Bezúplatný příjem

Firma, s.r.o., plátce DPH má 2 společníky, kteří jsou zároveň jednateli. Jeden z nich chce z firmy odejít. Odchod si mimo jiné smluvně podmínil tím, že mu bude darováno auto, které je zařazeno v majetku firmy (pořízeno na úvěr, právě splaceno a plně odepsáno). Dotyčný je ve firmě zaměstnán na DPČ malého rozsahu. Jak to prosím bude s oceněním automobilu a s daněním (nejen DPH, ale i DPFO - bude hrát roli, že je společník ve firmě zaměstnán a tudíž se bude jednat o nepeněžní příjem zaměstnance se všemi odvody nebo tím, že je to uvedeno ve smlouvě a týká se to společníka, tak si nepeněžní příjem bude muset společník zdanit sám)? 

Jak je to u převodu infrastruktury mezi investorem a obcí? Investor je plátce DPH. Vybudovali jsme kanalizaci, vodu, komunikaci a osvětlení. Vzhledem k tomu, že na kanalizaci se chtějí připojovat i noví občané obce, vznikla zde dohoda, že se vše převede na obec. Pozemek, kde vše vzniklo, je v našem majetku, infrastruktura také. Obec nemá peníze, aby došlo k úplatnému převodu do vlastnictví obce za zůstatkovou cenu. Jakou formu převodu zvolit: darování či úplatný převod? A jak to v jednotlivých případech bude z hlediska daňového u s. r. o.? Investor uplatnit odpočet DPH. 

Bezúplatný příjem veřejně prospěšného poplatníka je osvobozen od daně z příjmů, pokud bude majetek využit na dosahování obecně prospěšných cílů. Znamená to, že musí být využit POUZE na obecně prospěšné cíle? Pokud se je podmínka splněna, ale majetek bude využit i pro jiný účel, jedná se o porušení podmínek pro osvobození? Příklad 1: Nadační fond má formou výpůjčky (zdarma) k dispozici prostory k naplňování obecně prospěšných cílů (neziskové semináře). Nájemné tedy neplatí, bezúplatný příjem nedaní (uplatní osvobození). Pokud v tomto prostoru bude současně také prodávat své publikace a u jedné půjde o prodej ziskový (tedy vedlejší, hospodářská, činnost, zisk bude zdaněn), dojde k porušení podmínky pro osvobození bezúplatného příjmu (hlavní činnost v prostoru dále trvá)? Příklad 2: Nadační fond získá darem automobil. Bezúplatný příjem nedaní (uplatní odpočet) a automobil používá k naplňování obecně prospěšných cílů. Pokud následně automobil prodá, jedná se o porušení podmínek pro osvobození a musí dar zpětně dodanit?

Společnost se rozhodla nakoupit pro zaměstnance nové pracovní mobilní telefony. Stávající pracovní telefony (pořízené v dubnu 2023) chce zaměstnavatel ponechat zaměstnancům k dalšímu soukromému využití. Telefony byly zakoupeny v roce 2023 od operátora: 1) za 1 Kč, 2) za celou hodnotu např. 20 000 Kč. Je třeba zaměstnancům nyní přidanit, a pokud ano, jakou hodnotu – odhad tržní ceny modelu?

Vzniká rodičům nějaká daňová povinnost, jestliže bydlí v bytě, který je ve vlastnictví dcery, a ta nechce po rodičích žádné peníze za jeho užívání? Energie a ostatní poplatky si hradí rodiče sami. Dcera dostala darem tento byt od rodičů a nechá je v něm dožít. Při darování nebyla uzavřena dohoda o právu dožití a ani žádná podobná. 

Společnost s r. o. poskytuje půjčky vlastním společníkům v měnách CZK, EUR, USD, GBP. Část splátek zpět do s. r. o. společníci uskutečňují v Bitcoinu. Jakým způsobem ocenit Bitcoin, tj. kolik z jistiny bylo uhrazeno? Může to být v ceně, kterou v době transakce vezmu z průměru trhu, např. tří největších kryptoměnových burz, nebo je nutné stanovit jiným způsobem? U faktury vystavené za služby a uhrazené v Bitcoinu, je postup stejný, nebo lze pro ocenění hodnoty přijímaného Bitcoinu použít částku faktury, bylo-li tak domluveno? Např. faktura na 1000 USD a množství přijmutého Bitcoinu je 1000 USD, bylo-li tak domluveno. Pokud by domluveno nebylo, vezme se za ocenění v době transakce opět průměr trhu, např. tří největších kryptoměnových burz?

