DIČ (daňové identifikační číslo)

Finanční leasing pořízen 13. 9. 2022. PC nákladního automobilu dle fin. leas. byla 1.643.000 + DPH (+ pojištění). Nyní k 26. 2. 2024 ukončen. Pokud správně počítám zůstatková cena je 913.919 Kč. Odkupní cena byla stanovena na 1.070.248 Kč. Není splněna podmínka minimálního trvání leasingu, ale je splněna podmínka, že kupní cena není nižší než zůstatková. V tomto případě mi tedy veškeré časově rozlišené splátky zůstávají v nákladech a žádné úpravy se neprovádí, ani s ohledem na DPH. Nákladní automobil zahrnu do majetku za 1.070.248 Kč + DPH a následně prodám za smluvenou cenu. 

Název země Kód země Formát DIČ Počet znaků1) Poznámky k formátu DIČ Belgie BE 1234567890 10 pouze číslice Bulharsko BG 123456789 1234567890 9 nebo 10 pouze číslice Česká republika CZ...

Náš klient plátce DPH, registrován k OSS se nově chystá prodávat zboží do Rumunska, ale pro založení účtu vyžaduje banka založení NIF čísla. Tím nám vznikla otázka, nenaruší registrace v Ruunsku mód OSS? Vzniknou společnosti registrací vůči Rumunsku nějaké povinnosti? 

Náš dodavatel zboží je registrovaný v Belgii a má belgické VAT. Zboží je zasíláno z Bulharska do ČR , kde má dodavatel výrobnu a sklad a registraci s bulharským VAT. Jaké VAT musí být uvedeno na daňovém dokladu belgické nebo bulharské?

Rakouská firma (plátce DPH) má ještě české a německé DIČ. Nyní nakoupila zboží od české firmy (plátce DPH) s českým DIČ, které následně je fakturováno do Německa konečným zákazníkům. (Konečný zákazník si zařizoval dopravu a pro zboží si jel sám). Ale to zboží bylo vyfakturováno s německým DIČ, německým zákazníkům s německou daní. Je to takto možné? Nemusejí být faktury na výstupu s českým DIČ? U českého finančního úřadu vznikne nadměrný odpočet, ale nebude k tomu žádný výstup.

Firma nakupuje zboží od německého dodavatele plátce DPH a prodává bulharskému odběrateli. Zboží jede z Nizozemí do Bulharska. Německý dodavatel na faktuře uvádí větu: VAT-exempt intra-community delivery; Shipping from: (konkrétní adresa),NL; VAT No.: (konkrétní VAT no). Bude se jednat o třístranný obchod?

Výhodou propojení firem pod jedno DIČ je, že si členové skupiny svá plnění navzájem nezatěžují DPH. Ušetří tak především ti, kteří mají krácený nárok na odpočet. Pozitivní vliv má skupina z pohledu majitele firem i na cash flow. Nevýhodou je zvýšená administrativa spojená s přerozdělováním celkového odpočtu nebo s odvodem společné daně.

OSVČ, plátce DPH, má ve své daňové evidenci doklady týkající se telefonu a energií, kde není uvedeno jeho IČO a DIČ (na dokladech je pouze jméno a příjmení fyzické osoby a adresa). Doklady se týkají jen ekonomické činnosti plátce DPH a jeho podnikání. Lze tyto doklady nechat jako daňově uznatelné z hlediska daně z příjmů a zároveň i nárokovat odpočet DPH? Je rozdíl v tom, když budou doklady nad 10 000 Kč?

Pokud český neplátce DPH nesdělí DIČ dodavateli z Irska, považuje se tento český neplátce za osobu nepovinnou k dani? Pak je sídlem plnění sídlo poskytovatele služby (Irsko) a fakturace s irskou DPH. Je to takto v pořádku? Vztahovalo se k tomu nařízení EU 282/2011. 

Národní daňová agentura (NRA) Bulharska informuje o podstatné změně u značného počtu fyzických osob, kterým bylo v Bulharsku přiděleno identifikační číslo pro DPH. Konkrétně se změna týká fyzických osob registrovaných v bulharském registru BULSTAT a proběhla ke 4. 1. 2022.

Český plátce dodává zboží na Slovensko podnikateli (tedy osoba povinná k dani), ale neplátci, jaký postup zvolit? Dle mého zasílání zboží to nebude, jelikož se bude jednat o předmět daně u podnikatele, kdyby se nejednalo o předmět daně, pak by to zasílání bylo a vše by bylo dle § 8 – potom bychom si hlídali obrat skrze registraci k DPH na Slovensku. Ale v tomto případě, pokud se bude jednat o dodání zboží – podnikatel neplátce, v přiznání uvedu na ř. 1, popř. 2 a do obratu pro povinnou registraci na Slovensku mi tato plnění nevstupují? Našla jsem bohužel často protichůdná řešení, jedno z nich bylo pro zasílání zboží, jelikož podnikatel neplátce spadá pod § 8 – bráno jako soukromá osoba – tady ale narážím na předmět daně, protože by se nejspíš musel od daného objemu nákupů (v ČR to je hranice 326 000 Kč, nevím jak na Slovensku) reg. jako identifikovaná osoba, do té doby by bylo bráno, že se nejedná o předmět daně a nemohl by si uplatňovat do svého účetnictví jako daňový náklad. Druhá verze, že se nejedná o zasílání zboží, právě protože to je předmět daně a jenom nesplňuje jako neplátce podmínky pro osvobození, a tudíž se fakturuje s DPH – toto je správně?

