Dohadné položky

Společnost realizuje rozsáhlou investiční akci – výstavbu nové výrobní haly na základě smlouvy o dílo. S dodavatelem jsou zasmluvněny pouze zálohové platby, vyúčtování proběhne tedy až na samotném konci realizace po finálním předání díla. Součástí plnění jsou kromě výstavby hlavní budovy haly také vedlejší stavby, např. vrátnice. Tyto stavby budou kolaudovány a používány ještě před vyúčtováním akce, a tedy konečnou fakturací. Jaký je v tomto případě správný postup z pohledu zařazení těchto dokončených investic do užívání, když není k dispozici faktura a není vůle dodatkovat smlouvu tak, aby mohly být předané investice vyúčtovány k datu jejich předání? Protože se jedná o dlouhodobou akci, je navíc pravděpodobné, že užívané hotové stavby budou v průběhu používání (a do finálního vyúčtování akce dle smlouvy o dílo) zhodnocovány. Nabízí se vytvořit dohadnou položku dle rozpočtu ze smlouvy MD 042/D 389, zařadit a zahájit odpis. Po vyúčtování vstupní cenu opravit podle finální faktury, bude-li odlišná (např. dodatečná sleva nebo vícepráce). 
Vydáno: 27. 09. 2024
V roce 2023 došlo ke škodní události při přepravě našeho stroje k zákazníkovi. Přeprava byla pojištěná. Náklad v podobě nového náhradního dílu, který bylo nutné vyměnit, proběhl v r. 2023. Bohužel jsem tuto informaci obdržela až nyní v 7/2024 a účetnictví za r. 2023 je již uzavřené, tudíž nebyl tvořený žádný dohad na pojistné plnění v r. 2023. K výplatě pojistného plnění dojde v 7/2024. Jak prosím tuto situaci účetně a daňově vyřešit? Na jaké účty pojistné plnění včetně předpisu náhrady zaúčtovat a s jakým datem?
Vydáno: 05. 08. 2024
Zdravotní s.r.o. vykazuje výkony vůči zdravotním pojišťovnám. Vyúčtování dochází během dalšího roku, většinou ve II.Q. Firma vytvořila opravné položky dle předběžných vyúčtování. U jedné zdravotní pojišťovny však došlo k tomu, že byl uveden doplatek ve výši cca 1 mil. Kč, ale současně srážka za neplnění limitů, což bylo zjištěno až později, při zjišťování, že platby nepřichází v plné výši. Ve výsledku namísto +1 mil. Kč uplatnila zdravotní pojišťovna od května dalšího roku a dále ve čtyřech měsících srážku. Ve výsledku namísto očekávaného +1 mil. Kč byla srážka 3 mil. Kč. Dopad do hospodaření roku 2023 minus 4 mil. Kč. Zdaněno v roce 2022, tzv. oddaněno v roce 2023. Pro státní rozpočet daň odvedena o rok dříve. Pozitivní konstatování. Ale vznikají pochybnosti. Kdyby finanční úřad přišel na kontrolu ve zlomovém roce, napadne chybnou dohadnou položku (namísto +1 je -3 = -4 mil.). Rozhodne, že došlo k pochybení ve stanovení opravné položky, vyloučí chybnou dohadnou položku, ale rok 2022 bude v pozici, kdy již nelze vyměřit a doměřit a skutečná srážka již nepůjde v roce 2022 uplatnit? Lze plus minus dohadnou položku považovat za dohadnou se vším všudy i s těmito daňovými dopady, nebo je z důvodů opatrnosti lepší podat dodatečné přiznání?
Vydáno: 31. 07. 2024
  • Článek
Účetní jednotka má povinnost účtování ve věcné a časové souvislosti, kdy jde o tzv. akruální princip. K tomu slouží přechodné účty aktiv a pasiv – účtová skupina 38. Pokud by účetní jednotka nepracovala s časovým rozlišením a dohadnými položkami správně, nebude mít správně účetní závěrku ani přiznání k dani z příjmů.
