Důchod a penze

Zaměstnanec si spořil od roku 2008 na důchod do penzijního fondu, kde se ukládaly jeho vlastní příspěvky, dále přispíval zaměstnavatel a státní podpora. Od roku 2024 se rozhodl, že půjde do předdůchodu a musel veškeré naspořené prostředky převést do doplňkového penzijního spoření. Došlo k ukončení původní smlouvy a vzniku nové smlouvy bez výběru. Z doplňkového spoření již dostává měsíčně předdůchod. Bude muset si tento zaměstnanec podat za rok 2024 daňové přiznání a některou z naspořených částek dodanit, např. příspěvky zaměstnavatele za posledních 10 let?

Za poživatele všech důchodů vyplácených českým systémem důchodového pojištění platí pojistné stát. To znamená, že tyto osoby jednak mají z titulu pobírání důchodu vyřešen ve zdravotním pojištění svůj pojistný vztah (přičemž v daném měsíci postačí pobírání důchodu i jen po část tohoto měsíce), jednak a priori nemusejí přispívat platbami do tohoto systému. Podotýkám, že za poživatele důchodu se pro účely zákona o veřejném zdravotním pojištění považuje osoba i v měsících, kdy jí podle předpisů o důchodovém pojištění výplata důchodu nenáleží.

Řada seniorů pobírajících starobní důchod je i nadále výdělečně činná. Důvodem je jednak zvýšení své životní úrovně a jednak pokračování v aktivní činnosti a ve vlastní seberealizaci. Může jít jednak o příjmy dosahované v rámci pracovněprávního vztahu, dále o příjmy ze samostatné činnosti, o příjmy z nájmu nemovitých věcí nebo bytů, resp. nájmu movitých věcí, a rovněž tak o ostatní příjmy zdaňované dle § 10 zákona č. 586/1992 Sb. , o daních z příjmů (dále jen „ZDP “), například příjmy z prodeje výpěstků z vlastní zahrady, příjmy z prodeje akcií v rámci aktivního investování s akciemi apod. V článku se podíváme blíže na zdanění příjmů dosahovaných seniorem v rámci podnikání a v rámci pracovněprávního vztahu v právních podmínkách roku 2023.

Jednatel firmy pobírá invalidní důchod třetího stupně. Chtěl by se zaměstnat na zkrácený úvazek (3 hod. denně, jako administrativní pracovník – třídění a archivace dokladů). V září roku 2025 odchází do řádného starobního důchodu. Za jakých podmínek je možné ho zaměstnat, jaké budou odvody na zdravotní a sociální pojištění? Ovlivní mu toto zaměstnání výši starobního důchodu? 

Usnesením soudu (smír) bylo uloženo žalovanému zaplatit žalobci (bývalý zaměstnanec) 5 500 Kč. Jak bude zdaněna tato částka? Patří do zdanitelných příjmů bývalého zaměstnance? Doba od ukončení pracovního poměru je 4 roky a žalobce je v současné době v invalidním důchodu 3. stupně.

Zaměstnavatel platí zaměstnancům tzv. připojištění nemoci. Zaměstnancům se tato částka zahrnuje do základu, jako nepeněžní příjem. V případě dlouhodobé nemoci, bez výdělku, se zaměstnanci nevykáže "vyloučená doba" na ELDP, na příloze k žádosti je nemoc ve "vyloučené době". Je to správně?

Pojištěnci narozenému dne 19.11.1956 vznikl nárok na řádný starobní důchod ke dni 19.5.2020. Po tomto datu vykonával důchodově pojištěnou výdělečnou činnost, o přiznání starobního důchodu nepožádal. Zároveň ale od roku 2013 pobírá nepřetržitě invalidní důchod II. stupně. Invalidní důchod bude úderem 65. roku (19.11.2021) přeměněn z moci úřední na starobní důchod. Pojištěnec požádá o klasický starobní důchod s přiznáním např. k datu 1.5.2022 a do té doby bude vykonávat důchodově pojištěnou činnost (bez dočasné pracovní neschopnosti, neplaceného volna, apod.). Bude mu období 19.11.2021 - 30.4.2022 hodnoceno jako doba pojištění pro zvýšení procentní výměry důchodu dle § 34 odst. 2 zákona 155/1995 Sb.? A nebo se starobním důchodem citovaným v témže ustanovení "a po vzniku nároku na tento důchod vykonával výdělečnou činnost a nepobíral přitom starobní důchod..." myslí i starobní důchod přeměněný podle § 61a ZDP a zvýšení za toto období náležet nebude?

