Družstvo

Družstvo má 4 členy, každý z nich má 1 hlas. Na každého člena tedy připadá 25 % hlasů. Členy jsou právnické osoby – obchodní společnosti. Majetková účast členů je rozdílná. Jeden z členů má majetkovou účast 82 %, ostatní tři členové každý po 6 %. Obchodní společnost (a. s.), která má v družstvu majetkový podíl 82 % je zároveň mateřskou společností konsolidačního celku a sestavuje konsolidovanou účetní závěrku podle českých účetních předpisů. Jakým způsobem má mateřská společnost (a. s.) zahrnout družstvo do konsolidace, když má v družstvu 25 % hlasovacích práv a 82% majetkový podíl?

Družstvo (nejedná se o bytové družstvo, ale o obchodní) má zhruba 50 členů. Jeden z členů si od družstva pronajal nebytový prostor. Nájemné je nižší než obvyklé. Podmínky nájemní smlouvy odsouhlasilo představenstvo i členská schůze. Člen družstva má podíl na družstvu ve výši 10% a pro družstvo nevykonává žádnou činnost. Bude mít nižší než obvyklé nájemné nějaký daňový dopad (z pohledu daně z příjmů) na člena nebo na družstvo? 

Dobrý den, společnost s.r.o. nabyla družstevní podíl 5. 12. 2012, k 30. 11. 2023 tento družstevní podíl převádí, s družstevním podílem souvisí právo nájmu a užívání družstevního bytu a parkovacího stání. Stanovy převod umožňují. Jak zdanit příjem u s.r.o, lze uplatnit § 19 zákona o daních z příjmů?

Člen družstva se dohodl na ukončení členství ve družstvu, byla sepsána dohoda o ukončení členství a výplatě vypořádacího podílu. Tato dohoda však nabude účinnosti až po úpravě stanov družstva na nejbližší členské schůzi, která bude přibližně za 6 měsíců. Úhrada částky odpovídající budoucímu vypořádacímu podílu ale proběhla hned po podpisu dokumentu. V jakém okamžiku nastane povinnost odvést srážkovou daň – členství zatím nezaniklo, ale úhrada na vypořádací podíl byla provedena? V případě, že nebude schválena změna stanov, nedojde k ukončení členství a vyplacené prostředky budou vráceny družstvu.

Zemědělské družstvo, plátce DPH, směnilo pozemek s fyzickou osobou. Pozemek družstva má výměru 277 m2, je v majetku zařazený jako orná půda za 7 000 Kč. Fyzická osoba vlastní pozemek, ornou půdu 241 m2 a doplatí družstvu 18 000 Kč. Ve smlouvě není uvedena hodnota pozemku, pouze doplatek. Pozemek, který prodává družstvo je nyní určen ke stavbě. Pozemek, který získá družstvo, orná půda má po ocenění znalcem cenu 15 000 Kč. Z jaké částky má družstvo odvést DPH a v jaké ceně si nový pozemek zařadí do majetku? Prosím o rozpis zaúčtování v účetnictví družstva.

Zemědělské družstvo čerpá od banky provozní úvěr se splatností 1 rok. V souvislosti s tímto úvěrem byla podána žádost na PGRLF v rámci programu „Podpora na snížení jistiny provozního úvěru“. PGRLF poukázal podporu ve výši 50% nesplacené výše jistiny na běžný účet družstva a družstvo ihned použilo celou tuto podporu ke snížení nesplacené jistiny úvěru (podle smlouvy s PGRLF je povinnost použít podporu na jednorázové nebo postupné splácení jistiny úvěru nejpozději do dvou let od uzavření smlouvy). 1) Předpokládáme, že celá poskytnutá podpora bude daňovým výnosem v okamžiku přijetí podpory od PGRLF, protože byla zároveň ihned použita k úhradě nesplacené části jistiny úvěru. 2) Je dána povinnost vést o nákladech podporovaných programem provozní podpory (tj. o veškerých výdajích skutečně vynaložených) samostatnou analytickou účetní evidenci. Z pokynů zveřejněných na stránkách PGRLF se ale nedá zjistit, zda příjemce podpory musí vynaložit provozní náklady odpovídající plné výši poskytnutého úvěru, tj. pokud by nakonec byly vynaložené provozní náklady nižší než poskytnutý úvěr, zda by byly porušeny nějaké podmínky s následnou povinností vrácení podpory. Nebo by snad stačilo vynaložit provozní náklady alespoň ve výši poskytnuté podpory? 3) Také nelze zjistit, zda tyto provozní výdaje musí být vynaloženy pouze v období od poskytnutí úvěru do jeho splacení (tj. v průběhu 12 měsíců, na které byl úvěr sjednán), nebo mohou být vynakládány v delším časovém období. 4) V pokynech není ani uvedeno, zda musí jít pouze o provozní výdaje, které jsou přímo peněžně hrazeny (hotově nebo převodem) nebo zda se také jako uznatelné provozní výdaje dají použít i zásoby pořízené ještě před čerpáním úvěru, které však byly evidovány na skladě a byly vydány do spotřeby až po poskytnutí úvěru. Existují nějaké obecné zásady, které by se daly aplikovat na tento případ poskytnutí podpory, abychom podle nich mohli odvodit odpovědi na zmíněné nejasnosti? Aby pak nenastala situace, že bude požadováno vrácení poskytnuté podpory z důvodu nesplnění podmínek, které ale ani nejsou nikde přesně formulovány. Přestože jsme se dotazovali na PGRLF, odpovědi byly spíše neurčité...