Vydáno: 31. 07. 2024
V roce 2023 jsme zaúčtovali dohadnou položku na provozní dotaci. Tuto dotaci jsme každý rok vždy obdrželi. Částku dotace jsme tedy odvodili z minulých let. Nyní jsme se dozvěděli, že dotaci nedostaneme. Jak zaúčtovat v roce 2024? Účtování v roce 2023 bylo MD 388/D 346 částka 700 000 Kč a MD 346/D 648 částka 700 000 Kč. Daňové přiznání za rok 2023 o tuto částku upravíme.
Vydáno: 19. 06. 2024
U společnosti, která pronajímá kancelářské prostory, došlo v červnu 2023 k pojistné události - poničení střechy a zatečení do pronajímaných prostor. V této souvislosti se vyskytlo několik událostí: 1. střecha byla v roce 2023 opravena, pojistné plnění vyplaceno zálohově v r. 2024 - v r. 2023 vznikly náklady na opravu střechy, na pojistné plnění byla v r. 2023 vytvořena dohadná položka aktivní - dopad na DPPO byl v r. 2023 nulový; 2. v pronajímaných prostorách zatím nedošlo k opravě ani k pojistnému plnění - v této souvislosti bych si s Vámi ráda potvrdila, že není zapotřebí tvořit dohadné položky aktivní na pohledávky za pojišťovnou z titulu opravy prostor, do kterých zateklo; případně že není zapotřebí tvořit rezervy na náklady na opravu; do současné chvíle není oprava hotova, žádné náklady zatím nevznikly, od pojišťovny máme pouze souhlas s opravami, ale nemáme žádný příslib pojistného plnění ani jeho výše v souvislosti se zmiňovanou opravou - dopad na DPPO je v r. 2023 nulový; 3. nájemce, který má dotčené prostory pronajaty, požaduje slevu na nájemném vzhledem k nemožnosti užívání prostor; společnost, která prostory vlastní, bude tuto slevu uplatňovat u pojišťovny jako pojistné plnění z titulu ztráty nájemného - vzhledem k tomuto faktu, jsou ve výnosech tvořeny dva dohady (1. dohad na ztrátu nájemného, 2. dohad na pojistné plnění z titulu ztráty nájemného - ve stejné výši - dopad na DPPO je v r. 2023 nulový). Můžete nám prosím potvrdit, že jsou výše uvedené kroky správné? 
Vydáno: 31. 05. 2024
Pojistná událost vznikla v 12/2023. Pojišťovna oznámila, že bude plnit v 2/2024. Účtuji v roce 2023: 385/648 nebo účtuji o výnosu z plnění od pojišťovny až k okamžiku, kdy oznámila, že bude plnit, byť pojistná událost začala v 12/2023?
Vydáno: 10. 04. 2024
Stavební firma dokončila v prosinci 2023 zakázku, ale k faktickému předání díla došlo až v únoru 2024, kdy bude také fakturováno. Vzhledem k tomu, že v současnosti neznám přesnou částku fakturace (investor ještě některé položky rozporuje), je správný postup udělat na konci roku 2023 dohadnou položku na výnosy této zakázky přes účet 388? Nebo by se mělo spíše účtovat o nedokončené výrobě, i když v roce 2024 už zakázka nepokračuje?
Vydáno: 21. 02. 2024
Statutární orgán má dle smlouvy o výkonu funkce obdržet ke se stávající odměně i roční bonus dle dosaženého výsledku hospodaření. Ve smlouvě je přesně specifikováno procento z dosaženého výsledku hospodaření, které jednateli náleží. Odměna nepodléhá žádnému schvalování, nicméně jednatel ji dostane vyplacenou na základě výše výsledku hospodaření, který plyne ze závěrky, která musí být auditovaná bez výhrad a závěrku musí zároveň schválit i valná hromada. Odměna se musí vyplatit do 30. 6. následujícího roku. Má se na tuto odměnu tvořit dohad? A bude daňově uznatelný?