Mám jednočlenné s. r. o. Jsem jediným společníkem i jediným jednatelem. V této společnosti mám pracovní poměr jako účetní, ze kterého odvádím sociální a zdravotní pojištění (nad minimální mzdu a nad minimální mzdový tarif). Zároveň mám smlouvu o výkonu fce na 500 Kč, ze které odvádím jen zdravotní pojištění. Podpisy na smlouvách mám ověřené. Setkávám se s názorem právníků, že nelze uzavřít pracovní smlouvu (pracovně právní vztah) sama se sebou, že nejde o závislou činnost. Z Kooperativy přišel dopis, že na takovýto pracovně právní vztah (pracovní smlouvu) nelze uzavřít zákonné pojištění zaměstnance (pro případný pracovní úraz a výplatu ušlého výdělku). Nebude v budoucnu problém z hlediska správy sociálního zabezpečení ohledně vyplácení nemocenských dávek nebo starobního důchodu? A nebylo by lepší uzavřít pouze smlouvu o výkonu fce jednatele třeba na 20 000 Kč?

V rámci důchodové reformy je od roku 2013 zavedeno doplňkové penzijní spoření a v jeho rámci je pak zakotven jako institut tzv. předdůchod, který však musíme odlišovat od předčasného starobního důchodu podle zákona o důchodovém pojištění .

Horník narozený 16. 10. 1956 odpracoval před rokem 1993 více než 10 let v hlubinných uranových dolech se stálým pracovištěm pod zemí. Splňuje všechny podmínky, aby mohl mít důchodový věk 55 let. Může se vzdát sníženého důchodového věku 55 let a požadovat důchodový věk standardní 16. 4. 2020? Tento zdánlivě nelogický krok je motivován snahou získat větší prostor pro doplacení dobrovolného důchodového pojištění, které se po vzniku nároku na důchod již započítat nedá.

Podnikatel - OSVČ fyzická osoba bez zaměstnanců, odchází do starobního důchodu. Pokud by se rozhodl pokračovat ve starobním důchodu v podnikatelské činnosti, platí pro něho placení záloh pro sociální a zdravotní pojištění, když bude osobou, za kterou pojistné platí stát? 

Zaměstnavatel má zaměstnance - ZTP 2. stupně, který pobírá invalidní důchod. Za tohoto zaměstnance si uplatňuje slevu na dani. Nyní zaměstnanec přechází do starobního důchodu, nebude tedy již pobírat invalidní důchod, nicméně jeho ZTP stále přetrvává. 1) Bude si moci zaměstnavatel stále uplatňovat za tohoto zaměstnance slevu na dani, nebo tato možnost bude ukončena datem přechodu do starobního důchodu? 2) Zaměstnanec ve mzdě uplatňoval po dobu pobírání invalidního důchodu slevu z titulu invalidity. Bude mít na tuto slevu nárok i po přechodu do starobního důchodu?

Poplatník pobírá v Česku starobní důchod a v Rakousku vdovský důchod. Pohlíží se na oba důchody z hlediska daně z příjmu stejně, to znamená pokud součet obou důchodů za daný rok překročí limit (36násobek minimální mzdy), tak se nadlimitní částka dodaní? Na jaký řádek v daňovém přiznání by potom tato částka měla vstoupit?

Jak vyplnit přílohu č. 3 přiznání k dani z příjmů fyzických osob za rok 2019, především jakou výši daně je možno započíst, když poplatník ještě neobdržel potvrzení od zahraničního finančního úřadu? Poplatník má za rok 2019 penzi v ČR 400 200 Kč a v Belgii 353 000 Kč, celkem 753 200 Kč, osvobozeno 480 600 Kč. Zdanitelná penze činí 272 600 Kč. Od zahraničního finančního úřadu zatím neobdržel doklad o zaplacené dani. Je možné do přílohy č. 3 uvést údaje následovně: – ř. 321: 272 600 Kč (zdanitelná penze ČR + Belgie), – ř. 323: 40 890 Kč (15 % z 272 600 Kč) a následně vypočítat koeficient zápočtu na řádku 324? Jestliže by tento postup byl možný, je pak třeba po obdržení dokladu o zaplacené dani v zahraničí (kdyby byla uvedena jiná daň) podávat dodatečné daňové přiznání?

Klientka, česká daňová rezidentka, pobírá výplaty z RRSP Registered Retirement Savings Plan z Kanady. jsou tyto výplaty zdanitelné v ČR? Mají se vykazovat v Ostatních příjmech a případně vyjmout ze zdanění čí započíst? (Již byly zdaněny v Kanadě.)