Fyzická osoba dostala v roce 2023 na základě darovací smlouvy od manžela (zúžené SJM) stavbu se 4 bytovými jednotkami, ateliérem a garážemi. Ve dvoře se potom nachází další dva ateliéry a dvě garáže, které ještě nejsou zkolaudované. Byl vypracován znalecký posudek jako příloha k oznámení o osvobozených příjmech. Na nemovitost se také splácí hypotéka, kde jsou uvedeni oba manželé. Letos došlo k prodeji dvou bytů a v roce 2025 je v plánu prodej zbývajících jednotek. Jak postupovat pro správné stanovení základu daně za rok 2024? 

V důsledku realizace stavby Obcí XY bude naší společnosti znemožněn stávající vjezd do areálu a bude přistoupeno k nucené likvidaci části objektů (vrátnice, vnitrokomunikace, apod.). Obec následně bezúplatně převede na naši společnost pozemky, na kterých bude provedena stavba spočívající v nově vybudovaných objektech, které nahradí objekty původní. Náš názor je, že pokud převezmeme do svého vlastnictví pozemky a již zkolaudované stavby nahrazující původní, u společnosti v okamžiku nabytí nebudou předmětem daně z příjmu a lze bezúplatné pořízení pozemků v ocenění dle § 29 písm. d) zákona o dani z příjmů, zaúčtovat kapitálově na účet příslušné skupiny 41X . Prosím o posouzení správnosti názoru.

OSVČ, daňová evidence, plátce DPH ukončí svou podnikatelskou činnost. 30 let podnikala (matka) a v majetku měla staré stroje (starší než 5 let), které již mají nulovou zůstatkovou cenu. Při ukončení činnosti nebude upravovat ZD v dani z příjmů a skončí i s plátcovstvím DPH, kde opět nebude už žádná úprava. Poté tyto stroje daruje dceři. Když dcera začne následně podnikat jako fyzická osoba vloží tyto stroje do svého obchodního majetku a nemůže je odepisovat, protože je dostala darem? Jestliže si dcera založí s.r.o. a tyto stroje si jako vlastník prodá do svého s.r.o., tak je může odepisovat?

Fyzická osoba nabyla nemovitost ze závěti svého kamaráda (nebyli příbuzní, došlo k vydědění rodiny a majetek byl v závětí převeden na FO). Dědické řízení bylo ukončeno. 1) Je FO povinná za rok 2024 něco danit v daňovém přiznání fyzických osob? Oznamovací povinnost nad 5 mil. Kč vůči FÚ by se sepsala. 2) Jak by se postupovalo, pokud by nemovitost v letošním roce prodal? Lze uplatnit do nákladů např. znalecký posudek ke dni ukončení dědického řízení. Zůstavitel nemovitost držel více jak 10 let. 3) Jak by se postupovalo, pokud by FO v letošním roce nemovitost darovala svému potomkovi?

Společnost s r. o., plátce DPH, je majitelem příjezdové komunikace, která sousedí s příjezdovou komunikací občana. Protože je komunikace úzká, obě strany si v katastru nemovitostí nechaly v únoru zapsat vzájemné bezúplatné věcné břemeno chůze a jízdy na pozemku druhé strany, aby se po cestě lépe jezdilo. Jaký je daňový dopad pro firmu z hlediska daně z příjmů, bude se tento bezúplatný příjem danit? Z jakého základu, když není odhad ceny (pak 10 000 Kč?), a jak to bude z hlediska DPH?

Zaměstnanec obdržel jako benefit (bezúplatně) od zaměstnavatele akcie. Zaměstnavatel je česká s. r. o. a akcie byly obdržené od jeho zahraniční matky. Česká s.r.o. za akcie matce do zahraničí nic nehradilo. Hodnota akcií je vyšší než 100 000 Kč. Jak a kdy tyto akcie musí zaměstnanec zdanit? Kdy je případně tento příjem osvobozen od daně z příjmu?

