Daňové výdaje (náklady)

Je možné účetně (a jak) časově rozlišit náklady na údržbu strojního zařízení typu oprav? Provedeme opravu/údržbu zařízení v roce "n" - náklady se projeví jednorázově a markantním způsobem - např. 6 mil. a v dalších letech (n+1, n+2) máme náklady 0. Přitom údržba je pravidelná vždy po třech letech, výměna náplní filtrů. Náplň filtru se vymění jednorázově a vydrží funkční 3 roky. Vzhledem k rozpočtení nákladů by bylo vyváženější účtovat náklad každý rok ve výši 2 mil. Je nějakým účetním způsobem možné zohlednit výdrž náplně? 

Společnost uzavřela Smlouvu o finančním leasingu na 60 měsíců v €. Předmětem je vozidlo kategorie M1, kdy celkové hodnoty značně převyšují limity pro uplatnění DPH a daňových nákladů dle ZDP. Na základě Daňového dokladu o dodání zboží, kde hradím celé DPH a bylo odečteno DPH ve výši 420 000,-Kč, zbývající částka byla zaúčtována na účet 381. Obdrželi jsme daňový doklad na mimořádnou leasingová splátku, kdy základ daně bude proúčtován na účet 381. Co s DPH u této splátky? Do daňových nákladů bude účtována poměrná část podle výpočtu tak, aby celkové daňové náklady byly ve výši dané ZDP. Rozdíl bude účtován do nedaňových nákladů? Vzniklé kurzové rozdíly jsou účtovány na účty kurzových rozdílů?

Společnost pořídila do majetku nové vozidlo. Automobil byl zařazen do majetku 9/24. V 11/24 se dokoupily disky se senzory tlaku a zimní pneumatiky v ceně 25 090, 91 Kč bez DPH. Zákon o daních z příjmů v § 33 definuje co je technické zhodnocení, pokyn D-22 pak k tomu uvádí, že za technické zhodnocení se nepovažuje vybavení motorového vozidla zimními pneumatikami. Chtěl bych se zeptat, jak je to v případě nákupu Alu disků se senzory tlaku a zimních pneumatik? Bude se jednat o technické zhodnocení či nikoliv?

S.r.o. pořádalo pro své zaměstnance školení v hotelu mimo sídlo firmy (BOZP, zhodnocení roku 2024 atd...). Bylo to v klasické pracovní době zaměstnanců. U této příležitosti byl jako občerstvení raut. Všichni zaměstnanci mají stravenkový paušál ve výši 80,- Kč. Nyní přišla faktura na pronájem prostor + občerstvení. Nájem jsme ponechali jako daňově uznatelný náklad (nárokovali jsme DPH), občerstvení je nedaňový náklad - reprezentace (bez nároku na DPH). Je občerstvení osvobozeno u zaměstnanců (prosím o jaký se jedná paragraf zákona)? Můžeme ponechat na tento den stravenkový paušál?

Majitel pronajímající byt k dlouhodobému pronájmu neobdržel od nájemníka nájemné + zálohy za služby za několik měsíců. Nájemník nereagoval na výzvy právníka, byl nekontaktní a odstěhoval se, aniž by do konce kalendářního roku provedl úhradu dluhů. Majitel po dohodě s právníkem nebude podnikat žádné další kroky k vymáhání dluhů, protože vzhledem k předchozím exekucím nájemníka by toto nemělo smysl. Může si majitel zahrnout do daňových nákladů (vykazuje u pronájmu skutečné výdaje) i platby energií (voda, topení, plyn, elektrika), které uhradil za nájemníka a které mu sice vyúčtoval, ale nájemník je neuhradil a zřejmě již nikdy neuhradí?

Řeším případ, kdy logistická firma poskytuje přepravní služby (rozvoz zboží) zákazníkovi s tím, že vybírá za zboží (které bylo v majetku zákazníka) hotovost a tuto hotovost následně přeposílá na jeho účet. Toto mají ujednáno ve smlouvě o poskytování logistických služeb. K těmto službám využívá jak svoje zaměstnance, tak další externí dopravce (OSVČ). Nyní došlo k tomu, že 1 z těchto externích dopravců vybral hotovost při rozvozu zboží, ale tuto hotovost nepředal logistické firmě. Protože se jednalo o významnou částku, která by měla značný dopad na fungování této logistické firmy, sepsala se zákazníkem dohodu o uznání dluhu a jeho splácení. Dotaz - jaký bude mít daňový dopad z pohledu DZP tato úhrada dluhu u logistické firmy. Pachatel je znám, podáno trestní oznámení, prozatím nic neuhradil. Škoda ale způsobena defakto cizím subjektem (externím dopravcem) na cizím majetku (konečný zákazník). Tuto škodu postupně hradí logistická firma. 

