Dohoda

Zaměstnavatel souhlasí s tím, že se jeho zaměstnankyně vrátí z rodičovské dovolené dříve (konkrétně dítěti jsou 3 roky 25. 5. 2023 - návrat od 1. 5. 2023 na původní pracovní pozici). Je nutné z pohledu zaměstnankyně písemně žádat o dřívější nástup, nebo se musí strany společně dohodnout a podepsat tedy písemnou dohodu?

Práce z domova, home office, přesněji řečeno výkon práce na dálku, tedy z jiného místa, než je pracoviště zaměstnavatele, je tradiční pracovněprávní institut, který zejména v době po nástupu pandemie onemocnění covid-19 zaznamenal významný rozvoj v praktickém využívání. Na tento rozvoj reagovala i legislativa, která se od původní spíše minimalistické úpravy tohoto institutu poměrně výrazně změnila. Následující článek se tedy zabývá úpravou výkonu práce z domova ve světle změn a praktických zkušeností posledních let.

Výpověď smlouvy je jednostranným právním jednáním směřujícím k ukončení závazku. Druhé straně musí být prokazatelně doručeno, přičemž prokázat doručení lze například dodejkou, podpisem druhé strany při osobním předání atd. U výpovědi je důležité hledět na to, jaké důvody výpovědi si strany ve smlouvě, která se vypovídá, ujednaly, či zda nějaké další důvody obsahuje zákon (občanský zákoník). Je tedy potřeba posoudit jednotlivá ustanovení smlouvy pro konkrétní smluvní typ. Závazek zaniká uplynutím výpovědní doby, ledaže závazek lze vypovědět i bez výpovědní doby. V takovém případě závazek doručením výpovědi.

Dohoda o zrušení společnosti musí mít formu veřejné listiny, tudíž notářského zápisu. Musí jít o dohodu všech společníků. Společnost je pak zrušena buď dnem, který je v dohodě určen, nebo dnem podpisu dohody. Pokud se zrušuje společnost s likvidací (většina případů), vstupuje do likvidace a je potřeba povolat likvidátora, jinak ho povolá soud. Určuje-li to společenská smlouva, rozhodnutí o zrušení společnosti může přijmout i valná hromada. Takové zrušení je snáze proveditelné, jelikož je vyžadována 2/3 většina hlasů všech společníků a ne jednomyslnost.

V následujícím textu jsou charakterizovány změny a podmínky pro placení pojistného zaměstnavateli, osobami samostatně výdělečně činnými a osobami bez zdanitelných příjmů v právních podmínkách platných po datu 1. 1. 2024. Jedná se o povinnosti a postupy těchto plátců pojistného, ke kterým můžeme přiřadit i stát hradící měsíčně platby zdravotním pojišťovnám pojistné za tzv. státní pojištěnce.

Zaměstnankyně pracující na dohodu o provedení práce jako uklízečka by chtěla tuto dohodu ukončit a začít pracovat na dohodu o pracovní činnosti na stejný druh práce. Je v souladu s právními předpisy ukončit dohodu o provedení práce dohodou a následující měsíc uzavřít na stejnou činnost dohodu o pracovní činnosti?

I když je v ustanovení § 74 odst. 1 zákona č. 262/2006 Sb. , zákoník práce (dále jen „zákoník práce “), stanoveno, že plnění svých úkolů má zaměstnavatel zajišťovat především prostřednictvím zaměstnanců v pracovním poměru, představují dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr poměrně intenzivně využívaný pracovněprávní institut. Každou z dohod limituje maximálně přípustný rozsah práce, čímž se tyto dohody od sebe odlišují. Rozhoduje tedy nejvýše přípustný rozsah počtu hodin nebo pracovní doby, ve kterých lze na tyto dohody – práci nebo činnost – vykonávat. Rozsah prací je třeba v dohodách sjednat. Takovou formu ujednání může představovat například nejvýše sjednaný rozsah (třeba maximálně 280 hodin) u dohody o provedení práce nebo jen do výše poloviny stanovené týdenní pracovní doby u dohody o pracovní činnosti, což indikuje, že na základě takové dohody lze práci konat i v rozsahu menším anebo budou práce podle ujednání vykonávány v konkrétně dohodnutém rozsahu. Jak dohoda o pracovní činnosti (DPČ), tak dohoda o provedení práce (DPP) musejí být uzavřeny písemně, jinak jsou neplatné. Jedno vyhotovení předává zaměstnavatel zaměstnanci. V dohodě musí být specifikována doba, na kterou se dohoda uzavírá. Každá z dohod může být uzavřena jak na dobu určitou, tak na dobu neurčitou – tuto okolnost je nutno v dohodě uvést.

Firma zaplatila zálohu dodavateli na stavení práce v roce 2022 ve výši 450 000 Kč. Ze zálohy nebylo odvedena DPH, jelikož se jednalo o přenesenou daňovou povinnost. Dodavatel prováděl práce, fakturoval si tyto práce a odběratel mu za ně hradil na základě daňového dokladu, s tím, že záloha bude vyúčtována na poslední faktuře. Práce ale nebyla dokončena. Odběratel požadoval vrátit po dodavateli zálohu ve výši 450 000 Kč. Dodavatel zálohu nevrátil, dohodli se na mimosoudním vyrovnání ve výši 150 000 Kč. Vrácenou částku odběratel zaúčtuje na MD 221/D 314. Na jaký účet zaúčtovat u odběratele nevrácenou zálohu ve výši 300 000 Kč? Lze tuto částku zaúčtovat do daňových nákladů – např. vytvořením opravné položky k pohledávkám, nebo by odúčtování mělo být v nedaňových nákladech?

Společnost má nevyrovnané pohledávky z roku 2019 a to dvě nezaplacené faktury za službu na Slovensku od společnosti se sídlem v Košicích. Celkem je dluh ve výši 14 132 EUR. Pohledávka byla předána k vymáhání právní kanceláři na Slovensku. Proběhlo jednání na Okresním soudě v Košicích a došlo k uzavření dohody o urovnání. Na základě této dohody vznikla dlužníkovi povinnost zaplatit sumu 10 000 EUR a žalobci vzít žalobu zpět v celém rozsahu. Platba 10 000 EUR byla v březnu 2023 uhrazena na náš účet společnosti. K pohledávkám nebyla tvořena rezerva. Jak zaúčtovat ještě dlužnou částku ve výši 4 132 EUR, abychom měli pohledávku nulovou. Je to již nevymahatelná pohledávka.

Zaměstnávání zaměstnanců na základě dohody o pracovní činnosti nebo dohody o provedení práce má ve zdravotním pojištění značná specifika, a to jak z hlediska placení pojistného, tak při přihlašování a odhlašování zaměstnanců. Plnění oznamovací povinnosti za tyto zaměstnance je zakotveno v ustanovení § 8 odst. 2 písm. d) zákona č. 48/1997 Sb. , o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, kdy zaměstnavatel přihlašuje zaměstnance u zdravotní pojišťovny ke dni, ve kterém poprvé po uzavření některé z dohod začal vykonávat sjednanou práci, a odhlašuje dnem, jímž uplynula doba, na kterou byla příslušná dohoda sjednána.