Daň digitální

Digitální daň představuje nový typ selektivní obratové daně zaměřené na velké mezinárodní technologické společnosti. Skutečnost, že dosud nebyla dosažena dohoda o globální podobě této daně, přináší zejména ve vztahu k USA riziko zavedení odvetných obchodních opatření, neboť digitální daň včetně té české může být důvodně považována vůči velkým americkým internetovým společnostem za diskriminační. Tento text shrnuje hlavní rizika spojená s českou digitální daní i omezení týkající se její spravovatelnosti ze strany české daňové správy.

Digitální daň představuje nový typ selektivní obratové daně zaměřené na velké mezinárodní technologické společnosti. Skutečnost, že dosud nebyla dosažena dohoda o globální podobě této daně, přináší zejména ve vztahu k USA riziko zavedení odvetných obchodních opatření, neboť digitální daň včetně té české může být důvodně považována vůči velkým americkým internetovým společnostem za diskriminační. Tento text shrnuje hlavní rizika spojená s českou digitální daní i omezení týkající se její spravovatelnosti ze strany české daňové správy.

Pro předplatitele verze DAUC EXPERT jsme na portále uveřejnili aktuální expertní příspěvky. Zaměřujeme se na problematiku náhrady škody způsobené při výkonu daňové správy, zdanění digitální ekonomiky, správný formát a strukturu podání při správě daní nebo na soudní přezkum, pokud soudy nereflektují na důkazy provedené správním orgánem.

Vládním návrhem zákona o dani z vybraných digitálních služeb z dílny Ministerstva financí vyvrcholila snaha české exekutivy zavést do našeho právního řádu nový typ daně zaměřený na digitální ekonomiku. To, že nakonec byla zvolena svébytná „ostrovní“ varianta bez přímé vazby na evropské právo nebo mezinárodní smlouvy, vyplývá z dosavadního neúspěchu Evropské unie i členských zemí OECD ve snaze dohodnout se na společném způsobu zdanění digitální ekonomiky. Důvod tohoto neúspěchu je přitom zřejmý – aby byla přijata nová pravidla, musí na nich být shoda napříč všemi státy. Hlavní hráči na poli digitální ekonomiky však mají sídlo pouze v několika málo státech. Změna ve stávajících pravidlech by proto znamenala přesun fiskálních příjmů ze státu poskytovatele plnění do státu zákazníka. To znamená, že snížení fiskálních příjmů z jednoho typu transakce není kompenzováno zvýšením fiskálních příjmů z jiných transakcí, což je zásadní rozdíl oproti stávajícím mechanismům, jejichž rozpočtový dopad je v zásadě neutrální. Cílem tohoto článku je shrnout dosavadní vývoj, a to i s ohledem na postup, který v oblasti zdanění digitální ekonomiky zvolila česká vláda.

Vláda dnes schválila návrh zákona o digitální dani, který reaguje na dynamický rozvoj služeb digitální ekonomiky a narovnává podmínky v českém daňovém prostředí. Návrh z dílny Ministerstva financí zavádí jednotnou digitální daň ve výši 7 % na vybrané digitální služby poskytované v ČR.

Komora rozhodně nezpochybňuje právo státu zdanit příjmy nadnárodních společností poskytujících digitální služby. Vyjadřuje však výrazné pochybnosti ohledně návrhu zákona o dani z vybraných digitálních služeb, který byl předložen k projednání vládě.

Vláda dnes od Ministerstva financí obdržela návrh na zavedení digitální daně v ČR, který reaguje na dynamický rozvoj služeb digitální ekonomiky a narovnává podmínky v českém daňovém prostředí. Návrh zavádí jednotnou digitální daň ve výši 7 % na vybrané internetové služby poskytované v ČR.

Navýšení minimální mzdy a důchodů versus zpomalení ekonomiky, nová digitální daň. O tom všem se dočtete v rozhovoru ministryně financí Aleny Schillerové z pořadu Partie televize Prima.