Daňový bonus

Pokud zaměstnanec uplatňuje bonus na dítě, od kolika let je třeba dokládat potvrzení o studiu? Po nástupu na střední školu? Nebo od 15 let?

Může firma podat na Finanční úřad Žádost podle § 35d odst. 5 zákona o daních z příjmů za leden 2023 v listopadu 2023? Do kdy je ze zákona nejzažší termín podání této žádosti?

Stejně jako v uplynulých letech jsem připravil přehled novel zákona o daních z příjmů 1) ve vztahu k dani z příjmů fyzických osob. Příspěvek je tedy již tradičně zaměřen pouze na ty novely zákona o daních z příjmů , které již byly schváleny a byly publikovány ve Sbírce zákonů. Nad rámec hlavního přehledu novel zákona o daních z příjmů připojuji také přehled podzákonných právních předpisů, které mají vliv na některé parametry zákona o daních z příjmů .

V zákonu o daních z příjmů nalezneme několik ustanovení, ve kterých jsou stanovené daňové limity, které jsou ovlivněny výší minimální mzdy a výší průměrné mzdy. V roce 2023 činí minimální mzda 17 300 Kč/měsíc na základě nařízení vlády č. 465/2022 Sb. a průměrná mzda 40 324 Kč/měsíc je odvozena z nařízení vlády č. 290/2022 Sb. Ke změně daňových limitů v ZDP došlo dále na základě zákona č. 366/2022 Sb. , sdělení MPSV č. 320/2022 Sb. a na základě vyhlášky MPSV č. 467/2022 Sb. V článku si s využitím příkladů blíže objasníme tyto změny daňových parametrů pro rok 2023.

Může zaměstnanec podepsat prohlášení k dani, aby uplatňovat měsíčně základní slevu na poplatníka - pouze tuto jednu a následně podat daňové přiznání (přiznání poplatník musí podat z důvodu dalších příjmů z podnikání) a zde "douplatnit" své dvě děti, tj. v průběhu roku bude uplatňovat pouze základní slevu a v přiznání uplatní i slevy na děti - je tento postup možný nebo si zaměstnanec nemůže vybrat a musí uplatnit základní slevu + i děti v průběhu roku u zaměstnavatele? Jaký byste případně postup doporučili, zda uplatňovat děti rovnou a dostat měsíčně větší čistou mzdu nebo dostat jednou za rok (na základně podaného přiznání) vysoký desetitisícový daňový bonus?

Může být zaměstnanci ve mzdě za červenec a srpen přiznáno daňové zvýhodnění na dítě (20 let), které řádně ukončilo studium na středním odborném učilišti a od září zahájí studium maturitního oboru, když o prázdninách má občasné brigády? A na druhé dítě (22 let), které ukončilo studium na VOŠ a od září nastoupí studium na VŠ, přičemž v červenci a srpnu je zaměstnáno na poloviční úvazek? Zaměstnavatel nemá žádné potvrzení o pokračování ve studiu, pouze ústní vyjádření zaměstnance, že děti budou od září pokračovat v dalším studiu. Lze přiznat daňová zvýhodnění na obě děti již v měsíční mzdě za prázdninové měsíce, nebo až při ročním zúčtování, kdy už bude zaměstnavatel mít potvrzení o dalším studiu k dispozici?

Vláda České republiky svým nařízením č. 405/2021 Sb. , kterým se mění nařízení vlády č. 567/2006 Sb. , o minimální mzdě, o nejnižších úrovních zaručené mzdy, o vymezení ztíženého pracovního prostředí a o výši příplatku ke mzdě za práci ve ztíženém pracovním prostředí, ve znění pozdějších předpisů, upravila mimo jiné také výši základní sazby minimální mzdy ze stávajících 15 200 Kč na 16 200 Kč za měsíc, a to s účinností od 1. 1. 2022.

V tomto prvním vydání legislativních novinek roku 2022 bychom Vám rádi poskytli souhrn nejdůležitějších legislativních změn v daňové oblasti, které nabyly účinnosti od 1. 1. 2022 nebo jejíž praktický dopad se projeví právě na počátku roku 2022. Zejména přinášíme stručné shrnutí změn v zákoně o daních z příjmů u fyzických osob, zmíníme podstatné změny v zákoně o DPH u cestovních služeb a dále ve zkratce upozorníme např. na plánované zrušení původních daňových informačních schránek, zřízení speciálních telefonických linek pro daň z nemovitých věcí či zvýšení sazby úroku z prodlení.

