Daň z příjmu právnických osob, živnostenská daň
Jsme s. r. o. a provádíme úklidové činnosti. Naši zaměstnanci provádí úklidy v jednotlivých továrnách. Konkrétně např. 2 měsíce jsou v jedné továrně, další dva měsíce v jiné atd. Prostě uklízí podle potřeb zaměstnavatele na různých místech. Jejich pracovní doba je max. 4 hodiny denně. V pracovní smlouvě mají jako výkon práce sídlo našeho s.r.o. Některé zaměstnance do jednotlivých továren firemním autem dovážíme. Je to pro s.r.o. daňově uznatelný náklad (PHM) a pro zaměstnance osvobozené? Můžeme ponechat výkon práce v pracovní smlouvě sídlo zaměstnavatele nebo je nutné pokaždé, když změní továrnu měnit výkon práce v pracovní smlouvě? Předpokládáme, že nemají nárok na cestovní náhrady, když mají zkrácený úvazek?
Matka, společnost s r. o., prodala svůj obchodní podíl na dceřiné společnosti jiné s. r. o. Jak budu účtovat tento příjem a jak budu danit příjem z prodeje?
Společnost s r. o. uhradila fakturu za dovolenou pro zaměstnance. Částka je 25 000 Kč. Zaměstnanec by firmě částku nad 21 984 Kč uhradil v hotovosti, tj. 3.016 Kč. Zaúčtování by mohlo být takto: MD 527/D 321 21 984 Kč, MD 315/D 321 3 016 Kč. Příjem do pokladny MD 211/D 315 3 016 Kč. Je to daňově a účetně v pořádku, nebo je možné jiné řešení?
Naše společnost s r. o. vyslala své zaměstnance na přípravný kurz ke zkouškám revizních techniků. Revizní techniky potřebuje společnost ke své ekonomické činnosti. Tento kurz jim zaměstnavatel uhradil a taktéž i závěrečné zkoušky. Jsou tyto náklady pro zaměstnavatele daňově účinné přesto, že každý zaměstnanec bude mít vystaveno toto osvědčení na své jméno?
Česká společnost, plátce DPH, vystavila v roce 2023 fakturu za služby. O existenci této faktury jsem se dozvěděla až z výpisu roku 2024, kdy tato společnost obdržela úhradu této faktury. Jak mám správně zaúčtovat?
Firma s r. o. má smlouvu s hokejovým klubem o užívání stolu ve VIP restauraci od 09/2024 do 4/2025. Hodnota není malá. Můžeme náklady uplatnit jako daňové v rozmení 2 let a za jakých podmínek? Na přijaté faktuře je za službu vyčíslená 12% DPH? A může si firma uplatnit odpočet DPH?
Holandská společnost chce mít v ČR obchodního zástupce, který bude vyhledávat obchodní příležitosti a obsluhovat budoucí zákazníky. Dodávky i fakturace zboží by probíhaly přímo z holandské společnosti. Kdy vznikne holandské společnosti povinnost založit v ČR organizační složku? Mohl by být obchodní zástupce zaměstnán přímo holandskou společností?
Zaměstnanec používá telefon pro služební i soukromé účely na základě písemné dohody. Výše soukromých hovorů byla stanovena odhadem ve výši 20 % měsíčních nákladů na hovorné, které je měsíčně paušální částka stejné. Hodnotu soukromého hovorného nemusí zaměstnanec platit (zakotveno v té písemné dohodě). Je dodaňována jako nepeněžní plnění zaměstnanci s odvodem pojistného jako mzda. Je celková cena telefonního nákladu daňově uznatelná? Pokud ano, na základě kterého ustanovení je uznatelná část hovorného využívaná soukromě?
Česká s. r. o., plátce DPH. Jednatel je zaměstnán ve výkonu funkce jednatele. Dává do účetnictví jízdenky za taxi služby. Lze si je dát do nákladů a uplatní se DPH bez toho, aniž by měl služební cestu? Firma má sídlo v Praze a jízdenky jsou cesty Prahou.
Podnikatel ve stavebnictví nakoupí od včelaře med - 1 kg za 200 Kč. Sklenici medu opatří svým obchodním jménem a chce svým obchodním partnerům poskytovat sklenice medu jako reklamní předmět. Lze tuto sklenici medu považovat za reklamní předmět daňově účinný?
Spolek, veřejně prospěšný poplatník, má jen příjmy z členských příspěvků dle stanov. Všechny činnosti, které dělá, jsou pro členy, a hrazeny z členských příspěvků. FÚ chce rozdělení příjmů a výdajů dle činností, což vlastně nelze. Spolek podával každý rok DPPO, i když nemusel. Jak je to s daňovou kontrolou, pokud přiznání nepodá? Počítá se lhůta pro kontrolu?
Česká s. r. o. vyplácí peněžitý podíl na likvidačním zůstatku většinovému společníkovi (vlastní 80% obchodní podíl od počátku existence firmy), která je rezidentem Velké Británie. Podíl v brutto výši činí 1 000 000 Kč. Nabývací cenu podílu tvoří jednak složený splacený základní kapitál ve výši 100 000 Kč a jednak peněžitý příplatek mimo základní kapitál ve výši 500 000 Kč. Použijeme sazbu dle čánku 10 odst. 2 písm. a) SZDZ mezi ČR a Velkou Británií ve výši 5% (společník vlastní více než 25% podíl a je přímým příjemcem dividendy), pod dividendy spadají i podíly na likvidačním zůstatku. Dle českého ZDP se příjem v podobě podílu na likvidačním zůstatku snižuje o nabývací cenu. Platí tato definice i pro případ použití nižší sazby daně dle SZDZ nebo pro účely SZDZ nelze podíl snižovat o nabývací cenu?
