Dluhopisy

Společnost, emituje dluhopisy, získává od investorů finanční prostředky, které představují závazky vůči těmto investorům. Klient investuje prostředky do dluhopisů a za to je mu pravidelně (čtvrtletně nebo měsíčně) vyplácen úrok. Tento úrok představuje pro společnost náklad a účtuje se pod účtovou skupinou 5, konkrétně na účet 562 – Nákladové úroky. Je to takto správně? Jaký je postup při placení srážkové daně a jaký má tento proces obecně vliv na hospodářský výsledek společnosti? Jedná se o emise dluhopisů, kdy firma vydává dluhopisy za účelem získání finančních prostředků. Klienti do těchto dluhopisů investují tím, že je kupují, čímž poskytují firmě kapitál a očekávají výnosy z úroků a splacení nominální hodnoty dluhopisů. Jak správně zaúčtovat úroky, které klientům za dluhopisy vyplácíme?

Jak správně účtovat vklady klientů do dluhopisů vydávaných společností, včetně zaúčtování úroků? Společnost vydává dluhopis, který si klient zakoupí. Jaký je správný způsob zaúčtování této transakce v účetnictví? Mělo by být v bance zaúčtováno jako: MD 221/D 379 (závazek vůči klientům), nebo MD 221/D 473 (vydané dlouhodobé dluhopisy), popř. MD 221/D 241 (vydané krátkodobé dluhopisy). A vyplacené úroky z dluhopisu jako MD 562/D 221?

V souvislosti s otázkou posuzování ekonomické racionality transakce jako součásti testu zneužití práva Nejvyšší správní soud v již citovaném rozsudku ve věci sp. zn. 10 Afs 289/2021 uvedl, že daňové orgány „potřebují“ vyloučit racionální prvek posuzovaného postupu daňového subjektu. V opačném případě zůstanou v argumentaci daňového orgánu ohledně subjektivní podmínky mezery. Zároveň však i v případě, kdy faktické posouzení subjektivní podmínky sahalo i do části, která se (formálně) věnovala podmínce objektivní, nejednalo se o pochybení, jelikož v praktické rovině se rozdíl mezi objektivním a subjektivním kritériem zneužití práva v oblasti přímých daní může stírat. Mezi závěrem, že „účelem jednání je pouze daňové zvýhodnění a transakce nemá jiný ekonomický smysl“, a tím, že cílem jednání „je získání výhody ze stanovených pravidel umělým vytvořením podmínek pro její získání“, není hmatatelný rozdíl (k tomu srov. např. již citovaný rozsudek Nejvyššího správního soudu ve věci sp. zn. 6 Afs 376/2018). Právě při posuzování subjektivní podmínky je potřeba vzít v úvahu všechny relevantní objektivní okolnosti dané věci, i když už je třeba současně daňový orgán použil při řešení objektivního prvku. Na základě nich daňový orgán musí vyloučit racionální ospravedlnění jednání daňového subjektu a najít umělou konstrukci sloužící k získání daňové výhody. Nejvyšší správní soud proto ve shodě s krajským soudem uzavírá, že bez daňového zvýhodnění, kterého upisovatelé (personálně propojené osoby) dosáhli, by emise a upsání dluhopisů pozbyly jakýkoli ekonomický smysl. Z uvedeného je dále zřejmý uměle vytvořený koloběh vlastních finančních prostředků stěžovatelky. Pokud by totiž v posuzovaném případě dluhopisy neemitovala, její finanční situace by se podstatně nezměnila, zároveň by spojeným osobám, které o celé transakci rovněž rozhodovaly, nevznikl nezdaněný příjem v podobě dluhopisových úroků. Jednalo se tak o zneužití práva, jemuž není možné přiznat právní ochranu.

Co když si podnikatel počíná nesmyslně a vynakládá výdaje bez ekonomického důvodu, má to mít vliv na daňové posouzení? Třeba když solventní firma vydáním dluhopisů získá další balík peněz, ale nechá je bez užitku zahálet. Budou úroky placené majitelům dluhopisů daňově účinným výdajem? Ano nebo ne, tipněte si, přičemž jde o hodně milionů... Správci daně řekli ne, protože se jedná o ekonomicky bezdůvodné zneužití daňového práva. A žel, potvrdily jim to i soudy.

Jednalo se totiž o uzavřený kruh vzájemně časově a finančně bezprostředně souvisejících transakcí, při kterém se v podstatě jednalo pouze o uměle vytvořený koloběh vlastních finančních prostředků koncernu KOH-I-NOOR mezi účty dotčených společností a upisovatelů dluhopisů ve snaze získat daňovou výhodu v podobě snížení daňové povinnosti formou nákladových úroků z emitovaných dluhopisů. Z hlediska zneužití práva navíc nelze odhlédnout ani od okolnosti, že se jednalo o emisi tzv. korunových dluhopisů, u kterých bylo zdanění úrokového příjmu 15 % srážkovou daní rovno 0 Kč, neboť základ daně byl stanovován za každý jednotlivý dluhopis a zaokrouhloval se na celé koruny dolů.

