Čestné prohlášení

Manželé mají dvě děti, nejsou rozvedeni, manželka nepracuje. Zatím žijí spolu v jednom bytě, ale manžel platí na tyto dvě děti manželce výživné. Uplatňovali jsme daňové zvýhodnění na děti u manžela, protože jsme o této situaci nevěděli. Manželka podepsala čestné prohlášení, že daňové zvýhodnění na děti neuplatňuje. Na tuto situaci jsme byli upozorněni insolvenční správkyní, abychom děti u manžela nedávali do vyživovaných osob. U manželů nyní probíhá insolvence. Může však nadále manžel uplatňovat daňové zvýhodnění na děti?

Tento dokument je nezbytnou přílohou návrhu na zápis společnosti do obchodního rejstříku nebo zápis změny nového jednatele, likvidátora, člena dozorčí rady, člena představenstva, člena správní rady, komplementáře, společníka veřejné obchodní společnosti, prokuristy, vedoucího odštěpného závodu, člena představenstva družstva a jiných představitelů do obchodního rejstříku. Jde o prohlášení, že je osoba svéprávná, bezúhonná, starší osmnácti let a splňuje podmínky pro vykonávání funkce.

Musí být k ročnímu zúčtování doloženo v originále potvrzení o zdanitelných příjmech, potvrzení druhého z poplatníků pro uplatnění daňového zvýhodnění, nebo je dostačující jen vytištěné potvrzení z emailu? 

Daňový řád ukládá správci daně co nejúplnější zjištění skutečností rozhodných pro správné zjištění a stanovení daně, přičemž není vázán jen návrhy daňových subjektů. I když tedy žalobce výslech svědka nenavrhl, je na uvážení správce daně, zda k obsahu čestného prohlášení, které není možné použít jako důkaz, pokládá za potřebné vyslechnout jako svědka osobu, která čestné prohlášení učinila.

Vzhledem ke stále se rozvíjející ekonomice lze nepochybně konstatovat, že poskytování náhrad cestovních výdajů při pracovních cestách zaměstnanců je téměř každodenní záležitostí všech zaměstnavatelů v České republice. V této souvislosti je třeba zdůraznit, že podle § 153 odst. 1 zákoníku práce určuje všechny podmínky pracovních cest zaměstnanců vždy výhradně a sám zaměstnavatel a zaměstnanec není oprávněn svévolně cokoliv na zaměstnavatelem určených podmínkách měnit. Jestliže zaměstnanec toto zákonné ustanovení poruší a svévolně změní zaměstnavatelem stanovenou podmínku pro pracovní cestu, všechny vzniklé důsledky se stávají jeho soukromou záležitostí s vlastní odpovědností bez nároku na cestovní náhrady. A ve vazbě na uvedenou skutečnost se v praxi ze strany zaměstnanců velmi často prosazuje právě tzv. čestné prohlášení, které však nemá zákonné opodstatnění.