Doba pracovní

Zaměstnankyně pracuje na plný 100 % úvazek, pracovní poměr. Jelikož je to paní učitelka ve školce, má nárok na 320 hod dovolené za rok. V roce 2024 byla hodně nemocná (měla operace, rekonvalescence atd.) a nyní k 31. 10. 2024 má celkem 131 dní nemoci: vyloučené dny (jsou to dny placené nemoci zaměstnavatelem, dny neplacené nemoci + dny, za které vyplácí Kč OSSZ). Nyní do konce roku 2024 pravděpodobně do práce již nenastoupí. Bude mít tato zaměstnankyně nárok na celou dovolenou, tj. na 320 hod, tj. na 40 dní? A pokud do konce roku budu nemocná, bude si moci tu část nevyčerpané dovolené vybrat v roce následujícím, tedy převede se jí nevybraná dovolená automaticky do roku 2025? 

Kdy končí druhé vyrovnávací období v p. o. v roce 2024? Máme 7,5hodinový směnný provoz. A platí vždy 975 hodin, nebo to může být i více?

Společnost zaměstnává v nerovnoměrně rozvrženém pracovním režimu zaměstnance ostrahy na noční směny, které začínají od 19:00 hod. jednoho dne a končí v 7:00 hod. druhého dne (12 hodin směna=5 hodin první den, 7 hodin - druhý den). Má zaměstnanec nárok na stravenkový paušál již první den, kdy překročil 3 odpracované hodiny? Pracuje totiž i na noční směně poslední den v měsíci, kdy 5 hodin počítáme do daného měsíce a 7 hodin již do celkových odpracovaných hodin dalšího měsíce?

Zaměstnanec má písemný rozvrh pevné pracovní doby přímo v pracovní smlouvě. Následně zaměstnanec podal písemnou žádost o změnu režimu na flexibilní pracovní dobu a žádosti bylo zaměstnavatelem písemně vyhověno, aniž by došlo k nastavení úseků základní a volitelné pracovní doby, aniž by došlo k nastavení vyrovnávacího období a dohodě ohledně toho, co lze považovat za práci přesčas, a zda bude proplácen nebo čerpán formou náhradního volna. Zkrátka nebyly sepsány žádné podmínky, jen vyhověno obecné žádosti o flexibilní pracovní dobu. Zaměstnanec to pojal po svém a začal chodit do práce velice brzy, kdy ani není v práci nijak extra potřeba, ale naopak dostával úkoly v odpoledních hodinách a na základě toho si vykazoval přesčasy a nárokoval jejich proplácení. Zaměstnavatel mu to dva měsíce toleroval a tyto přesčasy proplácel jako projev dobré vůle, kdy zaměstnanec pracoval částečně i za nemocného kolegu (to byl též důvod, proč mu bylo vyhověno ve změně režimu pracovní doby). Nicméně nemocný kolega už je zpět v práci a zaměstnavatel by se chtěl vrátit zpět k režimu pevné pracovní doby, aby dál nepokračovalo dožadování se proplácení přesčasů. Zaměstnanec to odmítá a ohání se písemných schválením žádosti, kde nebylo nic definováno, ani určena doba, po kterou bude flexibilní pracovní doba platná. Může v tomto případě zaměstnavatel jednostranně změnit režim pracovní doby zpět, zaměstnanci to písemně oznámit min. 2 týdny předem a trvat na tom, co má zaměstnanec sepsáno původně v pracovní smlouvě? Nebo vyhověním písemné žádosti došlo ke změně obsahu pracovní smlouvy (aniž by byl sepsán dodatek k pracovní smlouvě) a zaměstnavatel už nemá právo to měnit jednostranně, bez dohody se zaměstnancem?

Zaměstnanec pracuje na osmihodinové směny tj. 5x8/40 hodin týdně. Celoroční nárok na řádnou dovolenou je ve firmě v délce 5 týdnů-200 hodin. Zaměstnanec nastoupil dne 30. 1. 2024 na neschopenku, do té doby pracoval. Pracovní neschopnost skončila 9. 6. 2024 a on nastoupil 10. 6. 2024 do práce. Bude s největší pravděpodobností pracovat už do konce roku 2024. Prosím o výpočet nároku na dovolenou v roce 2024 a zda se bude dovolená za delší DPN krátit.

