Dodání nemovité věci

Společnost s r. o., plátce DPH, kupuje pozemky zapsané v katastru nemovitostí jako orná půda od fyzické osoby, občana. Záměrem společnosti je převedení orné půdy na stavební pozemky, jejich zasíťování a následný prodej. Společnosti vzniknou s převodem orné půdy na stavební pozemky náklady, u kterých bude uplatňován nárok na odpočet DPH. Při následném prodeji stavebních pozemků bude uplatněna daň na výstupu ve výši 21 %. Jak to bude ale v případě, kdy se nepodaří změnu provést, protože bude zamítnuto vyjmutí orné půdy z půdního fondu a společnost bude muset pozemky prodat jako ornou půdu? Z pohledu již uplatněných nároků na odpočet DPH z přijatých plnění vztahujících se k připravované změně nebude nijak řešeno? Náklady vzniklé z tohoto titulu bude možné odepsat jako zmařenou investici podloženou rozhodnutím příslušných správních orgánů? Prodej pozemků(orné půdy) bude osvobozen dle § 56 odst. 1 zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, po schválení novely platné od 1. 1. 2025 dle § 55a zákona o DPH?
Vydáno: 09. 10. 2024
Plátce DPH koupil v 7/2019 nemovitost, kterou pronajímal. Nemovitost nebyla zařazena do obchodního majetku. V 9/2024 potřebuje nemovitost prodat. Máme za to, že prodej bude zatížen DPH, ale prodejní cena bez DPH je osvobozena od daně z příjmu pro splnění časového testu. Prodaná nemovitost byla prvně zkolaudována před rokem 2000. V době, kdy ji vlastnila osoba uvedená v dotazu, nebyla nemovitost technicky zhodnocena. Dodání nemovité věci při jejím pořízení v červenci 2019 bylo na straně prodávajícího bylo daní z přidané hodnoty zatíženo. Prodávající i kupující byli v roce 2019 plátci DPH, nyní je prodáváno plátcem plátci DPH.
Vydáno: 04. 09. 2024
Při prodeji nemovitých věcí se dle § 56 odst. 6 ZDPH může plátce DPH rozhodnout, že u nemovitých věcí splňujících podmínky osvobození, uplatní daň. V případě, že je kupující rovněž plátce, lze tak učinit pouze po jeho předchozím souhlasu a uplatní se režim přenesení daňové povinnost. Jak se bude postupovat, pokud kupujícím bude neplátce DPH? Lze tento převod nemovitých věcí dobrovolně zdanit? Jak se to bude u prodávajícího a kupujícího vykazovat?
Vydáno: 23. 04. 2024
V měsíci listopadu 2023 přijala s.r.o. na svůj bankovní účet platbu na základě rezervační smlouvy k zprostředkování prodeje nemovitosti. V měsíci listopadu 2023 nebyl prodej dokončen. Jak správně určit datum uskutečnění zdanitelného plnění, pokud k prodeji nemovitosti dojde zápisem na KN? Děkuji za rychlou odpověď. 
Vydáno: 21. 12. 2023
  • Článek
Rozsudek Soudního dvora Evropské unie ze dne 4. 5. 2023 ve věci C-516/21 Finanzamt X versus Y
Vydáno: 13. 12. 2023
Jsme spol. s r. o., plátce DPH, a naší ekonomickou činností je prodej betonu. Máme svůj vlastní pozemek, na kterém stojí obalovna = průmyslové zařízení k výrobě betonu. Obalovnu máme pronajatou od jiného plátce DPH, není naším majetkem. Také máme pronajaté další pozemky, které jsou na vedlejších parcelách, také od plátce DPH. Nyní se na nich skladují materiály, je přístupová cesta. Spol. s r. o. chce koupit jeden z pronajatých pozemků, který je na vedlejší parcele, přilehlé té, co vlastní. Dle katastru se jedná o ornou půdu, koupě bude v režimu osvobození od DPH, nejedná se o stavební pozemek. Obalovna je movitá věc, ale je pevně připojená k zemi, tedy z pohledu DPH je stavbou? Pokud ano, může tvořit funkční celek s pozemkem ve vlastnictví spol s. r. o., na kterém stojí? Může tvořit funkční celek i s pozemky ve vlastnictví jiné osoby, které má spol. s r.o. pronajaté a které jsou využívány plně k činnosti obalovny. Spol. s r. o. plánuje postupně odkoupit všechny pozemky, které má nyní v pronájmu. Nakonec (cca za 5 let) by chtěla odkoupit i obalovnu. Bude se toto dodání pro spol. s r. o. řešit z pohledu funkčního celku? Obalovna je 10 let po kolaudaci.
Vydáno: 09. 06. 2023
  • Článek
Rozsudek Soudního dvora Evropské unie ze dne 29. 9. 2022 ve věci C 235/21 Raiffeisen Leasing
Vydáno: 30. 01. 2023
  • Článek
Rozsudek Soudního dvora Evropské unie ze dne 30. 6. 2022 ve věci C-56/21 UAB „ARVI“ ir ko
Vydáno: 21. 09. 2022
  • Článek
Povinnost zdanění se na příjemce nepřenáší jen v režimech přenesení daňové povinnosti, popsaných v § 92a až 92g zákona č. 235/2004 Sb. , o dani z přidané hodnoty (dále jen „ZDPH “), ale výrazně častěji. Další významnou skupinou jsou zdanitelná plnění poskytnutá osobou neusazenou v tuzemsku. V praxi jsou označována jako tuzemský reverse-charge a jejich užití je poměrně nekomplikované. Na rozdíl od plnění v režimu přenesení daňové povinnosti nejsou svázána ani s kódy klasifikace produkce, ani se jejich užití neodvíjí od nějaké limitní hodnoty úplaty. Přesto je potřeba při aplikaci tuzemského reverse-charge také zbystřit, a to, když je dodáváno zboží osobou neusazenou k dani v rámci tuzemska.