Zaměstnanec byl v době od 1. 1. 2021 - 31. 10. 2021 nepřetržitě v pracovní neschopnosti a po dobu nemoci mu nebyl vyplácený daňový bonus na 2 děti. V listopadu se rozhodl ukončit pracovní poměr. Je zaměstnavatel povinen tomuto již bývalému zaměstnanci udělat roční vyúčtování daně a vyplatit tak bonus za měsíce, kdy byl nemocný, nebo mu zaměstnavatel vydá Potvrzení o zdanitelných příjmech a bývalý zaměstnanec si sám podá daňové přiznání na FÚ? Po skončení pracovního poměru se registroval na úřad práce.

Po komplikovaném projednávání sněmovního tisku č. 1116 byl v částce 125 Sbírky zákonů dne 27. 7. 2021 zveřejněn zákon č. 285/2021 Sb. , kterým se mění zákon o státní sociální podpoře a zákon o daních z příjmů . Novela zákona č. 586/1992 Sb. , o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, dále jen „ZDP “, obsahuje navýšení daňového zvýhodnění na druhé, třetí a další dítě a úpravy týkající se měsíčního daňového bonusu. V následujícím textu si ukážeme na příkladech základní řešení uplatnění daňového zvýhodnění v roce 2021, a to v různých situacích poplatníka – jak u OSVČ, tak u zaměstnance.

Cílem příspěvku je podat stručnou informaci o změnách právních a souvisejících předpisů za první pololetí roku 2021. Zaměříme se samozřejmě na předpisy, které mohou mít dopad do oblasti účetnictví, daní a financování neziskových subjektů.

Vláda České republiky svým nařízením č. 487/2020 Sb. , kterým se mění nařízení vlády č. 567/2006 Sb. , o minimální mzdě, o nejnižších úrovních zaručené mzdy, o vymezení ztíženého pracovního prostředí a o výši příplatku ke mzdě za práci ve ztíženém pracovním prostředí, ve znění pozdějších předpisů, upravila mimo jiné také výši základní sazby minimální mzdy ze stávajících 14 600 Kč na 15 200 Kč za měsíc, a to s účinností od 1. 1. 2021.

S podzimní vlnou pandemie přicházejí ruku v ruce také „podzimní“ kompenzace v podobě zákona č. 461/2020 Sb. – zákon o kompenzačním bonusu v souvislosti se zákazem nebo omezením podnikatelské činnosti v souvislosti s výskytem koronaviru (účinnost od 14. 11. 2020). Pokud očekáváme obdobný rozsah a obsah zákona, který vyšel na jaře (zákon č. 159/2020 Sb. , ve znění dalších tří novelizací), budeme v tomto článku poprvé, nikoliv však naposledy, překvapeni. Nový zákon je kompenzačním bonusem „II. generace“. V porovnání s jarním zákonem vykazuje značné odlišnosti jak formální, tak i (a to především) obsahové.

Připomeňme si, že v jarních měsících letošního roku byl v souvislosti s krizovými opatřeními přijatými z důvodu šíření pandemie COVID-19 vydán zákon č. 159/2020 Sb. o kompenzačním bonusu, který byl novelizován zákony č. 234/2020 Sb. , č. 262/2020 Sb. a č. 331/2020 Sb. S ohledem na značné rozšíření epidemie na území ČR na podzim tohoto roku došlo k novému vyhlášení nouzového stavu a k omezení a zákazu určitých činností. Proto dochází k vydání zákona (sněmovní tisk č. 1055), který upravuje další daňový bonus na kompenzaci některých hospodářských následků bezprostředně souvisejících s omezením nebo zákazem podnikatelské činnosti v důsledku opatření přijatých orgány státní správy k ochraně obyvatelstva a prevenci nebezpečí vzniku a rozšíření onemocnění COVID-19. Ke dni psaní příspěvku 9. 11. 2020 byl vládní návrh zákona ke kompenzačnímu bonusu schválen Poslaneckou sněmovnou, ale na základě jednání Senátu dne 29. 10. 2020 byl návrh zákona vrácen Poslanecké sněmovně s pozměňovacími návrhy.

