Dodání zboží a služeb

Český plátce DPH je v rámci třístranného obchodu v postavení prostřední osoby. Obchod vykazuje na ř. 30 a 31. Otázka, je zda je možné, aby bylo pořízení zboží vykázáno např. v měsíci září (ř. 30) a dodání zboží (ř. 31) měsíci říjnu, tzn. pořízení a dodání nebude v jednom zdaňovacím období. 

Prosím o posouzení našeho řešení situace. Český plátce dodává jako prostředník na Ukrajinu počítačový hardware a poté poskytuje (jako prostředník) i nastavení softwaru těchto zařízení na dálku.   A) Hardware je pořizován od rakouského dodavatele, plátce DPH, který zajišťuje celní formality a je uveden jako vývozce na celním prohlášení. Zboží je dopravováno z Rakouska na Ukrajinu bez vstupu na území ČR. Dopravu zajišťuje rakouský dodavatel. Vlastnické právo je převedeno dodáním hardware na místo odběratele.   B) Nastavení softwaru provádí na dálku maďarská společnost po té, co je hardware dodán odběrateli na Ukrajině a zprovozněn jeho vlastními silami. Nastavení softwaru český plátce fakturuje samostatně.   Řešení A) Ve výše popsané situaci bude místem plnění pro DPH Rakousko, protože zde začíná přeprava zboží. Rakouský dodavatel uplatní osvobození od DPH při vývozu na faktuře českému prostředníkovi. U českého dodavatele při fakturaci se jedná o dodání zboží s místem plnění ve třetí zemi, které není předmětem české DPH. V DAP DPH uvede plnění na ř. 26. Na faktuře ukrajinskému odběrateli DPH nebude figurovat. Český plátce měl by zjistit, jestli mu nevznikají povinnosti spojené s DPH na Ukrajině.   Řešení B) Služba nastavení softwaru je fakturovaná maďarským plátcem DPH českému plátci DPH a má místo plnění podle § 9 odst. 1 českého zákonu o DPH v ČR a měla by být fakturována v režimu reverse charge. Český plátce posílá fakturu za službu ukrajinskému odběrateli, přičemž tato služba má podle § 9 odst. 1 českého zákona o DPH místo plnění na Ukrajině. To znamená, že tato služba není předmětem českého DPH a v českém daňovém přiznání k DPH česká firma uvede tuto dodávku na řádek 26.

Tuzemský plátce DPH dodá zboží do DE. Dopravu zajišťuje odběratel (plátce DPH) z DE. Na CRM je jako příjemce plátce z DE, místo vykládky je však u klienta našeho odběratele. Musí být na CRM i místo vykládky adresa našeho odběratele z DE? Nevíme kým odběratel našeho klienta je, zda je nebo není plátcem DPH. Chceme abychom měli dodání zboží osvobozené od daně, aby nenastala situace, že zboží náš odběratel dodá neplátci DPH a zde se již nebude jednat o dodání zboží do EU.

Česká firma, plátce DPH, prodala obilí za 400 000 Kč podnikateli, neplátci DPH, v Polsku. Polský podnikatel si dopravu řešil sám. V jakém režimu DPH bude česká firma fakturovat a co z tohoto prodeje pro českou firmu plyne z hlediska DPH?

Český plátce DPH prodává zboží osobě registrované k dani ve Velké Británii. Zboží bude z Česka dodáno polskému odběrateli, který je třetím účastníkem obchodu. Dopravu zajišťuje podnik z Británie, který nemá VAT ID žádné z evropských zemí. Prosím o vyhodnocení našeho řešení situace. Podle nás se jedná o dodání zboží v řetězci s netypickým prvkem – prostředníkem bez evropského VAT ID. Proto český dodavatel nemůže fakturovat dodávku s osvobozením od DPH podle § 7 odst. 3 písm. a) ZDPH. Český dodavatel bude fakturovat s českou DPH. Pak britský podnik bude moci na svojí faktuře do Polska uplatnit osvobození od DPH podle § 7 odst. 3 písm. b) ZDPH. Dnem uskutečnění dodávky do Polska britskému podniku vznikne povinnost registrovat se k české DPH podle § 6c odst. 3 ZDPH. Po obdržení českého DIČ, britská firma předa ho dodatečně koncovému zákazníkovi do Polska a českému dodavateli pro KH. 

OSVČ je plátce DPH a fakturuje Vinařskému spolku (není plátce DPH) prodej 159 ks kupónů v hodnotě 100 Kč na akci "Otevřené sklepy". Účastnící za kupony kupovali lahve s vínem. Budu fakturovat s DPH?

Jsme povinni jakožto tuzemský plátce DPH přiznat v tuzemsku daň ze služby, která nám byla poskytnuta ve třetí zemi osobou ze třetí země neusazenou v tuzemsku? Jednalo se o nákup softwaru do PC. Místem plnění bude ČR? Stát dodavatele je Belize City. 

Klient, právnická osoba, plátce DPH, Obdržel fakturu od Google. Text na faktuře je: Faktura za platbu předem. Platba předem - ve výši 40 000 Kč. DPH (0 %), Celková částka 40 000 Kč. Jak to bude s DPH a účtováním? 

Jak postupovat z hlediska DPH v případě fakturace kupujícímu z třetí země (Švýcarsko), ale zboží bude dodáno v rámci EU (Belgie)? Jak takový obchod vykázat v rámci DPH? 