Vydáno: 31. 05. 2022
  • Článek
V tomto pokračování seriálu se věnujeme první polovině tuzemských osvobozených plnění bez nároku na odpočet. Kromě jejich popisu upozorníme i na situace, na které je potřeba si dát pozor a u dodání nemovitosti přinášíme kritéria, na jejichž základě bychom měli správně určit, zda daný prodej bude zdanitelný či osvobozený.
Vydáno: 25. 11. 2021
  • Článek
Rozsudek Soudního dvora Evropské unie ze dne 15. dubna 2021 ve věci C-935/1 Grupa Warzywna
Vydáno: 18. 08. 2021
  • Článek
Postupné seznamování se zákonem o DPH dnes pokračuje určením vzniku povinnosti přiznat daň u jednotlivých obchodních transakcí, na které navazuje část věnovaná poukazům. V ní rozebíráme nejen rozdíl mezi jednoúčelovým a víceúčelovým poukazem z pohledu jejich zdanění, ale přečíst si můžete i o marketingových nástrojích, které poukazy nejsou.
Vydáno: 19. 05. 2021
  • Článek
Rozsudek Soudního dvora Evropské unie ze dne 20. ledna 2021 ve věci C-655/19 AJFP Sibiu a DGRFP Brasov
Vydáno: 27. 04. 2021
  • Článek
Jak jsme vás již dříve informovali, v rámci protikrizových opatření bylo mimo jiné navrženo zrušení 4% daně z nabytí nemovitých věcí, které bylo po dlouhém legislativním procesu úspěšně schváleno. Společně se zrušením daně z nabytí nemovitých věcí však dochází také k dalším změnám, a to v zákoně o daních z příjmů . V následujícím článku jsme pro vás připravili shrnutí i těchto změn společně s tím, pro koho je zrušení daně z nabytí nemovitých věcí výhodné a pro koho nikoliv.
  • Článek
Nová definice stavebního pozemku, která je platná od ledna roku 2016, vymezuje stavební pozemek jako pozemek určený k zástavbě a stanovuje vlastnosti, které takový pozemek pro účely DPH musí splňovat nebo vyznačovat. Důvody nové definice můžeme například najít v senátním tisku č.901: „Cílem zákonodárce bylo zamezit obcházení daně při dodání pozemků určených pro zastavění konkrétní stavbou, ke kterému docházelo v období do konce roku 2015. Šlo o případy, kdy pozemky již připravené a určené k zastavění byly osvobozené od daně s využitím různých postupů spočívajících například v provedení některých prací tak, aby byly provedeny mimo vlastní pozemek a dokončeny po dodání pozemku“.
Vydáno: 22. 05. 2020
  • Článek
Podle rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 16. 5. 2019, čj. 1 Afs 25/2018-58
Vydáno: 10. 12. 2019
  • Článek
Pro účely zákona č. 235/2004 Sb. , o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZDPH “), je nutno rozlišovat dva rozdílné druhy plnění osvobozených od daně, a to: – plnění osvobozená od daně s nárokem na odpočet daně, – plnění osvobozená od daně bez nároku na odpočet daně. V tomto článku se zaměříme na plnění osvobozená od daně bez nároku na odpočet daně. U těchto plnění se neuplatňuje daň na výstupu a u přijatých zdanitelných plnění použitých pro uskutečnění těchto osvobozených plnění nejsou plátci oprávněni k odpočtu daně na vstupu. Pokud plátce použije přijaté zdanitelné plnění v rámci svých ekonomických činností jak pro plnění s nárokem na odpočet daně (viz § 72 odst. 1 ZDPH ), tak pro plnění osvobozená od daně bez nároku na odpočet daně, je podle § 72 odst. 6 ZDPH oprávněn u tohoto přijatého zdanitelného plnění uplatnit nárok na odpočet daně jen v části připadající na použití s nárokem na odpočet daně, přičemž příslušná výše odpočtu daně v částečné výši se v tomto případě stanoví postupem podle § 76 ZDPH , který upravuje způsob výpočtu nároku na odpočet daně v krácené výši.
Vydáno: 12. 03. 2018
  • Článek
Rozsudek soudního dvora Evropské unie ze dne 16. listopadu 2017, ve věci C-308/16 , Kozuba Premium Selection, dosud neuveřejněn v Úředním věstníku.
Vydáno: 02. 02. 2018
  • Článek
Rozsudek soudního dvora Evropské unie ze dne 22. listopadu 2017, ve věci C-251/16 , Cussens a další, dosud neuveřejněn v Úředním věstníku.
Vydáno: 02. 02. 2018
  • Článek
Rozsudek soudního dvora Evropské unie ze dne 14. září 2017 ve věci C-132/16 , Iberdrola Inmobiliaria Real Estate Investments, dosud neuveřejněn v Úředním věstníku.
Vydáno: 13. 12. 2017