Dotace z veřejných prostředků

Sektor zemědělství je základním stavebním kamenem každé ekonomiky. Nejen proto je cílem významné finanční podpory formou dotací. Ty mají za cíl zvýšit úroveň používaných postupů a technologií, a to mimo jiné s cílem snížit negativní dopady zemědělské činnosti na životní prostředí. Představme si aktuální dotační programy týkající se oboru zemědělství, typy dotací s ohledem na účetní a daňovou stránku, a za jakých podmínek mohou být dotace osvobozeny od daní z příjmů.

Zemědělské dotace jsou rozděleny na evropské a národní programy a jsou financovány z veřejných zdrojů. Tento článek se věnuje právním aspektům poskytování a zúčtování dotací podle české legislativy. Hlavním cílem je poskytnout čtenářům přehled o tom, jak se dotace účtují a jak jsou regulovány daněmi s ohledem na specifika zemědělského sektoru. Zmiňuje také, že dotace mohou být osvobozeny od daně z příjmů, pokud jsou použity na určité účely, jako je pořízení majetku nebo odstranění následků živelních pohrom.

Stavební firma pořídila starý rodinný dům, který zbourala a na jeho místě nyní staví nový rodinný dům se záměrem ho ihned po dostavění prodat. V souvislosti s touto výstavbou nyní žádá o dotaci Zelená úsporám. Pořízení původní nemovitosti nebylo účtováno jako dlouhodobý majetek, ale celá částka byla účtována na účet 121 – jako rozpracovaná zakázka (od začátku bylo počítáno s tím, že jde o nákup nemovitosti s cílem vystavět novou a prodat). Jaký bude teď správný postup účtování o této dotaci? Bude přijetí této dotace účtováno do výnosů a veškeré náklady související s pořízením a výstavbou nemovitosti pak přeúčtovány z nedokončené výroby přes účet 581 do nákladů?

Je možné hradit ve školství z ONIV (ostatní neinvestiční výdaje) pořízení drobného dlouhodobého majetku ve škole, např. lavice?

Zemědělské družstvo čerpá od banky provozní úvěr se splatností 1 rok. V souvislosti s tímto úvěrem byla podána žádost na PGRLF v rámci programu „Podpora na snížení jistiny provozního úvěru“. PGRLF poukázal podporu ve výši 50% nesplacené výše jistiny na běžný účet družstva a družstvo ihned použilo celou tuto podporu ke snížení nesplacené jistiny úvěru (podle smlouvy s PGRLF je povinnost použít podporu na jednorázové nebo postupné splácení jistiny úvěru nejpozději do dvou let od uzavření smlouvy). 1) Předpokládáme, že celá poskytnutá podpora bude daňovým výnosem v okamžiku přijetí podpory od PGRLF, protože byla zároveň ihned použita k úhradě nesplacené části jistiny úvěru. 2) Je dána povinnost vést o nákladech podporovaných programem provozní podpory (tj. o veškerých výdajích skutečně vynaložených) samostatnou analytickou účetní evidenci. Z pokynů zveřejněných na stránkách PGRLF se ale nedá zjistit, zda příjemce podpory musí vynaložit provozní náklady odpovídající plné výši poskytnutého úvěru, tj. pokud by nakonec byly vynaložené provozní náklady nižší než poskytnutý úvěr, zda by byly porušeny nějaké podmínky s následnou povinností vrácení podpory. Nebo by snad stačilo vynaložit provozní náklady alespoň ve výši poskytnuté podpory? 3) Také nelze zjistit, zda tyto provozní výdaje musí být vynaloženy pouze v období od poskytnutí úvěru do jeho splacení (tj. v průběhu 12 měsíců, na které byl úvěr sjednán), nebo mohou být vynakládány v delším časovém období. 4) V pokynech není ani uvedeno, zda musí jít pouze o provozní výdaje, které jsou přímo peněžně hrazeny (hotově nebo převodem) nebo zda se také jako uznatelné provozní výdaje dají použít i zásoby pořízené ještě před čerpáním úvěru, které však byly evidovány na skladě a byly vydány do spotřeby až po poskytnutí úvěru. Existují nějaké obecné zásady, které by se daly aplikovat na tento případ poskytnutí podpory, abychom podle nich mohli odvodit odpovědi na zmíněné nejasnosti? Aby pak nenastala situace, že bude požadováno vrácení poskytnuté podpory z důvodu nesplnění podmínek, které ale ani nejsou nikde přesně formulovány. Přestože jsme se dotazovali na PGRLF, odpovědi byly spíše neurčité...