Družstvo vyplácí při ukončení družstveního podílu dividendy ze zisku. Naše družstvo vyplatí dividendy dle výpočtu, které se řídí stanovami družstva. Zdanění srážkovou daní probíhá u příjemce dividend. Naše družstvo nevzniklo transformací jako jiná zemědělská družstva, ale původní zaniklo a nové vzniklo, z toho vyplynulo, že my srážkovou daň neodvádíme, ale odvádí ji příjemce. Příjemce dividend zdaní jako základ daně celý členský podíl? V rozsudku Nejvyššího správního soudu č. 10 Afs 78/2016-38 zaznělo mimo jiné: .„..dědici příslušel nárok na vypořádací podíl, přičemž základ daně se v takovém případě snižuje o nabývací cenu podílu zemřelého společníka.“ Jak je to myšleno? Jde o to, že v samotném výpočtu vypořádacího podílu dle stanov se již kalkuluje se splaceným vkladem společníka.

Bytové družstvo prodalo firmě A půdní prostory a ve smlouvě se firma A zavazuje k tomu, že z půdy udělá bytové jednotky. Smluvní strany se dohodly, že úplata za umožnění výstavby jednotek v nemovitých věcech a nabytí vlastnického práva k těmto jednotkám bude poskytnuto nepeněžitou formou, a to formou zajištění oprav, rekonstrukcí a úprav domu (například ve výši 1,5 mil. Kč). K tomuto účelu byla podepsána Smlouva o výstavbě s družstvem a firmou A. Firma A rozestavuje bytové jednotky, zapisuje je na katastr jako rozestavěné a tyto „rozestavěné jednotky“ prodává firmě B na základě smlouvy o postoupení práv a povinností ze smlouvy o výstavbě. Vše projde katastrem, rozestavěné jednotky jsou na katastru přepsány z firmy A na firmu B, ale nikoliv na základě kupní smlouvy, ale na základě výše uvedené smlouvy o výstavbě. Po přepsání na katastru jsou jednotky u firmy B zapsané jako rozestavěné a po kolaudaci, nově vytvořené bytové jednotky prodává firma B finálním zákazníkům. Platí se daň z nabytí nemovitých věcí v jednotlivých případech a kolik: Převod půdního prostoru (půdy) z bytového družstva na firmu A – na základě smlouvy o výstavbě – nepeněžní plnění ve výši 1,5 mil. Kč bez DPH – oprava domu – závazek vůči družstvu. Převod rozestavěných jednotek z firmy A na firmu B – na základě smlouvy o postoupení a povinnosti ze smlouvy o výstavbě. Dohodnutá cena za postoupení je 1 mil. Kč bez DPH + nepeněžní plnění ve výši 1,5 mil. Kč vůči družstvu (viz bod 2). Prodej nových zkolaudovaných jednotek z firmy B na konečné zákazníky – kupní smlouva.  

Společnost s. r. o. má 6 společníků. Pět z nich jsou zemědělská družstva, jedna společnice je fyzická osoba. Jejich podíl je 16,6 % na základním kapitálu. S jejich podílem nejsou spojena žádná oprávnění, výši podílu odpovídají hlasovací práva, podíl na zisku. Společníci nejsou vzájemně propojeni. Společnost vykazuje minimální činnost, obrat 300 000 Kč. Jednatelem je manžel společnice. Nevím, koho zapsat jako skutečného majitele společnost.