Vydáno: 15. 02. 2024
Naše společnost v roce 2022 uhradila dodavateli zálohu na nákup zboží (účtováno 314/221). Zboží v hodnotě zálohy (bez doplatku) bylo následně odebráno a v témže roce prodáno. Dodavatel do konce roku nezaslal vyúčtování zálohy, naše společnost vytvořila dohadnou položku pasivní (504/389) ve výši poskytnuté zálohy. V roce 2023 jsme urgovali opakovaně vyúčtování této zálohy a zaslání faktury, ovšem bezúspěšně (dodavatel je v konkurzu). Jakým způsobem účetně (příp. daňově) vypořádat zůstatky účtů 314 a 389 k 31. 12. 2023?
Vydáno: 27. 12. 2023
V  jaké situaci se provádí dohad na výnosy a kdy se účtuje o nedokončené výrobě, kdy které použít?
Vydáno: 14. 09. 2023
V červnu 2023 máme stále ještě otevřené účetnictví roku 2022, přiznání k DPPO teprve budeme podávat. V květnu 2023 došlo k dohodě se zákazníkem, že mu bude dodatečně poskytnuta sleva na plnění roku 2022. Patří toto snížení výnosů do roku 2022 (účtováno přes dohadnou položku) nebo už patří do roku 2023?
Vydáno: 07. 07. 2023
Jsme dopravní společnost, s jedním zákazníkem máme smlouvu, že pokud překročíme limit paletového centra, tak nám palety vyfakturuje, a když je vrátíme zpátky, tak nám na ně vystaví dobropis. Palety jsou zákazníka, ale při přepravě zboží zůstávají u zákazníků, kam vozíme zboží, když to překročí limit, tak nám je vyfakturuje. Jedná se o velkou částku cca 1 mil. Kč, mám ji zaúčtovat na sklad nebo na dohadné položky? 
Vydáno: 12. 06. 2023
Přišla mi dotace na úrok z Podpůrného a garančního rolnického a lesnického fondu, která se vázala k roku 2022, k uhrazeným úrokům z úvěru. V roce 2022 jsem ale zapomněla udělat dohadnou položku. Můžete mi poradit, kam 6xx zaúčtovat došlou dotaci na úroky? 
Vydáno: 31. 05. 2023
V říjnu 2022 jsme od leasingové společnosti odkoupili na úvěr automobil. Automobil jsme zařadili do majetku a odepisovali. Dle technického průkazu je naše firma provozovatelem a vlastníkem je úvěrová společnost. V listopadu 2022 nám bylo auto zničeno dopravní nehodou způsobenou třetí osobou. Bylo řešeno přes pojišťovnu a teprve v březnu 2022 byla tato pojistná vyřešena a tím pádem zbytek vraku přepsáno na nás jako na vlastníka vozidla. Mám vytvořit dohadnou položku do roku 2022 na škodu a zároven na pojistné plnění, nebo náklad a výnos z pojistné události dát do roku 2023, kdy jsme se stali vlastníkem?
Vydáno: 19. 05. 2023
Stavební společnost ukončila a předala investorovi (ŘSD) dílo k 31. 12. 2022. Součástí předání byly i provedené vícepráce, které ještě nebyly fakturovány. Na tyto vícepráce jsme vytvořili dohadnou položku MD 388/D 602. Podle názoru kolegů se jedná o nedokončenou výrobu. Neměla by se nedokončená výroba měla účtovat u rozpracovaných zakázek? 