Máme zaměstnance, kterému vznikl nárok na dovolenou u jeho dohody o provedení práce. Zaměstnanec se rozhodl si dovolenou vybrat v měsíci květnu. Má měsíční mzdu 10 000 Kč bez ohledu na přesný počet odpracovaných hodin (vždy odpracuje přibližně stejný počet hodin). Ráda bych se zeptala, jaký je správný postup pro výpočet mzdy při výběru dovolené. Do programu jsem zadala dovolenou s použitím průměrného hodinového výdělku a odměnu 10 000 Kč jsem vydělila počtem odpracovaných hodin včetně dovolené a vynásobila počtem odpracovaných hodin mínus hodiny dovolené. Je tento postup správný?  Zaměstnanec má nerovnoměrné rozvržení pracovní doby, rozvržení směn si rozvrhuje předem po domluvě se zaměstnavatelem. Zaměstnanec vykonává pozici pomocné síly v restauraci a kuchyni. Se zaměstnancem byla sjednána měsíční odměna 10 000 Kč, zaměstnanec přibližně odpracuje 25 hodin v měsíci, výjimečně odpracuje méně hodin, nicméně odměnu dostává stále stejnou. Čerpání dovolené počet odpracovaných hodin nenavýšilo, zaměstnanec odpracoval v květnu 19 hodin a 6 hodin čerpal dovolenou.

Jak řešit evidenci docházky a samotné mzdy u zaměstnanců, kteří jezdí částečně pracovat do zahraničí (stavební firma)? Zaměstnanec pracuje pro ČR zaměstnavatele na HPP, zaměstnanec je vysílán pracovat na projektu do Norska (má vydaný A1 dokument) jedná se o projekt na delší období. Někdy je v Norsku celý měsíc, někdy jen část měsíce a zbytek pracovní doby odpracuje v ČR (pracuje na více projektech). V květnu se stala situace, kdy zaměstnanec byl v Norsku, ale prvních 14 dnů na projektu nepracoval, zaměstnavatel ho potřeboval až posledních 14d nů, kdy odpracoval 150 h + 16 h dovolené si vzal dovolenou 2. 5., 3. 5. Nevím, jak správně řešit náhrady mzdy v případě státních svátků, dovolené či nemocenské v době, kdy zaměstnanec nepracuje jako např. v květnu prvních 14 dnů. Řešíme, jak nastavit správně pracovní smlouvu, docházku, interní směrnice, rozvrh směn, aby vše bylo v pořádku. 

Firma má nepřetržitý provoz s kalendářem dva dny 11 hod. ranní, dva dny volno, dva dny 11 hod. noční. Vyrovnávací období 3 měsíce. Je možné, aby dva měsíce odpracoval v součtu o 45 hod. méně a tyto hodiny odpracoval třetí měsíc v rámci vyrovnávacího období? Poslední měsíc to totiž vypadá, že měl přesčas vyšší než možných cca 32 hod. 

Ačkoli bychom mohli mít dojem, že tak tradiční a v praxi hojně využívaný institut, jakým bezpochyby pracovní cesta je, nemůže znamenat větší problémy ať už z hlediska personalistického, nebo pracovněprávního, není to tak zcela pravda. V tomto článku se podíváme na základní mantinely právní úpravy tuzemských pracovních cest i některé problematické či komplikované aspekty.

Zaměstnanci v nepřetržitém provozu mají měsíční mzdu. Postupujeme dle nařízení vlády 348/2021 a tato práce v případě změny letního času není tedy chybějící (nekrátí se mzda) a v případě změny v zimě není přesčasem. (1) Stanovená týdenní pracovní doba u zaměstnanců, kterým počátek letního času v letech 2022 až 2026 připadne do jejich směny, pokud se tato směna v důsledku zavedení letního času zkrátí, bude v příslušném týdnu o 1 hodinu kratší. (2) Stanovená týdenní pracovní doba u zaměstnanců, kterým konec letního času v letech 2022 až 2026 připadne do jejich směny, pokud se tato směna v důsledku ukončení letního času prodlouží, bude v příslušném týdnu o 1 hodinu delší. Prosím o potvrzení, zda v případě příplatků za práci v sobotu a v neděli a za práci v noci (hodinové složky mzdy) bude při změně letního času placeno o hodinu méně a při změně zimního času naopak o hodinu více.

Společnost zabývající se hostinnou činností zaměstnává zaměstnance na 11 hodinové směny, v režimu krátký a dlouhý týden. Tedy krátký týden pracují st, čt a dlouhý po, út, pá, so, ne. Pracovní doba trvá od 11 hodin dopoledne do 22 hodin večer. Jakou mají mít správnou formulaci v pracovní smlouvě o týdenní pracovní době, nebo době výkonu práce? Zároveň jak mají mít správně nastavený úvazek pro výpočet dovolené?

Pokud naši zaměstnanci pracují 12 hod. denně, mohou. když budou souhlasit. odpracovat i směnu 13 a 14 hod.? Je to vůbec přípustné a kolik hodin musí mít přestávku, než zase přijdou na další směnu?