Zákon č. 280/2009 Sb. , daňový řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „DŘ “), upravuje proces registrace k daním (registrační řízení), v rámci kterého je pouze obecně stanoven vznik registrační povinnosti, zatímco podmínky, za kterých jsou daňové subjekty (tj. poplatníci nebo plátci, popřípadě jejich právní nástupci) povinni se registrovat k jednotlivým daním, jakož i podmínky pro zrušení registrace, upravují příslušné hmotněprávní daňové zákony.

V tomto článku se chci podrobně vyjádřit k pravidlu, jež zavedla od 1. ledna 2020 evropská DPH legislativa, konkrétně ke dvěma novým hmotněprávním podmínkám pro možnost aplikace osvobození v případě intrakomunitárního dodání zboží: Dodavatel zboží musí obdržet od odběratele jeho DIČ vydané jiným členským státem EU, než je stát zahájení přepravy zboží, a musí uvést danou dodávku v souhrnném hlášení. Předem upozorňuji na to, že výklad, který představím jako pravděpodobně jediný správný, bude pro čtenáře překvapením. Informace, které se o této „rychlé záplatě“ během posledních několika měsíců bohužel rozšířily, zformovaly dnešní mainstreamový přístup. Ukáži proto, jak pravděpodobně vypadal původní záměr evropského zákonodárce a že je velmi vzdálený tomu, co se o této „rychlé záplatě“ říká dnes. Ukáži, že dokonce ani současné interpretace nejsou zdaleka jednotné a že je to především Komise EU, která vnesla do výkladu této rychlé záplaty největší chaos.

Novela zákona o evidenci tržeb, tedy zákona č. 112/2016 Sb. , o evidenci tržeb, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o EET “), byla zveřejněna jako zákon č. 256/2019 Sb. ve Sbírce zákonů dne 13. 10. 2019. Kromě zákona o EET je tímto zákonem novelizován i zákon č. 235/2004 Sb. , o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZDPH “). Jedná se o významnou novelu, protože spouští poslední etapu evidence tržeb a v oblasti DPH přeřazuje některé služby do nižší sazby DPH. Novela zákona o EET má celkem 48 bodů a 6 bodů přechodných ustanovení. Novela ZDPH je stručnější, má bodů 18, které se týkají zejména příloh k zákonu a dále jedno přechodné ustanovení. Většina změn nabývá účinnosti prvním dnem prvního kalendářního měsíce následujícího po dni jeho vyhlášení, tj. 1. 11. 2019. Novela byla projednávána jako poslanecký tisk č. 205, jednalo se o vládní návrh, předkladatelem bylo Ministerstvo financí ČR.

Při platbě daně došlo k chybnému vyplnění variabilního symbolu – místo identifikačního čísla bylo omylem vyplněné identifikační číslo jiného daňového subjektu, který finančnímu úřadu dluží na daních a současně je pro finanční úřad nekontaktní osobou. Jak postupovat v této situaci?

Česká obchodní s. r. o., je registrována k DPH současně i na Slovensku, kde má umístěný distribuční sklad. U dodávek putujících z ČR přímo slovenským zákazníkům používá české DIČ a u dodávek ze slovenského skladu používá slovenské DIČ. Je to tak správně?

Jsme zahraniční firma, která má v ČR pobočku a zároveň má v ČR i odštěpný závod. Bylo nám přiděleno DIČ stejné pro odštěpný závod i pro pobočku. Odštěpný závod má na starosti zaměstnance, vše ostatní, tzn. majetek, materiál a výrobky patří Němcům. Německá firma má své německé DIČ, ale prodej z ČR hlásí pod svým českým DIČ. Ráda bych se zeptala, jestli je možné prodat výrobky, které fyzicky odejdou z České republiky, i pod německým DIČ. Vždy jsem myslela, že když máme obě DIČ, tak pro prodeje z České republiky musíme používat pouze to české DIČ, ale zahlédla jsem faktury jedné strukturou podobné firmy a fakturovali prodej majetku z ČR se svým německým DIČ. 

Zákon č. 112/2016 Sb. , o evidenci tržeb, vstoupil v platnost 13. 4. 2016 s účinností dělenou k 1. 9. a 1. 12. 2016. K 1. 7. 2017 byl zákon o evidenci tržeb novelizován zákonem č. 183/2017 Sb. , kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich a zákona o některých přestupcích. V souvislosti s reformou přestupkového práva došlo k úpravě příslušné materie tak, aby terminologicky i obsahově odpovídala nové právní úpravě přestupků. Věcně však k žádným významným změnám nedošlo.

Jaké použít VAT (na koho hlásit do daňového přiznání) u dále popsaného obchodu. Vystavili jsme fakturu s CZ DIČ, na kupující firmu v Itálii, dodali jsme fyzicky jiné firmě do Polska. Jak je to s Intrastatem, na jaké DIČ hlásíme? 

Za účelem zajištění aktuálnosti vedené evidence registračních údajů ohledně daňových subjektů je každý daňový subjekt povinen oznamovat správci daně změnu registračních údajů. Daňový subjekt je povinen ve stanovených lhůtách a zákonným způsobem tyto změny oznamovat, aby splnil řádně a včas svoji zákonnou oznamovací povinnost a zamezil tak uložení pokuty ze strany správce daně a dalším potenciálním negativním důsledkům. Daňový subjekt by měl znát a respektovat také pravidla pro používání daňového identifikačního čísla, které patří mezi nejdůležitější identifikační údaje používané při správě daní.