Dávka nemocenského pojištění

Zaměstnankyně při nástupu do zaměstnání uvedla jako bankovní účet pro zasílání mzdy bankovní účet svého syna. Tuto informaci nám sdělila. Jedná se o účet vedený u české banky. Sama účet nemá, protože má exekuce. Výplatu chce posílat na tento účet. Mohu zaslat jako zaměstnavatel mzdu na účet, který nám uvedla v dotazníku, ale nepatří zaměstnankyni? V případě nemocenské, je tento účet možné uvést jako bankovní účet pro zasílání nemocenské?

Jak je to s paušální daní u živnostníka? Ted je v první skupině. Má tržby do 1 200 000 Kč. Co když uprostřed roku překročí limit a bude mít více než 1 500 000 Kč? Je potřeba to uprostřed roku hlásit na FÚ a přecházet do jiné skupiny, nebo se to dělá další rok do 11. ledna? A když je živnostník v režimu paušální daně, může pak jít na mateřskou nebo si vzít nemocenskou? Je to v tom zahrnuté? 

Hranice pro redukci Od 0 Kč do I. RH Nad I. RH do II. RH Nad II. RH do III. RH Redukce části započitatelného příjmu činí 90 %  60...

Platnost 2018 2019 2020 2021 2022 2023 2024 1. až 14. kalendářní den náhrada mzdy1) náhrada mzdy1) náhrada mzdy1) náhrada mzdy1) náhrada mzdy1) náhrada mzdy1) náhrada mzdy1) 15. až...

Dne 1. 6. 2023 k nám nastoupila do pracovního poměru zaměstnankyně, nyní nám oznámila, že je těhotná, ale chce pracovat co nejdéle to půjde, byť řeší zdravotní problém. 1) Pokud by zaměstnankyně nastoupila na rizikové těhotenství - nemocenskou - a to např.  1. 9. - bude mít nárok na nemocenské dávky (zde není povinnost mít nějaké měsíce odpracovány)? 2) Pokud zaměstnankyně na nemocenskou nenastoupí a nastoupí až na mateřskou - předpokládaný termín nástupu je někdy v říjnu, bude mít nárok na PPM? Je zde nějaká povinnost mít odpracovanou dobu - nějaké měsíce - před nástupem na PPM nebo není? Chtěli bychom jí vyjít co nejvíce vstříc. Před naším pracovním poměrem byla na úřadu práce.

Zaměstnanec měl neschopenku od 15. 2. 2022 do 28. 2. 2023. Dnem 26. 2. 2023 se stal starobním důchodcem a pracovní poměr nadále trvá. Čerpal neplacené volno 1. 3. do 23. 4. 2023. Od 24. 4. 2023 do 28. 5. 2023 pracoval. Od 29. 5. 2023 má opět neschopenku. Má nárok na výplatu nemocenské po dobu 70 kalendářních dnů v roce 2023 (nekrátí se) a do limitu 70 dnů se nepočítají dny, ve kterých pobírá náhradu mzdy od zaměstnavatele? 

Zaměstnankyni nevznikl nárok na PPM (nesplnila podmínku doby nemocenského pojištění). Nástup byl původně 17. 1 2023. Nyní tato skutečnost zjištěna, jak postupovat? Jak stanovit období 17. 1. - 5. 3. (den před porodem), od 6. 3. si tedy bude žádat o rodičovský příspěvek a rodičovskou dovolenou. Jak však překvalifikovat dobu od původního nástupu na mateřskou do porodu? 

Následující článek obsahuje přehled parametrů, sazeb, vzorových výpočtů a dalších údajů z oblasti zdanění mezd a platů, odvodů na zdravotní a sociální pojištění, dávek nemocenského pojištění, důchodů a souvisejících oblastí. Jde o údaje, které používají finanční účetní, mzdoví účetní, personalisté a ekonomové při své každodenní práci. Mělo by však jít o užitečnou pomůcku nejen pro ně, ale i pro samotné zaměstnance, příjemce dávek nemocenského pojištění, budoucí důchodce a jiné osoby, např. při kontrole jejich oprávněných nároků.

Sociální zabezpečení v České republice (ČR) se skládá ze tří složek. Významná část pojištění připadá na nemocenské pojištění. Zákon o nemocenském pojištění č. 187/2006 Sb. patří mezi často aktualizované zákony, například jen v roce 2017 byl rozšířen o znění zákonů č. 24/2017 Sb. , č. 99/2017 Sb. , č. 148/2017 Sb. , č. 183/2017 Sb. , č. 195/2017 Sb. , č. 259/2017 Sb. a č. 310/2017 Sb. Obecně bývá spojován víceméně jen s představou úhrad v době přechodné a dočasné nemoci, kdy pojištěnec dostává určitou částku za dobu nemoci. Jeho působnost je však širší, i když se pak týká jen vybraných skupin obyvatelstva nebo specifických případů. V následujícím příspěvku se zaměříme na srážky z mezd na tuto formu povinného pojištění u zaměstnanců, na povinnosti zaměstnavatele a na možnosti pojištění u osob samostatně výdělečně činných.