Jsme právnická osoba s.r.o. a máme novou fotovoltaickou elektrárnu. Jsme zaregistrování k ekologické dani na Celním úřadě a platíme daň z elektřiny každý měsíc podle spotřeby elektřiny MWh x 28,30 Kč. Předpis daně zaúčtuji každý měsíc jak? Našla jsem možnost MD 538 / DAL 344 a úhradu 344 / 221, Je toto účtování správné? a pak mám důležitou otázku tato daň je daňově uznatelný náklad?

Za zaměstnance s.r.o. pracujícího na DPP uhradí společnost výuku angličtiny ve výši 7000,-. Dále mu přispívá částkou 50 tis. na penzijní připojištění. Jsou tyto benefity osvobozené u zaměstnance od daně a jsou daňovým nákladem s.r.o.?

Klient (OSVČ obchodník s ojetými automobily, nakoupí a prodá cca 4 auta ročně, nic jiného v podnikání nedělá) plátce DPH koupil v 10/2022 zboží (ojetý automobil) v Německu ve speciálním režimu použitého zboží. Při koupi jsme ho v přiznání k DPH neuváděli, čekáme, až se auto prodá, abychom odvedli DPH z marže. Nákupem tohoto auta se klient dostal v roce 2022 do ztráty. Jedná se ale o dost specifické auto a klient se rozhodl si ho nechat. Potřebuju ho tedy vyřadit z majetku §7 a vyřešit DPH, daň z příjmů a sociální a zdravotní pojištění. Řekla bych, že DPH vyřeším stejně, jako kdyby se auto prodávalo (dle §13/4/a). Otázka je, za jakou cenu, těch aut v ČR jezdí v desítkách kusů, takže předpokládám znalecký posudek? A odvedu DPH z marže (tj. znalecký posudek – pořizovací cena)? U daně z příjmů jsem trochu bezradná. Žádný „příjem“ ve smyslu toku peněz tu není. Takže použiji v přiznání nějakým způsobem tu ztrátu z minulých let, která vznikla tímto nákupem? Pokud ano, tak co budu dělat se sociálním a zdravotním pojištěním? To se počítá ze základu daně, který ale nereflektuje tu ztrátu… Nebo nějakým způsobem použiji §23/3/c/8, abych snížila základ daně i pro sociální a zdravotní pojištění? A co pak udělám s tou ztrátou? 

Společnost s r.o., hlavní ekonomická činnost instalatérství, zaměstnává účetní, kterou vysilá na účetní semináře- důvodem je nutnost vzdělávání hlavní účetní, která ve společnosti zpracovává faktury, mzdy, majetek, hotovost. Je poplatek za semináře pro společnost daňovým nákladem?

Společník si pořídil  brýle  se speciální ohniskovou vzdáleností k práci se zobrazovací jednotkou v celkové hodnotě 17 tis. bez DPH.  Na brýle byla vystavena faktura na společnost, která fakturu uhradila. Na základě rozsudku Soudního dvora  ze dne 22.12.2022 Věc C-392/21 bych brýle považovala jako osobní ochranný prostředek zaměstnance, který je používá jen a výhradně pro výkon svého zaměstnání. Pro firmu by se jednalo o daňový náklad dle Zákona 586/1992 Sb., §24 odst. 2 písm. j) Pro společníka by se jednalo o příjem, který není předmětem daně dle §6 odst. 7 písm. b) Je prosím tato má úvaha správná?

Pokud s.r.o., jehož předmětem činnosti jsou účetní práce, koupí své zaměstnankyni boty "pracovní obuv", na účtence je napsáno "vycházková obuv", zda je tento nákup daňově uznatelný. Tuto obuv nosí na jednání se zákazníky, popř. na pracovní cesty. 

Firma, s. r. o. se podílí poměrnou částí na organizaci konference. Jsou jí přefakturovány náklady spojené s touto konferencí. Náklady spojené s pořádáním budou předpokládám daňově uznatelné, ale další položka je ubytování a stravování. Z firmy se zúčastnil jeden zaměstnanec, ostatní jsou hosté konference. Jak správně zaúčtovat ubytování za více osob?

Zaměstnanec přivezl ze zahraniční pracovní cesty fakturu za ubytování a zvlášť fakturu za snídaní ve stejném hotelu. Snídaně objednával dodatečně. Hotel vystavil dvě faktury, jednu na ubytování a druhou za snídani. Lze snídaně zaúčtovat daňově uznatelné? Zaměstnanci jsme pokrátili stravné o poskytnuté snídaně. Některé ubytovací zařízení snídaně uvádějí na zvláštním řádku faktury, jaký je správný postup zaúčtování a výplaty stravného zaměstnanci.