Matka dvou dcer vlastní rodinný dům (více než 10 let). Chce jej darovat svým dcerám, ale aby každá nevlastnila ½, je dohodnuto, že dům dostane první dcera a druhá dcera dostane od té první finanční vyrovnání v dohodnuté částce (méně než 5 mil. Kč), kterou bude dostávat v měsíčních platbách po následujících cca 15 let. Jaké dopady na daň z příjmu bude tato transakce mít u obou dcer? První dcera – Bude se jednat o osvobození od DPFO z důvodu daru od příbuzného v přímé linii podle § 10 odst. 3, písm. c bod 1? Na FÚ bude třeba nahlásit osvobozený příjem, pokud bude hodnota domu vyšší než 5 mil. Kč? Druhá dcera – Dá se na finanční vyrovnání dívat jako na bezúplatný příjem od příbuzného v linii vedlejší, a tím ho osvobodit od daně z příjmů podle § 10 odst. 3, písm. c bod 1? Nebo je příjem spíše příjmem z prodeje nemovité věci a podléhá zdanění (jakoby situace, kdy druhá dcera dostane darem polovinu domu a tu prodá svojí sestře, byť vlastníkem domu nikdy nebude, tzn. nebude zapsaná v katastru nemovitostí)? A pokud je třeba příjem zdanit, lze uplatnit některé z následujících dvou osvobození? 1. Dle § 4 odst. 1 písm. a, protože v matčině rodinném domě momentálně druhá dcera bydlí přes 3 roky a jeho součástí je pouze sklep a na zahradě garáže, kůlny, skleník? 2. Použití příjmu na uspokojení vlastní bytové potřeby dle § 4 odst. 1 písm. b), protože si druhá dcera v tomto roce pořídila vlastní domek ve výstavbě, který zčásti hradila vlastními zdroji a zčásti hypotékou a od sestry obdržené finanční vyrovnání v následujících letech bude používat na splátky hypotéky (úroky + jistina) nebo i na jednorázové snížení jistiny? A pokud není možné uplatnit výše uvedená osvobození a bude nutné příjem zdanit, dá se proti příjmům uplatnit jako výdaj polovina ceny nemovitosti stanovená odhadcem? A to postupně každý rok, kdy druhá dcera obdrží příjem, uplatnit část odhadované ceny nemovitosti až do výše poloviny ceny odhadu za celý dům? Anebo je třeba u druhé dcery příjem z finančního vyrovnání zdanit nebo osvobodit jiným způsobem, než je uvedeno výše? 

Jsme příspěvková organizace, správa hřbitovů. Pokud nájemmce, který ukonči pronájem místa a zanechá nám pomník vč. příslušenství,který můžeme použít pro další prodej (tak se děje několikrát v průběhu roku). Jak toto co nejlépe evidovat ve skladové evidenci? Doposud jsme 1× ročně k 31. 12. provedli vlastní ocenění a až na konci roku dali do skladových zásob na účet 132, vždy vlastně až o rok později. Dřívější paní účetní účtovala i přes účet 384, takže máme něco i na účtu 384, ale rádi bychom to sjednotili a účet 384 asi vyčistili, pokud je to možné, nebo jaký postup zvolit?

Bratr prodává sestře výrobní areál za 13 mil. Kč, sestra zaplatí bratrovi po podpisu kupní smlouvy 3 mil. Kč, zbylých 10 mil. Kč bude sestra bratrovi splácet po dobu 10 let (každoročně tedy 1 mil. Kč). Toto splácení je ale bezúročné. Může se u bratra nebo sestry jednat o vznik nepeněžního příjmu dle § 3 ZDP?

Na daních zajímá lidi především, jak se jim vyhnout. Jak na to? Možnosti jsou dvě: legální a nelegální. Druhou tady řešit nebudeme a ta první se může ubírat opět dvěma cestami: minimalizovat zdanitelné (!) příjmy a maximalizovat daňové výdaje. Obojí má svá úskalí. Zvýhodněných – nedaněných příjmů je málo a z podstaty nemůže jít o nic masového; mít stát je holt drahé. Ovšem administrativně je to snazší a bezpečnější než daňové uplatňování výdajů, které je nutno prokazovat, evidovat, dokladovat, bývá sporné, zda jsou uznatelné, atd. Nás bude zajímat první cesta krajinou nedaněných příjmů a i na ní je rozcestí: mimo předmět daně, nebo osvobozeno od daně. My se vydáme tím druhým chodníčkem a prohlédneme si změny, které přinesl „konsolidační balíček“.

