemá vliv (výše daňové ztráty se nemění).
ZÁKON O DANI Z PŘIDANÉ HODNOTY
Výše uvedeným zákonem dochází dále ke změnám sazeb daně, a to k zařazení poskytnutí
vybraných služeb do přílohy č. 2a k zákonu č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty,
ve znění pozdějších předpisů.
Nově jsou do
druhé snížené sazby daně z přidané hodnoty ve výši 10%
zařazeny:-
ubytovací služby - kód CZ-CPA 55,
- poskytnutí oprávnění ke vstupu na představení,
do divadel, do cirkusů, do zábavních parků, na koncerty, do muzeí, do zoologických
zahrad, do kin, na výstavy a na podobné kulturní události nebo do podobných kulturních
zařízení; poskytnutí oprávnění ke vstupu do botanických zahrad, přírodních rezervací
a národních parků - kód CZ-CPA 59.14, 90, 91, 93,
- poskytnutí oprávnění ke vstupu
na sportovní události; použití krytých i nekrytých sportovních zařízení ke sportovním
činnostem; služby související s provozem rekreačních parků a pláží - kód CZ-CPA 93.11,
93.12, 93.13, 93.29.11,
- služby tureckých lázní, saun, parních lázní a solných jeskyní
- kód CZ-CPA 96.04,
- osobní doprava lyžařskými vleky - kód CZ-CPA 49.
Podrobnější informace ke změnám sazeb DPH jsou k dispozici na webu www.financnisprava.cz
v sekci Daně > Daň z přidané hodnoty > Informace, stanoviska a sdělení >
Sazby daně.
ZÁKON O DANI SILNIČNÍ
Výše uvedeným zákonem se novelizuje také zákon č. 16/1993 Sb., o dani silniční,
ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o dani silniční").
Předmětem změny
je snížení sazeb daně vymezených v § 6 odst. 2 zákona o dani silniční o 25%. Tyto
snížené sazby daně se použijí pro celé zdaňovací období roku 2020 i pro následující
období a uplatňují se u všech vozidel vymezených v § 5 písm. b) a c) zákona o dani
silniční, tj. u všech vozidel kromě osobních automobilů.
Pro účely výpočtu záloh na daň silniční na zdaňovací období roku 2020 splatných
přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se použijí sazby daně silniční podle §
6 odst. 2 zákona o dani silniční, ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto
zákona (tj. zálohy za rok 2020 se vypočítávají počínaje 1. 1. 2020 ve snížené výši,
tj. v případě sazeb vymezených v § 6 odst. 2 zákona o dani silniční se jedná o sazby
snížené o 25% oproti roku 2019).
Část zaplacených záloh na daň silniční za zdaňovací období roku 2020 splatných
přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona odpovídající kladnému rozdílu mezi zaplacenou
zálohou a výší zálohy vypočtené s použitím sazeb daně silniční podle § 6 odst. 2
zákona č. 16/1993 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona (tj.
sazby snížené dle tohoto zákona), se použije postupně na úhradu záloh ve zdaňovacím
období roku 2020 splatných ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona a daně silniční
za zdaňovací období roku 2020.
Příklad:
Poplatník přiznává daň za vozidlo, u kterého se pro výpočet daně použije
sazba daně podle § 6 odst. 2 zákona o dani silniční. Poplatník zaplatil zálohu k
15. 4. 2020 ve výši 12 600 Kč (tj. před účinností tohoto zákona s použitím nesnížených
sazeb), "předplatil" si tudíž na další zálohu 3 150 Kč. Další zálohu zaplatí o tuto
částku nižší, tj. ve lhůtě následující zálohy zaplatí namísto zálohy ve výši 9 450
Kč pouze částku ve výši 6 300 Kč. V souladu s novelou se 3 150 Kč uhrazených ve lhůtě
15. 4. 2020 nepovažuje za vratitelný přeplatek.ZÁKON O DANI Z NEMOVITÝCH VĚCÍ
Osvobození od daně z nemovitých věcí v případě mimořádných událostí
Výše uvedeným zákonem se novelizuje zákon č. 338/1992 Sb., o dani z nemovitých
věcí, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "DNV), konkrétně ustanovení § 17a, které
umožňuje obci osvobodit nemovité věci z důvodu mimořádné události
(např. z důvodu
povodně, vichřice, extrémního sucha, pandemie, opatření vyvolaném krizovými opatřeními
podle krizového zákona nebo průmyslové havárie)
, a to nejdéle na dobu 5 let. Osvobození
od daně z nemovitých věcí může obec též stanovit za již uplynulé zdaňovací období.Osvobozené nemovité věci musí obec vymezit v obecně závazné vyhlášce, která
musí
být vydána tak, aby nabyla účinnosti do 31. března roku následujícího po zdaňovacím
období, v němž k mimořádné, zejména živelní, události došlo.
Pokud obec bude chtít
osvobodit vymezené nemovité věci pouze částečně, tak částečné osvobození vyjádří
procentem.DNV dále upravuje, jakým způsobem může obec nemovité věci ve vyhlášce vymezit.
Obecně závazná vyhláška buď může v případě rozsáhlejší mimořádné události vztáhnout
osvobození k celému území obce nebo k jednomu nebo více katastrálním územím (opět
v jejich plném rozsahu). V takovém případě může obec podle typu mimořádné události
volit, zda osvobodí všechny nemovité věci, které leží na tomto území, nebo zda osvobození
vztáhne pouze k jedné z dílčích daní a osvobodí buď pouze pozemky, nebo pouze zdanitelné
stavby a zdanitelné jednotky. Tímto způsobem nelze osvobodit pouze zdanitelné stavby,
aniž by došlo k osvobození zdanitelných jednotek.
Pokud se mimořádná událost týká pouze vymezených nemovitých věcí, může je obec
v obecně závazné vyhlášce uvést jmenovitě. V takovém případě DNV jednoznačně stanoví
požadavky na jejich označení.
Poplatník, jehož nemovité věci obec osvobodí,
musí nárok na osvobození uplatnit
v daňovém nebo v dodatečném daňovém přiznání
, a to podle toho, zda obec obecně závaznou
vyhláškou osvobodí nemovité věci na dosud neuplynulá zdaňovací období (do budoucna),
nebo za již uplynulá zdaňovací období.