Daňové doklady (daně z příjmů)

Jak je to s přijatelností a zákonností úhrad v hotovosti z pokladny korporace (či neziskové společnosti) za realizované účetní případy, které byly zaměstnancem hrazeny soukromou platební kartou. Jinými slovy zaměstnanec provede úhradu vlastní platební kartou (je hrazeno z vlastních zdrojů zaměstnance) a následně pokladník korporace vyplatí částku zaměstnanci za realizovaný obchodní případ (např. nákup režijního materiálu v železářství). Pro úplnost uvádím, že v případech, kdy jsou realizovány nákupy v hotovosti zaměstnancem korporace (či neziskové společnosti), není zaměstnanci na takovéto nákupy poskytnuta záloha. Tedy je prvotně též úhrada provedena v hotovosti z vlastních zdrojů zaměstnance a následně dojde k "proplacení" předmětného výdaje u pokladníka korporace (či neziskové společnosti). Je tedy správný postup (jak z účetního, tak i z daňového - daň z příjmů) realizovat výdeje v hotovosti, přičemž z prvotních dokladů je zřejmé, že úhrada byla provedena platební kartou. Pokud toto není v pořádku, je možné tento stav napravit tím, že úhrada za pořízený nákup zaměstnancem bude zaměstnanci uhrazeno bezhotovostním převodem? 

V článku chceme upozornit na méně známé souvislosti při podávání daňových tvrzení po úmrtí fyzické osoby z pohledu daně z příjmů. V článku se zaměříme na rozdílnou situaci při podání vyúčtování daně z příjmů za plátce a podání daňového přiznání poplatníka daně z příjmů zástupcem, který má zpřístupněnu datovou schránku, která mu byla zřízena ze zákona, a proto má povinnost učinit formulářová podání pouze elektronicky s využitím dálkového přístupu ve formátu a struktuře zveřejněné správcem daně.

Nejvyšší správní soud (NSS) rozhodl ohledně daňové uznatelnosti nákladů na vnitroskupinové (IC) služby (rozsudek čj. 10 Afs 93/2021). Jednalo se o tři okruhy služeb (poradenské služby pro výrobu; podpůrné služby v oblasti HR, IT, prodeje, marketingu, financí a práva; služby refinancování úvěru), jejichž náklady správce daně posoudil jako daňově neúčinné, což potvrdil následně Krajský soud v Plzni.

Řada fyzických osob má kromě příjmů z hlavního zaměstnání další příjmy od druhého zaměstnavatele, a to především na základě uzavřené dohody o provedení práce nebo dohody o pracovní činnosti. Rovněž řada osob pobírajících starobní důchod si přivydělává prací u zaměstnavatelů, a to opět převážně na základě dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr. A v neposlední řadě studenti často uzavírají krátkodobé dohody o provedení práce nebo dohody o pracovní činnosti převážně na dobu školních prázdnin k získání určitého výdělku. V článku se zaměříme na otázky související se zdaněním těchto příjmů včetně účasti „dohodářů“ na nemocenském, sociálním a zdravotním pojištění v roce 2023.

Klient donesl účtenky (mýto) od Ředitelství silnic a dálnic ČR, ve kterých je uvedené „předplacené mýtné“. Klient říká, že žádné vyúčtovaní (finální fakturu nebo účtenku) na předplacené mýtné nedostává. Částka předplaceného mýta je daňově uznatelným nákladem, nebo ne?