Fyzická osoba v minulosti půjčila do společnosti, ve které je jediným společníkem (s. r. o.) peněžní prostředky. V nejbližší době si ze společnosti hodlá za cenu obvyklou odkoupit osobní automobil v hodnotě půjčených peněžních prostředků a tím půjčku vyrovnat. Tento osobní automobil bude zároveň součástí vyrovnání majetku mezi manželi - je uveden v návrhu vyrovnání. K odkupu automobilu a jeho převodu na manželku však dojde až po ukončení rozvodového řízení. Bude převod osobního automobilu podléhat dani z příjmu ze strany manželky jako bezúplatný příjem? Manželé měli jmění nezúžené. Rozvod zatím nebyl ukončen. V návrhu na vypořádání je uveden pouze zmiňovaný automobil, který by měl připadnout manželce.

Občan dostal darem od vzdáleného příbuzného nemovitost a pozemky (cena dle znaleckého posudku je nižší než 5 mil. Kč). Jelikož tento dar nespadá do osvobození dle § 10 odst. 3 písm. c) ZDP je potřeba tento dar zahrnout do daňového přiznání. V § 10 odst. 5 ZDP je uvedeno, že u příjmů podle odstavce 1 písm. b) je výdajem cena, za kterou poplatník věc prokazatelně nabyl, a jde-li o věc nabytou bezúplatně, je výdajem cena určená podle právního předpisu o oceňování majetku ke dni nabytí, kterým je zákon č. 151/1997 Sb., o oceňování majetku. Chápu to tak, že příjmem bude v tomto případě cena stanovená dle znaleckého posudku ke dni nabytí a jako výdaj mohu uplatnit taktéž cenu určenou dle znaleckého posudku? Nebo musím postupovat podle § 10 odst. 1, písm. n a výdajem bude pouze cena související s vypracováním darovací smlouvy, poplatky spojené s katastrem nemovitostí atd.? Jaký je rozdíl mezi § 10 odst. 1 písm. b) ZDP – příjmy z úplatného převodu 1. nemovité věci – jde-li o věc nabytou bezúplatně a § 10 odst. 1 písm. n) ZDP – bezúplatný příjem?

1) Společnost A (s. r. o.) půjčila v roce 2023 na základě smlouvy o bezúročné zápůjčce peníze společnosti B (s. r. o.), kde je společníkem (100% podíl). Vzhledem k tomu, že úroky by v případě použití běžné úrokové sazby přesáhly částku 100 000 Kč, musí společnost B částku potenciálních úroků zdanit jako bezúplatný příjem, nebo se lze řídit sdělením koordinačního výboru při řešení příspěvku č. 452/22.04.15 a nepovažovat to za bezúplatný příjem? Nejsem si jistá, jestli se tato situace dá aplikovat na případ dvou právnických osob, nebo jen pokud je věřitelem fyzická osoba (jako společník). 2) Společnost A dále poskytla půjčku dalšímu, ale cizí s. r. o. (nejsou majetkově provázáni). Ve smlouvě je stanovena roční úroková sazba s tím, že celá hodnota půjčky včetně úroků bude splacena za dva roky. Musíme hodnotu úroků účtovat a zdanit poměrnou částí připadající na jednotlivé roky, nebo až v roce, kdy budou uhrazeny? A může si naopak dát dlužník do nákladů úroky v jednotlivých letech, nebo až v roce, kdy je skutečně uhradí?

V případě že právnická osoba s.r.o. poskytne svému jednateli fyzické osobě bezúročnou zápůjčku (0%) musí se řešit cena obvyklá u právnické osoby dle paragrafu 23 odst. 7 a úrok z nuly dodanit na obvyklý? Dle KV KDP 452/22.04.15 z roku 2016 plyne že se cena obvyklá nemusí řešit.