Akcie prodané po 3 letech jsou osvobozeny od zdanění. Otázka zní, jestli se tohoto osvobození mohu vzdát a akcie zdanit (zahrnout je do par.10)? Jde o to, že na těchto akciích může být ztráta z prodeje a na jiných akciích prodaných do 3 let je zisk, který by se o tyto ztráty snížil. 

Firmu Z vlastní společnost X (podíl 24,9%), společnost Y (podíl 24,9%) a ostatní společníci (podíl 50,2%). Společnost X vlastní ze 100 % pan A. Společnost Y má dva společníky: Pana B s podílem 10% a pana C s podílem 90%. Pan B je zároveň jednatelem společnosti X a také synem pana A. Obě společnosti X a Y poskytly úročené zápůjčky firmě Z. Dotaz se týká daňově uznatelných úroků z těchto půjček u firmy Z: Je firma X a Y spojenou osobou vůči společnosti Z a bude postupovat podle §25 odst. 1.w) zákona o daních z příjmu pro výpočet výše daňově uznatelných úroků? Firma X ani Y nemá podíl vyšší než 25 % takže by se podle §23 odst 7 a) nemělo jednat o kapitálově spojené osoby, ale u pana A a pana B se jedná o osoby blízké a zároveň je pan B jednatelem ve společnosti X, kterou vlastní pan A.

Lékař, OSVČ si chce koupit do ordinace obraz. Bude se jednat o daňově uznatelný výdaj? Kdy se bude jednat o umělecké dílo, které je vyloučeno z odepisování? Např. 1) koupí reprodukci obrazu za 20.000,- Kč 2) koupí originál obrazu za 20.000,- Kč 3) koupí originál obrazu za 100.000,- Kč?

V nájemní smlouvě bylo sjednáno, že pronajímatel bude nájemci kompenzovat náklady na stavební úpravy prostor ve výši např. 100 EUR. Pro přípravu rozpočtu byla tato částka přepočtena do CZK podle směnného kurzu platného ke dni podpisu smlouvy. Přijaté faktury od dodavatelů jsou jen v CZK. V současnosti bude vystavena faktura na částku 100 EUR, která však bude přepočtena aktuálním kurzem k datu uskutečnění zdanitelného plnění (DUZP). Jak by měl nájemce postupovat s případným rozdílem vzniklým v důsledku odlišného směnného kurzu při přepočtu do CZK?

Naše společnost vyslala zaměstnance na zkoušku odborné způsobilosti (elektrikáře). Zkoušku prováděla Technická inspekce České republiky (neplátce DPH). Jako vyúčtování zálohy nám poslali Doklad o poplatku a je vystavený na jméno a adresu našeho zaměstnance. Žádali jsme TIČR, aby doklad vystavil na naší společnost. Odmítli opravit doklad s argumentací, že jsou povinni vystavit doklad na osobu, která požaduje provedení odborné činnosti pověřenou organizací. Toto jim udává § 13 odst. 2 zákona č. 250/2021 Sb. Vykládají si zákon správně? Můžeme si dát do daňově uznatelných nákladů tento náklad na zkoušku odborné způsobilosti, i když není vystaven na naši společnost?

Společnost plátce DPH přijala nového zaměstnance-mistra, který dostal k užívání firemní telefon. Bylo opomenuto nastavení mobilního tarifu odpovídající vedoucímu zaměstnanci (větší limit provolaných minut, dat, atd). Zaměstnanec v prvních 2 měsících překročil částku volání o 1500,-Kč (běžně do 500,-Kč s Dph). Firma nemá žádné vnitřní předpisy-majitel je nechce. Není nikde stanoveno zda může zaměstnanec využívat telefon i pro soukromé hovory a za jakých podmínek. Bere se, že vše jsou firemní hovory i když z podrobných výpisů je znatelné, že hovory jsou v pozdních hodinách. Mohu uplatnit plnou výši do nákladů u přijatého plnění? Mohu uplatňovat plný nárok DPH u přijatého plnění ? Nemělo by dojít ke krácení Dph a části nákladů a soukr.hovory vést nedaňově? Nebo je možné uzavřít písemnou dohodu mezi nimi o používání mobilního telefonu pro soukr., kde bude řečeno, že na základě detailního výpisu hovorů zaměstnanci jeho soukromé hovory přefakturujeme. Je tento postup možný?