Firma A s. r. o, plátce DPH, vlastní činností postavila a zkolaudovala v roce 2023 výrobní halu, nakoupila výrobní stroj a vyrábí. Majitel má ještě jedno s. r. o. Z důvodu odchodu do důchodu a převedení podnikání na své 2 syny, bylo rozhodnuto, že firma A s.r.o prodá výrobní halu a stroje a vozový park firmě B s. r. o., plátce DPH. FIRMA B s. r. o. bude firmě A majetek, tj. budovu, stroje, vozový park pronajímat. Takže výnosy budou z pronájmu majetku a firma A s. r. o, bude nakupovat materiál, vyrábět výrobky a prodávat. Výnosy budou jenom z prodej výrobků. Je v této situaci nějaký velký zádrhel týkající se daně z příjmů právnických osob a nebo DPH?
Společnost plánuje pořídit 92 kusů postelových matrací pro hotel a ubytovnu. Bude se jednat o částku cca 460 tis. Kč. Můžeme fakturu zaúčtovat přímo do nákladů, nebo se jedná o investici?
Společnost, emituje dluhopisy, získává od investorů finanční prostředky, které představují závazky vůči těmto investorům. Klient investuje prostředky do dluhopisů a za to je mu pravidelně (čtvrtletně nebo měsíčně) vyplácen úrok. Tento úrok představuje pro společnost náklad a účtuje se pod účtovou skupinou 5, konkrétně na účet 562 – Nákladové úroky. Je to takto správně? Jaký je postup při placení srážkové daně a jaký má tento proces obecně vliv na hospodářský výsledek společnosti? Jedná se o emise dluhopisů, kdy firma vydává dluhopisy za účelem získání finančních prostředků. Klienti do těchto dluhopisů investují tím, že je kupují, čímž poskytují firmě kapitál a očekávají výnosy z úroků a splacení nominální hodnoty dluhopisů. Jak správně zaúčtovat úroky, které klientům za dluhopisy vyplácíme?
Obec vybudovala cestu cca za 10 mil. Kč. Firma s. r. o. jezdí přes tuto cestu traktory, a tak se domluvili na spolupodílení. Od obce přišla faktura na 300 000 Kč - přefakturace nákladů spojené s vybudováním cesty. Co je to pro firmu? Jak za účtovat? Majetek to není, je to služba?
Je to veřejná komunikace (cyklostezka). Smlouva neexistuje, jen ústní dohoda. Firma s.r.o. chtěla pozemky odkoupit, ale obec je neprodala, protože chtěli cyklostezku. A tak s.r.o. řekla my Vám na to přispějeme, když tam budeme moci jezdit traktory. Žádný časový horizont, kolik let tam budou jezdit, si nesjednali.
Značka tam je zákaz vjezdu motorovým vozidlům. Žádná jiná cedule s výjímkou není. Dohoda je ústní, lze jí uzavřít písemně i případně na dobu určitou i neurčitou. Základ před úpravami bude určitě nižší než 1 mil.
Firmě s. r. o., plátce DPH, která prodává vozy do Německa, u jednoho vozu nebyl uznán odpočet DPH. V přiznání k DPH vznikl nadměrný odpočet ve výši 1 mil. korun a tento nadměrný odpočet nebyl uznán a uhrazen firmě na bankovní účet. Došlo k tomu, že firma si najala právníka a dohadovala se s FÚ a prokazovala, že na tento nadměrný odpočet má nárok. Došlo i k soudům a následně až k ústavní stížnosti, která byla odmítnuta, vždy bylo sděleno, že jsme měli nebo mohli vědět, že se plněním uplatňovaným ke vzniku daného nároku podílíme na podvodu na DPH. Toto vše trvalo celkem 10 let. Usnesení o odmítnutí kasační stížnosti přišlo v září 2024. Je možno nyní tuto částku dát do daňových nákladů, nebo jak správně v tomto případě postupovat? A na jaký účet výši neuznané DPH správně zaúčtovat?
Naše partnerská firma založila pro své zaměstnance postižené povodněmi transparentní účet. Chceme na tento účet přispět finanční částkou. Jak se to bude účtovat na naší straně, bude to dar, který lze odečíst od základu daně?
Náš zaměstnanec pracuje v nepřetržitém provozu (12hodinová pracovní směna). Mimo běžně rozvržených směn odpracoval 1 směnu navíc (tzn. přesčas). Má nárok tento zaměstnanec na stravenku? Pokud ano, bude tato stravenka daňově účinná pro zaměstnavatele? A co z toho bude vyplývat pro zaměstnance?
Společnosti si nechala od dodavatele upravit stávající logo, šlo vlastně jen o úpravu barev a umístění nápisu. Jedná se o částku 11 990 Kč. Mohu dát rovnou do nákladů?