Vydáno: 17. 04. 2023
Nezisková organizace (z.s.), sportovní klub, vlastní sportovní halu, kterou používá v rámci své hlavní činnosti (poskytování sportovních služeb apod.). V prosinci 2022 došlo k pojistné události, kdy těžký sníh poškodil část této haly. Pojistná událost byla v prosinci 2022 nahlášena pojišťovně. Pojišťovna pojistnou událost uznala (tj. od samého počátku ji nerozporovala) a v březnu 2023 oznámila výši pojistného plnění cca 1 mil. Kč. Nezisková organizace dosud žádné opravy související s touto událostí nerealizovala. K opravám, tj. k vynaložení nákladů, dojde až v následujících měsících. Podle dostupných výkladů účetních předpisů by se mělo účtovat o pojistné události v roce, kdy k ní dojde, tj. v roce 2022. V tomto případě dohadnou položkou 1 mil. Kč. Náklady ovšem budou vynaloženy v roce 2023, tj. není zřejmě možné do roku 2022 účtovat dohadnou položku na tyto náklady. Pokud je tento postup správný, pak dohadná položka na výnosy v roce 2022 způsobí, že hlavní činnost (jinak ztrátová) bude výrazně zisková a dojde tak k jejímu zdanění daní z příjmů. V roce 2023, tj. v roce realizace oprav, bude hlavní činnost výrazněji ztrátová než v běžných letech a tuto ztrátu zřejmě není možné jako odčitatelnou položku uplatnit (a to ani zpětně za rok 2022). V konečném důsledku by tímto postupem došlo ke zdanění pojistného plnění, ke kterému by jinak nikdy nedošlo, pokud by pojistná událost i oprava škody proběhly v jednom roce. Je tento postup správný, nebo je možné najít jiný legitimní a legální způsob účtování a zdanění? 
Vydáno: 11. 04. 2023
Jsme s. r. o., plátce DPH, a poskytujeme účetní služby. Jak správně zaúčtovat fakturu za služby, kterou vystavíme na konci 01/2023, ale týká se období 12/2022 (zpracování mezd, faktur přijatých, vystavených, DPH), fakticky ale tuto práci děláme v lednu. Patří tedy faktura do roku 2022 - zaúčtovat přes dohadné účty nebo už patří do roku 2023? 
Vydáno: 27. 01. 2023
Dne 29. 12. 2022 došlo k poškození zásilky (odeslané naší firmou) přepravcem. V zásilce byl stroj našeho zákazníka, který byl opraven v rámci pozáruční opravy a přepravován zákazníkovi zpět. Přepravce v 1/23 uznal své zavinění na poškození zásilky. Stroj byl v 1/23 námi znovu opraven (opravovala externí firma) a oprava byla námi v 1/23 refakturována přepravci. Je třeba do roku 2022 (neboť k poškození došlo 29. 12. 2022) tvořit účetní rezervu na částku opravy (dle faktury od externího servisu) a následně účtovat MD 385/D 602 částku, kterou jsme v 1/23 účtovali přepravci?
Vydáno: 27. 01. 2023
  • Článek
O časovém rozlišení nákladů a výnosů lze s mírnou nadsázkou tvrdit, že víme (téměř) všechno. Není divu, jedná se o jednu ze základních účetních zásad. Nebudeme se k této zásadě vracet a opětovně ji rozebírat, ale podrobněji se zaměříme na specifickou oblast, a to na časové rozlišení nákladů a výnosů, které plynou z cizoměnových závazkových vztahů. Tedy z takových pohledávek a závazků, které jsou sjednány a následně budou plněny v jiné než tuzemské měně. Je zřejmé, že i účty časového rozlišení je nutné paralelně vést v cizí měně za účelem možnosti zjištění jejich cizoměnového zůstatku, nicméně vzhledem k tomu, že účetnictví se vede pouze v české měně, rozebereme otázku přepočtu na českou měnu, a to nejen k datu vzniku účetního případu, ale také k rozvahovému dni. Tím se dostaneme ke kombinaci dvou často řešených témat, a to časového rozlišení a přepočtů cizích měn na českou měnu.
Vydáno: 24. 01. 2023