Probíhá rozdělení zisku minulých let z účtu 428 ve stavebním družstvu, kde je 1 předseda družstva, který jedná samostatně, stejně jako u s. r. o., tzn. zápis z valné hromady a 15% srážková daň na účet 7720? 

Pokud SVJ i BD sídlí v jednom domě a BD je pověřeno správou pro SVJ, zda musí SVJ zasílat pozvánky na shromáždění, konáli se schůze BD i shromáždění SVJ ve stejný termín. Pokud je mi známo, BD od 1. 7. 2021 nemusí zasílat pozvánky na schůze a stačí tuto pozvánku vyvěsit na domovní nástěnce. Platí stejný postup v tomto případě i pro dané SVJ?

Může jedna fyzická osoba být: 1) členem výboru ve 2 různých SVJ, 2) v 1 SVJ členem a zároveň předsedou a ve druhém SVJ není členem, ale jen předsedou, 3) na jedné adrese je předsedou DB i SVJ a na jiné adrese je jen předsedou SVJ. Jaký je výklad § 710 zákona o obchodních společnostech a družstvech v této souvislosti? Tento paragraf zní: „(1) Člen představenstva nesmí podnikat v předmětu činnosti družstva, a to ani ve prospěch jiných osob, ani zprostředkovávat obchody družstva pro jiného. (2) Člen představenstva nesmí být členem statutárního orgánu jiné právnické osoby se shodným předmětem činnosti nebo osobou v obdobném postavení, ledaže se jedná o koncern, společenství vlastníků jednotek nebo družstvo, jehož členy jsou pouze jiná družstva. (3) Člen představenstva se nesmí účastnit na podnikání jiné obchodní korporace jako společník s neomezeným ručením nebo jako ovládající osoba jiné osoby se stejným nebo obdobným předmětem činnosti. (4) Stanovy mohou upravit zákaz konkurence odchylně od odstavců 1 až 3.“

Při příležitosti výročí našeho družstva jsme nechali vyrobit různé reklamní předměty - propisky, tichá vína, deštníky - vždy opatřená logem, cena za 1 ks do 500 Kč bez DPH. Tyto reklamní předměty rozdáme postupně jak našim zákazníkům, tak i zaměstnancům. Musí se z hodnoty těchto předmětů vč. DPH odvádět záloha na daň z příjmu a pojistné na sociální a zdravotní pojištění ze mzdy zaměstnanců nebo se jedná o příjem osvobozený (propagace družstva prostřednictvím našich zaměstnanců)?

V příspěvku uveřejněném v rámci expertních příspěvků č. 2/20201) jsem se zabývala změnami, které přinesla novela zákona o obchodních korporacích provedená zákonem č. 33/2020 Sb. v právní úpravě obchodních společností. V tomto článku se budu zabývat významnými změnami v právní úpravě družstev provedené dvěma novelami zákona o obchodních korporacích – zákonem č. 33/2020 Sb. a zákonem č. 163/2020 Sb. Změny provedené uvedenými novelami v právní úpravě družstev jsou poměrně rozsáhlé. Škoda jen, že se v Poslanecké sněmovně nepodařilo dosáhnout shody o úpravě vypořádacího podílu v bytových družstvech, která je více než potřebná a která by odstranila přetrvávající stav právní nejistoty v této citlivé oblasti.

Zdravotní pojištění a „rozhodná částka“ příjmu od 1. 1. 2020 v příkladech Ing. Antonín Daněk V tomto pojednání se v dalším textu formou příkladů zaměříme na postupy zaměstnavatele v...

Jaká sazba DPH (15 %, 21 %), by se měla účtovat v případě montáže automatické závory na pozemku, který náleží k bytovce (bytovému domu) o 4 bytech. Byty jsou ve vlastnictví jednotlivých vlastníků (každý byt vlastní někdo jiný). Společné prostory jsou děleny a každý vlastník bytu vlastní 1/4 všech společných prostorů. Tudíž i pozemek na který bude automatická závora namontována má 4 vlastníky. Vlastníci nemají založené bytové družstvo.  