V roce 2022 si poplatník koupil státní dluhopisy. Jedná se o dva druhy dluhopisů, a sice ISIN CZ0001004600 a ISIN CZ0001006241. Již z prvního druhu dluhopisu ISIN CZ0001004600 mu přišly úroky, které jsou zdaněné srážkovou daní, tudíž poplatník nebude uvádět tyto již zdaněné příjmy v daňovém přiznání k dani z příjmů fyzických osob, je tento postup správný? V případě druhého typu dluhopisu ISIN CZ0001006241 poplatníkovi také přišly úroky, ale bez zdanění. Je tomu tak proto, že tyto úroky z tohoto druhu dluhopisy jsou od daně osvobozeny? V případě, že tyto úroky jsou osvobozeny od daně, dle jakého zákonného ustanovení? Poplatník tyto dluhopisy chce držet do splatnosti, ale možná by je chtěl prodat i dříve. Jak bude v případě prodeje nebo odkupu poplatník postupovat? V jakém dílčím základu daně bude zdanění příjmu z prodeje (odkupu)? Bude poplatník moci uplatnit nějaké související výdaje?  

Nezisková organizace (spolek) získala na konci roku 2022 v dědictví následující majetek: peníze, podílové listy a dluhopisy. Hodnota podílových listů a dluhopisů byla notářem v obvyklé ceně dle vyhlášené prodejní ceny. Podílové listy a dluhopisy hodlá organizace v rámci jednoho roku prodat. Otázkou je: 1) Jak a v jakých cenách organizace získaný majetek zaúčtuje? 2) Bude k rozvahovému dni provedeno přecenění na jak dluhopisů tak podílových listů na reálnou hodnotu a s výsledkovým účtováním? 3) Vzhledem k tomu, že příjem z dědictví je od daně z příjmů osvobozen, jak bude vypadat zdanění DPPO při prodeji dluhopisů a podílových listů?  

Zdaňuje se u fyzické osoby výnos z kuponu podřízeného dluhopisu? Celkový výnos činil za rok 2022 částku 16 097 Kč. Pokud ano, dám tuto částku do § 8 nebo § 10 zákona o daních z příjmů? Výnosy z podílových fondů se budou zdaňovat stejně?

S.r.o. kupuje dluhopisy se splatností nad 12 měsíců, u kterých účetní jednotka má primárně záměr obchodovat s nimi v dlouhodobém horizontu, případně záměr v okamžiku pořízení není zřejmý. Dotazy: 1. Platí i v tomto případě, že je nutné diskont / prémii časově rozlišovat do výnosů / nákladů? 2. K rozvahovému dni se tento typ dluhopisů bude přeceňovat na reálnou hodnotu rozvahově souvztažně s účtem 41x nebo jinak? 3. Naběhlý úrok se k rozvahovému dni zaúčtuje v časové a věcné shodě do výnosů, souhlasí?

Společnost s r. o. podniká v oblasti finančních operaci. V roce 2020 a 2021 vydala korporatni dluhopisy se splatnosti 1-2 roky a také přijala zapujcky, vše od fyzických osob. Získané peníze po te investovala do fondu kolektivního investování, kde se předpokládá roční zhodnocení 8%. Úroky ze zapujcek zdání každá FO sama ve svém daňovém přiznání. Z dluhopisů vydaných v roce 2020 by měla být srazena a odvedené Srazkova Dan u emitenta. Nicméně společnost mě tvrdí a mají to v emisních podmínkách, ze srážkovou daň odvede FO. Je nějaká taková možnost?

Poplatník přijímá 4× do roka příjmy z držby dluhopisů (na základě komisionářské smlouvy). Bude se jednat o příjmy z kapitálového majetku dle § 8 zákona o daních z příjmů? V jakých případech by se příjem z dluhopisů zdaňovat v § 10 zákona o daních z příjmů?

Nově založená akciová společnost, plátce DPH, dosud samostatně neposkytující žádná plnění, emitovala vlastní korporátní dluhopisy s vyloučením převoditelnosti a s pevným úročením na dobu 4 let. Účelem emise dluhopisů je získání peněžních prostředků pro rozvoj společnosti. Otázka: a) jedná se o plnění, které není předmětem daně podle zákona o DPH, a proto se nevykazuje v daňovém přiznání k DPH, nebo b) jedná se o osvobozené plnění bez nároku na odpočet - finanční činnost dle § 54 zákona o DPH, které se vykazuje na ř. 50 daňového přiznání (nejedná se o doplňkovou činnost uskutečňovanou příležitostně)?