V návaznosti na předchozí dva články týkající se problematiky kontroly prováděné u příjemce dotačních prostředků a týkající se postupů při zjištění nedostatků v čerpání dotace toto téma uzavřu článkem věnujícím se tématu odvodu za porušení rozpočtové kázně, zejména pak zásadám rozhodným při ukládání tohoto odvodu, spolu se shrnutím relevantní judikatury.

V minulém článku jsem osvětlil základní varianty kontrolní činnosti u příjemců dotačních prostředků, její druhy a procesní režimy. Na toto téma navážu osvětlením toho, jaké postupy dle zákona č. 218/2000 Sb. , o rozpočtových pravidlech (dále jen „RozPr“), jsou při zjištění nedostatků aplikovány. Ty lze rozdělit dle toho: - zda se aplikují před vyplacením dotačních prostředků, nebo po jejich vyplacení, - zda lze zjištěné nedostatky odstranit nápravou vadného stavu, nebo vrácením peněžních prostředků, a - zda postihují porušení podmínek v rozhodnutí o přiznání dotace, nebo již jednání související s podáním žádosti o přiznání dotace.

Je obecně známo, že v rámci fungování veřejných rozpočtů dochází k přerozdělování značného množství veřejných prostředků (ať již původu tuzemského, nebo evropského) formou dotací, a to na základě rozhodnutí o poskytnutí dotace dle § 14 zákona č. 218/2000 Sb. , o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla ) (dále jen „RozPr“). 1) Pokud jde o samotnou fázi získání dotace, řízení o ní je upraveno v § 14g-14p RozPr, které je zakončeno (v případě vyhovění žádosti) právě rozhodnutím dle § 14 RozPr , event. uzavřením dohody dle § 17 RozPr . V případě, kdy nedojde k udělení dotace, je pak řízení o žádosti zastaveno dle § 14j odst. 4 RozPr , event. je žádost částečně nebo zcela zamítnuta dle § 14m odst. 1 písm. b) a c) RozPr .

Na stránkách MF byl uveřejněn Finanční zpravodaj č. 2/2023 ze dne 17. ledna 2023, který obsahuje sdělení Ministerstva financí k vyhlášce č. 367/2015 Sb.

Následující příspěvek částečně tematicky navazuje na jeden z předchozích příspěvků, který se zabýval poskytováním dotací a návratných finančních výpomocí z rozpočtu obcí.1) Příspěvek komplexně analyzoval problematiku poskytování dotací a návratných finančních výpomocí (dále jen „NFV“) z rozpočtu obcí a téma uzavíral rozhodnutím o poskytnutí dotace či sdělením o nevyhovění žádosti a neposkytnutí dotace. Aktuální příspěvek se zabývá situacemi, kdy žadatel byl úspěšný, dotace nebo NFV mu byla schválena, nicméně v průběhu jejího čerpání došlo ke sporným situacím a vzniku sporu, případně k porušení rozpočtové kázně.

V následujícím příspěvku si dokončíme problematiku poskytování dotací z rozpočtu obcí, jejíž první část jsme uveřejnili v časopisu UNES č. 2/2021 na s. 13. Budeme se věnovat veřejnoprávní smlouvě, uvedeme si praktické vzory žádostí o poskytnutí dotace.

Jedním ze základních principů účetnictví je vzájemná nezávislost účetních období a věcná a časová souměřitelnost nákladů a výnosů (akruální princip, viz § 3 odst. 1 zákona o účetnictví ). V souvislosti s poskytováním provozních dotací bychom se potřebovali ujistit o správném postupu účtování v následujících případech: – náklady v roce 1, datum rozhodnutí o poskytnutí dotace v roce 2, – náklady v roce 1, 2 a 3, datum rozhodnutí o poskytnutí dotace v roce 2, – náklady v roce 1 a 2, datum rozhodnutí o poskytnutí dotace v roce 3, – náklady v roce 1, datum rozhodnutí o poskytnutí dotace v roce 3 (např. dotační program v roce 1 nebyl ani vypsán).

V rámci popisu problematiky transferů ÚSC a jimi zřízených PO se nyní zaměříme na speciální případy provozních dotací PO. Tímto příspěvkem zároveň uzavíráme problematiku transferů u ÚSC a PO.