Máme zaměstnance na stálou noční směnu, 5 dní v týdnu, na svoji první směnu nastupuje v pondělí od 22:00 hod do 6:00 hod ( máme ve spol. i ranní a odpolední směny, jako první směna je stanovena pondělní ranní směna). Takto tedy odpracuje 5 směn, skončí tedy v sobotu ráno v 6:00 hod, pak bude mít přesčas, a to v sobotu od 22:00 hod do 6:00 hod. Bude se mu počítat nepřetržitý odpočinek v týdnu od neděle 6:00 hod až do pondělí 22:00 hodin, tj. celkem 40 hodin (18 Ne + 22 Po)?

Se zaměstnancem máme uzavřenu dohodu o provedení práce, ve které je určeno místo výkonu práce a zaměstnavatel se zaměstnancem se zde dohodli, že zaměstnavatel může zaměstnance vyslat na pracovní cestu. Za vykonanou práci si sjednali hodinovou odměnu. Pracovní cesta se uskutečnila v sobotu. Zaměstnanec musel neodkladně převézt materiál na pobočku firmy. Použil služební auto. Na cestě strávil celkem 4 hodiny, přičemž 3 hodiny řídil a 1 hodinu trval samotný výkon práce. Zaplatíme mu celou dobu strávenou na cestě, tzn. 4 hodiny × sjednaná sazba + 10% příplatek?

Pokud má zaměstnanec dva pracovní úvazky u jednoho zaměstnavatele – Pracovní smlouvu na HPP a k tomu DPP na jinou činnost, posuzují se tyto dva úvazky odděleně z hlediska pracovní doby? Respektive může být činnost na DPP vykonávána v době, kdy má zaměstnanec na HPP čerpat 30 min přestávku na jídlo a oddech? Konkrétní příklad je pedagožka, která v době obědové pauzy otevírá školní knihovnu a funguje jako knihovnice na DPP. Na HPP si v evidenci pracovní doby vykáže pauzu, ale k tomu dodá výkaz k DPP, kde je vidět, že v tomto čase vykonávala práci v knihovně.

Jak stanovit, nebo nestanovit pracovní dobu u 3 jednatelů (a zároveň společníků) s.r.o.? Pracují zároveň na HPP jako kovoobraběči. Jako kovoobraběči mají pevně stanovenou pracovní dobu 8-14: 30 hod. denně s TPD 40hodin týdně. A jednatelskou práci musí dělat až po skončení pracovní doby na HPP? Nebo dělají práci jednatele souběžně s HPP? A u HPP se pak krátí pracovní doba? Skutečnost je taková, že práci jednatele vykonávají když je to potřeba. Dosud bezplatně. Ale od 2/2024 chtějí odměnu 3999,- Kč měsíčně.

Na kolik hodin dovolené má zaměstnanec nárok? 1. zaměstnanec - pracuje pouze v pondělí a úterý od 1. 3. 2024 á 8 hodin, tj. 16 hodin týdně, 2 zaměstnanec - pracuje středa - 5,5 hod., čtvrtek - 8,5 hod a pátek 5.5 hod, tj 19,5 hod. týdně, také od 1. 3. 2024 3. zaměstnanec má při plném pracovním úvazku nárok na 25 dnů dovolené. 

Jak se nově počítá doba nepřetržitého odpočinku nepřetržitého odpočinku, který musí navazovat na denní odpočinek? Máme první směnu stanovenou na pondělí ranní směnu od 6:00 do 14:00 hod. Zaměstnanec pracoval celý týden po–pá od 6:00 do 14:00 hod., pak v sobotu pracoval přesčas od 6:00 do 15:00 hod., má tedy denní odpočinek v délce 11 hodin, který končí 02:00 hod. ráno v neděli a na to by měl navazovat nepřetržitý odpočinek v délce 24 hod., který tedy bude končit ve 02:00 hod. ráno v pondělí (11 + 24). A pak normálně tento zaměstnanec nastoupí na běžnou směnu v pondělí ráno v 6:00 hod. Je to tak v pořádku?

Zaměstnankyně pracuje na zkrácený úvazek středa+čtvrtek (2 × 7,5hod.) Pracovala od 16. 5. 2023 do 31. 12. 2023. Jak to bude s dovolenou: bude mít 47 hod., nebo záleží na tom, že 4 týdny v kuse odpracovala až po 2,5 měsících? Tedy, že nepracovala každý den, pak by to byla polovina. Co je tedy správně?

Je zaměstnavatel povinen předem rozvrhnout zaměstnanci pracovní dobu v písemném rozvrhu pracovní doby i u hlavního pracovního poměru, kde je docházka pořád stejná a pravidelně se opakující celý rok? Výjimka je samozřejmě dovolená. Zaměstnanec v průběhu kalendářního roku chodí do práce pořád stejně, např. 9.00 - 17.30 hod. Musí i v tomto případě zaměstnavatel tuto povinnost plnit?