V následujícím příspěvku bychom se blíže věnovali změnám v právních předpisech, které se mohou týkat praxe neziskových subjektů. Připravili jsme pro Vás přehled změn v daňové oblasti, který volně navazuje na příspěvek , který jsme uveřejnili v časopisu UNES č. 7-8/2020 na s. 3.

V důsledku koronavirové krize byla přijata opatření, která měla negativní vliv na ekonomickou situaci v České republice a mnohé podnikatelské obory byly silně postiženy, ať už přímo či nepřímo. V návaznosti na negativní vlivy, způsobené vládními opatřeními, byla přijata řada zákonů, které měly za cíl zmírnit tyto dopady. Tento článek se zaměří na novelu týkající se zákonů o daních.

V krátkém seznámení s novými vládními opatřeními týkajícími se daňové oblasti v důsledku přijatých mimořádných opatření k dalšímu šíření pandemie COVID-19 si uvedeme tři oblasti: – vládní návrh zákona ke kompenzačnímu bonusu – sněmovní tisk č. 1055, – vládní návrh zákona k EET – sněmovní tisk č. 1056, – rozhodnutí o prominutí daně, příslušenství daně a zálohy na daň z důvodu mimořádné události – Finanční zpravodaj č. 22/2020.

Zákon č. 159/2020 Sb. , o kompenzačním bonusu v souvislosti s krizovými opatřeními přijatými na základě výskytu koronaviru SARS CoV-2 (dále zákon), byl již za dobu své krátké působnosti čtyřikrát novelizován. Jeho poslední novela provedená zákonem č. 331/2020 Sb. ze dne 22. 7. 2020 rozšiřuje v zákonu poskytování kompenzačního bonusu i pro OSVČ, společníky s. r. o. a zaměstnance s příjmy na základě dohody o práci konané mimo pracovní poměr, zakládající účasti na nemocenském pojištění jako zaměstnance. Tato novela nabyla účinnosti dnem následujícím po dni vyhlášení ve Sbírce zákonů, tedy od 7. 8. 2020. Vzhledem k tomu, že zákon č. 331/2020 Sb. upravuje ustanovení zákona a dotýká se jak poskytování kompenzačního bonusu OSVČ, tak společníků s. r. o. a nově i zaměstnanců, shrneme si v následujícím textu zásady všech tří druhů kompenzačních bonusů, přičemž příklady zaměříme výrazně na aplikaci „dohodového“ kompenzačního bonusu.

Stav ke dni 6. 5. 2020 Vláda České republiky v souladu s čl. 5 a 6 ústavního zákona č. 110/1998 Sb. , o bezpečnosti České republiky, vyhlásila pro území České republiky z důvodu ohrožení zdraví v souvislosti s výskytem koronaviru (označovaný jako SARS-CoV-2) na území ČR nouzový stav od 12. 3. 2020 na dobu 30 dnů a následně byl dvojím prodloužením nouzový stav prodloužen až do 17. 5. 2020. V souvislosti se šířením viru SARS-CoV-2 za účelem zmírnění zvýšených dopadů této mimořádné události na podnikatele i další daňové subjekty došlo k řadě rozhodnutí, obsažených v Liberačním balíčku I a II zveřejněných ve Finančním zpravodaji č. 4/2020 a 5/2020, v pokynu GFŘ D-44, v zákonu č. 134/2020, 136/2020, 137/2020 a 159/2020 Sb. Všechny tyto změny si v následujícím textu uvedeme a blíže objasníme.

Vláda České republiky svým nařízením č. 273/2018 Sb. , kterým se mění nařízení vlády č. 567/2006 Sb. , o minimální mzdě, o nejnižších úrovních zaručené mzdy, o vymezení ztíženého pracovního prostředí a o výši příplatku ke mzdě za práci ve ztíženém pracovním prostředí, ve znění pozdějších předpisů, upravila mimo jiné také výši základní sazby minimální mzdy ze stávajících 12 200 Kč na 13 350 Kč za měsíc, a to s účinností od 1. 1. 2019.