V odborné literatuře pro realitní kanceláře se objevuje informace, že realitní kancelář jako plátce DPH nemusí u provize (odměny) za zprostředkování prodeje (převodu členských práv a povinností) u družstevního bytu odvádět DPH, neboť družstvo vlastnící byty je obchodní korporace. Jedná se tedy o zprostředkování prodeje podílu v obchodní korporaci, které je osvobozeno od DPH bez nároku na odpočet. Tato informace vychází z § 54 odst. 1 písm. y) zákona č. 325/2004 Sb. , o dani z přidané hodnoty (dále jen „zákon o DPH “). Dle § 54 odst. 1 písm. a) zákona o DPH je osvobozeným plněním převod podílů v obchodních korporacích a v návaznosti na to pak dle § 54 odst. 1 písm. y) zákona o DPH je od DPH osvobozeno sjednání nebo zprostředkování tohoto převodu. Je tato informace pro realitní kanceláře správná? Moje pochybnost vychází z toho, že aby se mohlo jednat o zprostředkování převodu podle § 54 odst. 1 písm. y) zákona o DPH , musí se jednat o zprostředkování finanční činnosti podle § 54 odst. 1 písm. a) zákona o DPH . Podle mého názoru je třeba vnímat rozdíl mezi osvobozeným prodejem podílu v obchodní korporaci a prodejem, který není ekonomickou činností, a tedy vůbec není předmětem DPH. Domnívám se, že převod členských práv a povinností v družstvu u osoby, která vlastní družstevní byt za účelem bydlení, není ekonomickou činností, tedy se nejedná o osvobozený prodej podle § 54 odst. 1 písm. a) zákona o DPH a nelze pak ani zprostředkování tohoto prodeje podřadit pod § 54 odst. 1 písm. y) zákona o DPH a osvobodit od DPH.

Fyzická osoba od bytového družstva koupila dva nebytové prostory s tím, že bude přijata za člena družstva. Bohužel se během měsíce dnes již bývalé družstvo rozhádalo a rozjelo akci SVJ. Bytové a nebytové jednotky byly vydány. Fyzická osoba v domnění, že převod bytů a nebytových jednotek procesem prohlášení vlastníka je osvobozen od daně z nabytí, nic neřešila. Po roce přišla výzva FÚ k podání daně z nabytí a následně docela slušná penalizace za pozdní podání přiznání daně k nabytí a zaplacení 4% daně. Stále se domníváme, že převod bytových a nebytových jednotek z družstva do vlastnictví nového SVJ není klasickým převodem, ale jen změnou podstaty domu. Dům byl a je, družstevníci přešli na statut vlastníka, ale nic nepřibylo, nic neubylo?

Dvě české fyzické osoby (ve vztahu neteř a teta) nabydou v rámci dědictví majetek. V rámci usnesení o nabytí dědictví je uvedeno, že neteř obdrží celou výši družstevního podílu na bytovém družstvu. Dále je v rámci usnesení uvedeno, že pokud nedojde do jednoho roku k prodeji tohoto družstevního podílu, tak je povinna neteř zaplatit své tetě částku 500 000,00 Kč, oproti tomu, pokud v rámci jednoho roku k prodeji podílu v bytovém družstvu dojde, tak své tetě je povinna zaplatit částku ve výši poloviny převodní ceny za tento podíl. Členský podíl nebyl prodán a teta v roce 2019 obdržela částku 500 000,00 Kč od své neteře. Nevíme, zda lze tuto částku považovat u tety jako majetek (pohledávku) nabytou v dědictví a osvobodit ji od daně nebo představuje nějaký zdanitelný příjem této osoby (pokud ano, existuje vůbec nějaký výdaj co by šel k tomuto příjmu uplatnit) a o jaký druh příjmu by se vůbce jednalo?

Poplatnice se stala v únoru 2015 členkou stavebního bytového družstva a na základě dohody (o převodu družstevního podílu v bytovém družstvu) zaplatila 725 tis. Kč převádějící straně za bytovou jednotku 2+1. Byt kompletně zrekonstruovala (nová okna, zárubně, dveře, koupelna, kuchyňská linka), platila měsíční nájemné a v bytě bydlela její matka a měla zde trvalé bydliště. V létě 2019 si již nastěhovala matku k sobě do svého domu a bytová jednotka 2+1 byla 08/2019 prodána, resp. opět byl převeden družstevní podíl v bytovém družstvu na základě smlouvy o převodu, a nabývající straně byla vyplacena částka 1 100 tis. Kč a bytovému družstvu zaplacena částka 26 tis. Kč za převod bytu. V tomto případě nejde o nákup a prodej bytové jednotky ve svém vlastnictví, ale o nákup a prodej družstevního podílu v bytovém družstvu a doba mezi nákupem a prodejem nepřesahuje dobu pěti let. Musí tedy poplatnice zahrnout příjem z tohoto prodeje do svého daňového přiznání do § 10 a lze za výdaj uplatnit částku zaplacenou převádějící straně v době nákupu, tj. v únoru 2015?