Společnost A pořídila dárkové poukázky v hodnotě 500 Kč (proforma faktura, sazba daně 0%) od Společnosti B, ta je provozovatelem internetové platformy, na které se dají tyto poukázky využít - jedná se o různé sportovní a společenské akce v různých termínech. Jedná se tedy o víceúčelový poukaz. Společnost A chce poukázky označit svým logem a těmito poukázkami podpořit prodej. Ke každému nákupu nad XY Kč chce přiložit poukázku. Podmínky toho, aby byla poukázka k nákupu přidána, budou zákazníkům předem známé. Lze tyto poukázky považovat za daňově uznatelný náklad? Pokud by tyto poukázky opatřila společnost A logem a jen je „bezdůvodně“ rozdávala jako reklamní předmět, lze tyto víceúčelové poukázky považovat za daňově uznatelné? Jakou formou bude společnost A řešit DPH?

Naše společnost platí za dodání zboží prostřednictvím firemní platební karty. Jaké je správné účtování této platební transakce? Faktura došlá: 501,343 / 321 Bankovní výpis : 261 (nebo 321, 325) /221.

Společnost je v Norsku registrována k DPH. Fakturuje službu plátci i neplátci norské DPH, kterou v Norsku odvádí. Jak správně službu účtovat a uvést v českém daňovém přiznání DPH? Daňovým nákladem bude pravděpodobně základ DPH a DPH neplátců.

Firma prodává svoje vozidlo na základě smlouvy o smlouvě budoucí (budoucí kupní smlouvy). K úhradě dojde až později po uzavření finální kupní smlouvy. K jakému datu musí odvést DPH: 1) k datu uzavření smlouvy o smlouvě budoucí, 2) k datu předání do užívání na zkoušku, 3) k datu přepisu vozidla na technickém průkazu, nebo 4) k datu podpisu finální kupní smlouvy?  

Klient (plátce DPH) prodal s instalací 3D tiskárnu do Rumunska. Tiskárna je veliká, kotví se do země. klient tuto tiskárnu sám smontuje a zabuduje v Rumunsku. Bude toto plnění na řádku 26 DPH přiznání? Vzniká povinnost v Rumunsku se kvůli tomuto plnění registrovat a je zde případně nějaký limit pro registraci? Má na výše uvedené nějaký vliv, že přepravu tiskárny zařídí kupující z Rumunska na svůj účet a odpovědnost?

Naše IT česká společnost (plátce DPH v ČR) prodává zboží/služby na Slovensko, kde je fyzicky předáno na základě předávacího protokolu slovenské společnosti A (plátce DPH v SR). Daňový doklad je na leasingovou společnost B se sídlem na Slovensku se slovenským VAT. Tato společnost B pak následně prodává zboží na základě leasingové smlouvy společnosti A. Postupuje naše česká společnost správně, pokud fakturuje zboží popř. služby v režimu osvobození společnosti B a ta DPH odvádí na Slovensku?

Společnost přes e-shop objednala zboží z EU, konkrétně od slovenského dodavatele se slovenským DIČ. Hodnota objednávky je v české měně a dopředu v této hodnotě byla zaplacena 100% záloha. Dodavatel neposlal daňový doklad na přijatou platbu. V okamžiku dodání zboží byla vystavena faktura, na které byla uvedena hodnota zboží v EUR a přepočtena na české koruny v hodnotě objednávky. K jakému datu vzniká pro účely DPH povinnost přiznat DPH a k jakému datu si může společnost nárokovat odpočet DPH? Jak vyčíslit DPH, z přepočtené hodnoty v CZK dodavatelem, pokud i záloha byla placena v CZK? Do účetnictví jde také hodnota v CZK bez ohledu na to, že byla dodavatelem na konečné faktuře vyčíslena i v cizí měně?

Následující příspěvek se nezabývá vzdělávací činností poskytovanou na školách, ale aktivitami v oblasti vzdělávání směřovanými ke komerčním subjektům. Vzhledem k tomu tvoří stěžejní část článku určení místa plnění a zkoumání činností, které je možné od daně osvobodit. Tato část je doplněna judikaturou Soudního dvora Evropské unie.

Rozsudek Soudního dvora Evropské unie ze dne 24. 11. 2022 ve věci C-458/21 CIG Pannónia Életbiztosító

Rozsudek Soudního dvora Evropské unie ze dne 17. 11. 2022 ve věci C-607/20 GE Aircraft Engine Services

Česká společnost zřídila organizační složku v Rumunsku. Organizační složka má své rumunské DIČ. Jak bude postupováno z pohledu DPH v případech kdy česká společnost poskytne své složce v Rumunsku službu (servis, provize), prodá stroj a samozřejmě obraceně z Rumunska do Čech. Je postup stejný jako mezi cizími společnostmi, nebo se postupuje jinak ? Tozn. plnění je předmětem DPH nebo není předmětem DPH. Pokud je předmětem DPH- jaký druh daňového dokladu se vystavuje, text stejný jako u cizích odběratelů a řádek v daňovém přiznání (20,21) ? Podle kterého § ZDPH se postupuje ? Např. při dodání stroje do Rumunska, kde prodávajícím bude organizační složka jedná se o běžný obchodní vztah nebo o přemístění obchodního majetku ? Stejně pak opačně jaký je správný postup při nákupu od organizační složky k nám do české společnosti. Děkuji za odpověď,