Daň z lihu a destilátů

Kód1) Předmět daně Sazba daně 2019 Sazba daně od 2020 Sazba daně od 2024 Sazba daně od 2025 2207 líh obsažený ve výrobcích uvedených pod kódem 2207 28.500 Kč/hl etanolu...

Příspěvek je zaměřen na shrnutí novinek, které přináší zákon č. 349/2023 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s konsolidací veřejných rozpočtů (dále jen „konsolidační balíček“), v oblasti aplikace spotřebních daní. Upozorňuje na změny v oblasti daňového zvýhodnění u minerálních olejů a především komentuje mediálně avizované zvýšení sazeb spotřební daně u lihu a tabákových výrobků, a to včetně nových, neharmonizovaných výrobků více či méně souvisejících s tabákovými výrobky.

Cílem tohoto příspěvku je poukázat na možný zvrat výkladu výroby míchaných alkoholických nápojů ve volném daňovém oběhu, tedy mimo prostory daňového skladu. Následující překvapující výklad přineslo Ministerstvo financí ústy Generálního ředitelství cel. Přitom soudy mají v této věci již 15 let jasno.

Cílem následujícího příspěvku je pokusit se jednoznačně dovodit závěr, zda český právní řád prostřednictvím zákona o spotřebních daních či jiného právního předpisu umožňuje přeprodej osvobozeného 1) lihu ve volném daňovém oběhu. Zdánlivě se jeví, že je přeprodej osvobozeného lihu od harmonizované spotřební daně zapovězen, ale není tomu tak. Správní praxe poukazuje na to, že je to možné, i když oporu v zákoně o spotřebních daních nenajdeme.

Následující příspěvek je úvahou na tím, zda úprava právní normy a její výklad může vytvořit prostor pro korupční jednání. Zamyšlení, proč je v zákoně cosi napsáno, co podle státních orgánů vlastně v praxi nemůže, či nemá existovat. Přesto ale existuje, stát to připouští a toleruje. Ale jen u vybrané skupiny osob. Ze zákona o spotřebních daních u lihu vyplývá skutečnost, že pro účely neuvedené v § 71 je možno nakoupit líh s daní, tedy ve volném daňového oběhu, aniž by konečný výrobek obsahující tento líh podléhal opětovnému zdanění. Přesto státní orgány trvají na výrobě konečného výrobku v režimu podmíněného osvobození od spotřební daně a dané ustanovení zákona, ustanovení § 67 odst. 4 zákona o spotřebních daních, zcela ignorují.

Podle rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 1. 11. 2019, čj. 9 Afs 218/2019-38

Dne 13. 6. 2019 předložila ministryně financí JUDr. Alena Schillerová, Ph.D., návrh zákona, kterým se mění některé zákony v oblasti daní v souvislosti se zvyšováním příjmů veřejných rozpočtů (dále jen „návrh zákona“). Návrh zákona obsahuje změny hned několika daňových zákonů, zejména zákona č. 353/2003 Sb. , o spotřebních daních, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o spotřebních daních “ či „ZSD “). 1)

Cílem příspěvku je pokusit se jednoznačně dovodit význam této věty, této části věty uvedené v ustanovení § 67 odst. 4 zákona č. 353/2003 Sb., o spotřebních daních v platném...

Cílem příspěvku je pokusit se jednoznačně dovodit závěr, zda český právní řád, prostřednictvím zákona č. 353/2003 Sb., o spotřebních daních v platném znění (dále jen „zákon o spotřebních daních“),...

Tentokrát nepůjde o nezdaněný, na „černo“ uváděný líh do volného daňového oběhu. Následující článek se zaměřuje na osvobozený líh, vlastně na lihové výrobky osvobozené od „harmonizované“ spotřební daně a jejich nákup a prodej v nezměněném stavu. Cílem článku je poukázat na „harmonizaci“ nakládání s osvobozeným lihem od spotřební daně tak, jak si ji představuje příslušná směrnice Evropské unie a jak si ji představuje český národní předpis, harmonizovaný předpis, zákon č. 353/2003 Sb. , o spotřebních daních, v platném znění (dále jen „zákon o spotřebních daních “).