Firmě (eshopu) zákaznici (občané) vrátí zásilkou zboží (důvod: reklamace nebo vrácení do 14 dnů). Firma to uzná a vystaví dobropis - opravný daňový doklad. Kontaktuje občany, kam chtějí peníze poslat (původní faktura vystavená byla vypořádaná třeba na výdejním místě platební kartou). Část zákazníků za rok je nekontaktních v této korespondenci a nevíme a firma nemá potvrzené info., kam peníze zaslat zpět. Za rok tak firmě vznikne určitý počet nevypořádaných neuhrazených dobropisů, který se hromadí. Pravděpodobnost, že se někdo ozve po více než roce (zásilky cca 500 Kč), je ze zkušenosti téměř nulová. Je možné si stanovit ve vnitropodnikové směrnici, že takové neuhrazené dobropisy bude odepisovat do daňových výnosů po 1 roce od vystavení? Nebo by měla čekat na promlčení 3 roky (to se mi zdá nepraktické, protože bude muset stejně vše jako závazek (mínusovou pohledávku) dodanit po 30 měsících? Navíc bude vykazovat v závěrkách takové závazky, u kterých ví, že se s největší pravděpodobností nikdy neuhradí.

Společnost XXX s. r. o. (mikro účetní jednotka) nakoupila v lednu 2020 dluhopis v částce Kč 250 000 (nakoupeno od občana, fyzické osoby, původní hodnota dluhopisu byla 350 000). Tento dluhopis je na společnost ABC s.r.o. Tato společnost ABC s.r.o. na sebe vyhlásila v černu 2020 insolvenci. V rámci insolvence bylo uspokojeno 10 % z pohledávky, takže společnost XXX dostala výnos z těchto cenných papírů 35 000 Kč. Bylo proplaceno v březnu 2021. Jak máme tyto transakce zaúčtovat? Je pořizovací cena Kč 250 000 daňové uznatelný náklad? Máme tvořit opravnou položku k 31. 12. 2020?

Úvodní část článku přibližuje teoretická východiska pro účtování a vykazování cenných papírů a podílů vycházející z vyhlášky č. 504/2002 Sb. a Českých účetních standardů pro nestátní neziskové organizace. Ta jsou názorně aplikována na několika příkladech v další části článku.

Společnost koupila bankovní dluhopisy. Nominální hodnota dluhopisu je 10 000 Kč, celkem 160 ks, cena ze jednotlivý dluhopis 10 070 Kč. Za všechny kupované dluhopisy se zaplatila cena 1 616 710,60 Kč včetně alikvótního úrokového výnosu. Na konci roku přišel výpis k 31.12., kde jsou údaje: Investovaná částka - odpovídá pořizovací ceně, kterou evidujeme na účtu 063, dále je údaj Aktuální hodnota, která se mění (roste i snižuje), hrubý výnos v Kč a v %, počet CP odpovídá počtu nákupu 160 ks, Cena je zde uvedena 10 429 Kč (také se každý rok mění) a AÚV celkem 22 292,80 Kč. Na konci roku bychom měli provést přecenění dluhopisu na reálnou hodnotu? Prosím o radu, jak postupovat, abychom hodnotu dluhopisu vykazovali v účetnictví správně.

Pokud společnost emituje dluhopisy k určitému datu, emisní lhůta trvá rok, splatnost dluhopisů je 4 roky. Společnost žádný dluhopis neprodá/neupíše. Je třeba o této emisi dluhopisů k datu účetní závěrky účtovat?

Nové články pro předplatitele verze UNES a EXPERT informují o legislativních novinkách, o postupech účtování pro vybrané účetní jednotky, upozorňují na výpočty ve zdravotním pojištění a na možné chyby v postupech plátců daně. Objasňují také pravidla hlasování tzv. per rollam.

Dne 4. 1. 2019 nabyla účinnosti novela zákona č. 190/2004 Sb. , o dluhopisech, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZoDluh“). Dle důvodové zprávy byly důvodem této novelizace závažné nedostatky předchozí úpravy, které mohly mít důsledky pro bankovní a finanční sektor. Došlo tedy k rozšíření pojmového a definičního aparátu a k úpravě institutů, které v předchozí úpravě chyběly. Toto má za cíl zvýšení konkurenceschopnosti České republiky na mezinárodním trhu a zvýšení její atraktivity v očích investorů.

Právnická osoba (s. r. o.) vydala dluhopisy se splatností 2 roky. Průběžně vyplácí úroky a to 1x za měsíc. Před vyplacením úroků sráží fyzickým osobám srážkovou daň podle § 36 ZDP, právnickým osobám vyplácí úrok bez zdanění. Jak postupovat v případě, že si dluhopis koupí fyzická osoba podnikatel? Máme za to, že i v tomto případě se bude srážková daň uplatňovat stejně jako u fyzické osoby, která dluhopis nezahrnuje do obchodního majetku OSVČ.